Požáry v Austrálii roku 2020 byly tak extrémní, že oddálily příchod El Niña, ukazují meteorologické modely

V letech 2019 až 2020 zasáhly Austrálii výjimečně silné požáry. Sežehly 24 milionů hektarů, spálily přes tři tisíce domů a připravily o život tři desítky lidí. Podle nové studie byly tak extrémní, že zřejmě pomohly tomu, aby po tři roky vydržel klimatický jev La Niña, což je zcela výjimečné.

Australané mu říkají Black Summer neboli Černé léto. Název odkazuje nejen na jeho temné dopady, ale i na všudypřítomný černý kouř, který zahalil významnou část světadílu. 

Požáry křovin tehdy spálily eukalyptové lesy na jihu a východě Austrálie. Vzplály v roce 2019, hořely několik měsíců a byly uhašeny až v lednu 2020. Podle NASA shořely v Austrálii miliony hektarů. V důsledku této katastrofické události zahynuly nebo byly vysídleny přibližně tři miliardy zvířat. Plameny ale měly možná dokonce takovou sílu, že ovlivnily klima na celé planetě.

V nové studii vědci modelovali, jak aerosoly uvolněné z požárů buše ovlivnily další části světa. Vědci z Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR), kteří studii vedli, vysvětlili, že obrovské množství kouře bylo „podobné tomu, které se uvolňuje při velké sopečné erupci, což naznačuje možnost široké škály klimatických reakcí“. Dodatečný kouř v atmosféře způsobil, že mraky kolem rovníkového Pacifiku byly jasnější, což znamenalo, že mohly odrážet více slunečního světla zpět do vesmíru.

Cykly jsou citlivé na změny v atmosféře

La Niña je cyklické periodické ochlazování rovníkového Tichého oceánu, které ovlivňuje průběh počasí na celém světě. Například na sever Ameriky přinášejí roky, kdy převládá La Niña, chladnější a vlhčí podmínky do států na severních pláních a pacifickém severozápadě a teplejší a sušší podmínky do jižních států.

Studie zjistila, že dodatečné ochlazení způsobené mraky rozjasněnými kouřem mohlo vytvořit podmínky, které umožnily, aby se La Niña udržela déle než obvykle. Vědci také zjistili, že kouř z požárů buše v atmosféře ovlivnil zónu, v níž se setkávají pasáty ze severní a jižní polokoule. Tato zóna se posunula na sever, což způsobilo větší ochlazení, které zase umožnilo, aby La Niña trvala déle, než vědci předpokládali.

„Mnoho lidí na australské požáry rychle zapomnělo, hlavně poté, co propukla covidová pandemie. Ale planetární systém má dlouhou paměť a dopady požárů přetrvávaly ještě několik let,“ uvedl v prohlášení John Fasullo z NCAR, který výzkum vedl.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

Tento vědec pro deník Guardian uvedl, že studie představuje další údaje pro lepší pochopení toho, jak může klimatická krize ovlivnit El Niño a La Niña, což odborníkům poskytuje více informací pro to, co lze očekávat dál. „Se změnou klimatu budou tyto požáry větší, intenzivnější a déle trvající,“ řekl Guardianu. „Samozřejmě je to obrovské negativum, že se jedná o tak silný a nárazový požár, ale možná to poskytuje zdroj předvídatelnosti.“

Letos vědci předpokládají příchod velmi silného jevu El Niño, který bude znamenat vyšší teploty v Tichém oceánu. Tento posun by mohl znamenat nebezpečně vysoké teploty po celém světě; někteří odborníci se obávají, že nadcházející vlny veder by mohly být ještě horší než v roce 2016, který byl rokem El Niña a nejteplejším rokem v historii, uvedla agentura Reuters. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...