NOAA: Škody z hurikánů rostou kvůli koncentraci lidí a majetku

Miami - Ekonomické škody vzniklé působením hurikánů ve Spojených státech se každých deset až 15 let zdvojnásobují, globální oteplování však na to nemá sebemenší vliv. Škody nyní v průměru dosahují asi deset miliard dolarů ročně a příčinou vzestupu je koncentrace obyvatelstva, infrastruktury a majetku v pobřežních oblastech USA, uvedla na konci minulého týdne zpráva týmu vědců Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA).

Odborníci zjistili, že i když některá desetiletí byla klidnější a některá ničivější, škody z hurikánů během 20. století neustále postupně rostly. „V údajích o škodách z hurikánů v USA není nic, co by naznačovalo, že globální oteplování způsobilo významnější nárůst škod kolem našeho pobřeží,“ uvedl jeden z výzkumníků Chris Landsea.

Zpráva vědců NOAA potvrzuje poznatky, k nimž v posledních letech dospívá i většina dalších vědců v oboru. Na předběžném stanovisku, podle něhož globální oteplování zřejmě nemá na hurikány žádný výraznější vliv, se již na konci roku 2006 shodla Světová meteorologická organizace (WMO). Naproti tomu například Al Gore, který za svou knihu a film Nepříjemná pravda dostal Nobelovu cenu míru, mluví v těchto dílech obsáhle o tom, jak změny klimatu vedou ke zvyšování počtů a ničivosti hurikánů; jeho tvrzení pak opakuje řada politiků a médií.

V otázce škod z hurikánů jde však podle vědců především o to, že k atraktivním pobřežím, ohrožovaným ovšem každoročně hurikány, se v posledních desetiletích přestěhovaly miliony lidí; s tím přibylo na pobřežích i majetku a dopravní a další infrastruktury. Tento přesun dokonce podporuje vláda tím, že majetným obyvatelům přímořských oblastí přispívá na pojištění domů, protože to je zde kvůli riziku hurikánů logicky dražší než jinde.

Vědci varují, že pokud se trend přesunu lidí k pobřeží nezmírní, budou škody dál narůstat. „Jestliže se nezasáhne proti rostoucí koncentraci lidí a majetku v pobřežních oblastech vystavených hurikánům, škody se výrazně zvýší,“ uvedl Landsea.

Zpráva vědců NOAA je založena na „normalizaci“ škod z hurikánů, to znamená, že se modeluje, co by se stalo, kdyby hurikány z minulosti udeřily na stejná místa nyní. Nejničivější hurikán v období 1900-2005 by tak byl ten, který v roce 1926 zasáhl Miami, protože by dnes způsobil škodu za 140 až 157 miliard dolarů; druhý by byl hurikán Katrina z roku 2005 se škodou 81 miliard USD.

Další růst škod by již vystavil pobřežní oblasti značným problémům, upozorňuje studie. Vědci proto doporučují omezovat přibývání populace na pobřežích a výrazně zlepšit stavební normy, které umožní domům lépe vydržet nápory bouří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 12 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 22 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026
Načítání...