Ve středu jednal celostátní výbor KDU-ČSL. Jeho členové hovořili i o případném vyloučení bývalého předsedy a několikanásobného exministra Cyrila Svobody. Strana se přitom potýká s nízkými volebními preferencemi a spekuluje se o obměně v jejím vedení. Ministr životního prostředí Petr Hladík v pořadu Interview ČT24 řekl, že pokud se na podzimním sjezdu k obhajobě přihlásí současný šéf strany Marian Jurečka, sám na post předsedy kandidovat nehodlá.
Širší vedení KDU-ČSL odsoudilo činy expředsedy Svobody, řekl Hladík
Interview ČT24: Petr Hladík (zdroj: ČT24)
Přestože na programu středečního jednání celostátního výboru lidové strany bod o osudu Svobody ve straně nebyl, Hladík přiznal, že o něm „byla řeč“. „Mluvili jsme o tom, jakým způsobem Cyril Svoboda poškozuje KDU-ČSL dlouhodobě. Jeho názory se neztotožňují s KDU-ČSL,“ uvedl.
Bývalý šéf strany podle něj nemůže být považován za experta na zahraničně-bezpečnostní oblast, „pokud dělá to, co dělá“. Celostátní výbor proto jednohlasně přijal usnesení, které odsuzuje Svobodovy činy, oznámil ministr.
Hladík patří mezi dlouhodobé kritiky politických názorů Svobody, které považuje za proruské. Ministr se také ohradil proti Svobodovu rozhovoru pro server The Voice of Europe, který podle zjištění BIS provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby. Česká vláda proto web zařadila na sankční seznam.
Podle Hladíkova osobního přesvědčení by Svoboda měl stranu opustit. „Je používán jako člověk, který obhajuje zahraničně-bezpečnostní politiku, která je blízko Rusku (...) Svými názory, postoji není vnitřně křesťanským demokratem,“ domnívá se Hladík, podle kterého se jedná o hodnotový spor.
Širší vedení strany podle něj zastává stejný názor, ale „nechce se řadovým členem Cyrilem Svobodou dál zabývat. Vyzvali jsme ho k tomu, aby fakticky opustil stranu sám,“ řekl Hladík. „Je to nejsilnější orgán, širší vedení strany,“ dodal s tím, že nic víc už v rámci KDU-ČSL udělat nelze. Svoboda však již dříve deklaroval, že se stranu opustit nechystá.
Svoboda slova má podle Hladíka své hranice. „Ta meze je, když je to používáno v médiích v ovlivňování politických stran nebo voleb ze strany cizích mocností. To je ta hrana, to jsou principy křesťanské demokracie,“ řekl.
Strana se v průzkumech pohybuje pod pětiprocentní hranicí vstupu do sněmovny
V KDU-ČSL před několika měsíci proběhla diskuze o tom, kdo stranu povede. Jedním z možných kandidátů na příštího předsedu strany by mohl být právě i Hladík. Pro další kroky ministra životního prostředí je však rozhodující, zda se rozhodne o post znovu ucházet současný šéf strany. „Nebudu na říjnovém sjezdu kandidovat na předsedu strany, pokud bude obhajovat svůj post současný předseda Marian Jurečka,“ sdělil.
Preference lidovců se přitom pohybují v hodnotách, které by v parlamentních volbách nechaly samostatně kandidující stranu před branami Poslanecké sněmovny. Podle průzkumu agentury Median zveřejněného ve středu dosáhla KDU-ČSL na 3,5 procenta.
Podle Hladíka to však „není o předsedovi“. „Je to to tom, abychom vytvořili silný tým s jasnou vizí, který bude táhnout za jednu stranu provazu.“ Hodnoty křesťanské demokracie je podle něj potřeba prezentovat moderním způsobem.
Hladík upozornil, že strana má mezi svými členy „stovky a stovky mladých a úspěšných třicátníků, čtyřicátníků“. Vyjmenoval například jihomoravského hejtmana Jana Grolicha, starostu Slatinic kandidujícího do Evropského parlamentu Ondřeje Mikmeka nebo náměstka jihočeského hejtmana Františka Talíře.
KDU-ČSL je podle něj středovou stranou „pro lidi“, která dokáže „vyvažovat extrémy“. „Je mi úplně jedno, z jaké pozice to budu moci prosazovat. Dnes to mohu prosazovat v pozici ministra životního prostředí a jsem za to rád,“ uzavřel.