Zachraňte parazity, vyzývají vědci

Lidstvo se v posledních desetiletích snaží za nemalých nákladů ochraňovat řadu ohrožených živočišných i rostlinných druhů – savce, ptáky, plazy i ryby. Ve stejnou dobu se ale stejně intenzivně pokouší jiné živočišné druhy vyhubit – jedná se o parazity. Jenže tato snaha se může lidem hodně nevyplatit, varuje nový výzkum.

Vědci v srpnu v odborném žurnálu Biological Conservation uvedli, že likvidace parazitů může mít neblahý a netušeně velký dopad na životní prostředí. Zároveň upozornili, že ze všech známých druhů cizopasníků jich člověka dokáží infikovat jen čtyři procenta.

Většina parazitů má ve skutečnosti podstatné a někdy dokonce i kriticky důležité role v ekosystémech – tou hlavní je regulace množství zvířat, aby se nepřemnožila a nestala se tak pohromou.

Věda přitom o parazitech ví stále ještě velmi málo – zná jen přibližně 10 procent ze všech druhů, jež existují. A to je jen jeden z mnoha důvodů, proč se je nedaří ochraňovat. Dalším problémem je například to, že je velmi obtížné shánět finance na jejich záchranu – nejsou totiž ani vzdáleně tak přitažliví jako třeba pandy.

Skupina vědců nyní přišla s plánem, jak cizopasníky lépe ochránit. „Paraziti jsou neskutečně různorodá skupina druhů, ale naše současná lidská společnost jejich existenci nechápe jako důležitou nebo užitečnou,“ uvedla profesorka Chelsea Woodová. „Chtěli jsme zdůraznit, že o parazity přicházíme, a ukázat jejich úlohu, kterou plní, aniž bychom si toho byli vědomí,“ dodala.

Plán záchrany

Autoři studie navrhli 12 cílů pro příští desetiletí, které by mohly pomoci k lepšímu poznání parazitů, pochopení jejich role a záchraně.

Podle autorů studie je tím nejdůležitějších z nich popsat během této krátké doby polovinu všech druhů cizopasníků. „Když ty druhy ani nemají jméno, tak je nemůžeme zachránit,“ říká Colin Carlson, který se na výzkumu také podílí. A zdůrazňuje, že mezi druhy parazitů, které se snaží vědci zachránit, není ani jediný druh, který by napadal člověka. Ti by naopak měli být co do počtu regulováni, aby lidem nezhoršovali kvalitu života.

K dalším cílům patří lepší poznání role parazitů v životním prostředí. Vědci chtějí pochopit, jak si vedou ekosystémy, z nichž některé důležité druhy cizopasníků vymizí nebo jsou jejich počty výrazně omezeny.

Klíčovým úkolem je také zmapování vztahů mezi parazity a jejich hostiteli. Biologové by chtěli poznat, jak moc mohou parazité měnit své návyky a nahradit některé hostitele jinými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...