Mamut

Rakouský vinař Andreas Pernerstorfer učinil při renovaci vinného sklípku mimořádný objev. Nebylo to archivní bílé nebo červené, ale pozůstatky prehistorických mamutů. Na svém webu to napsala stanice BBC News. Výzkumníci z Archeologického ústavu Rakouské akademie věd podle ní nález označili za archeologickou senzaci.

Archeologové z Moravského zemského muzea (MZM) v Brně našli při průzkumu Hladového vrchu v ostravské části Hošťálkovice patnáct tisíc let starou rytinu mamuta a koně. Zvířata jsou zachycena formou jemné rytiny na říčním valounu. Kresby se překrývají. Podobný předmět z tohoto období nebyl v Česku nalezen už asi šedesát let, řekl v Ostravě generální ředitel MZM Jiří Mitáček.

Odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno se vrátili na místo, kde byla v roce 1925 nalezena Věstonická venuše. Tentokrát nejsou předmětem jejich zájmu pozůstatky pravěkého osídlení, ale skládka mamutích kostí, kterou jejich předchůdci našli v roce 1966. Výzkum je součástí mezinárodního projektu.

Americký start-up Colossal v pondělí oznámil, že chce využít těch nejmodernějších biotechnologií pro to, aby vzkřísil vyhynulé mamuty a vrátil je do přírody. Společnosti se už podařilo shromáždit i základní zdroje financí.

Vědci získali výjimečné podrobnosti o životě mamuta, který žil na Aljašce před sedmnácti tisíci lety. Využili k tomu fosilii z muzea Aljašské univerzity. Vytvořením a studiem izotopových dat v mamutím klu se jim podařilo porovnat jeho pohyb a stravu s izotopovými mapami regionu.

Američtí vědci odhalili v národním parku White Sands stopy, které vyprávějí záhadný, ale překvapivě povědomý příběh. Ten se odehrál asi před deseti tisíci lety a hlavní roli v něm hráli mamut, lenochod a lidské batole.

Asi před čtyřmi tisíci lety, čili v době, kdy už stály egyptské pyramidy, po Zemi stále ještě chodili mamuti. Ti poslední žili na izolovaném Wrangelově ostrově na Sibiři a vědci nyní popsali, jak se v době jejich úpadku změnily geny jednoho z nich – kvůli malé populaci a křížení mezi příbuznými došlo k oslabení plodnosti, nervových spojení i čichu.

Japonští přírodovědci sní o oživení mamutů už desítky let, zatím ale marně. Tým 90letého japonského biologa Akiry Iritaniho teď ovšem v experimentu s oživením buňek mamuta uspěl a podařilo se mu přenést jeho genetickou informaci do myšího vajíčka. Od naklonování živého mamuta je ovšem věda stále ještě na míle daleko.