Nejméně 13 mamutů i nástroje lovců. Vědci našli v Ústí jedinečný pravěký tábor

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.

Tisíce zvířecích kostí, mezi nimi nejméně třináct mamutů. V severočeském krajském městě našli experti pravěké tábořiště lovců mamutů, které tam stálo před více než dvaadvaceti tisíci lety. Kromě pozůstatků zvířat svědčí o tom, že zde žili lidé schopní lovit ty největší suchozemské savce, také řada typických štípaných kamenných nástrojů.

Právě díky nim dokázali vědci velmi přesně zařadit toto sídlo i časově. Jeho obyvatelé patřili ke stejné kultuře jako slavní Lovci mamutů z Dolních Věstonic a Pálavy, tedy do údobí takzvaného gravettienu. Podle ředitele Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petra Lisska jde o vrcholné období lovců mamutů.

53 minut
Události: Objev pravěkého tábora
Zdroj: ČT24

Výzkum sice ještě stále probíhá, ale už nyní je jasné, že svým rozsahem je tento tábor výjimečný. A již nyní také prozrazuje mnohé o životě těchto pravěkých lidí. Archeologové totiž zřejmě našli dokonce i místa, kde lovci mamutů v táboře spali. „Jsou tady velké čedičové bloky, které podle našeho názoru sloužily jako místa, kde se rozbíjely velké kosti a dobýval se z nich morek. Úplně prioritně nás zajímá struktura umístění těch kostí do jakéhosi oblouku,“ vysvětluje Lissek, podle nějž se mohlo jednat o základ stanového obydlí.

Lidé v tomto období podle něj stavěli jurty, které odpovídaly jejich nomádskému způsobu života.

Význam objevu

Výzkum začal vloni na podzim. Na konci září archeologové začali s klasickým dozorovým výzkumem při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Netrvalo ani dva měsíce a narazili na nečekaně zajímavý objev. Šlo o kosti velkých savců, které jsou typické pro období pleistocénu a archeologicky souvisejí se starší dobou kamennou. Když se ukázalo, jak důležitý tento objev může být, změnil se výzkum na zajišťovací. Cílem archeologů se pak stalo najít co nejvíc dokladů o tom, co se na tomto místě před desítkami tisíc let stalo.

Od té doby se povedlo odhalit spoustu dalších kostí zvířat i lidmi vyrobených pravěkých artefaktů. Archeologové, kteří lokalitu zkoumají, tento týden představili objevy více než stovce specialistů v oboru archeologie a dalším vědeckým pracovníkům z přírodovědných oborů.

Další část výzkumu teď bude probíhat už hlavně v laboratořích, kde budou specialisté vše analyzovat a interpretovat. Vědci se tedy budou snažit zjistit, jak mohl vypadat život v takovém pravěkém loveckém sídle a jak vypadali jeho obyvatelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...