Podle údajů americké vlády dosáhla teplota povrchu světového oceánu historického maxima od počátku satelitních záznamů. Důsledkem jsou vlny veder v mořích po celém světě.
Předběžné údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) ukázaly, že průměrná teplota na hladině oceánu je od začátku dubna na úrovni 21,1 stupně Celsia, což překonává předchozí maximum 21 stupňů z roku 2016. „Vypadá to, že míří mimo tabulky a překonává předchozí rekordy,“ konstatoval klimatolog Matthew England z Univerzity Nového Jižního Walesu.
Tyto údaje vycházejí převážně ze satelitních pozorování, ale vědci je potvrzují také měřením z lodí a bójí.
Po dobu tří let trvalo období jevu La Niña, během nějž jsou vody Tichého oceánu chladnější, což kompenzovalo rostoucí teploty způsobené emisemi skleníkových plynů. S příchodem opačné fáze této klimatické oscilace ale přichází jev El Niño, který naopak vodu otepluje a vede pak i k teplejšímu vzduchu.
Energie pro extrémy
To podle klimatologů a meteorologů může zvýšit riziko extrémních povětrnostních podmínek a přinést nové teplotní rekordy po celém světě. Právě nyní by se na planetě měly začít viditelněji projevovat dopady klimatické změny způsobené člověkem.
Právě světové oceány jsou nejlepším úložištěm tepla. Pohltily více než 90 procent tepla způsobeného nadměrným množstvím skleníkových plynů v atmosféře, které se tam dostaly kvůli spalování fosilních paliv.
Podle loňské studie se množství tepla akumulovaného v oceánu zrychluje a proniká také do větších hloubek. Například v Pacifiku se rozšiřuje do hloubky více než sto metrů. A tím pomáhá také získávat energii extrémním meteorologickým jevům, například hurikánům, které sílí tím víc, čím více tepelné energie získají z oceánu.
