Nejméně 13 mamutů i nástroje lovců. Vědci našli v Ústí jedinečný pravěký tábor

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.

Tisíce zvířecích kostí, mezi nimi nejméně třináct mamutů. V severočeském krajském městě našli experti pravěké tábořiště lovců mamutů, které tam stálo před více než dvaadvaceti tisíci lety. Kromě pozůstatků zvířat svědčí o tom, že zde žili lidé schopní lovit ty největší suchozemské savce, také řada typických štípaných kamenných nástrojů.

Právě díky nim dokázali vědci velmi přesně zařadit toto sídlo i časově. Jeho obyvatelé patřili ke stejné kultuře jako slavní Lovci mamutů z Dolních Věstonic a Pálavy, tedy do údobí takzvaného gravettienu. Podle ředitele Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petra Lisska jde o vrcholné období lovců mamutů.

Nahrávám video

Výzkum sice ještě stále probíhá, ale už nyní je jasné, že svým rozsahem je tento tábor výjimečný. A již nyní také prozrazuje mnohé o životě těchto pravěkých lidí. Archeologové totiž zřejmě našli dokonce i místa, kde lovci mamutů v táboře spali. „Jsou tady velké čedičové bloky, které podle našeho názoru sloužily jako místa, kde se rozbíjely velké kosti a dobýval se z nich morek. Úplně prioritně nás zajímá struktura umístění těch kostí do jakéhosi oblouku,“ vysvětluje Lissek, podle nějž se mohlo jednat o základ stanového obydlí.

Lidé v tomto období podle něj stavěli jurty, které odpovídaly jejich nomádskému způsobu života.

Význam objevu

Výzkum začal vloni na podzim. Na konci září archeologové začali s klasickým dozorovým výzkumem při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Netrvalo ani dva měsíce a narazili na nečekaně zajímavý objev. Šlo o kosti velkých savců, které jsou typické pro období pleistocénu a archeologicky souvisejí se starší dobou kamennou. Když se ukázalo, jak důležitý tento objev může být, změnil se výzkum na zajišťovací. Cílem archeologů se pak stalo najít co nejvíc dokladů o tom, co se na tomto místě před desítkami tisíc let stalo.

Od té doby se povedlo odhalit spoustu dalších kostí zvířat i lidmi vyrobených pravěkých artefaktů. Archeologové, kteří lokalitu zkoumají, tento týden představili objevy více než stovce specialistů v oboru archeologie a dalším vědeckým pracovníkům z přírodovědných oborů.

Další část výzkumu teď bude probíhat už hlavně v laboratořích, kde budou specialisté vše analyzovat a interpretovat. Vědci se tedy budou snažit zjistit, jak mohl vypadat život v takovém pravěkém loveckém sídle a jak vypadali jeho obyvatelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 10 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 16 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 18 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.