La Niña je tu. Ovlivní počasí na celé planetě

Globální meteorologický fenomén La Niña má silný vliv nejen na místech, kde vzniká, ale jeho projevy se propisují až do střední Evropy, včetně České republiky. Může tak ovlivnit i podobu blížící se zimy.

V Tichém oceánu v uplynulých dnech oficiálně nastala La Niña. Jde o meteorologický fenomén, který ovlivňuje počasí na celé Zemi.

La Niña a El Niño jsou dvě možné fáze odehrávající se v tropické části Pacifiku, které souvisejí s oteplováním nebo ochlazováním určitých částí vody v tomto regionu. Dění v oceánu se pochopitelně neobejde bez odezvy v atmosféře, kde se pak mluví o jižní oscilaci – v angličtině Southern Oscillation. A pro označení komplexu dění v oceánu i v atmosféře se pak používá zkratku ENSO (El Niño Southern Oscillation). Daná fáze (studená, La Niña nebo teplá, El Niño ) se zpravidla vytváří na přelomu léta a podzimu a trvá do jara následujícího roku, v některých případech ale může existovat i dva až tři roky.

V současnosti probíhající fáze La Niña, která se projevuje poklesem teploty vody v tropické části středního a východního Pacifiku, se v atmosféře projevuje vznikem tlakové výše, která znamená stabilní podmínky a méně srážek v tropickém centrálním Tichomoří. Změny tlaku vzduchu nad Tichým oceánem přitom ovlivňují i dění ve vzdálenějších oblastech, a to na obou polokoulích. Pro oficiální vyhlášení fáze La Niña je nutné, aby odchylka teploty vody v oblasti mezi 180. a 100. poledníkem západní délky a 5. stupněm jižní a severní šířky dosáhla alespoň minus půl stupně od dlouhodobého průměru, což právě v minulých dnech nastalo.

Proč se voda ochlazuje

Hlavní příčinou poklesu teploty vody je zesílení pasátových větrů, které vedou k intenzivnějšímu promíchávání moře – na povrch se pak dostávají chladnější masy vody z hlubin. To znamená, že voda je chladnější nejen na povrchu, ale i ve vrstvě do hloubky zhruba 200 metrů. Podle oficiální zprávy americké NOAA by podmínky La Niñy měly přetrvat do letošní zimy, tedy období mezi prosincem 2025 a únorem 2026.

Pasáty jsou stálé větry vanoucí v tropech od oblastí vysokého tlaku směrem k rovníku, kde je oblast nízkého tlaku. Na severní polokouli vanou ze severovýchodu a na jižní polokouli z jihovýchodu. Jejich směr je ovlivněn rotací Země, která je stáčí na západ.

Zdroj: Meteorologický slovník

A s 55procentní šancí skončí mezi lednem a březnem příštího roku. Ostatně i sezonní modely počítají s přetrvávající studenou odchylkou teploty vody minimálně do ledna, kterou budou podporovat i poměrně silné pasáty. Zjara příštího roku pak zřejmě dojde k výraznějšímu oteplení.

La Niña, přesněji studená fáze ENSO, mívá během zimního období několik výrazných dopadů. Nejčastějším efektem je výskyt blokující tlakové výše nad severním Pacifikem a s tím spojené prohnutí tryskového proudění nad severoamerickou pevninou k jihu. To vede ke studenějšímu počasí v Kanadě a na severu a severozápadě Spojených států amerických s častějším výskytem zimních bouří, občas spojených i s blizardem. A zejména v širokém pásu na pomezí USA a Kanady mívají za takových zim nadprůměrné množství sněhu. V jižních oblastech USA ale v zimě převažují sušší a teplejší podmínky počasí.

Kromě Severní Ameriky se fáze s La Niña projevuje poměrně výrazně na západě Pacifiku, a to v podobě vydatnějších srážek v jihovýchodní Asii, v severovýchodní Austrálii i širokém okolí. Deštivěji bývá také v Amazonii, chladněji na východě Jižní Ameriky. Určité dopady se objevují i v Africe. Nicméně Evropa je příliš daleko, aby se dalo jednoznačně určit, jaké dopady nastávající fáze La Niña na počasí na tomto kontinentu může mít.

Vyšší pravděpodobnost chladné zimy?

Je tu ale jedna zajímavost, která by tady mohla mít vliv. Během zim s výskytem La Niñy je šedesáti až pětasedmdesátiprocentní šance na vznik takzvaného náhlého stratosférického oteplení, tedy jevu, při kterém dochází ke kolapsu polárního víru ve vyšších hladinách atmosféry, zejména v lednu a únoru. Za takové situace pak může dojít k častějším vpádům arktického vzduchu do mírných šířek, tedy i do střední Evropy. Na druhé straně, současné sezonní předpovědi zatím nadcházející měsíce počítají jako teplotně nadprůměrné.

Současně předpovědi naznačují, že aktuálně probíhající La Niña nebude ani příliš výrazná, ani mít příliš dlouhé trvání. Jak už bylo výše zmíněno, během druhé poloviny zimy by teplota vody v tropickém Pacifiku měla začít stoupat, což povede k ukončení La Niñy. Dlouhodobé prognózy navíc počítají s tím, že v polovině příštího roku, tedy během léta 2026, by teplota měla stoupnout natolik, že nastane fáze El Niño.

A na rozdíl od současné fáze La Niña by mohlo jít i o El Niño podstatně silnější a zřejmě i dlouhodobější, tedy výrazně přesahující do roku 2027. Během El Niña, což je tedy teplá fáze jevu ENSO, celkově roste průměrná teplota na planetě, což spolu s působením pokračující změny klimatu může vést k výrazným extrémům teploty, nicméně na detaily je v tuto chvíli příliš brzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tabulová hora na Pálavě byla v pravěku hustě osídlená. Dle artefaktů ji zničila neznámá válka

Osídlení Tabulové hory na jihomoravské Pálavě prožilo období rozkvětu kolem roku tisíc před naším letopočtem a zaniklo nejspíš kvůli vojenskému konfliktu. Nasvědčují tomu archeologické nálezy bronzových předmětů z posledních let. Uvedli to vědci z projektu RES-HUM z Masarykovy univerzity.
před 8 hhodinami

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
včera v 09:02

Výzkum analyzoval 2,6 milionu studií o rakovině, každá desátá byla podvodná

Vědci našli víc než 250 tisíc vědeckých studií o rakovině, které zřejmě pocházejí z „papírny“. Tímto termínem (anglicky papermill) se označují takzvané továrny na články neboli falešné, ukradené nebo zcela nekvalitní studie, které jsou masově chrlené do veřejného prostoru.
30. 1. 2026

Pět kilogramů ryzího zlata. Zakopaný poklad našli turisté

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.
30. 1. 2026

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
30. 1. 2026

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
29. 1. 2026

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
29. 1. 2026

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
29. 1. 2026
Načítání...