NOAA: Škody z hurikánů rostou kvůli koncentraci lidí a majetku

Miami - Ekonomické škody vzniklé působením hurikánů ve Spojených státech se každých deset až 15 let zdvojnásobují, globální oteplování však na to nemá sebemenší vliv. Škody nyní v průměru dosahují asi deset miliard dolarů ročně a příčinou vzestupu je koncentrace obyvatelstva, infrastruktury a majetku v pobřežních oblastech USA, uvedla na konci minulého týdne zpráva týmu vědců Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA).

Odborníci zjistili, že i když některá desetiletí byla klidnější a některá ničivější, škody z hurikánů během 20. století neustále postupně rostly. „V údajích o škodách z hurikánů v USA není nic, co by naznačovalo, že globální oteplování způsobilo významnější nárůst škod kolem našeho pobřeží,“ uvedl jeden z výzkumníků Chris Landsea.

Zpráva vědců NOAA potvrzuje poznatky, k nimž v posledních letech dospívá i většina dalších vědců v oboru. Na předběžném stanovisku, podle něhož globální oteplování zřejmě nemá na hurikány žádný výraznější vliv, se již na konci roku 2006 shodla Světová meteorologická organizace (WMO). Naproti tomu například Al Gore, který za svou knihu a film Nepříjemná pravda dostal Nobelovu cenu míru, mluví v těchto dílech obsáhle o tom, jak změny klimatu vedou ke zvyšování počtů a ničivosti hurikánů; jeho tvrzení pak opakuje řada politiků a médií.

V otázce škod z hurikánů jde však podle vědců především o to, že k atraktivním pobřežím, ohrožovaným ovšem každoročně hurikány, se v posledních desetiletích přestěhovaly miliony lidí; s tím přibylo na pobřežích i majetku a dopravní a další infrastruktury. Tento přesun dokonce podporuje vláda tím, že majetným obyvatelům přímořských oblastí přispívá na pojištění domů, protože to je zde kvůli riziku hurikánů logicky dražší než jinde.

Vědci varují, že pokud se trend přesunu lidí k pobřeží nezmírní, budou škody dál narůstat. „Jestliže se nezasáhne proti rostoucí koncentraci lidí a majetku v pobřežních oblastech vystavených hurikánům, škody se výrazně zvýší,“ uvedl Landsea.

Zpráva vědců NOAA je založena na „normalizaci“ škod z hurikánů, to znamená, že se modeluje, co by se stalo, kdyby hurikány z minulosti udeřily na stejná místa nyní. Nejničivější hurikán v období 1900-2005 by tak byl ten, který v roce 1926 zasáhl Miami, protože by dnes způsobil škodu za 140 až 157 miliard dolarů; druhý by byl hurikán Katrina z roku 2005 se škodou 81 miliard USD.

Další růst škod by již vystavil pobřežní oblasti značným problémům, upozorňuje studie. Vědci proto doporučují omezovat přibývání populace na pobřežích a výrazně zlepšit stavební normy, které umožní domům lépe vydržet nápory bouří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...