Letošní teplota oceánů překvapuje meteorology i klimatology. Vyšší totiž ještě od začátku měření nebyla – a to se očekává, že hlavní vlna oceánských veder teprve přijde.
Oceán u hladiny nebyl nikdy v dějinách měření teplejší
Oceány hrají v našem klimatu mimořádně důležitou roli. Působí totiž jako ohromný zásobník a pohlcovač tepla, které se vlivem lidské činnosti a s tím souvisejícího skleníkového efektu akumuluje na naší planetě. Jen za loňský rok se v oceánech uložila energie odpovídající asi stonásobku celosvětové výroby elektřiny za rok 2021.
Samozřejmě, že nejvíc tepla se ukládá v horních několika stovkách metrů, odkud pozvolna proniká do hlubších vrstev oceánů. Letos přitom zažíváme už třetí měsíc situaci, kdy planetární průměrná povrchová teplota vody mimo polární oblasti je vůbec nejvyšší v historii pozorování – a poprvé od začátku sledování překonal tento průměr hodnotu 21 °C.
Nejteplejší voda ve srovnání s dlouhodobým průměrem je aktuálně v tropických oblastech, dále u břehů Evropy a severozápadní Afriky, ale i v mírné části Tichého oceánu nebo v Arabském moři.
Zarážejícím způsobem teplá voda
Je nutné zdůraznit, že data o teplotě povrchu moří a oceánů získáváme v globálním měřítku „teprve“ přes 40 let, od roku 1981, a to díky družicovým měřením. Nicméně právě urputnost, s jakou se letos drží teplota vody na prvním místě, je poměrně zarážející. A to zejména s uvážením faktu, že ještě naplno nepropukl jev El Niño, jehož rozvinutí se očekává během letošního léta a podzimu. To totiž povede k tomu, že rozsáhlé části tropického středního a východního Pacifiku budou nadprůměrně teplé, a v důsledku toho by globální teplota vody v oceánech mohla ještě dál stoupnout.
- Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
- La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).
Zdroj: Slovnik.cmes.cz
Důvodem rekordně teplé povrchové vody oceánů je jednak skončení dlouhé fáze jevu La Niña, který naopak snižuje teplotu oceánů, a samozřejmě i už zmíněné dopady změny klimatu způsobené lidskou činností. Zůstává otázkou, jestli půjde jen o přechodné zvýšení teploty vody, nebo dlouhodobý jev. Nicméně už během uplynulých tří let s jevem La Niña patřila teplota vody k nejvyšším v historii měření.
Vysoká teplota vody zvyšuje četnost a také intenzitu mořských horkých vln, kdy – podobně jako v atmosféře – panují lokálně výrazně nadprůměrné teploty, v tomto případě ale vody. Odchylky dosahují až kolem pěti stupňů, což z pohledu pomalu se měnící teploty vody je mimořádně vysoká hodnota, což dramaticky dopadá na život v oceánech. Dochází k narušení přirozených potravinových řetězců, což vede k lokálnímu úhynu živočichů a rovněž někdy až nevratnému narušení korálových útesů. Na oceánech přitom závisí živobytí až tří miliard lidí na celém světě.
Teplý oceán, horká pevnina
A samozřejmě platí, že nadprůměrná teplota vody nezůstane bez odezvy na teplotu vzduchu, která bude v průměru také vyšší s častější tendencí výskytu extrémních vln veder. Ty zažívá v těchto dnech například jihozápadní Čína, kde na několika desítkách stanic padly absolutní rekordy. Mimořádně teplo je také v oblasti Uralu a přilehlých severních polárních regionů. V uplynulých týdnech pak rekordně vysoké teploty zaznamenaly státy jihovýchodní Asie.
A horko bylo třeba i v Kanadě. Další extrémy lze čekat i v následujících měsících. A kromě teploty půjde třeba o častější sucha, ale i bouře a povodně. A konečně, teplejší voda znamená urychlení stoupající hladiny oceánů, která pak pohlcuje a zaplavuje pobřežní oblasti.
Kde je aktuálně moře relativně nejteplejší a kde nejchladnější
Roky s výskytem jevu El Niña patří k těm teplejším. Ostatně i dosud nejteplejší rok v moderních dějinách, tedy 2016, byl ve znamení tohoto jevu. Pakliže se naplní současné předpovědi nástupu El Niña během léta a jeho zesílení na podzim, lze čekat oteplení atmosféry o dalších 0,2 až 0,25 °C. Pak bychom se mohli dočkat ročního průměru teploty na celé Zemi o více než 1,5 °C nad úrovní teploty před začátkem průmyslové revoluce.
Po odeznění El Niña by teplota sice pod tuto úroveň nejspíš zase klesla, přesto jde o poměrně výraznou a alarmující odchylku. Právě při jejím překročení (i když dlouhodobém) se očekává, že dopady změn klimatu budou pro člověka těžko snesitelné. A s ohledem na zrychlující se oteplování je poměrně pravděpodobné, že by i tento nový rekord dlouho nevydržel – jinými slovy: i tak výrazné jevy, jako jsou silné fáze El Niño a La Niña, ztrácejí na své schopnosti významněji ovlivnit kolísání teplot na naší planetě.