Vláda v pondělí schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média, informoval po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Napojena budou na státní rozpočet. Česká televize má podle Klempíře hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Částky vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Fakticky to znamená, že se vrací na úroveň roku 2008. Ředitelé obou institucí se obávají propouštění a omezení výroby.
Částky určené vládou jsou v případě ČT o miliardu nižší než letos, u ČRo o více než 400 milionů. Ředitelé snad ukážou, že jsou dobří manažeři, a budou umět pracovat i s nižším rozpočtem, komentoval Klempíř. Návrh zákona také obsahuje valorizační vzorec, pokud kumulovaná inflace dosáhne deseti procent.
Podle Klempíře vláda vyšla vstříc v tom, že upustila od dřívějšího nápadu instituce spojit. U schváleného návrhu ministři zohlednili připomínky, které se sešly k jeho původní verzi, řekl. Ta totiž spadla pod stůl.
Babiš na dotaz odmítl, že by se kabinet snažil ohrozit nezávislost obou veřejnoprávních médií. „My chceme, abyste šetřili, a nešetříte,“ prohlásil. Popřel i, že se výše poplatků vrací na úroveň z roku 2008. „Věřte, že proti veřejnoprávním médiím nemám nic. Já tam ani nechodím, já je nepotřebuju,“ doplnil ještě později.
Podle výsledků zasedání vláda podpořila i poslaneckou novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ), která by prakticky umožnila prověrky hospodaření ČT a ČRo. Předloha skupiny poslanců ANO a Motoristů je prováděcím předpisem k senátní ústavní novele, která rozšiřuje působnost kontrolního úřadu na veřejnoprávní poskytovatele televizního a rozhlasového vysílání. Ústavní předloha je před sněmovním finále.
„Navrhovaná ústavní úprava rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu vyžaduje změnu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu s cílem vytvořit zákonné podmínky pro řádnou aplikaci navrhovaných ústavních změn,“ napsali předkladatelé Ondřej Babka, Jan Richter, Patrik Nacher (všichni ANO) a Gabriela Sedláčková (za Motoristy) ve zdůvodnění. Chtějí, aby sněmovna předlohu schválila zrychleně už v úvodním kole.
NKÚ by podle senátního ústavního návrhu i související novely vykonával kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících jako veřejnou službu televizní a rozhlasové vysílání. Koalice chce, aby úřad mohl prověřovat ekonomiku dvojice médií veřejné služby i do minulosti.
Ředitelé ČT a ČRo varují před omezováním výroby
Napojení veřejnoprávních médií na státní rozpočet vláda zdůvodňuje snížením zátěže pro občany a firmy. Obě média se již dříve vyjádřila, že škrty v jejich rozpočtech budou znamenat omezení tvorby a propouštění, což v pondělí generální ředitelé ČT a ČRo Hynek Chudárek a René Zavoral zopakovali.
„Návrh je naprosto šokující, nečekal jsem to. Myslím, že jsme nečekali nikdo, že bychom se vrátili k roku 2024 před poplatkovou novelu,“ uvedl Chudárek. S částkou, kterou se oba ředitelé dozvěděli právě z tiskové konference, prý ČT neumí pracovat. Je podle něj „téměř likvidační“. Schůzka se zástupci koalice v minulém týdnu podle Chudárka byla k ničemu.
Rušení kanálů Chudárek nepředpokládá, ale vliv na omezení výroby jednoznačně ano. Řádový odhad propouštění podle něj vychází z dob jeho předchůdce Jana Součka, kdy se bez poplatků očekávalo zrušení míst pro bezmála 300 lidí.
Česká televize nyní podle Chudárka musí jednat. „Jednak uvnitř televize, také s Radou České televize, protože pokud by to mělo platit, tak se budou muset revokovat pětileté plány, které jsou odsouhlasené. Samozřejmě začneme jednat i s politiky – jak s koalicí, tak i opozicí,“ slíbil.
Zavoral zase prý vnímá, že vůle vlády je obrovská. „Bude to pro nás znamenat velké úspory a škrty nejen v oblasti režie a provozu, ale hlavně se to dotkne posluchačů v oblasti výroby, programů, vysílání,“ komentoval.
„Omezíme regionální vysílání, výrazně výrobu pořadů pro děti a mládež, budeme muset sáhnout do premiérových titulů v letošním a příštím roce. Stoprocentně se budeme bavit, jestli ponecháme stejnou síť zahraničních redaktorů a korespondentů,“ specifikoval. Podle dřívějších propočtů se obává zrušení 150 až 200 míst.
Debata podle Zavorala není vůbec o tom, zda instituce chtějí šetřit, ale o tom, že stávající systém garantuje maximální míru autonomie. Chce volat po ústavních pojistkách, které by zaručovaly nezávislost. Věří v možnost úpravy návrhu alespoň v tomto směru pozměňovacím návrhem. Kabinetu vyčetl, že o věci nemoderuje žádnou veřejnou diskusi. Schůzku v minulém týdnu označil za jednostranný diktát.
„Jdeme na barikády,“ prohlásil Talíř
Zaměstnanci ČT a ČRo jsou v současnosti ve stávkové pohotovosti. K záměrům koalice je kritická sněmovní opozice, ale i velká část odborné veřejnosti.
„Jdeme na barikády, protože to je přímý útok na Českou televizi a Český rozhlas,“ prohlásil ve vysílání ČT24 předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) s tím, že opozice využije všech dostupných možností, aby implementaci zamezila. „Tady je podstatné, že kopírujeme cestu Slovenska,“ sdělil. Obává se, že vláda může z roku na rok s částkou pro instituce hýbat.
Talíř odmítl nařčení Babiše, že by se média nesnažila šetřit. Podle něj naopak sedmnáct let šetřit musela, protože výše poplatků se mezi lety 2008 a 2025 neměnila.
Hoffmannová vnímá rozpor s evropskou legislativou
Totéž uvedla i další členka výboru pro mediální záležitosti Andrea Hoffmannová (Piráti). „Vnímám tento krok jako způsob, jak vyhladovět a ochočit si média veřejné služby, protože to je přesně to, co tato vláda v posledním půlroce v tom chaosu, který panuje kolem změn financování, dělá,“ komentovala.
V představené verzi Hoffmanová postrádá záruku přislíbených financí a nezávislosti. „Obávám se, že půjdeme slovenskou nebo maďarskou cestou a rozpočet se bude snižovat a snižovat,“ řekla. Strana podle ní hodlá zákon připomínkovat u Evropské komise. Domnívá se totiž, že porušuje evropskou legislativu. Nejde totiž o předvídatelné a stabilní financování, tvrdí.
Mezi možnými pojistkami Hoffmannová zmínila například nutnost schvalování změny rozpočtů i Senátem. Jako významný problém ale vidí i to, že přesunem veřejnoprávních médií pod státní rozpočet vzroste státní dluh. Odkud vláda peníze vezme, podle ní zůstává nejasné.
Slovenské mafiánské praktiky, glosoval Kupka
„Bohužel se dnes ukázalo, že Andrej Babiš se skutečně inspiruje u (maďarského expremiéra Viktora) Orbána a u (slovenského premiéra Roberta) Fica,“ otevřel tiskovou konferenci klubu ODS předseda strany Martin Kupka. Babiš krokem uvádí v život slovenské mafiánské praktiky, míní. Spolu s Klempířem prý předvádí, „co se naučili za socíku“. „Každý autoritářský režim začíná útokem na nezávislá média,“ myslí si.
Kupka se domnívá, že Babišovi vadí, že o něm někdo vysílá kriticky. ODS bude schválení bránit a pokud to nebude možné ve sněmovně, tak v Senátu, či se strana obrátí na Ústavní soud, slíbil.
Někdejší ministr kultury Martin Baxa (ODS), jenž v minulém volebním období prosadil zvýšení televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků, poznamenal, že neexistuje žádný objektivní důvod, proč by se měl stávající režim měnit. Domnívá se, že škrty znemožní ČT a ČRo naplňovat veřejnou službu. Pozastavil se i nad tím, že vláda návrh zákona dosud nezveřejnila.
STAN chce další schůzku stran s ČT a ČRo
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel napsal, že Babiš a ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) chtějí nechat média veřejné služby vyhladovět, protože si nepřejí média, kde se kladou kritičtější otázky. „Autokrati sobě,“ doplnil.
Podle šéfa STAN Víta Rakušana jsou slova o tom, že se mění jen způsob financování, lživá. „Nejenže berou veřejnoprávním médiím nezávislost na politicích, ale ještě jim drasticky sahají na rozpočty. Komu se hodí slabá média veřejné služby? Těm, kdo se bojí veřejné kontroly,“ uvedl.
Hnutí STAN v pondělí rovněž oznámilo, že v reakci na snahu vlády o zestátnění veřejnoprávních médií a ořezání jejich rozpočtů na úroveň před dvaceti lety svolává druhé kolo jednání sněmovních stran se šéfy ČT a ČRo. „Jedná se o tak zásadní zásah do jedné ze základních institucí demokracie, že věřím, že tentokrát si najdou čas i koaliční politici,“ doplnilo.
Stávka a nesouhlas odborníků i lidí
Syndikát novinářů ČR se domnívá, že navržené snížení příjmů je v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií. Vláda ho podle něj stanovuje bez hlubší analýzy, konzultace s vedením těchto médií i s odbornou veřejností. Za velmi varující považuje i vládní odmítnutí jakékoliv garance nezávislosti médií veřejné služby na politickém rozhodování.
„Syndikát novinářů hodlá využít všechny nástroje dostupné v mezinárodním prostředí, aby upozornil na porušování evropských nařízení, která česká vláda ignoruje v souvislosti s nezávislostí médií. Ta jsou z pohledu naší profesní organizace pro udržení svobody občanů této země a k hájení jejich práv nezbytná,“ sdělila předsedkyně syndikátu Ivana Šuláková.
Iniciativa Veřejnoprávně v reakci na vládou schválenou změnu financování ČT a ČRo ohlásila výstražnou stávku. Podrobnosti zveřejní ve středu.
Proti změně financování ČT a ČRo v pondělí protestovala před sídlem vlády v Praze skupina lidí. Změna by podle protestujících znamenala, že budou politici moci vytvářet tlak na veřejnoprávní média a ovlivňovat jejich fungování. V 11:59 lidem symbolicky zvonily budíky. Protest zorganizovaly studentské spolky Média nedáme a Stojíme za kulturou.
ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků, ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.
