Až donedávna byl virus chikunguya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
Když se někdo nakazí virem chikungunya, tak ho příznaky „skolí“ za jediný den. Horečka vyskočí na 39 až 40 stupňů a společně s ní přichází třesavka, která se nedá zastavit. Název „chikungunya“ pochází z afrického jazyka makonde a znamená „ten, kdo se kroutí bolestí“, což přesně vystihuje projevy této nemoci, jež mohou trvat celé měsíce a v extrémních případech i roky.
Až doposud infikovala tato nemoc lidi hlavně v Africe, ale podle nové studie se teď může prostřednictvím komárů šířit po většině Evropy. Častější vyšší teploty způsobené klimatickou krizí totiž znamenají, že k nákaze může docházet více než šest měsíců v roce ve Španělsku, Řecku a dalších jihoevropských zemích a dva měsíce v roce v jihovýchodní Anglii. Vzhledem k pokračujícímu globálnímu oteplování je přitom jen otázkou času, než se tato nemoc rozšíří do míst dále na sever – Česko nevyjímaje.
Autoři výše zmíněné studie pro ČT uvedli, že toto riziko existuje hlavně během letních měsíců. „Naše zjištění naznačují, že k přenosu viru chikungunya komárem tygrovaným může docházet už při teplotách 13–14 stupňů,“ řekl Sandeep Tegar z Britského centra pro ekologii a hydrologii UKCEH, který výzkum vedl. „Na základě historických údajů to znamená, že nejvyšší riziko přenosu v zemích, jako je Česká republika, se v současné době omezuje na letní měsíce (červen až srpen). S pokračujícím oteplováním klimatu by se ale potenciální období přenosu mohlo prodloužit až do úseku od května do září,“ sdělil Tegar.
Tato analýza je první, která plně hodnotila vliv teploty na inkubační dobu viru právě u komára tygřího, který se v posledních desetiletích dostal do Evropy. Studie zjistila, že minimální teplota, při které může dojít k infekci, je o 2,5 °C nižší než předchozí, méně spolehlivé odhady, což představuje „docela šokující“ rozdíl, zdůraznili vědci.
Podle Tegara zatím nejsou přesnější analýzy situace přímo pro Česko, ale celá řada údajů napovídá, že virus „u nás“ má šanci. „Zásadní jsou informace o rozšíření, usídlení a sezonní dynamice komára tygřího – hlavního přenašeče v Evropě – hlavně proto, že v sousedních zemích se již vyskytují usazené populace a z Česka byly hlášeny případy jeho zavlečení,“ potvrdil pro vědeckou redakci ČT24 Tegar.
Virus chikungunya byl poprvé objevený roku 1952 v Tanzanii. Tehdy se ještě vyskytoval jen v tropických oblastech, kde každoročně způsoboval miliony onemocnění. V posledních letech byl hlášen malý počet případů ve více než deseti evropských zemích, ale vloni poprvé zasáhly Francii a Itálii rozsáhlé epidemie s několika stovkami pacientů. „Míra globálního oteplování v Evropě je přibližně dvojnásobná oproti míře globálního oteplování v celosvětovém měřítku; dolní teplotní hranice pro šíření viru hraje velkou roli, takže naše nové odhady jsou docela šokující. Rozšíření nemoci na sever je jen otázkou času,“ varoval Sandeep Tegar.
Teploty podle vědců hrají roli v šíření této nemoci více způsoby. Nahrát by jí mohly i častější vlny extrémních veder, které se ve střední Evropě vyskytují stále častěji. „Teplota naznačuje vhodnost prostředí pro přenos, ale nezaručuje, že k němu dojde. Krátká období vysokých teplot by mohla dočasně urychlit vývoj viru v komárech a zvýšit potenciál propuknutí epidemie,“ vysvětluje expert.
Cestování a virus
Virus chikungunya v současné době není v Evropě, včetně tuzemska, endemický (trvale přítomný) a do země se obvykle dostává prostřednictvím cestovatelů z oblastí, kde naopak rozšířený je. „Vzory lidské mobility – jako je turistika a mezinárodní cestování – proto hrají klíčovou roli při spouštění potenciálních případů lokálního přenosu tím, že přivádějí infikované osoby do oblastí, kde se mohou vyskytovat komáři-přenašeči,“ zdůrazňuje tuto roli Tegar.
Jestli takové zavlečení povede k místnímu přenosu, ale podle experta závisí na několika vzájemně se ovlivňujících faktorech – včetně přítomnosti a hustoty populací komárů, načasování zavlečení a pravděpodobnosti, že infikované osoby budou komáry pokousány. „V České republice, kde jsou plně etablované populace těchto přenašečů stále omezené – podle map ECDC o rozšíření komára Aedes albopictus v Evropě – zůstává pravděpodobnost trvalého místního přenosu chikungunyy nízká, ačkoli za příznivých podmínek nelze zcela vyloučit ojedinělé případy,“ zmírňuje britský vědec případné obavy.
Zároveň ale upozorňuje, že by země – včetně Česka – neměly potenciální problém podcenit, natožpak ignorovat. „Vzhledem k pokračujícímu oteplování v Evropě se rizika spojená s komáry jako přenašeči a viry, které rozšiřují, zvyšují a v budoucnu se pravděpodobně ještě zintenzivní. V této souvislosti by země spadající do kategorie středního sezonního rizika, jako je Česko, měly upřednostňovat průběžné sledování vektorů a nemocí, osvětové kampaně a iniciativy zaměřené na zapojení veřejnosti, včetně programů občanské vědy,“ zdůrazňuje.
„Cílená opatření na hubení komárů – jako je použití larvicidů a adulticidů – mohou sloužit jako důležitá první linie obrany. Z širšího hlediska veřejného zdraví jsou včasné investice do vědeckého výzkumu a modelování přizpůsobeného místním podmínkám nezbytné pro podporu vývoje systémů včasného varování založených na důkazech, které umožní účinnější strategie prevence, připravenosti a reakce,“ navrhuje Sandeep Tegar konkrétní aplikovatelná opatření.
