Vědci našli stopy jako z Doby ledové. Vyprávějí o setkání mamuta, lenochoda a lidského batolete

Američtí vědci odhalili v národním parku White Sands stopy, které vyprávějí záhadný, ale překvapivě povědomý příběh. Ten se odehrál asi před deseti tisíci lety a hlavní roli v něm hráli mamut, lenochod a lidské batole.

Neznámý nebo neznámá byl nejméně byl ve věku adolescenta, zřejmě starší. Po břehu jezera Otero v Novém Mexiku šel nejistě, bořil se do bláta, ale přesto pokračoval. Nejméně třikrát se zastavil, aby si odpočinul, a přitom si na zem odložil svůj náklad, asi tříleté batole.

Pravěké lidské stopy nalezené ve White Sands
Zdroj: NPS.gov

Ve stopách této dvojice se potom, zřejmě o několik hodin později, vydal další tvor. Byl to velký pravěký chobotnatec, nejspíš mamut nebo mastodont, s největší pravděpodobností mamut kolumbuský. Několikrát vstoupil do míst, kudy předtím šli lidé.

Tento příběh, který antropologové vyčetli ze stop u pravěkého jezera Otero, připomíná nápadně scény z animovaného filmu Doba ledová – o to víc, když se na místě podařilo najít i stopy velkého lenochoda.

Doba ledová je animovaný film z roku 2002. Vypráví příběh tři úplně rozdílných stvoření z doby ledové. Sid, užvaněný a komický lenochod, Manfred, mrzutý a chlupatý mamut, a Diego, nebezpečný šavlozubý tygr, se musí spojit, aby pomohli vrátit lidské mládě jeho otci. Předtím než jejich neuvěřitelná cesta skončí, se trio setká s krátery plnými vroucí lávy, bude unikat zrádnými ledovými chodbami a také pozná prehistorickou veverku jménem Scrat, která se zoufale snaží ukrýt svůj milovaný žalud.

Doba ledová
Zdroj: Bontonfilm

Lenochod zřejmě na lidskou přítomnost reagoval. Jeho stopy se totiž při setkání se stopami člověka několikrát změnily – postavil se na zadní končetiny a pozoroval své okolí anebo v této poloze větřil. Co zjistil, se mu zjevně nelíbilo, protože potom odbočil a od lidských stop se vzdálil.

Pravěká hádanka

Stopy po sobě zanechaly spoustu otázek. Nejsou zcela jasné, dají se vysvětlovat více způsoby, ale zdá se podle nich, že člověk, který došel k jezeru, se zpět vrátil už bez dítěte. Jediné, co chybí k filmové podobě, jsou stopy šavlozubého tygra. Ti zde sice doopravdy v té době žili (a právě vymírali), ale jejich stopy do tohoto příběhu nijak nevstupují.  Šavlozubé veverky v této oblasti ani době nežily. 

Krajina kolem jezera Otero před asi 10 tisíci roky
Zdroj: NPS.gov

Tento pravěký příběh s neznámým koncem popsali nyní antropologové v článku, který vyšel v odborném žurnálu Quaternary Science Reviews. Interpretovali v něm stopy, které našli a zdokumentovali v národním parku White Sands v Novém Mexiku. Vše se odehrálo asi před deseti tisíci roky.

Duny v parku White Sands
Zdroj: Wikimedia Commons

Zatímco dnes je zde jen fascinující bílá krajina tvořená sádrovcem a písečnými dunami, v pravěku zde existovalo rozsáhlé jezero, kterému vědci říkají Otero. Kolem něj žila rozsáhlá populace megafauny, od obřích pozemních lenochodů přes velbloudy až po chobotnatce . A toto bohatství zdrojů sem přilákalo i pravěké lidi.

V geologickém materiálu se otisky stop skvěle zachovaly a nyní slouží jako zdroj poznání minulosti, o které se nezachovaly žádné písemné záznamy a jen minimum hmotných památek.

Stopy byly objeveny už roku 2018, nyní je vědci ale nově popsali a především nově interpretovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...