Požáry v Austrálii roku 2020 byly tak extrémní, že oddálily příchod El Niña, ukazují meteorologické modely

V letech 2019 až 2020 zasáhly Austrálii výjimečně silné požáry. Sežehly 24 milionů hektarů, spálily přes tři tisíce domů a připravily o život tři desítky lidí. Podle nové studie byly tak extrémní, že zřejmě pomohly tomu, aby po tři roky vydržel klimatický jev La Niña, což je zcela výjimečné.

Australané mu říkají Black Summer neboli Černé léto. Název odkazuje nejen na jeho temné dopady, ale i na všudypřítomný černý kouř, který zahalil významnou část světadílu. 

Požáry křovin tehdy spálily eukalyptové lesy na jihu a východě Austrálie. Vzplály v roce 2019, hořely několik měsíců a byly uhašeny až v lednu 2020. Podle NASA shořely v Austrálii miliony hektarů. V důsledku této katastrofické události zahynuly nebo byly vysídleny přibližně tři miliardy zvířat. Plameny ale měly možná dokonce takovou sílu, že ovlivnily klima na celé planetě.

V nové studii vědci modelovali, jak aerosoly uvolněné z požárů buše ovlivnily další části světa. Vědci z Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR), kteří studii vedli, vysvětlili, že obrovské množství kouře bylo „podobné tomu, které se uvolňuje při velké sopečné erupci, což naznačuje možnost široké škály klimatických reakcí“. Dodatečný kouř v atmosféře způsobil, že mraky kolem rovníkového Pacifiku byly jasnější, což znamenalo, že mohly odrážet více slunečního světla zpět do vesmíru.

Cykly jsou citlivé na změny v atmosféře

La Niña je cyklické periodické ochlazování rovníkového Tichého oceánu, které ovlivňuje průběh počasí na celém světě. Například na sever Ameriky přinášejí roky, kdy převládá La Niña, chladnější a vlhčí podmínky do států na severních pláních a pacifickém severozápadě a teplejší a sušší podmínky do jižních států.

Studie zjistila, že dodatečné ochlazení způsobené mraky rozjasněnými kouřem mohlo vytvořit podmínky, které umožnily, aby se La Niña udržela déle než obvykle. Vědci také zjistili, že kouř z požárů buše v atmosféře ovlivnil zónu, v níž se setkávají pasáty ze severní a jižní polokoule. Tato zóna se posunula na sever, což způsobilo větší ochlazení, které zase umožnilo, aby La Niña trvala déle, než vědci předpokládali.

„Mnoho lidí na australské požáry rychle zapomnělo, hlavně poté, co propukla covidová pandemie. Ale planetární systém má dlouhou paměť a dopady požárů přetrvávaly ještě několik let,“ uvedl v prohlášení John Fasullo z NCAR, který výzkum vedl.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

Tento vědec pro deník Guardian uvedl, že studie představuje další údaje pro lepší pochopení toho, jak může klimatická krize ovlivnit El Niño a La Niña, což odborníkům poskytuje více informací pro to, co lze očekávat dál. „Se změnou klimatu budou tyto požáry větší, intenzivnější a déle trvající,“ řekl Guardianu. „Samozřejmě je to obrovské negativum, že se jedná o tak silný a nárazový požár, ale možná to poskytuje zdroj předvídatelnosti.“

Letos vědci předpokládají příchod velmi silného jevu El Niño, který bude znamenat vyšší teploty v Tichém oceánu. Tento posun by mohl znamenat nebezpečně vysoké teploty po celém světě; někteří odborníci se obávají, že nadcházející vlny veder by mohly být ještě horší než v roce 2016, který byl rokem El Niña a nejteplejším rokem v historii, uvedla agentura Reuters. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 3 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 5 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
před 22 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánovčera v 17:27

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
včera v 15:22

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
včera v 12:19

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
včera v 09:57
Načítání...