Vědci našli stopy jako z Doby ledové. Vyprávějí o setkání mamuta, lenochoda a lidského batolete

Američtí vědci odhalili v národním parku White Sands stopy, které vyprávějí záhadný, ale překvapivě povědomý příběh. Ten se odehrál asi před deseti tisíci lety a hlavní roli v něm hráli mamut, lenochod a lidské batole.

Neznámý nebo neznámá byl nejméně byl ve věku adolescenta, zřejmě starší. Po břehu jezera Otero v Novém Mexiku šel nejistě, bořil se do bláta, ale přesto pokračoval. Nejméně třikrát se zastavil, aby si odpočinul, a přitom si na zem odložil svůj náklad, asi tříleté batole.

Pravěké lidské stopy nalezené ve White Sands
Zdroj: NPS.gov

Ve stopách této dvojice se potom, zřejmě o několik hodin později, vydal další tvor. Byl to velký pravěký chobotnatec, nejspíš mamut nebo mastodont, s největší pravděpodobností mamut kolumbuský. Několikrát vstoupil do míst, kudy předtím šli lidé.

Tento příběh, který antropologové vyčetli ze stop u pravěkého jezera Otero, připomíná nápadně scény z animovaného filmu Doba ledová – o to víc, když se na místě podařilo najít i stopy velkého lenochoda.

Doba ledová je animovaný film z roku 2002. Vypráví příběh tři úplně rozdílných stvoření z doby ledové. Sid, užvaněný a komický lenochod, Manfred, mrzutý a chlupatý mamut, a Diego, nebezpečný šavlozubý tygr, se musí spojit, aby pomohli vrátit lidské mládě jeho otci. Předtím než jejich neuvěřitelná cesta skončí, se trio setká s krátery plnými vroucí lávy, bude unikat zrádnými ledovými chodbami a také pozná prehistorickou veverku jménem Scrat, která se zoufale snaží ukrýt svůj milovaný žalud.

Doba ledová
Zdroj: Bontonfilm

Lenochod zřejmě na lidskou přítomnost reagoval. Jeho stopy se totiž při setkání se stopami člověka několikrát změnily – postavil se na zadní končetiny a pozoroval své okolí anebo v této poloze větřil. Co zjistil, se mu zjevně nelíbilo, protože potom odbočil a od lidských stop se vzdálil.

Pravěká hádanka

Stopy po sobě zanechaly spoustu otázek. Nejsou zcela jasné, dají se vysvětlovat více způsoby, ale zdá se podle nich, že člověk, který došel k jezeru, se zpět vrátil už bez dítěte. Jediné, co chybí k filmové podobě, jsou stopy šavlozubého tygra. Ti zde sice doopravdy v té době žili (a právě vymírali), ale jejich stopy do tohoto příběhu nijak nevstupují.  Šavlozubé veverky v této oblasti ani době nežily. 

Krajina kolem jezera Otero před asi 10 tisíci roky
Zdroj: NPS.gov

Tento pravěký příběh s neznámým koncem popsali nyní antropologové v článku, který vyšel v odborném žurnálu Quaternary Science Reviews. Interpretovali v něm stopy, které našli a zdokumentovali v národním parku White Sands v Novém Mexiku. Vše se odehrálo asi před deseti tisíci roky.

Duny v parku White Sands
Zdroj: Wikimedia Commons

Zatímco dnes je zde jen fascinující bílá krajina tvořená sádrovcem a písečnými dunami, v pravěku zde existovalo rozsáhlé jezero, kterému vědci říkají Otero. Kolem něj žila rozsáhlá populace megafauny, od obřích pozemních lenochodů přes velbloudy až po chobotnatce . A toto bohatství zdrojů sem přilákalo i pravěké lidi.

V geologickém materiálu se otisky stop skvěle zachovaly a nyní slouží jako zdroj poznání minulosti, o které se nezachovaly žádné písemné záznamy a jen minimum hmotných památek.

Stopy byly objeveny už roku 2018, nyní je vědci ale nově popsali a především nově interpretovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 3 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 5 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 6 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...