NOAA: Škody z hurikánů rostou kvůli koncentraci lidí a majetku

Miami - Ekonomické škody vzniklé působením hurikánů ve Spojených státech se každých deset až 15 let zdvojnásobují, globální oteplování však na to nemá sebemenší vliv. Škody nyní v průměru dosahují asi deset miliard dolarů ročně a příčinou vzestupu je koncentrace obyvatelstva, infrastruktury a majetku v pobřežních oblastech USA, uvedla na konci minulého týdne zpráva týmu vědců Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA).

Odborníci zjistili, že i když některá desetiletí byla klidnější a některá ničivější, škody z hurikánů během 20. století neustále postupně rostly. „V údajích o škodách z hurikánů v USA není nic, co by naznačovalo, že globální oteplování způsobilo významnější nárůst škod kolem našeho pobřeží,“ uvedl jeden z výzkumníků Chris Landsea.

Zpráva vědců NOAA potvrzuje poznatky, k nimž v posledních letech dospívá i většina dalších vědců v oboru. Na předběžném stanovisku, podle něhož globální oteplování zřejmě nemá na hurikány žádný výraznější vliv, se již na konci roku 2006 shodla Světová meteorologická organizace (WMO). Naproti tomu například Al Gore, který za svou knihu a film Nepříjemná pravda dostal Nobelovu cenu míru, mluví v těchto dílech obsáhle o tom, jak změny klimatu vedou ke zvyšování počtů a ničivosti hurikánů; jeho tvrzení pak opakuje řada politiků a médií.

V otázce škod z hurikánů jde však podle vědců především o to, že k atraktivním pobřežím, ohrožovaným ovšem každoročně hurikány, se v posledních desetiletích přestěhovaly miliony lidí; s tím přibylo na pobřežích i majetku a dopravní a další infrastruktury. Tento přesun dokonce podporuje vláda tím, že majetným obyvatelům přímořských oblastí přispívá na pojištění domů, protože to je zde kvůli riziku hurikánů logicky dražší než jinde.

Vědci varují, že pokud se trend přesunu lidí k pobřeží nezmírní, budou škody dál narůstat. „Jestliže se nezasáhne proti rostoucí koncentraci lidí a majetku v pobřežních oblastech vystavených hurikánům, škody se výrazně zvýší,“ uvedl Landsea.

Zpráva vědců NOAA je založena na „normalizaci“ škod z hurikánů, to znamená, že se modeluje, co by se stalo, kdyby hurikány z minulosti udeřily na stejná místa nyní. Nejničivější hurikán v období 1900-2005 by tak byl ten, který v roce 1926 zasáhl Miami, protože by dnes způsobil škodu za 140 až 157 miliard dolarů; druhý by byl hurikán Katrina z roku 2005 se škodou 81 miliard USD.

Další růst škod by již vystavil pobřežní oblasti značným problémům, upozorňuje studie. Vědci proto doporučují omezovat přibývání populace na pobřežích a výrazně zlepšit stavební normy, které umožní domům lépe vydržet nápory bouří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 7 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 8 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...