František Talíř

Novým předsedou opoziční KDU-ČSL byl zvolen jihomoravský hejtman Jan Grolich, který v čele strany nahrazuje Marka Výborného. Na sjezdu byl jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování. „My už nechceme jen přežívat, my chceme vyhrávat,“ řekl Grolich ve svém kandidátském projevu. Strana zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal poslanec Benjamin Činčila.

Hosté Událostí, komentářů probrali představenou vládní novelu financování veřejnoprávních médií a také hovořili o chystané poslanecké novele, která by mohla být představena v pátek. Pozvání přijali místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) a předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř (KDU-ČSL). Ten podotkl, že vládní návrh vytváří prostor pro přímý politický tlak na veřejnoprávní média a může být začátkem konce jejich nezávislosti. Nacher oponoval, že nejde o politický tlak, který by byl jiný oproti současnému stavu, kdy lze změnou zákona výši televizních a rozhlasových poplatků upravovat. „Princip poplatků je neefektivní, protože je nyní hradí vlastně všichni. Každý, kdo má zařízení s internetem, je musí platit. Je to daň z internetu, kterou zavedla minulá vláda,“ tvrdí. „Poplatky fungují jako bariéra mezi lidmi a politiky,“ míní Talíř s tím, že systém je „složité měnit“. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.

Pavel Žáček (ODS) nebyl ani na druhý pokus znovu zvolen šéfem sněmovního bezpečnostního výboru, i když byl jediným kandidátem a podle dohod poslaneckých frakcí náleží vedení výboru ODS. Bezpečnostní výbor se tak stal jediným z těchto orgánů sněmovny, který v tomto týdnu svého předsedu nezvolil. Komora bude volbu předsedů výborů potvrzovat v pátek. Bez nového vedení je zatím jen výbor pro evropské záležitosti, který sněmovna v pátek teprve naplní. Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů nenabídla ani jedno místo ve vedení komory a jejích výborů Pirátům.

Lidovci mířící do opozice navrhnou na předsedu Poslanecké sněmovny bývalého místopředsedu dolní komory Jana Bartoška. Po středečním jednání poslanců KDU-ČSL to sdělil stranický předseda Marek Výborný a šéf sněmovní frakce Tom Philipp. Lídr SPD Tomio Okamura, kterého by měla podle dosavadních spekulací nominovat do čela dolní komory parlamentu vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů, je pro poslance KDU-ČSL nepřijatelný.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný v pátek na tiskové konferenci ujistil, že strana míří do opozice. Odmítl tak spekulace o tom, zda existuje možnost sestavení vlády s účastí lidovců. Usnesení o opoziční roli KDU-ČSL odhlasovala celostátní konference strany, která zhodnotila výsledky sněmovních voleb.

Vládní koalice obsadí jen část postů, které se v jednotlivých resortech uvolnily po odchodu Pirátů z kabinetu. Nového náměstka jmenoval například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nebo ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Naopak šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvolněné místo pirátského náměstka nezaplní.

Ve středu jednal celostátní výbor KDU-ČSL. Jeho členové hovořili i o případném vyloučení bývalého předsedy a několikanásobného exministra Cyrila Svobody. Strana se přitom potýká s nízkými volebními preferencemi a spekuluje se o obměně v jejím vedení. Ministr životního prostředí Petr Hladík v pořadu Interview ČT24 řekl, že pokud se na podzimním sjezdu k obhajobě přihlásí současný šéf strany Marian Jurečka, sám na post předsedy kandidovat nehodlá.

Jihočeský kraj nechce bránit dalšímu rozšiřování průmyslové těžby vltavínů v okolí Ločenic na Českobudějovicku. V pátek o tom jeho vedení informovalo ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), který do regionu zavítal. Místní ale s dobýváním drahých kamenů nesouhlasí. Obávají se dalšího poničení už tak zpustošené krajiny od nelegálních kopáčů.

Hejtmanem Jihočeského kraje byl zvolen Martin Kuba z ODS, který získal 30 z 55 hlasů na ustavujícím povolebním zasedání. Občanští demokraté se už předtím dohodli na široké koalici s KDU-ČSL a TOP 09, ČSSD a hnutím Jihočeši. V 55členném zastupitelstvu budou mít 29 mandátů. V opozici skončili Piráti, STAN a hnutí ANO, které říjnové volby těsně vyhrálo.

V jižních Čechách povede zřejmě kraj koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09, ČSSD a Jihočeši 2012. Hejtmanem by se měl stát Martin Kuba z ODS, prvním náměstkem lídr lidovců František Talíř. V úterý pravděpodobně podepíšou politici memorandum o spolupráci. Informovali o tom Kuba a lídr hnutí Jihočeši 2012 Pavel Hroch. Koalice by měla 29 mandátů v 55členném zastupitelstvu.

Dlouhodobě je problémem Jihočeského kraje dopravní dostupnost a infrastruktura. To limituje i turistický ruch, který je jinak v jižních Čechách poměrně čilý. Letos ale kvůli epidemii koronaviru návštěvnost památek zachraňovali turisté z Česka. Na ty by se společně s turisty z Rakouska a Německa zaměřili i kandidáti na hejtmana. Více propagovat chtějí méně známá místa Jihočeského kraje.

Většina jihočeských lídrů se v předvolební debatě shodla na tom, že Adam Vojtěch (za ANO) nebyl nejhorším ministrem zdravotnictví. Někteří si myslí, že měl nevýhodu v tom, že byl mladý a nebyl odborník. Od Romana Prymuly (za ANO) očekávají zejména to, že do současné situace vnese pořádek. Od jednotlivých šéfů zaznívala převážně i chvála na vedení Jihočeského kraje za to, jak zvládl první vlnu koronavirové epidemie. Podle některých však může být nyní problém s nedostatkem zdravotnického personálu.