Požáry v Austrálii roku 2020 byly tak extrémní, že oddálily příchod El Niña, ukazují meteorologické modely

V letech 2019 až 2020 zasáhly Austrálii výjimečně silné požáry. Sežehly 24 milionů hektarů, spálily přes tři tisíce domů a připravily o život tři desítky lidí. Podle nové studie byly tak extrémní, že zřejmě pomohly tomu, aby po tři roky vydržel klimatický jev La Niña, což je zcela výjimečné.

Australané mu říkají Black Summer neboli Černé léto. Název odkazuje nejen na jeho temné dopady, ale i na všudypřítomný černý kouř, který zahalil významnou část světadílu. 

Požáry křovin tehdy spálily eukalyptové lesy na jihu a východě Austrálie. Vzplály v roce 2019, hořely několik měsíců a byly uhašeny až v lednu 2020. Podle NASA shořely v Austrálii miliony hektarů. V důsledku této katastrofické události zahynuly nebo byly vysídleny přibližně tři miliardy zvířat. Plameny ale měly možná dokonce takovou sílu, že ovlivnily klima na celé planetě.

V nové studii vědci modelovali, jak aerosoly uvolněné z požárů buše ovlivnily další části světa. Vědci z Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR), kteří studii vedli, vysvětlili, že obrovské množství kouře bylo „podobné tomu, které se uvolňuje při velké sopečné erupci, což naznačuje možnost široké škály klimatických reakcí“. Dodatečný kouř v atmosféře způsobil, že mraky kolem rovníkového Pacifiku byly jasnější, což znamenalo, že mohly odrážet více slunečního světla zpět do vesmíru.

Cykly jsou citlivé na změny v atmosféře

La Niña je cyklické periodické ochlazování rovníkového Tichého oceánu, které ovlivňuje průběh počasí na celém světě. Například na sever Ameriky přinášejí roky, kdy převládá La Niña, chladnější a vlhčí podmínky do států na severních pláních a pacifickém severozápadě a teplejší a sušší podmínky do jižních států.

Studie zjistila, že dodatečné ochlazení způsobené mraky rozjasněnými kouřem mohlo vytvořit podmínky, které umožnily, aby se La Niña udržela déle než obvykle. Vědci také zjistili, že kouř z požárů buše v atmosféře ovlivnil zónu, v níž se setkávají pasáty ze severní a jižní polokoule. Tato zóna se posunula na sever, což způsobilo větší ochlazení, které zase umožnilo, aby La Niña trvala déle, než vědci předpokládali.

„Mnoho lidí na australské požáry rychle zapomnělo, hlavně poté, co propukla covidová pandemie. Ale planetární systém má dlouhou paměť a dopady požárů přetrvávaly ještě několik let,“ uvedl v prohlášení John Fasullo z NCAR, který výzkum vedl.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

Tento vědec pro deník Guardian uvedl, že studie představuje další údaje pro lepší pochopení toho, jak může klimatická krize ovlivnit El Niño a La Niña, což odborníkům poskytuje více informací pro to, co lze očekávat dál. „Se změnou klimatu budou tyto požáry větší, intenzivnější a déle trvající,“ řekl Guardianu. „Samozřejmě je to obrovské negativum, že se jedná o tak silný a nárazový požár, ale možná to poskytuje zdroj předvídatelnosti.“

Letos vědci předpokládají příchod velmi silného jevu El Niño, který bude znamenat vyšší teploty v Tichém oceánu. Tento posun by mohl znamenat nebezpečně vysoké teploty po celém světě; někteří odborníci se obávají, že nadcházející vlny veder by mohly být ještě horší než v roce 2016, který byl rokem El Niña a nejteplejším rokem v historii, uvedla agentura Reuters. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili místo, kde tokali dinosauři

Tokání je aktivita, která je v současné době spojená hlavně s ptáky, u nás hlavně tetřevy. Paleontologové ale našli zajímavé důkazy, že stejné námluvy před pářením provozovali i velcí dinosauři.
před 15 hhodinami

Česko chce postavit vlastní AI gigafactory. Vyrůst má v Praze

České Radiokomunikace (ČRa) podaly k Evropské komisi projekt na vybudování jednoho ze zvažovaných velkých evropských datových center pro umělou inteligenci, takzvanou AI gigafactory. Stát by měla v Praze na Zbraslavi, kde už Radiokomunikace na pozemku po bývalých vysílačích datové centrum budují. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu a ČRa.
20. 6. 2025Aktualizováno20. 6. 2025

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
20. 6. 2025

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
20. 6. 2025

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
19. 6. 2025

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
19. 6. 2025

Vědci objevili kosmickou hmotu, kterou dosud postrádali

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.
19. 6. 2025
Načítání...