Brzké překročení limitu oteplování je čím dál pravděpodobnější, varuje WMO

Je stále pravděpodobnější, že v některém z příštích pěti let bude překonán vytyčený limit průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém výhledu ohledně vývoje světového klimatu pro léta 2023 až 2027. Státy světa přitom deklarovaly vůli držet globální průměrnou teplotu pod dotyčnou hranicí.

Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015.

Ještě loni WMO uváděla, že v následujícím pětiletém období nastane prolomení hranice oteplení o 1,5 stupně s pravděpodobností necelých padesát procent. Nyní uvádí 66 procent.

Nahrávám video

WMO nepředpokládá, že limit oteplení bude v příštích letech překračován natrvalo. „WMO však bije na poplach, protože míra 1,5 stupně bude dočasně překračována stále častěji,“ varoval podle agentury DPA generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Meteorologická organizace očekává, že průměrná roční teplota do roku 2027 nejméně jednou dosáhne rekordní hodnoty. Důvodem je kombinace klimatické změny způsobené člověkem a přirozeného klimatického jevu El Niño. „Bude to mít dalekosáhlé dopady na zdraví, potravinovou bezpečnost, hospodaření s vodou a životní prostředí,“ varoval Taalas. „Musíme se připravit,“ nabádal.

El Niño a jeho protipól La Niňa přispívají k výskytu extrémního počasí v mnoha regionech světa. El Niño žene globální průměrnou teplotu nahoru, zatímco La Niňa má ochlazující efekt. Tyto dva jevy se střídavě vyskytují vždy po několika letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 10 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 11 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...