Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
El Niño a jeho „sestra“ La Niña jsou zásadními hráči, kteří mají vliv na podobu světového počasí. Tito „sourozenci“ jsou vlastně teplá a studená fáze přirozeného kolísání teploty vody v části tropického Pacifiku, tedy zcela normální jevy. V posledním desetiletí se jim ale věnuje stále větší pozornost.
Příčinou jsou dopady těchto fenoménů, které můžou výrazně zesílit působení probíhající a sílící změny klimatu. Obecně tyto dva jevy fungují tak, že se střídají tři stavy: moře je teplejší, přičemž se jevu říká El Niño, když je chladnější, potom je to La Niña. Anebo je voda teplá normálně a tento stav nemá specifické pojmenování.
Frekvence střídání teplé a studené fáze je poměrně nepravidelná a pohybuje se mezi dvěma a sedmi lety. Zásadní přitom je, že dění v oceánu se následně odráží v chování atmosféry, kde se vlivem teploty vody mění obvyklé vzorce chování meteorologických jevů – hlavně systémy proudění a srážek. A to nejen v okolí Tichého oceánu.
El Niño má zásadní vliv na globální teplotu, protože tlumí přenos tepla z atmosféry do oceánu, což následně zvyšuje teplotu atmosféry o jednu, v případě výskytu velmi silného El Niña až o dvě desetiny stupně Celsia. Během uplynulé zimy probíhala v Pacifiku chladná fáze La Niña, která teď slábne a během měsíce by měla skončit. Klíčové ale je, co bude dál.
Už začátkem roku začaly dlouhodobé sezonní modely simulovat možný nástup teplé fáze, tedy El Niña, během letošního léta, ale jen v mírné intenzitě. V posledních týdnech se ale objevily nové simulace, které už naznačují možnost nástupu i velmi silného El Niña ve druhé polovině letošního roku. Jde samozřejmě pořád ještě o poměrně vzdálené období, takže pro něj nejsou ještě k dispozici výstupy všech předpovědních center. Nicméně trend dostupných výhledů je zřejmý – odchylka teploty vody v rozhodujícím regionu Tichého oceánu by mohla dosáhnout hodnot až kolem +2,5 stupně Celsia.
Což znamená, že pokud se to stane, bude se psát o „super El Niñu“. Tento termín se používá, pokud odchylka přesáhne dva stupně Celsia. Tento výhled by znamenal nejen silnější El Niño než to poslední, které svět zažil v letech 2023/24, ale dokonce by mohlo dosáhnout intenzity výrazného (super) El Niña z let 2015/16, případně ji dokonce i lehce překročit.
Jak pravděpodobné to je?
Předpovědi ze začátku jara pro druhou polovinu roku jsou bohužel obecně zatíženy poměrně velkou nejistotou, na druhou stranu ve prospěch nástupu silného El Niña mluví například značné množství tepla, které je uložené ve svrchních vrstvách oceánu, a očekávané zeslabení pasátů. Tyto větry v tropických oblastech totiž zajišťují výraznější vertikální promíchávání vody – a pokud zeslábnou, promíchávání se zpomalí a na povrch se pak dostane menší množství chladnější vody z větších hloubek.
Dále může být El Niño podpořeno sérií tropických bouří putujících od západu, které nejenže oslabují, ale někdy dokonce obracejí směr pasátů. Teplá povrchová voda, která se obvykle hromadí na západě oceánu (s hladinou moře o půl metru vyšší poblíž Indonésie než v blízkosti Jižní Ameriky), se přesouvá na východ, kde oteplování povrchové vody brání přísunu chladnější a hustší vody z hlubin. A to mimo jiné snižuje množství živin v oceánu a následně negativně dopadá i na rybolov.
Dopady na počasí
Jedna věc je dění v oceánu, druhá odezva v atmosféře. Ta samozřejmě závisí nejen na velikosti El Niña, ale také na jeho trvání. To je v současné době zatím těžko předpověditelné, i když z dlouhodobého hlediska jev zpravidla vrcholí v první polovině zimy. Nicméně standardně platí, že atmosféra reaguje s určitým zpožděním oproti dění v oceánu. Pokud tedy během letošního léta El Niño nastoupí a během podzimu bude zesilovat, dá se očekávat výraznější odezva v atmosféře v posledním čtvrtletí letošního roku. Největší dopad ale nejspíš nastane až během příštího roku.
Globální průměrná teplota letošního roku tak bude ovlivněna jenom mírně – právě proto, že v jeho první čtvrtině se uplatňoval zchlazující vliv fáze La Niña. V příštím roce by ale účinek potenciálního „super El Niña“ mohl znamenat nejteplejší rok v historii pozorování, čímž by byl překonán dosud nejteplejší rok 2024.
Ať už se ale vyskytne silné, nebo dokonce velmi silné „super El Niño“, dopady na počasí budou určitě významné – například sucho zejména v západní části pacifické oblasti nebo naopak povodně v částech Jižní Ameriky. Na druhou stranu je vhodné nenechat se jen strhnout emocionální silou pojmu „super El Niño“, pokud jde o dění v mořích.
Současné tempo globálního nárůstu tepla v oceánech a s tím se zvyšující teplota nejen povrchu moří je totiž mimořádně důležitým faktorem s ohledem na následné dopady – ať už se jedná o rychlejší oteplování nad pevninou, zvýšení četnosti výskytu extrémních srážek nebo třeba posun subtropických podmínek směrem do vyšších zeměpisných šířek. Tyto vlivy se navíc projevují i v Evropě, kde – vzhledem ke značné vzdálenosti od Tichého oceánu – je přímý dopad jevu El Niño jen velmi omezený.
