Brzké překročení limitu oteplování je čím dál pravděpodobnější, varuje WMO

Je stále pravděpodobnější, že v některém z příštích pěti let bude překonán vytyčený limit průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém výhledu ohledně vývoje světového klimatu pro léta 2023 až 2027. Státy světa přitom deklarovaly vůli držet globální průměrnou teplotu pod dotyčnou hranicí.

Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015.

Ještě loni WMO uváděla, že v následujícím pětiletém období nastane prolomení hranice oteplení o 1,5 stupně s pravděpodobností necelých padesát procent. Nyní uvádí 66 procent.

Nahrávám video
Redaktor ČT Vladimír Piskala o stavu klimatu
Zdroj: ČT24

WMO nepředpokládá, že limit oteplení bude v příštích letech překračován natrvalo. „WMO však bije na poplach, protože míra 1,5 stupně bude dočasně překračována stále častěji,“ varoval podle agentury DPA generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Meteorologická organizace očekává, že průměrná roční teplota do roku 2027 nejméně jednou dosáhne rekordní hodnoty. Důvodem je kombinace klimatické změny způsobené člověkem a přirozeného klimatického jevu El Niño. „Bude to mít dalekosáhlé dopady na zdraví, potravinovou bezpečnost, hospodaření s vodou a životní prostředí,“ varoval Taalas. „Musíme se připravit,“ nabádal.

El Niño a jeho protipól La Niňa přispívají k výskytu extrémního počasí v mnoha regionech světa. El Niño žene globální průměrnou teplotu nahoru, zatímco La Niňa má ochlazující efekt. Tyto dva jevy se střídavě vyskytují vždy po několika letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 19 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...