Průměrné teploty letos na světě nebyly tak vysoké jako v předchozích třech letech, rekordnímu oteplování zabránil meteorologický jev La Niña. Vyplývá to z předběžné verze výroční zprávy o stavu globálního klimatu, kterou po zahájení klimatické konference OSN zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO). Její autoři upozorňují, že extrémní jevy jako vlny veder nebo zničující povodně se stávají běžnými a svět se mění lidstvu před očima.
Teploty letos nestouply tolik jako v předešlých letech, trend se ale nemění, upozorňuje WMO
Podle letošních měření se globální teplota zvýšila o 1,09 stupně Celsia oproti období let 1850 až 1900. Odborníci varují, že globální oteplování je třeba udržet pod hranicí 1,5 stupně, aby se zabránilo jeho katastrofickým důsledkům.
Ačkoli teploty letos nestouply tak vysoko jako v rekordním roce 2016, kdy bylo na planetě o 1,2 stupně tepleji než v druhé polovině 19. století, na trendu globálního oteplování se tím nic nemění.
Podle autorů studie posledních sedm let, včetně roku letošního, bude zřejmě nejteplejších od začátku měření, protože koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhla rekordních hodnot. Stále sílící dopady toho jsou viditelné na mnoha místech planety.
Jižní Amerika už druhým rokem trpěla suchem, Středomoří zažilo obrovské množství lesních požárů, Německo se potýkalo s katastrofálními povodněmi a mnohde padly letité teplotní rekordy. V Kanadě a USA byly teplotní rekordy místy překonány až o šest stupňů Celsia a tabulky nejvyšších teplot se přepisovaly také ve Španělsku, Tunisku, Itálii a Turecku, připomněla WMO.
V Arktidě se ztenčila ledová pokrývka nejvíce za dobu záznamů
Autoři zprávy upozorňují také na to, že letos v létě se v Arktidě ztenčila ledová pokrývka nejvíce za dobu záznamů a že ledovce odtávaly vyšší rychlostí. Rychleji stoupá i hladina oceánů. Zatímco v letech 1993 až 2002 stoupala ročně v průměru o 2,1 milimetru, v letech 2013 až 2021 to bylo ročně o 4,4 milimetru.
Další problém představuje okyselování oceánů. Hodnota pH je nyní v oceánech nejnižší za posledních 26 tisíc let, což mimo jiné znamená, že tyto vodní plochy už nebudou schopné zachycovat takové množství přebytečného oxidu uhličitého z atmosféry. Nyní oceány pohltí asi 23 procent z ročního objemu emisí CO2.
„Extrémní jevy jsou novým normálem,“ prohlásil šéf WMO Petteri Taalas. „Přibývá vědeckých důkazů o tom, že některé z těchto jevů nesou stopy lidmi způsobené změny klimatu,“ dodal.
Konference o klimatu
Svou zprávu WMO zveřejnil u příležitosti zahájení summitu COP26 ve skotském Glasgow, kde se mají světoví lídři domluvit na budoucím snižování emisí. Podle odborníků je potřeba emise do poloviny století snížit prakticky na nulu, pokud se má globální oteplování udržet pod hranicí 1,5 stupně.
Pokud se to nepodaří, můžou se klimatické změny vymknout kontrole, což může podle vědců znamenat více extrémních výkyvů počasí, existenční ohrožení kvůli stoupající hladině oceánů nebo problémy kvůli suchům a nedostatku vody a potravin, a s tím související masovou migraci.
„Od hlubin oceánů až po vrcholky hor, od tajících ledovců po neustálé extrémy v počasí, ekosystémy a společenství po celém světě jsou devastovány,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres ke zprávě Světové meteorologické organizace. „Summit COP26 musí být bodem obratu pro lidstvo a planetu,“ dodal.