La Niña je tu. Ovlivní počasí na celé planetě

Globální meteorologický fenomén La Niña má silný vliv nejen na místech, kde vzniká, ale jeho projevy se propisují až do střední Evropy, včetně České republiky. Může tak ovlivnit i podobu blížící se zimy.

V Tichém oceánu v uplynulých dnech oficiálně nastala La Niña. Jde o meteorologický fenomén, který ovlivňuje počasí na celé Zemi.

La Niña a El Niño jsou dvě možné fáze odehrávající se v tropické části Pacifiku, které souvisejí s oteplováním nebo ochlazováním určitých částí vody v tomto regionu. Dění v oceánu se pochopitelně neobejde bez odezvy v atmosféře, kde se pak mluví o jižní oscilaci – v angličtině Southern Oscillation. A pro označení komplexu dění v oceánu i v atmosféře se pak používá zkratku ENSO (El Niño Southern Oscillation). Daná fáze (studená, La Niña nebo teplá, El Niño ) se zpravidla vytváří na přelomu léta a podzimu a trvá do jara následujícího roku, v některých případech ale může existovat i dva až tři roky.

V současnosti probíhající fáze La Niña, která se projevuje poklesem teploty vody v tropické části středního a východního Pacifiku, se v atmosféře projevuje vznikem tlakové výše, která znamená stabilní podmínky a méně srážek v tropickém centrálním Tichomoří. Změny tlaku vzduchu nad Tichým oceánem přitom ovlivňují i dění ve vzdálenějších oblastech, a to na obou polokoulích. Pro oficiální vyhlášení fáze La Niña je nutné, aby odchylka teploty vody v oblasti mezi 180. a 100. poledníkem západní délky a 5. stupněm jižní a severní šířky dosáhla alespoň minus půl stupně od dlouhodobého průměru, což právě v minulých dnech nastalo.

Proč se voda ochlazuje

Hlavní příčinou poklesu teploty vody je zesílení pasátových větrů, které vedou k intenzivnějšímu promíchávání moře – na povrch se pak dostávají chladnější masy vody z hlubin. To znamená, že voda je chladnější nejen na povrchu, ale i ve vrstvě do hloubky zhruba 200 metrů. Podle oficiální zprávy americké NOAA by podmínky La Niñy měly přetrvat do letošní zimy, tedy období mezi prosincem 2025 a únorem 2026.

Pasáty jsou stálé větry vanoucí v tropech od oblastí vysokého tlaku směrem k rovníku, kde je oblast nízkého tlaku. Na severní polokouli vanou ze severovýchodu a na jižní polokouli z jihovýchodu. Jejich směr je ovlivněn rotací Země, která je stáčí na západ.

Zdroj: Meteorologický slovník

A s 55procentní šancí skončí mezi lednem a březnem příštího roku. Ostatně i sezonní modely počítají s přetrvávající studenou odchylkou teploty vody minimálně do ledna, kterou budou podporovat i poměrně silné pasáty. Zjara příštího roku pak zřejmě dojde k výraznějšímu oteplení.

La Niña, přesněji studená fáze ENSO, mívá během zimního období několik výrazných dopadů. Nejčastějším efektem je výskyt blokující tlakové výše nad severním Pacifikem a s tím spojené prohnutí tryskového proudění nad severoamerickou pevninou k jihu. To vede ke studenějšímu počasí v Kanadě a na severu a severozápadě Spojených států amerických s častějším výskytem zimních bouří, občas spojených i s blizardem. A zejména v širokém pásu na pomezí USA a Kanady mívají za takových zim nadprůměrné množství sněhu. V jižních oblastech USA ale v zimě převažují sušší a teplejší podmínky počasí.

Kromě Severní Ameriky se fáze s La Niña projevuje poměrně výrazně na západě Pacifiku, a to v podobě vydatnějších srážek v jihovýchodní Asii, v severovýchodní Austrálii i širokém okolí. Deštivěji bývá také v Amazonii, chladněji na východě Jižní Ameriky. Určité dopady se objevují i v Africe. Nicméně Evropa je příliš daleko, aby se dalo jednoznačně určit, jaké dopady nastávající fáze La Niña na počasí na tomto kontinentu může mít.

Vyšší pravděpodobnost chladné zimy?

Je tu ale jedna zajímavost, která by tady mohla mít vliv. Během zim s výskytem La Niñy je šedesáti až pětasedmdesátiprocentní šance na vznik takzvaného náhlého stratosférického oteplení, tedy jevu, při kterém dochází ke kolapsu polárního víru ve vyšších hladinách atmosféry, zejména v lednu a únoru. Za takové situace pak může dojít k častějším vpádům arktického vzduchu do mírných šířek, tedy i do střední Evropy. Na druhé straně, současné sezonní předpovědi zatím nadcházející měsíce počítají jako teplotně nadprůměrné.

Současně předpovědi naznačují, že aktuálně probíhající La Niña nebude ani příliš výrazná, ani mít příliš dlouhé trvání. Jak už bylo výše zmíněno, během druhé poloviny zimy by teplota vody v tropickém Pacifiku měla začít stoupat, což povede k ukončení La Niñy. Dlouhodobé prognózy navíc počítají s tím, že v polovině příštího roku, tedy během léta 2026, by teplota měla stoupnout natolik, že nastane fáze El Niño.

A na rozdíl od současné fáze La Niña by mohlo jít i o El Niño podstatně silnější a zřejmě i dlouhodobější, tedy výrazně přesahující do roku 2027. Během El Niña, což je tedy teplá fáze jevu ENSO, celkově roste průměrná teplota na planetě, což spolu s působením pokračující změny klimatu může vést k výrazným extrémům teploty, nicméně na detaily je v tuto chvíli příliš brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 28 mminutami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 1 hhodinou

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 5 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 18 hhodinami

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 19 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 22 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 23 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 23 hhodinami
Načítání...