Tropický virus chikungunya může proniknout až na Moravu. Kvůli klimatické změně

Virové onemocnění jménem chikungunya prakticky žádný Evropan nezná. Přenáší ho moskyti a vyskytuje se v tropické Africe. Je však pravděpodobné, že za pár desítek let se začne šířit také v Evropě.

Vědci z německého Bayreuthu a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí ve Stockholmu popsali, že šíření viru chikungunya je ovlivněné klimatickou změnou. I pokud by změna klimatu postupovala jen pomalu, jako v současné době, riziko výskytu tropických nemocí bude podle nové studie výše zmíněných organizací v průběhu 21. století stoupat ve většině oblastí světa.

Pokud by se rychlost globálního oteplování světa zvýšila (jak předpovídá řada modelů), bude nemoc běžně pronikat do jižní Evropy i Spojených států. Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports.

Virus chikungunya
Zdroj: Wikimedia Commons

Virus chikungunya (čte se čikuguňa) byl popsán v polovině dvacátého století v Tanzanii a Ugandě. Domorodci ho pojmenovali podle jeho projevů – v jazyce makonde znamená „chodit shrbený“. Způsobuje ho arbovirus z rodu aphavirů; způsobuje horečku, bolesti kloubů, hlavy i svalů. Na tuto chorobu neexistuje lék, léčí se tedy jen její symptomy, tedy především horečka. Přenáší ji dva druhy komárů – komár tygrovaný a komár tropický. Klimatická změna pomáhá jejich šíření do míst, kde nikdy předtím nežili.

Jsou totiž schopní přežívat pouze v dlouhodobě teplém klimatu, což doposud v Evropě nebylo možné; v posledních letech to však již možné je. Současně je virus schopný se v těle přenašeče (tedy komára) množit jen za dostatečně vysokých teplot – tak vysokých, že v Evropě se až donedávna vůbec nevyskytovaly.

Mapa rizika

Výzkum rizik tropických virů vedl profesor Carl Beierkuhlein z Bayreuthské univerzity. Tým pod jeho vedením pečlivě analyzoval, jaké podmínky přispívají k šíření tropických virů na evropském území. Rozebírali všechny možné faktory, které mohou k šíření komárů a tedy i viru přispívat, i ty, jež ho omezují.

Výsledkem jejich práce je mapa ukazující, které oblasti světa jsou nejohroženější. Tato mapa vznikla díky použití algoritmu, který byl schopen zohlednit více faktorů, než umožňuje lidské myšlení.

Šíření viru chikungunya v Evropě v optimistickém a pesimistickém scénáři
Zdroj: Scientific Reports

Vědci vytvořili dva scénáře šíření viru, každý vychází z odlišné předpovědi budoucího vývoje klimatu. První, optimistický, předpovídá, že svět bude plnit dohody uzavřené v Paříži a že se globální teplota zvýší „jen“ o 2,6 stupně oproti době před příchodem průmyslové revoluce. V tomto scénáři se podmínky pro šíření viru zvětšují a jím zasažených oblastí přibývá, nikoliv však dramaticky.

Naopak druhý scénář je založený na tom, že se podmínky z Paříže dodržet nepodaří a teploty globálně stoupnou do konce století o 4,6 stupně. V tomto případě už se oblasti zasažené virem chikungunya zvětšují opravdu dramaticky – pravidelně by se objevoval nejen v jižní části Spojených států amerických, ale také v jižních oblastech Evropy. Je vidět, že kolem roku 2080 by se virus dostal dokonce už i na jižní Moravu.

Zpomalit klimatickou změnu by pomohlo

„Protože nejsme jako lidstvo schopní shodnout se na prostředcích, jak zpomalit klimatickou změnu, je druhý scénář pravděpodobnější,“ uvedl profesor Beierkuhnlein. „Již nyní známe případy, kdy se lidé nakazili tímto virem na Floridě, v Itálii nebo ve Francii, zatím jsou však takové případy natolik výjimečné, že se v našem statistickém modelu ani neodrazily. Potenciál viru chikungunya v jižní Evropě i USA pravděpodobně podceňujeme,“ dodal vědec. Vědci v tomto výzkumu neanalyzovali jiné tropické choroby, ale připomínají, že stejné tropické druhy komárů přenášejí i další nebezpečné choroby, například horečku dengue.

Zdaleka nejvíce postiženými oblastmi, kde viru přibude nejvíc, jsou Indie a jižní okraj Sahary, tedy místa, kde již nyní existuje velký tlak na místní populace čelící klimatickým i civilizačním proměnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 5 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 12 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 15 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 18 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...