Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
Nová zpráva WMO naznačuje, že od července do září letošního roku se rozvine silný jev El Niño. Prognózy založené na souboru modelů z předních světových předpovědních center odhadují významné zvýšení teplot vody ve střední a východní části Tichého oceánu kolem rovníku, přičemž se očekává, že v klíčových oblastech bude teplejší o dva stupně Celsia.
Podle předpovědi bude jev El Niño během podzimu na severní polokouli dále sílit a jeho vliv se rozšíří do mnoha oblastí světa. Současně se očekává, že také rovníková část Atlantického oceánu zůstane obecně teplejší, než je dlouhodobý průměr.
WMO se snaží své členské země (Česko je mezi nimi) na tuto událost připravit.
Globální dopady
El Niño a La Niña jsou protichůdné fáze jevu Jižní oscilace (ENSO), který patří k nejvýznamnějším faktorům, jež ovlivňují meziroční klimatickou proměnlivost. Jedná se o přirozeně se vyskytující klimatický jev, který je spojený s nadprůměrnými teplotami mořské hladiny ve střední a východní části rovníkového Tichého oceánu.
Jevy El Niño se obvykle vyskytují každých dva až sedm let a trvají zpravidla devět až dvanáct měsíců. Často se začínají vyvíjet mezi březnem a červnem, vrcholu intenzity dosahují mezi listopadem a únorem, přičemž nejvýraznější vliv na globální teploty mají ale až v roce následujícím po svém vzniku.
Dopady jednotlivých jevů El Niño se liší v závislosti na intenzitě, trvání, ročním období, kdy se vyvíjejí, a také na tom, jak reagují s jinými formami klimatické proměnlivosti. Nemají ale přímý vliv na všechny části světa a i v rámci jednoho regionu mohou být dopady různé. Například dopady na střední Evropu jsou takřka nepozorovatelné.
S ohledem na sílu letošního El Niño se často v médiích používá termín „super El Niño“. Má zdůraznit extrém letošních podmínek, mluví o něm i renomovaní meteorologové.
WMO ale klasifikuje jevy ENSO jako slabé, mírné, silné nebo velmi silné. Termín „super El Niño“ tak není součástí operačního klasifikačního systému WMO, a proto se v oficiálních materiálech – a tedy ani v tomto článku – nepoužívá.
Zdroj: WMO
Předpověď teplot a srážek
Hlavním dopadem teplejší mořské vody budou vyšší teploty vzduchu nad pevninou. WMO předpovídá pravděpodobnost nadprůměrných teplot ve většině pevninských oblastí mezi šedesátým stupněm jižní šířky a šedesátým stupněm severní šířky – což pokrývá téměř všechny obydlené oblasti mimo polární regiony.
Nadprůměrné teploty se předpovídají také pro Indický oceán a tropický Atlantik. Naproti tomu v severním Atlantiku se předpovídá přetrvávající podkovovitý vzorec s pravděpodobností teplot podprůměrných až téměř průměrných.
Co se týká srážek, tak ve střední a východní části rovníkového Tichého oceánu se předpovídá zvýšená pravděpodobnost srážek nad normálem, zatímco v některých částech tropického Indického oceánu, na indickém subkontinentu a ve velké části Austrálie je pravděpodobnější výskyt srážek pod normálem.
V rovníkové Africe vykazují pravděpodobnostní signály výrazný kontrast mezi východem a západem. Pro pevninské oblasti sousedící se severní částí Guinejského zálivu se předpovídají srážky nad normálem, zatímco pro oblast Velkého afrického rohu se očekávají srážky pod normálem. Srážky pod normálem se předpovídají také pro části Střední Ameriky, Karibiku a severozápadní Jižní Ameriky. Naopak v některých částech jihozápadních Spojených států je pravděpodobnější, že budou srážky nadprůměrné.
V celé Evropě naznačují předpovědi kontrast mezi severem a jihem, přičemž v jižní Evropě je vyšší pravděpodobnost srážek nad normálem a v severní Evropě srážek pod normálem. U Evropy však zůstává spolehlivost předpovědí nižší než v mnoha jiných regionech.
