Vědci vytvořili myši s mamutí DNA

Americká společnost Colossal Biosciences, která se pokouší oživit dávno vymřelé mamuty, oznámila první větší úspěch. Podařilo se jí geneticky upravit myši tak, aby měly srst jako pravěcí chobotnatci.

„Je to velká věc,“ komentovala geneticky upravené myši vědecká ředitelka společnosti Beth Shapirová. „Tento úspěch nás posunul o krok blíže k našemu cíli, tedy ‚odvymření‘ mamuta,“ prohlásil zakladatel firmy Ben Lamm.

Geneticky upravené myšky s mamutí srstí
Zdroj: Colossal Biosciences

Vědci nejprve získali DNA z mamutů, kteří sice zemřeli před desítkami tisíc let, ale jejich genetická informace se dochovala v jejich mumifikovaných tělech zamrzlých v sibiřském ledu. Poté cíleně upravovali myší embrya o desítku genů, které jsou odpovědné za typickou mamutí srst.

Na webu bioRxiv ve studii, která zatím neprošla recenzním řízením, popsali, že na svět přišlo z těchto embryí na svět celkem 34 mláďat – všechna zdravá a srstnatá. Zatím není jasné, jestli srst funguje i jinak než jako vizuální zajímavost, například že by zvířatům pomohla přežít drsné arktické zimy. To chtějí prozkoumat v laboratorních podmínkách, geneticky upravená zvířata se totiž nesmí dostat ven. Vystaví je nízkým teplotám a budou testovat, jestli mamutí geny „daly myškám i něco jiného než roztomilost“, jak říká Shapirová.

Myši s mamutí srstí nejsou definitivním výsledkem tohoto experimentu, jde jen o první krok. Cílem je totiž znovustvoření samotných obrovských mamutů. Série genetických manipulací ale může vědcům pomoci přiblížit se tomuto ideálu.

Cílem firmy navíc není pouze samotné oživení druhu. Chtěli by rovněž upravit moderní slony tak, aby získali mamutí vlastnosti, díky nimž by přežili v místech, která tito srstnatí savci obývali v minulosti. Rádi by, aby v těchto ekosystémech „noví mamuti“ plnili i stejné ekosystémové role, které by mohly Arktidu obohatit. Právě to ale vyvolává také největší odpor a obavy odborné veřejnosti. Dle kritiků by znovuzavedení tak velkého druhu bez znalostí možných důsledků mohlo vyvolat změny, které si lidé nepřejí.

2 minuty
Vědci se snaží oživit vyhynulé druhy pomocí genetiky
Zdroj: ČT24

Reklama pro laboratoře?

Colossal Bioscience má v plánu návrat více druhů savců, kteří už vymřeli, a to včetně slavného tasmánského tygra neboli vakovlka. Už před několika lety zástupci společnosti naznačili v rozhovoru pro MIT Technology Review, že veřejnost by mohla tyto oživené tvory vidět ve zvláštním zábavním parku.

Ke scénám jako z Jurského parku je firma stále ještě hodně daleko. I výzkum návratu mamutů je teprve na svém začátku. Podle kritiků slouží hlavně jako reklama pro laboratoře, které upravují geny hospodářských zvířat.

Hlavním komerčním záměrem firmy je totiž vylepšení genů prasat. Ta by dle společnosti mohla získat vlastnosti, jež pomohou jejich chovatelům k vyšší ziskovosti, například tím, že se vepři stanou odolnějšími proti nemocem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
před 7 hhodinami

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
před 13 hhodinami

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
před 14 hhodinami

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
před 18 hhodinami

YouTube slaví dvacet let. Měsíčně ho sleduje devět z deseti Čechů

Americká platforma pro nahrávání videí YouTube slaví výročí. První záběry ze ZOO v San Diegu se na ní objevily před dvaceti lety, nyní jich je nahráno přes pět miliard a každou minutu přibývají hodiny dalších. Tvůrců jsou jen v tuzemsku tisícovky a dosah na celou společnost je podle obchodního ředitele YouTube pro Česko a Slovensko Petra Houzara nesporný. Síť podle něj alespoň jednou měsíčně sleduje devět z deseti Čechů, pravidelně pak sedmdesát procent.
23. 4. 2025

Za „aprílové počasí“ může rozdílnost teplot povrchu pevniny a moře

Duben je měsíc, ve kterém se na našem území můžou objevit jak dny, ve kterých počasí připomíná ještě uplynulou zimu, tak naopak dny, kdy se už o slovo hlásí blížící se léto. Ostatně proměnlivosti dubnového počasí si všímá i nejedna lidová pranostika. Za všechny zmiňme například tuto: „V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a proto stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá“. Proč je tedy právě dubnové počasí tak proměnlivé a nestálé?
23. 4. 2025

Proč je v kosmu víc hmoty než antihmoty? Nový výzkum s českým podílem slibuje pohled za standardní model

Fyzici v dubnu zveřejnili výsledky prvního pozorování rozdílného chování klasické hmoty a antihmoty. Za objevem jsou vědci z CERN, podíl na něm mají i Češi. Výsledek může představovat významný milník v historii částicové fyziky: rozšiřuje totiž chápání rozdílů mezi hmotou a antihmotou a otevírá vědcům nové cesty k pochopení, proč při vzniku vesmíru převládla právě hmota.
23. 4. 2025

Nadměrná CT vyšetření mohou být za pěti procenty případů rakoviny v USA, varuje studie

Nadměrná vyšetření metodou CT – neboli výpočetní tomografie – mohou být původcem každého dvacátého případu rakoviny v USA. Do budoucna před tím varuje nová studie, která pracovala s výsledky více než 60 milionů pacientů. V Česku je počet těchto vyšetření nižší a studie slouží především jako varování, míní přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Lukáš Lambert.
22. 4. 2025
Načítání...