NOAA: Škody z hurikánů rostou kvůli koncentraci lidí a majetku

Miami - Ekonomické škody vzniklé působením hurikánů ve Spojených státech se každých deset až 15 let zdvojnásobují, globální oteplování však na to nemá sebemenší vliv. Škody nyní v průměru dosahují asi deset miliard dolarů ročně a příčinou vzestupu je koncentrace obyvatelstva, infrastruktury a majetku v pobřežních oblastech USA, uvedla na konci minulého týdne zpráva týmu vědců Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA).

Odborníci zjistili, že i když některá desetiletí byla klidnější a některá ničivější, škody z hurikánů během 20. století neustále postupně rostly. „V údajích o škodách z hurikánů v USA není nic, co by naznačovalo, že globální oteplování způsobilo významnější nárůst škod kolem našeho pobřeží,“ uvedl jeden z výzkumníků Chris Landsea.

Zpráva vědců NOAA potvrzuje poznatky, k nimž v posledních letech dospívá i většina dalších vědců v oboru. Na předběžném stanovisku, podle něhož globální oteplování zřejmě nemá na hurikány žádný výraznější vliv, se již na konci roku 2006 shodla Světová meteorologická organizace (WMO). Naproti tomu například Al Gore, který za svou knihu a film Nepříjemná pravda dostal Nobelovu cenu míru, mluví v těchto dílech obsáhle o tom, jak změny klimatu vedou ke zvyšování počtů a ničivosti hurikánů; jeho tvrzení pak opakuje řada politiků a médií.

V otázce škod z hurikánů jde však podle vědců především o to, že k atraktivním pobřežím, ohrožovaným ovšem každoročně hurikány, se v posledních desetiletích přestěhovaly miliony lidí; s tím přibylo na pobřežích i majetku a dopravní a další infrastruktury. Tento přesun dokonce podporuje vláda tím, že majetným obyvatelům přímořských oblastí přispívá na pojištění domů, protože to je zde kvůli riziku hurikánů logicky dražší než jinde.

Vědci varují, že pokud se trend přesunu lidí k pobřeží nezmírní, budou škody dál narůstat. „Jestliže se nezasáhne proti rostoucí koncentraci lidí a majetku v pobřežních oblastech vystavených hurikánům, škody se výrazně zvýší,“ uvedl Landsea.

Zpráva vědců NOAA je založena na „normalizaci“ škod z hurikánů, to znamená, že se modeluje, co by se stalo, kdyby hurikány z minulosti udeřily na stejná místa nyní. Nejničivější hurikán v období 1900-2005 by tak byl ten, který v roce 1926 zasáhl Miami, protože by dnes způsobil škodu za 140 až 157 miliard dolarů; druhý by byl hurikán Katrina z roku 2005 se škodou 81 miliard USD.

Další růst škod by již vystavil pobřežní oblasti značným problémům, upozorňuje studie. Vědci proto doporučují omezovat přibývání populace na pobřežích a výrazně zlepšit stavební normy, které umožní domům lépe vydržet nápory bouří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 6 hhodinami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 7 hhodinami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
před 10 hhodinami

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
před 18 hhodinami

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
1. 10. 2026Aktualizováno1. 10. 2026‌‌

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.