Vědci našli stopy jako z Doby ledové. Vyprávějí o setkání mamuta, lenochoda a lidského batolete

Američtí vědci odhalili v národním parku White Sands stopy, které vyprávějí záhadný, ale překvapivě povědomý příběh. Ten se odehrál asi před deseti tisíci lety a hlavní roli v něm hráli mamut, lenochod a lidské batole.

Neznámý nebo neznámá byl nejméně byl ve věku adolescenta, zřejmě starší. Po břehu jezera Otero v Novém Mexiku šel nejistě, bořil se do bláta, ale přesto pokračoval. Nejméně třikrát se zastavil, aby si odpočinul, a přitom si na zem odložil svůj náklad, asi tříleté batole.

Pravěké lidské stopy nalezené ve White Sands
Zdroj: NPS.gov

Ve stopách této dvojice se potom, zřejmě o několik hodin později, vydal další tvor. Byl to velký pravěký chobotnatec, nejspíš mamut nebo mastodont, s největší pravděpodobností mamut kolumbuský. Několikrát vstoupil do míst, kudy předtím šli lidé.

Tento příběh, který antropologové vyčetli ze stop u pravěkého jezera Otero, připomíná nápadně scény z animovaného filmu Doba ledová – o to víc, když se na místě podařilo najít i stopy velkého lenochoda.

Doba ledová je animovaný film z roku 2002. Vypráví příběh tři úplně rozdílných stvoření z doby ledové. Sid, užvaněný a komický lenochod, Manfred, mrzutý a chlupatý mamut, a Diego, nebezpečný šavlozubý tygr, se musí spojit, aby pomohli vrátit lidské mládě jeho otci. Předtím než jejich neuvěřitelná cesta skončí, se trio setká s krátery plnými vroucí lávy, bude unikat zrádnými ledovými chodbami a také pozná prehistorickou veverku jménem Scrat, která se zoufale snaží ukrýt svůj milovaný žalud.

Doba ledová
Zdroj: Bontonfilm

Lenochod zřejmě na lidskou přítomnost reagoval. Jeho stopy se totiž při setkání se stopami člověka několikrát změnily – postavil se na zadní končetiny a pozoroval své okolí anebo v této poloze větřil. Co zjistil, se mu zjevně nelíbilo, protože potom odbočil a od lidských stop se vzdálil.

Pravěká hádanka

Stopy po sobě zanechaly spoustu otázek. Nejsou zcela jasné, dají se vysvětlovat více způsoby, ale zdá se podle nich, že člověk, který došel k jezeru, se zpět vrátil už bez dítěte. Jediné, co chybí k filmové podobě, jsou stopy šavlozubého tygra. Ti zde sice doopravdy v té době žili (a právě vymírali), ale jejich stopy do tohoto příběhu nijak nevstupují.  Šavlozubé veverky v této oblasti ani době nežily. 

Krajina kolem jezera Otero před asi 10 tisíci roky
Zdroj: NPS.gov

Tento pravěký příběh s neznámým koncem popsali nyní antropologové v článku, který vyšel v odborném žurnálu Quaternary Science Reviews. Interpretovali v něm stopy, které našli a zdokumentovali v národním parku White Sands v Novém Mexiku. Vše se odehrálo asi před deseti tisíci roky.

Duny v parku White Sands
Zdroj: Wikimedia Commons

Zatímco dnes je zde jen fascinující bílá krajina tvořená sádrovcem a písečnými dunami, v pravěku zde existovalo rozsáhlé jezero, kterému vědci říkají Otero. Kolem něj žila rozsáhlá populace megafauny, od obřích pozemních lenochodů přes velbloudy až po chobotnatce . A toto bohatství zdrojů sem přilákalo i pravěké lidi.

V geologickém materiálu se otisky stop skvěle zachovaly a nyní slouží jako zdroj poznání minulosti, o které se nezachovaly žádné písemné záznamy a jen minimum hmotných památek.

Stopy byly objeveny už roku 2018, nyní je vědci ale nově popsali a především nově interpretovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 15 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 17 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 18 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 20 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 22 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...