La Niña je tu. Ovlivní počasí na celé planetě

Globální meteorologický fenomén La Niña má silný vliv nejen na místech, kde vzniká, ale jeho projevy se propisují až do střední Evropy, včetně České republiky. Může tak ovlivnit i podobu blížící se zimy.

V Tichém oceánu v uplynulých dnech oficiálně nastala La Niña. Jde o meteorologický fenomén, který ovlivňuje počasí na celé Zemi.

La Niña a El Niño jsou dvě možné fáze odehrávající se v tropické části Pacifiku, které souvisejí s oteplováním nebo ochlazováním určitých částí vody v tomto regionu. Dění v oceánu se pochopitelně neobejde bez odezvy v atmosféře, kde se pak mluví o jižní oscilaci – v angličtině Southern Oscillation. A pro označení komplexu dění v oceánu i v atmosféře se pak používá zkratku ENSO (El Niño Southern Oscillation). Daná fáze (studená, La Niña nebo teplá, El Niño ) se zpravidla vytváří na přelomu léta a podzimu a trvá do jara následujícího roku, v některých případech ale může existovat i dva až tři roky.

V současnosti probíhající fáze La Niña, která se projevuje poklesem teploty vody v tropické části středního a východního Pacifiku, se v atmosféře projevuje vznikem tlakové výše, která znamená stabilní podmínky a méně srážek v tropickém centrálním Tichomoří. Změny tlaku vzduchu nad Tichým oceánem přitom ovlivňují i dění ve vzdálenějších oblastech, a to na obou polokoulích. Pro oficiální vyhlášení fáze La Niña je nutné, aby odchylka teploty vody v oblasti mezi 180. a 100. poledníkem západní délky a 5. stupněm jižní a severní šířky dosáhla alespoň minus půl stupně od dlouhodobého průměru, což právě v minulých dnech nastalo.

Proč se voda ochlazuje

Hlavní příčinou poklesu teploty vody je zesílení pasátových větrů, které vedou k intenzivnějšímu promíchávání moře – na povrch se pak dostávají chladnější masy vody z hlubin. To znamená, že voda je chladnější nejen na povrchu, ale i ve vrstvě do hloubky zhruba 200 metrů. Podle oficiální zprávy americké NOAA by podmínky La Niñy měly přetrvat do letošní zimy, tedy období mezi prosincem 2025 a únorem 2026.

Pasáty jsou stálé větry vanoucí v tropech od oblastí vysokého tlaku směrem k rovníku, kde je oblast nízkého tlaku. Na severní polokouli vanou ze severovýchodu a na jižní polokouli z jihovýchodu. Jejich směr je ovlivněn rotací Země, která je stáčí na západ.

Zdroj: Meteorologický slovník

A s 55procentní šancí skončí mezi lednem a březnem příštího roku. Ostatně i sezonní modely počítají s přetrvávající studenou odchylkou teploty vody minimálně do ledna, kterou budou podporovat i poměrně silné pasáty. Zjara příštího roku pak zřejmě dojde k výraznějšímu oteplení.

La Niña, přesněji studená fáze ENSO, mívá během zimního období několik výrazných dopadů. Nejčastějším efektem je výskyt blokující tlakové výše nad severním Pacifikem a s tím spojené prohnutí tryskového proudění nad severoamerickou pevninou k jihu. To vede ke studenějšímu počasí v Kanadě a na severu a severozápadě Spojených států amerických s častějším výskytem zimních bouří, občas spojených i s blizardem. A zejména v širokém pásu na pomezí USA a Kanady mívají za takových zim nadprůměrné množství sněhu. V jižních oblastech USA ale v zimě převažují sušší a teplejší podmínky počasí.

Kromě Severní Ameriky se fáze s La Niña projevuje poměrně výrazně na západě Pacifiku, a to v podobě vydatnějších srážek v jihovýchodní Asii, v severovýchodní Austrálii i širokém okolí. Deštivěji bývá také v Amazonii, chladněji na východě Jižní Ameriky. Určité dopady se objevují i v Africe. Nicméně Evropa je příliš daleko, aby se dalo jednoznačně určit, jaké dopady nastávající fáze La Niña na počasí na tomto kontinentu může mít.

Vyšší pravděpodobnost chladné zimy?

Je tu ale jedna zajímavost, která by tady mohla mít vliv. Během zim s výskytem La Niñy je šedesáti až pětasedmdesátiprocentní šance na vznik takzvaného náhlého stratosférického oteplení, tedy jevu, při kterém dochází ke kolapsu polárního víru ve vyšších hladinách atmosféry, zejména v lednu a únoru. Za takové situace pak může dojít k častějším vpádům arktického vzduchu do mírných šířek, tedy i do střední Evropy. Na druhé straně, současné sezonní předpovědi zatím nadcházející měsíce počítají jako teplotně nadprůměrné.

Současně předpovědi naznačují, že aktuálně probíhající La Niña nebude ani příliš výrazná, ani mít příliš dlouhé trvání. Jak už bylo výše zmíněno, během druhé poloviny zimy by teplota vody v tropickém Pacifiku měla začít stoupat, což povede k ukončení La Niñy. Dlouhodobé prognózy navíc počítají s tím, že v polovině příštího roku, tedy během léta 2026, by teplota měla stoupnout natolik, že nastane fáze El Niño.

A na rozdíl od současné fáze La Niña by mohlo jít i o El Niño podstatně silnější a zřejmě i dlouhodobější, tedy výrazně přesahující do roku 2027. Během El Niña, což je tedy teplá fáze jevu ENSO, celkově roste průměrná teplota na planetě, což spolu s působením pokračující změny klimatu může vést k výrazným extrémům teploty, nicméně na detaily je v tuto chvíli příliš brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...