Oceán u hladiny nebyl nikdy v dějinách měření teplejší

Letošní teplota oceánů překvapuje meteorology i klimatology. Vyšší totiž ještě od začátku měření nebyla – a to se očekává, že hlavní vlna oceánských veder teprve přijde.

Oceány hrají v našem klimatu mimořádně důležitou roli. Působí totiž jako ohromný zásobník a pohlcovač tepla, které se vlivem lidské činnosti a s tím souvisejícího skleníkového efektu akumuluje na naší planetě. Jen za loňský rok se v oceánech uložila energie odpovídající asi stonásobku celosvětové výroby elektřiny za rok 2021.

Samozřejmě, že nejvíc tepla se ukládá v horních několika stovkách metrů, odkud pozvolna proniká do hlubších vrstev oceánů. Letos přitom zažíváme už třetí měsíc situaci, kdy planetární průměrná povrchová teplota vody mimo polární oblasti je vůbec nejvyšší v historii pozorování – a poprvé od začátku sledování překonal tento průměr hodnotu 21 °C.

Nejteplejší voda ve srovnání s dlouhodobým průměrem je aktuálně v tropických oblastech, dále u břehů Evropy a severozápadní Afriky, ale i v mírné části Tichého oceánu nebo v Arabském moři.

Zarážejícím způsobem teplá voda

Je nutné zdůraznit, že data o teplotě povrchu moří a oceánů získáváme v globálním měřítku „teprve“ přes 40 let, od roku 1981, a to díky družicovým měřením. Nicméně právě urputnost, s jakou se letos drží teplota vody na prvním místě, je poměrně zarážející. A to zejména s uvážením faktu, že ještě naplno nepropukl jev El Niño, jehož rozvinutí se očekává během letošního léta a podzimu. To totiž povede k tomu, že rozsáhlé části tropického středního a východního Pacifiku budou nadprůměrně teplé, a v důsledku toho by globální teplota vody v oceánech mohla ještě dál stoupnout.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

Důvodem rekordně teplé povrchové vody oceánů je jednak skončení dlouhé fáze jevu La Niña, který naopak snižuje teplotu oceánů, a samozřejmě i už zmíněné dopady změny klimatu způsobené lidskou činností. Zůstává otázkou, jestli půjde jen o přechodné zvýšení teploty vody, nebo dlouhodobý jev. Nicméně už během uplynulých tří let s jevem La Niña patřila teplota vody k nejvyšším v historii měření.

Vysoká teplota vody zvyšuje četnost a také intenzitu mořských horkých vln, kdy – podobně jako v atmosféře – panují lokálně výrazně nadprůměrné teploty, v tomto případě ale vody. Odchylky dosahují až kolem pěti stupňů, což z pohledu pomalu se měnící teploty vody je mimořádně vysoká hodnota, což dramaticky dopadá na život v oceánech. Dochází k narušení přirozených potravinových řetězců, což vede k lokálnímu úhynu živočichů a rovněž někdy až nevratnému narušení korálových útesů. Na oceánech přitom závisí živobytí až tří miliard lidí na celém světě.

Teplý oceán, horká pevnina

A samozřejmě platí, že nadprůměrná teplota vody nezůstane bez odezvy na teplotu vzduchu, která bude v průměru také vyšší s častější tendencí výskytu extrémních vln veder. Ty zažívá v těchto dnech například jihozápadní Čína, kde na několika desítkách stanic padly absolutní rekordy. Mimořádně teplo je také v oblasti Uralu a přilehlých severních polárních regionů. V uplynulých týdnech pak rekordně vysoké teploty zaznamenaly státy jihovýchodní Asie.

A horko bylo třeba i v Kanadě. Další extrémy lze čekat i v následujících měsících. A kromě teploty půjde třeba o častější sucha, ale i bouře a povodně. A konečně, teplejší voda znamená urychlení stoupající hladiny oceánů, která pak pohlcuje a zaplavuje pobřežní oblasti.

Kde je aktuálně moře relativně nejteplejší a kde nejchladnější
Zdroj: Climatereanalyzer.org

Roky s výskytem jevu El Niña patří k těm teplejším. Ostatně i dosud nejteplejší rok v moderních dějinách, tedy 2016, byl ve znamení tohoto jevu. Pakliže se naplní současné předpovědi nástupu El Niña během léta a jeho zesílení na podzim, lze čekat oteplení atmosféry o dalších 0,2 až 0,25 °C. Pak bychom se mohli dočkat ročního průměru teploty na celé Zemi o více než 1,5 °C nad úrovní teploty před začátkem průmyslové revoluce.

Po odeznění El Niña by teplota sice pod tuto úroveň nejspíš zase klesla, přesto jde o poměrně výraznou a alarmující odchylku. Právě při jejím překročení (i když dlouhodobém) se očekává, že dopady změn klimatu budou pro člověka těžko snesitelné. A s ohledem na zrychlující se oteplování je poměrně pravděpodobné, že by i tento nový rekord dlouho nevydržel – jinými slovy: i tak výrazné jevy, jako jsou silné fáze El Niño a La Niña, ztrácejí na své schopnosti významněji ovlivnit kolísání teplot na naší planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.