Nejméně 13 mamutů i nástroje lovců. Vědci našli v Ústí jedinečný pravěký tábor

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.

Tisíce zvířecích kostí, mezi nimi nejméně třináct mamutů. V severočeském krajském městě našli experti pravěké tábořiště lovců mamutů, které tam stálo před více než dvaadvaceti tisíci lety. Kromě pozůstatků zvířat svědčí o tom, že zde žili lidé schopní lovit ty největší suchozemské savce, také řada typických štípaných kamenných nástrojů.

Právě díky nim dokázali vědci velmi přesně zařadit toto sídlo i časově. Jeho obyvatelé patřili ke stejné kultuře jako slavní Lovci mamutů z Dolních Věstonic a Pálavy, tedy do údobí takzvaného gravettienu. Podle ředitele Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petra Lisska jde o vrcholné období lovců mamutů.

Nahrávám video
Události: Objev pravěkého tábora
Zdroj: ČT24

Výzkum sice ještě stále probíhá, ale už nyní je jasné, že svým rozsahem je tento tábor výjimečný. A již nyní také prozrazuje mnohé o životě těchto pravěkých lidí. Archeologové totiž zřejmě našli dokonce i místa, kde lovci mamutů v táboře spali. „Jsou tady velké čedičové bloky, které podle našeho názoru sloužily jako místa, kde se rozbíjely velké kosti a dobýval se z nich morek. Úplně prioritně nás zajímá struktura umístění těch kostí do jakéhosi oblouku,“ vysvětluje Lissek, podle nějž se mohlo jednat o základ stanového obydlí.

Lidé v tomto období podle něj stavěli jurty, které odpovídaly jejich nomádskému způsobu života.

Význam objevu

Výzkum začal vloni na podzim. Na konci září archeologové začali s klasickým dozorovým výzkumem při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Netrvalo ani dva měsíce a narazili na nečekaně zajímavý objev. Šlo o kosti velkých savců, které jsou typické pro období pleistocénu a archeologicky souvisejí se starší dobou kamennou. Když se ukázalo, jak důležitý tento objev může být, změnil se výzkum na zajišťovací. Cílem archeologů se pak stalo najít co nejvíc dokladů o tom, co se na tomto místě před desítkami tisíc let stalo.

Od té doby se povedlo odhalit spoustu dalších kostí zvířat i lidmi vyrobených pravěkých artefaktů. Archeologové, kteří lokalitu zkoumají, tento týden představili objevy více než stovce specialistů v oboru archeologie a dalším vědeckým pracovníkům z přírodovědných oborů.

Další část výzkumu teď bude probíhat už hlavně v laboratořích, kde budou specialisté vše analyzovat a interpretovat. Vědci se tedy budou snažit zjistit, jak mohl vypadat život v takovém pravěkém loveckém sídle a jak vypadali jeho obyvatelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 5 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 7 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 10 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 18 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...