Vědci našli stopy jako z Doby ledové. Vyprávějí o setkání mamuta, lenochoda a lidského batolete

Američtí vědci odhalili v národním parku White Sands stopy, které vyprávějí záhadný, ale překvapivě povědomý příběh. Ten se odehrál asi před deseti tisíci lety a hlavní roli v něm hráli mamut, lenochod a lidské batole.

Neznámý nebo neznámá byl nejméně byl ve věku adolescenta, zřejmě starší. Po břehu jezera Otero v Novém Mexiku šel nejistě, bořil se do bláta, ale přesto pokračoval. Nejméně třikrát se zastavil, aby si odpočinul, a přitom si na zem odložil svůj náklad, asi tříleté batole.

Pravěké lidské stopy nalezené ve White Sands
Zdroj: NPS.gov

Ve stopách této dvojice se potom, zřejmě o několik hodin později, vydal další tvor. Byl to velký pravěký chobotnatec, nejspíš mamut nebo mastodont, s největší pravděpodobností mamut kolumbuský. Několikrát vstoupil do míst, kudy předtím šli lidé.

Tento příběh, který antropologové vyčetli ze stop u pravěkého jezera Otero, připomíná nápadně scény z animovaného filmu Doba ledová – o to víc, když se na místě podařilo najít i stopy velkého lenochoda.

Doba ledová je animovaný film z roku 2002. Vypráví příběh tři úplně rozdílných stvoření z doby ledové. Sid, užvaněný a komický lenochod, Manfred, mrzutý a chlupatý mamut, a Diego, nebezpečný šavlozubý tygr, se musí spojit, aby pomohli vrátit lidské mládě jeho otci. Předtím než jejich neuvěřitelná cesta skončí, se trio setká s krátery plnými vroucí lávy, bude unikat zrádnými ledovými chodbami a také pozná prehistorickou veverku jménem Scrat, která se zoufale snaží ukrýt svůj milovaný žalud.

Doba ledová
Zdroj: Bontonfilm

Lenochod zřejmě na lidskou přítomnost reagoval. Jeho stopy se totiž při setkání se stopami člověka několikrát změnily – postavil se na zadní končetiny a pozoroval své okolí anebo v této poloze větřil. Co zjistil, se mu zjevně nelíbilo, protože potom odbočil a od lidských stop se vzdálil.

Pravěká hádanka

Stopy po sobě zanechaly spoustu otázek. Nejsou zcela jasné, dají se vysvětlovat více způsoby, ale zdá se podle nich, že člověk, který došel k jezeru, se zpět vrátil už bez dítěte. Jediné, co chybí k filmové podobě, jsou stopy šavlozubého tygra. Ti zde sice doopravdy v té době žili (a právě vymírali), ale jejich stopy do tohoto příběhu nijak nevstupují.  Šavlozubé veverky v této oblasti ani době nežily. 

Krajina kolem jezera Otero před asi 10 tisíci roky
Zdroj: NPS.gov

Tento pravěký příběh s neznámým koncem popsali nyní antropologové v článku, který vyšel v odborném žurnálu Quaternary Science Reviews. Interpretovali v něm stopy, které našli a zdokumentovali v národním parku White Sands v Novém Mexiku. Vše se odehrálo asi před deseti tisíci roky.

Duny v parku White Sands
Zdroj: Wikimedia Commons

Zatímco dnes je zde jen fascinující bílá krajina tvořená sádrovcem a písečnými dunami, v pravěku zde existovalo rozsáhlé jezero, kterému vědci říkají Otero. Kolem něj žila rozsáhlá populace megafauny, od obřích pozemních lenochodů přes velbloudy až po chobotnatce . A toto bohatství zdrojů sem přilákalo i pravěké lidi.

V geologickém materiálu se otisky stop skvěle zachovaly a nyní slouží jako zdroj poznání minulosti, o které se nezachovaly žádné písemné záznamy a jen minimum hmotných památek.

Stopy byly objeveny už roku 2018, nyní je vědci ale nově popsali a především nově interpretovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 12 mminutami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 18 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 19 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 23 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.