Financování médií

České právní předpisy musí podle eurokomisaře pro demokracii, spravedlnost a právní stát Michaela McGratha zajistit, aby média veřejné služby měla k dispozici odpovídající, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje. Financování přitom musí být založeno na transparentních a objektivních kritériích, sdělil ve středu McGrath během debaty v Evropském parlamentu, která se věnovala situaci veřejnoprávních médií v Česku. Debatu prosadila část tuzemských europoslanců.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.

Vládou plánovaná změna financování médií veřejné služby byla v sobotu důvodem dvou shromáždění v hlavním městě. Dopoledne Český rozhlas a Českou televizi podpořil Běh pro svobodná média. Odpoledne se naopak sešli kritici veřejnoprávních médií – akci pořádanou spolkem Svatopluk na Kavčích horách podpořili politici hnutí SPD a Stačilo!.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Českou televizi připustil, že valorizační vzorec, který má podle návrhu po přesunu financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) zvyšovat rozpočet v případě desetiprocentní kumulativní inflace, by se mohl snížit na šest procent. Změny v návrhu podmínil souhlasem koaličních partnerů.

Zaměstnanci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) mají obavu o nezávislost obou médii kvůli zrušení systémů poplatků, proto vstoupí v úterý do stávky. Podle zjištění bleskového výzkumu agentury STEM/MARK pro ČT souhlasí 68 procent lidí s tím, že by média veřejné služby měla zůstat mimo kontrolu státu nebo soukromého vlastníka.

Sněmovní výbor pro média a kulturu přerušil projednávání sporného vládního návrhu, který ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a místo nich zavádí financování ze státního rozpočtu. Členové výboru nyní mají čas na předkládání pozměňovacích návrhů ve výboru, který se plánuje k projednávání vrátit 10. prosince. Pracovníci ČT a ČRo kvůli návrhu ohlásili na 3. listopad celodenní stávku. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek o něm ve čtvrtek jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Předseda SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura by souhlasil, pokud by někdo navrhl zrušení České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), řekl serveru Aktuálně.cz. Podle šéfa ODS Martina Kupky tak Okamura dává najevo, že chce víc prostoru pro manipulace a kremelskou propagandu. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů v noci na sobotu ve sněmovně poslala do druhého čtení převedení financování ČT a ČRo pod státní rozpočet. Opozice záměr označuje za útok na nezávislost veřejnoprávních médií.

Veřejnému dění v Česku aktuálně do značné míry dominuje téma financování veřejnoprávních médií. O účelu zvažovaných změn i o politické kultuře diskutovali v Událostech, komentářích senátoři Jan Schiller (ANO) a David Smoljak (STAN). Oba senátoři nejsou spokojeni se současnou kulturou jednání ve sněmovně. Samotná změna financování je podle Schillera cestou ke kontrole hospodaření. Smoljak vidí riziko v podobě kontroly obsahu.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů návrh na zrušení poplatků nestáhne, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). O jeho podobě se ale ještě bude jednat. V druhém čtení novely navrhne i dobrovolné placení poplatků, dodal. Právo veřejnosti i zaměstnanců obou médií na protesty respektuje. Na brífinku před odletem do Alžírska také prohlásil, že „má informace, že téma rušení koncesionářských poplatků má být zneužito v rámci odkazu 17. listopadu“.

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář vyzval v neděli na Staroměstském náměstí v Praze při demonstraci za nezávislost veřejnoprávních médií premiéra Andreje Babiše (ANO) k veřejné debatě o změně jejich financování. Podle pořadatelů má Babiš a jeho koaliční partneři Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) uznat chybu, stáhnout návrh příslušné novely a „dál neničit demokratické pilíře společnosti“.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.

Česká televize se příští rok nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Důvodem jsou aktuální úpravy rozpočtu. Veřejnoprávní televize nevyloučila, že v dalších letech se do soutěže vrátí. Příští ročník Eurovize se bude konat v květnu 2027 v bulharském Burgasu.

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).

Generální ředitel Evropské vysílací unie (EBU) Noel Curran v rozhovoru pro Události, komentáře uvedl, že veřejnoprávní média v tuzemsku mají jedinečnou roli a jejich nezávislost je klíčová. Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se na schůzce snažil vysvětlit, že pokud chce vláda změnit jejich financování, pak musí zajistit pojistky udržitelnosti. EBU a mezinárodní organizace ve společném prohlášení vyjadřují vážné znepokojení nad záměrem českého kabinetu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.

Před sídlo České televize (ČT) na pražských Kavčích horách přišli lidé na demonstraci vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím. Chvíli po čtvrté hodině odpoledne se tam vydali pochodem z Pražského povstání. Účastníci protestovali proti vládnímu návrhu zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas (ČRo) a přesunout je pod státní rozpočet. Na akci kromě organizátorů vystoupili také zástupci odborů České televize i lidé z řad kultury.

Vláda v pondělí schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média, informoval po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Napojena budou na státní rozpočet. Česká televize má podle Klempíře hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Částky vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Fakticky to znamená, že se vrací na úroveň roku 2008. Ředitelé obou institucí se obávají propouštění a omezení výroby.

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.

Generální ředitelé České televize (ČT) Hynek Chudárek a Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral v otevřeném dopise vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO) k zastavení projednávání návrhů zákonů o médiích veřejné služby. Požadují zřízení pracovní skupiny. Rozhodnutí o budoucnosti ČT a ČRo podle nich nemá být výsledkem jednostranného politického kroku, ale výsledkem široké společenské diskuze a dohody napříč politickým spektrem.