NOAA: Škody z hurikánů rostou kvůli koncentraci lidí a majetku

Miami - Ekonomické škody vzniklé působením hurikánů ve Spojených státech se každých deset až 15 let zdvojnásobují, globální oteplování však na to nemá sebemenší vliv. Škody nyní v průměru dosahují asi deset miliard dolarů ročně a příčinou vzestupu je koncentrace obyvatelstva, infrastruktury a majetku v pobřežních oblastech USA, uvedla na konci minulého týdne zpráva týmu vědců Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA).

Odborníci zjistili, že i když některá desetiletí byla klidnější a některá ničivější, škody z hurikánů během 20. století neustále postupně rostly. „V údajích o škodách z hurikánů v USA není nic, co by naznačovalo, že globální oteplování způsobilo významnější nárůst škod kolem našeho pobřeží,“ uvedl jeden z výzkumníků Chris Landsea.

Zpráva vědců NOAA potvrzuje poznatky, k nimž v posledních letech dospívá i většina dalších vědců v oboru. Na předběžném stanovisku, podle něhož globální oteplování zřejmě nemá na hurikány žádný výraznější vliv, se již na konci roku 2006 shodla Světová meteorologická organizace (WMO). Naproti tomu například Al Gore, který za svou knihu a film Nepříjemná pravda dostal Nobelovu cenu míru, mluví v těchto dílech obsáhle o tom, jak změny klimatu vedou ke zvyšování počtů a ničivosti hurikánů; jeho tvrzení pak opakuje řada politiků a médií.

V otázce škod z hurikánů jde však podle vědců především o to, že k atraktivním pobřežím, ohrožovaným ovšem každoročně hurikány, se v posledních desetiletích přestěhovaly miliony lidí; s tím přibylo na pobřežích i majetku a dopravní a další infrastruktury. Tento přesun dokonce podporuje vláda tím, že majetným obyvatelům přímořských oblastí přispívá na pojištění domů, protože to je zde kvůli riziku hurikánů logicky dražší než jinde.

Vědci varují, že pokud se trend přesunu lidí k pobřeží nezmírní, budou škody dál narůstat. „Jestliže se nezasáhne proti rostoucí koncentraci lidí a majetku v pobřežních oblastech vystavených hurikánům, škody se výrazně zvýší,“ uvedl Landsea.

Zpráva vědců NOAA je založena na „normalizaci“ škod z hurikánů, to znamená, že se modeluje, co by se stalo, kdyby hurikány z minulosti udeřily na stejná místa nyní. Nejničivější hurikán v období 1900-2005 by tak byl ten, který v roce 1926 zasáhl Miami, protože by dnes způsobil škodu za 140 až 157 miliard dolarů; druhý by byl hurikán Katrina z roku 2005 se škodou 81 miliard USD.

Další růst škod by již vystavil pobřežní oblasti značným problémům, upozorňuje studie. Vědci proto doporučují omezovat přibývání populace na pobřežích a výrazně zlepšit stavební normy, které umožní domům lépe vydržet nápory bouří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 9 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 19 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...