Tropický virus chikungunya může proniknout až na Moravu. Kvůli klimatické změně

Virové onemocnění jménem chikungunya prakticky žádný Evropan nezná. Přenáší ho moskyti a vyskytuje se v tropické Africe. Je však pravděpodobné, že za pár desítek let se začne šířit také v Evropě.

Vědci z německého Bayreuthu a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí ve Stockholmu popsali, že šíření viru chikungunya je ovlivněné klimatickou změnou. I pokud by změna klimatu postupovala jen pomalu, jako v současné době, riziko výskytu tropických nemocí bude podle nové studie výše zmíněných organizací v průběhu 21. století stoupat ve většině oblastí světa.

Pokud by se rychlost globálního oteplování světa zvýšila (jak předpovídá řada modelů), bude nemoc běžně pronikat do jižní Evropy i Spojených států. Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports.

Virus chikungunya
Zdroj: Wikimedia Commons

Virus chikungunya (čte se čikuguňa) byl popsán v polovině dvacátého století v Tanzanii a Ugandě. Domorodci ho pojmenovali podle jeho projevů – v jazyce makonde znamená „chodit shrbený“. Způsobuje ho arbovirus z rodu aphavirů; způsobuje horečku, bolesti kloubů, hlavy i svalů. Na tuto chorobu neexistuje lék, léčí se tedy jen její symptomy, tedy především horečka. Přenáší ji dva druhy komárů – komár tygrovaný a komár tropický. Klimatická změna pomáhá jejich šíření do míst, kde nikdy předtím nežili.

Jsou totiž schopní přežívat pouze v dlouhodobě teplém klimatu, což doposud v Evropě nebylo možné; v posledních letech to však již možné je. Současně je virus schopný se v těle přenašeče (tedy komára) množit jen za dostatečně vysokých teplot – tak vysokých, že v Evropě se až donedávna vůbec nevyskytovaly.

Mapa rizika

Výzkum rizik tropických virů vedl profesor Carl Beierkuhlein z Bayreuthské univerzity. Tým pod jeho vedením pečlivě analyzoval, jaké podmínky přispívají k šíření tropických virů na evropském území. Rozebírali všechny možné faktory, které mohou k šíření komárů a tedy i viru přispívat, i ty, jež ho omezují.

Výsledkem jejich práce je mapa ukazující, které oblasti světa jsou nejohroženější. Tato mapa vznikla díky použití algoritmu, který byl schopen zohlednit více faktorů, než umožňuje lidské myšlení.

Šíření viru chikungunya v Evropě v optimistickém a pesimistickém scénáři
Zdroj: Scientific Reports

Vědci vytvořili dva scénáře šíření viru, každý vychází z odlišné předpovědi budoucího vývoje klimatu. První, optimistický, předpovídá, že svět bude plnit dohody uzavřené v Paříži a že se globální teplota zvýší „jen“ o 2,6 stupně oproti době před příchodem průmyslové revoluce. V tomto scénáři se podmínky pro šíření viru zvětšují a jím zasažených oblastí přibývá, nikoliv však dramaticky.

Naopak druhý scénář je založený na tom, že se podmínky z Paříže dodržet nepodaří a teploty globálně stoupnou do konce století o 4,6 stupně. V tomto případě už se oblasti zasažené virem chikungunya zvětšují opravdu dramaticky – pravidelně by se objevoval nejen v jižní části Spojených států amerických, ale také v jižních oblastech Evropy. Je vidět, že kolem roku 2080 by se virus dostal dokonce už i na jižní Moravu.

Zpomalit klimatickou změnu by pomohlo

„Protože nejsme jako lidstvo schopní shodnout se na prostředcích, jak zpomalit klimatickou změnu, je druhý scénář pravděpodobnější,“ uvedl profesor Beierkuhnlein. „Již nyní známe případy, kdy se lidé nakazili tímto virem na Floridě, v Itálii nebo ve Francii, zatím jsou však takové případy natolik výjimečné, že se v našem statistickém modelu ani neodrazily. Potenciál viru chikungunya v jižní Evropě i USA pravděpodobně podceňujeme,“ dodal vědec. Vědci v tomto výzkumu neanalyzovali jiné tropické choroby, ale připomínají, že stejné tropické druhy komárů přenášejí i další nebezpečné choroby, například horečku dengue.

Zdaleka nejvíce postiženými oblastmi, kde viru přibude nejvíc, jsou Indie a jižní okraj Sahary, tedy místa, kde již nyní existuje velký tlak na místní populace čelící klimatickým i civilizačním proměnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...