Vláda v pondělí zařadila na seznam zakázaných návykových látek dva opioidy. Celkem sedmnáct substancí pak zapsala na seznam zkoumaných látek, které není možné v Česku legálně prodávat a vyrábět. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dále vláda schválila novelu odpadového zákona, která počítá se zavedením centrálního systému pro oznámení o přeshraničním převozu odpadu. Ministři také probírali zapojení České republiky do unijní půjčky SAFE nebo propůjčení generálské hodnosti.
Vláda v pondělí po svém jednání rozšířila seznam zakázaných návykových látek o dva opioidy a dalších sedmnáct uložila ke zkoumání. Část látek, které se budou zkoumat, je podobná HHC, které je od března zakázané. Experti už dřív varovali před tím, že zákaz může posílit černý trh a HHC okamžitě nahradí nové rizikovější varianty.
„Na návrh ministerstva zdravotnictví jsme schválili nařízení vlády v rámci našeho boje proti drogám,“ uvedl Babiš.
Zakázané jsou nově dva opioidy. Methiodon je analog methadonu. Zatím se našel v sedmi zemích EU. V Česku může za případ úmrtí v roce 2025. Látka 5,6-dichlordesmethylchlorfin je příbuzná brofinu. Používala se na pomoc závislým na opioidech. Měla předcházet abstinenčním příznakům a snížit toleranci. Hrozilo ale i náhodné předávkování.
Dalších sedmnáct substancí má patřit mezi zkoumané. Nesmí se prodávat a vyrábět. Celkem třináct z nich jsou semisyntetické kanabinoidy. Další položky tvoří dva opioidy, jedno anestetikum a jedna další látka.
„Zařazované látky navíc nemají většinou ani léčebné nebo terapeutické použití a jsou již od počátku designovány jako rekreační drogy s cílem vyhnout se látkám již zařazeným na seznam návykových látek,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví.
Pracovní skupina systému včasného varování před drogami, která návrh na zařazení látek na seznamy posuzovala, vycházela z podkladů od policie a celníků či z údajů o intoxikacích. Podle ministerstva zdravotnictví zařazení na seznamy doporučila.
Seznam zakázaných návykových látek
V Česku existují tři seznamy návykových látek. Jeden obsahuje zakázané látky, jejichž držení je trestné. Na dalším jsou psychoaktivní látky s neznámými dopady, které se mají nejvýš dva roky zkoumat. Po potvrzení nízkého rizika by se pak mohly dostat na seznam psychomodulačních látek a začít regulovaně prodávat v licencovaných obchodech jen dospělým.
Část semisyntetických látek je chemicky či strukturálně podobná konopnému HHC. Ten vláda zakázala koncem března. Proti se stavěl vládní odbor protidrogové politiky a žádal ponechat hexahydrokanabinol mezi zkoumanými. Také experti na problematiku závislostí varovali před tím, že zákaz může posílit černý trh a HHC okamžitě nahradí nové rizikovější varianty s neověřenými účinky.
HHC a jeho deriváty předloni zakázala i minulá Fialova vláda. Po pár měsících se ale podle zákona o psychomodulačních látkách od loňského roku dostal ze seznamu zakázaných na seznam zkoumaných substancí, jejichž držení není trestné.
Agenda s problematikou závislostí nebude od července spadat pod Babiše, ale pod ministerstvo zdravotnictví. Premiér už ohlásil obrat v české protidrogové politice se zpřísněním postupu. „Vyhlásili jsme boj proti drogám,“ řekl v pondělí Babiš. Odborníci několikrát zopakovali, že válka proti drogám v minulosti výsledky nepřinesla a vedla ke zhoršení situace.
„Spiking“ má být trestný, shodla se vláda
Podání návykových látek jinému člověku bez jeho vědomí bude zřejmě trestné. Návrh, pod který se podepsali lídři koaličních ANO, SPD a Motoristů, v pondělí po svém zasedání vláda poslala do sněmovny.
Poslanecká novela trestního zákoníku míří zejména na případy přidání omamné látky do nápoje, tedy na takzvaný drink spiking. Jde ale také o přimíchání omamné látky do jídla nebo o její injekční podání. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) po jednání kabinetu návrh zdůvodnil snahou vlády bojovat proti závislostem. Zkušenosti s drink spikingem má třetina mladých.
„Spiking je jednáním, které závažným způsobem zasahuje do svobody rozhodování jednotlivce, neboť každý člověk má právo se svobodně rozhodnout, zda bude, či nebude požívat látky, které jsou způsobilé ovlivnit jeho psychický stav,“ napsali předkladatelé Taťána Malá (ANO), Babiš, Šťastný a předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) ve zdůvodnění.
Novela odpadového zákona
Vláda v pondělí také schválila novelu s centrálním systémem oznámení převozu odpadu přes hranice. Předpis, který nyní posoudí poslanci, počítá se zrušením povinnosti krajských úřadů zpracovávat plány odpadového hospodářství, řekl po jednání kabinetu ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) s tím, že cílem je snížit administrativní zátěž. Novela má podle něj přinést účinnější kontrolu a vymáhání pravidel v odpadovém hospodářství.
„Firmám díky novému institutu dlouhodobého souhlasu zlepšíme život,“ uvedl s tím, že pro vládu je velmi důležité zamezit nelegálním skládkám a předcházet jejich vzniku.
Provozovatelé budou moct podle novely žádat o předchozí souhlas k povolení zařízení, které zpracovává odpady dovážené ze zahraničí, s platností až na deset let. Provozovatelům to má zjednodušit administrativu a přinést větší právní jistotu. Nově by nemuseli žádat o povolení pro každou jednotlivou přeshraniční zásilku zvlášť. Žádost o předchozí souhlas ministerstvo očekává od přibližně třiceti subjektů.
Dopad na životní prostředí
Návrh na zrušení povinnosti krajských úřadů zpracovávat plány odpadového hospodářství nebude mít podle ministerstva životního prostředí (MŽP) praktické dopady na ochranu životního prostředí ani na strategické plánování v odpadovém hospodářství. Poukázalo na to, že na celorepublikové úrovni byl zpracován Plán odpadového hospodářství ČR na období 2025 až 2035 včetně podrobností na úrovni jednotlivých krajů.
MŽP přitom v minulosti prostřednictvím Státního fondu životního prostředí pro roky 2016 až 2025 uvolnilo čtrnáct milionů korun na podporu vypracování krajských plánů odpadového hospodářství. Podporu z Národního programu životního prostředí dostalo třináct projektů dohromady za 7,19 milionu korun.
Vzájemné propojení systémů
Centrální systém pro oznámení o přeshraničním převozu odpadu v současnosti vyvíjí Evropská komise. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) počítá s napojením tohoto systému na Centrální registr životního prostředí, případně na Informační systém odpadového hospodářství. Kolik peněz to bude stát, zatím není jasné, náklady se budou odvíjet od finální podoby informačního systému.
Nařízení EU o přepravě odpadů, které se novelou do českého práva převádí, chce omezit přesun odpadů s negativním vlivem na zdraví a životní prostředí do zemí mimo EU. Zajistit má mimo jiné to, aby odpad bylo možné zaslat jen tam, kde se s ním bude nakládat způsobem šetrným k životnímu prostředí. Cílem nařízení je také lépe prosazovat pravidla přeshraniční přepravy a komplexně řešit nedovolenou přepravu.
Zapojení Česka do unijní půjčky SAFE
Vláda v pondělí schválila zapojení Česka do unijní půjčky s názvem Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) na vojenské vybavení. Česko má čerpat přibližně 2,06 miliardy eur (přibližně padesát miliard korun).
Vláda bod projednávala již v květnu, ale Babiš tehdy řekl, že potřeboval od ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) doplnit další informace o jednotlivých projektech.
Peníze mají směřovat na tanky Leopard 2A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována dálnice D11 s vojenským využitím.
V březnu letošního roku český plán posoudila a schválila Evropská komise, o měsíc později ho schválila rovněž i Rada EU. Do programu se zapojilo devatenáct členských států, ze sousedních zemí například Polsko a Slovensko.
Zůna dříve uvedl, že peníze z půjčky SAFE se nezapočítávají do plnění obranných výdajů v rámci Severoatlantické aliance, neboť jde o půjčené peníze.
Jedná se o společný výpůjční systém na posílení investic do evropských obranných schopností pro přípravu na hrozbu vojenské agrese Ruska nebo Běloruska. Sytém byl zřízen v roce 2025. V programu se rozděluje 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) mezi devatenáct členských států formou nízkoúročných půjček, aby mohly efektivněji financovat své obranné priority.
Propůjčení generálské hodnosti
Vláda se v pondělí také dostala ke schválení propůjčení generálské hodnosti. Zatím se ale neví, komu bude hodnost udělena, vláda totiž jméno neuvedla. Podle informací zpravodajského webu iRozhlas.cz by se mělo jednat o dosavadního šéfa Ředitelství zahraničních aktivit Generálního štábu Armády ČR Jana Husáka.
Ten nyní směřuje na jedno z velitelství Severoatlantické aliance (NATO) v Německu. Tam se má podílet na chodu aliančního Společného velitelství podpory a logistiky (Joint Support and Enabling Command – JSEC).
