Zachraňte parazity, vyzývají vědci

Lidstvo se v posledních desetiletích snaží za nemalých nákladů ochraňovat řadu ohrožených živočišných i rostlinných druhů – savce, ptáky, plazy i ryby. Ve stejnou dobu se ale stejně intenzivně pokouší jiné živočišné druhy vyhubit – jedná se o parazity. Jenže tato snaha se může lidem hodně nevyplatit, varuje nový výzkum.

Vědci v srpnu v odborném žurnálu Biological Conservation uvedli, že likvidace parazitů může mít neblahý a netušeně velký dopad na životní prostředí. Zároveň upozornili, že ze všech známých druhů cizopasníků jich člověka dokáží infikovat jen čtyři procenta.

Většina parazitů má ve skutečnosti podstatné a někdy dokonce i kriticky důležité role v ekosystémech – tou hlavní je regulace množství zvířat, aby se nepřemnožila a nestala se tak pohromou.

Věda přitom o parazitech ví stále ještě velmi málo – zná jen přibližně 10 procent ze všech druhů, jež existují. A to je jen jeden z mnoha důvodů, proč se je nedaří ochraňovat. Dalším problémem je například to, že je velmi obtížné shánět finance na jejich záchranu – nejsou totiž ani vzdáleně tak přitažliví jako třeba pandy.

Skupina vědců nyní přišla s plánem, jak cizopasníky lépe ochránit. „Paraziti jsou neskutečně různorodá skupina druhů, ale naše současná lidská společnost jejich existenci nechápe jako důležitou nebo užitečnou,“ uvedla profesorka Chelsea Woodová. „Chtěli jsme zdůraznit, že o parazity přicházíme, a ukázat jejich úlohu, kterou plní, aniž bychom si toho byli vědomí,“ dodala.

Plán záchrany

Autoři studie navrhli 12 cílů pro příští desetiletí, které by mohly pomoci k lepšímu poznání parazitů, pochopení jejich role a záchraně.

Podle autorů studie je tím nejdůležitějších z nich popsat během této krátké doby polovinu všech druhů cizopasníků. „Když ty druhy ani nemají jméno, tak je nemůžeme zachránit,“ říká Colin Carlson, který se na výzkumu také podílí. A zdůrazňuje, že mezi druhy parazitů, které se snaží vědci zachránit, není ani jediný druh, který by napadal člověka. Ti by naopak měli být co do počtu regulováni, aby lidem nezhoršovali kvalitu života.

K dalším cílům patří lepší poznání role parazitů v životním prostředí. Vědci chtějí pochopit, jak si vedou ekosystémy, z nichž některé důležité druhy cizopasníků vymizí nebo jsou jejich počty výrazně omezeny.

Klíčovým úkolem je také zmapování vztahů mezi parazity a jejich hostiteli. Biologové by chtěli poznat, jak moc mohou parazité měnit své návyky a nahradit některé hostitele jinými.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
před 14 hhodinami

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
před 15 hhodinami

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
před 19 hhodinami

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
před 21 hhodinami

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
včera v 06:00

Pampelišky ovládly městské džungle díky dokonalé adaptaci

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.
6. 5. 2025

Půdní sucho sílí

Na třetině území Česka jsou aktuálně tři nejhorší stupně intenzity půdního sucha a s ohledem na předpověď počasí na dalších devět dnů se má situace nadále mírně zhoršovat, ukazují výsledky projektu Intersucho. Podobný výhled je i na západě Slovenska.
6. 5. 2025

Nahoru, do strany, kutálení a korunka, popsali „znakovou řeč“ sépií

Vědci pokládají sépie za jedny z nejinteligentnějších bezobratlých. Pokoušejí se proto rozšifrovat jejich komunikaci. V novém výzkumu oznámili, že dosáhli prvních úspěchů.
6. 5. 2025
Načítání...