Tropický virus chikungunya může proniknout až na Moravu. Kvůli klimatické změně

Virové onemocnění jménem chikungunya prakticky žádný Evropan nezná. Přenáší ho moskyti a vyskytuje se v tropické Africe. Je však pravděpodobné, že za pár desítek let se začne šířit také v Evropě.

Vědci z německého Bayreuthu a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí ve Stockholmu popsali, že šíření viru chikungunya je ovlivněné klimatickou změnou. I pokud by změna klimatu postupovala jen pomalu, jako v současné době, riziko výskytu tropických nemocí bude podle nové studie výše zmíněných organizací v průběhu 21. století stoupat ve většině oblastí světa.

Pokud by se rychlost globálního oteplování světa zvýšila (jak předpovídá řada modelů), bude nemoc běžně pronikat do jižní Evropy i Spojených států. Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports.

Virus chikungunya
Zdroj: Wikimedia Commons

Virus chikungunya (čte se čikuguňa) byl popsán v polovině dvacátého století v Tanzanii a Ugandě. Domorodci ho pojmenovali podle jeho projevů – v jazyce makonde znamená „chodit shrbený“. Způsobuje ho arbovirus z rodu aphavirů; způsobuje horečku, bolesti kloubů, hlavy i svalů. Na tuto chorobu neexistuje lék, léčí se tedy jen její symptomy, tedy především horečka. Přenáší ji dva druhy komárů – komár tygrovaný a komár tropický. Klimatická změna pomáhá jejich šíření do míst, kde nikdy předtím nežili.

Jsou totiž schopní přežívat pouze v dlouhodobě teplém klimatu, což doposud v Evropě nebylo možné; v posledních letech to však již možné je. Současně je virus schopný se v těle přenašeče (tedy komára) množit jen za dostatečně vysokých teplot – tak vysokých, že v Evropě se až donedávna vůbec nevyskytovaly.

Mapa rizika

Výzkum rizik tropických virů vedl profesor Carl Beierkuhlein z Bayreuthské univerzity. Tým pod jeho vedením pečlivě analyzoval, jaké podmínky přispívají k šíření tropických virů na evropském území. Rozebírali všechny možné faktory, které mohou k šíření komárů a tedy i viru přispívat, i ty, jež ho omezují.

Výsledkem jejich práce je mapa ukazující, které oblasti světa jsou nejohroženější. Tato mapa vznikla díky použití algoritmu, který byl schopen zohlednit více faktorů, než umožňuje lidské myšlení.

Šíření viru chikungunya v Evropě v optimistickém a pesimistickém scénáři
Zdroj: Scientific Reports

Vědci vytvořili dva scénáře šíření viru, každý vychází z odlišné předpovědi budoucího vývoje klimatu. První, optimistický, předpovídá, že svět bude plnit dohody uzavřené v Paříži a že se globální teplota zvýší „jen“ o 2,6 stupně oproti době před příchodem průmyslové revoluce. V tomto scénáři se podmínky pro šíření viru zvětšují a jím zasažených oblastí přibývá, nikoliv však dramaticky.

Naopak druhý scénář je založený na tom, že se podmínky z Paříže dodržet nepodaří a teploty globálně stoupnou do konce století o 4,6 stupně. V tomto případě už se oblasti zasažené virem chikungunya zvětšují opravdu dramaticky – pravidelně by se objevoval nejen v jižní části Spojených států amerických, ale také v jižních oblastech Evropy. Je vidět, že kolem roku 2080 by se virus dostal dokonce už i na jižní Moravu.

Zpomalit klimatickou změnu by pomohlo

„Protože nejsme jako lidstvo schopní shodnout se na prostředcích, jak zpomalit klimatickou změnu, je druhý scénář pravděpodobnější,“ uvedl profesor Beierkuhnlein. „Již nyní známe případy, kdy se lidé nakazili tímto virem na Floridě, v Itálii nebo ve Francii, zatím jsou však takové případy natolik výjimečné, že se v našem statistickém modelu ani neodrazily. Potenciál viru chikungunya v jižní Evropě i USA pravděpodobně podceňujeme,“ dodal vědec. Vědci v tomto výzkumu neanalyzovali jiné tropické choroby, ale připomínají, že stejné tropické druhy komárů přenášejí i další nebezpečné choroby, například horečku dengue.

Zdaleka nejvíce postiženými oblastmi, kde viru přibude nejvíc, jsou Indie a jižní okraj Sahary, tedy místa, kde již nyní existuje velký tlak na místní populace čelící klimatickým i civilizačním proměnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 3 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 4 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 7 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 8 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 9 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...