Vědci našli stopy jako z Doby ledové. Vyprávějí o setkání mamuta, lenochoda a lidského batolete

Američtí vědci odhalili v národním parku White Sands stopy, které vyprávějí záhadný, ale překvapivě povědomý příběh. Ten se odehrál asi před deseti tisíci lety a hlavní roli v něm hráli mamut, lenochod a lidské batole.

Neznámý nebo neznámá byl nejméně byl ve věku adolescenta, zřejmě starší. Po břehu jezera Otero v Novém Mexiku šel nejistě, bořil se do bláta, ale přesto pokračoval. Nejméně třikrát se zastavil, aby si odpočinul, a přitom si na zem odložil svůj náklad, asi tříleté batole.

Pravěké lidské stopy nalezené ve White Sands
Zdroj: NPS.gov

Ve stopách této dvojice se potom, zřejmě o několik hodin později, vydal další tvor. Byl to velký pravěký chobotnatec, nejspíš mamut nebo mastodont, s největší pravděpodobností mamut kolumbuský. Několikrát vstoupil do míst, kudy předtím šli lidé.

Tento příběh, který antropologové vyčetli ze stop u pravěkého jezera Otero, připomíná nápadně scény z animovaného filmu Doba ledová – o to víc, když se na místě podařilo najít i stopy velkého lenochoda.

Doba ledová je animovaný film z roku 2002. Vypráví příběh tři úplně rozdílných stvoření z doby ledové. Sid, užvaněný a komický lenochod, Manfred, mrzutý a chlupatý mamut, a Diego, nebezpečný šavlozubý tygr, se musí spojit, aby pomohli vrátit lidské mládě jeho otci. Předtím než jejich neuvěřitelná cesta skončí, se trio setká s krátery plnými vroucí lávy, bude unikat zrádnými ledovými chodbami a také pozná prehistorickou veverku jménem Scrat, která se zoufale snaží ukrýt svůj milovaný žalud.

Doba ledová
Zdroj: Bontonfilm

Lenochod zřejmě na lidskou přítomnost reagoval. Jeho stopy se totiž při setkání se stopami člověka několikrát změnily – postavil se na zadní končetiny a pozoroval své okolí anebo v této poloze větřil. Co zjistil, se mu zjevně nelíbilo, protože potom odbočil a od lidských stop se vzdálil.

Pravěká hádanka

Stopy po sobě zanechaly spoustu otázek. Nejsou zcela jasné, dají se vysvětlovat více způsoby, ale zdá se podle nich, že člověk, který došel k jezeru, se zpět vrátil už bez dítěte. Jediné, co chybí k filmové podobě, jsou stopy šavlozubého tygra. Ti zde sice doopravdy v té době žili (a právě vymírali), ale jejich stopy do tohoto příběhu nijak nevstupují.  Šavlozubé veverky v této oblasti ani době nežily. 

Krajina kolem jezera Otero před asi 10 tisíci roky
Zdroj: NPS.gov

Tento pravěký příběh s neznámým koncem popsali nyní antropologové v článku, který vyšel v odborném žurnálu Quaternary Science Reviews. Interpretovali v něm stopy, které našli a zdokumentovali v národním parku White Sands v Novém Mexiku. Vše se odehrálo asi před deseti tisíci roky.

Duny v parku White Sands
Zdroj: Wikimedia Commons

Zatímco dnes je zde jen fascinující bílá krajina tvořená sádrovcem a písečnými dunami, v pravěku zde existovalo rozsáhlé jezero, kterému vědci říkají Otero. Kolem něj žila rozsáhlá populace megafauny, od obřích pozemních lenochodů přes velbloudy až po chobotnatce . A toto bohatství zdrojů sem přilákalo i pravěké lidi.

V geologickém materiálu se otisky stop skvěle zachovaly a nyní slouží jako zdroj poznání minulosti, o které se nezachovaly žádné písemné záznamy a jen minimum hmotných památek.

Stopy byly objeveny už roku 2018, nyní je vědci ale nově popsali a především nově interpretovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 12 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 16 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 16 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 17 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...