Předsednictvo lidovců se v úterý distancovalo od výroků bývalého předsedy Cyrila Svobody s tím, že poškozují dobré jméno strany, a vyzvalo ho ke zvážení odchodu z KDU-ČSL. Svoboda následně řekl, že odstoupit nehodlá a není ve sporu s členskou základnou. Předseda lidovců Marian Jurečka předpokládá, že tématem se bude znovu zabývat širší vedení strany, tedy celostátní výbor. Ten by se měl sejít 25. dubna. Jurečka také novinářům řekl, že Svobodovy postoje si s ním chce vyříkat osobně.
Svoboda řekl, že opustit KDU-ČSL nechce, protože není v konfliktu s členskou základnou. „Já nevím, co bych měl vysvětlovat, protože nedělám nic, co bych nemohl dělat. To, že nejsem v linii s tím, co dělá předsednictvo KDU-ČSL, to je naprosto v pořádku, protože předsednictvo přivedlo stranu ke dvěma procentům,“ okomentoval Svoboda situaci pro ČT. Uvedl také, že vylučovat někoho ze strany bylo metodou diktátora Stalina.
S návrhem na Svobodovo vyloučení přišel místopředseda lidovců a ministr životního prostředí Petr Hladík. Návrh na vyloučení někdejšího předsedy strany může přednést i na jednání výboru. Jurečka uvedl, že širší vedení se zhruba do měsíce sejde dvakrát.
Pro ČT prohlásil, že už v roce 2021 usnesení předsednictva vyzývalo Cyrila Svobodu, aby své mediální výstupy nečinil v rozporu s oficiálními stanovisky KDU-ČSL. „Předpokládám, že se o tom budeme bavit na příštím jednání celostátního výboru,“ podotkl také Jurečka.
Předsednictvo KDU-ČSL ve svém nynějším usnesení vyzývá Cyrila Svobodu, aby „k mnoha svým mediálním vyjádřením, vzhledem ke svému nedávnému angažmá u předsedy ANO Andreje Babiše a vzhledem k nerespektování usnesení předsednictva KDU-ČSL z roku 2021, zvážil své členství ve straně, nebo jednání, které stranu poškozuje, nečinil.“ V prohlášení je rovněž dovětek, že rozhodnutí o případném vyloučení člena přísluší celostátnímu výboru.
Usnesení z roku 2021 vyzývalo Svobodu, aby odmítl kandidaturu do orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb nebo nominaci stáhl. „Předsednictvo KDU-ČSL nesouhlasí s nominací Cyrila Svobody do Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky a žádá Cyrila Svobodu, aby kandidaturu odmítl, případně svoji nominaci stáhl. Předsednictvo KDU-ČSL nesouhlasí s mediálním vystupováním Cyrila Svobody a žádá, aby se jich zdržel. Předsednictvo KDU-ČSL ukládá generálnímu sekretáři neprodleně informovat Cyrila Svobodu o přijatých usneseních,“ stojí v dokumentu, který má ČTK k dispozici. Vláda Andreje Babiše nominaci šestice kandidátů včetně Svobody před třemi lety schválila, po podzimních sněmovních volbách už se pak k návrhu Poslanecká sněmovna nevrátila.
Hladík v neděli řekl, že Svobodu dlouhodobě nepovažuje za lidovce. „Jeho dlouhodobé názory a směřování neodpovídají politice lidovců a očekával bych, že už dávno nebude členem strany,“ prohlásil.
Podle Svobody Hladíkovy výroky svědčí o úpadku KDU-ČSL a snaze vyvlékat se pseudokauzami z odpovědnosti za pokles preferencí. Podle volebního modelu agentury Median z března by lidovci získali tři, respektive 3,1 procenta hlasů. Pro vstup do sněmovny je stanovena hranice pěti procent.
Večeře s Putinem
Svoboda byl předsedou lidovců v letech 2001 až 2003 a také 2009 až 2010. V minulosti zastával funkce ministrů vnitra i zahraničních věcí. Hladík mu vyčítá především názory, které považuje za proruské. Nelíbí se mu ani rozhovor pro web Voice of Europe, který podle zjištění BIS provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit nadcházející evropské volby. Podle Hladíka si měl Svoboda předem zjistit pozadí fungování webu.
Svoboda se stal centrem pozornosti v podobné souvislosti už v roce 2015. Tehdy se zúčastnil slavnostní večeře k desátému výročí ruské propagandistické televize Russia Today. Zde seděl u jednoho stolu s Vladimirem Putinem nebo poradcem tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michaelem Flynnem. Toho vyslýchala v lednu roku 2017 FBI v rámci vyšetřování vlivu Ruska na prezidentské volby.
Politolog: Nasčítaly se jeho hříchy
Politolog Milan Školník podotkl, že současná situace je výsledkem dlouhodobé únavy KDU-ČSL z jeho aktivit. „Je řadový člen a u řadových členů příliš nedává smysl vyzývání k odchodu. Na druhou stranu musíme zmínit fakt, že Svoboda je bývalý předseda KDU-ČSL, je to několikanásobný ministr a poměrně viditelný komentátor. Rovina by měla být v tom, jestli pro Cyrila Svobodu není spíše lepší zůstat v komentátorské pozici než být členem strany a nějak za ni vystupovat,“ podotkl Školník s tím, že jde také o střet generací.
V souvislosti s poradenstvím tehdejšímu premiérovi Andreji Babišovi (ANO) v roce 2017 politolog zmínil, že jde z určitého pohledu o dávnou událost. „Mohli mu to vytknout mnohem dříve, byť samozřejmě někteří mu to vytýkají delší dobu. Je to ale teď takové nasčítání těch jeho pomyslných hříchů,“ podotkl s tím, že kdyby byl tehdy Svoboda nestraník a z dané pozice dával odborné rady premiérovi, tak to smysl dávalo. „Ale on zůstal členem strany a v podstatě radil někomu jinému ze strany, která byla názorově odlišná a byla v té době konkurencí – nespolupracovali spolu.“
Zmínil, že za komentáře nebo rozhovory pro Voice of Europe asi není nutné Svobodu pranýřovat, ačkoliv by si podle něj veřejná osobnost měla vždy předem udělat obrázek o médiu, kterému chce poskytovat komentář. „Spíš jde ale o to, že tam jsou dlouhodobě výroky i třeba v jiných médiích, které KDU-ČSL vnímá jako proruské,“ dodal.
