Nejméně 13 mamutů i nástroje lovců. Vědci našli v Ústí jedinečný pravěký tábor

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.

Tisíce zvířecích kostí, mezi nimi nejméně třináct mamutů. V severočeském krajském městě našli experti pravěké tábořiště lovců mamutů, které tam stálo před více než dvaadvaceti tisíci lety. Kromě pozůstatků zvířat svědčí o tom, že zde žili lidé schopní lovit ty největší suchozemské savce, také řada typických štípaných kamenných nástrojů.

Právě díky nim dokázali vědci velmi přesně zařadit toto sídlo i časově. Jeho obyvatelé patřili ke stejné kultuře jako slavní Lovci mamutů z Dolních Věstonic a Pálavy, tedy do údobí takzvaného gravettienu. Podle ředitele Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petra Lisska jde o vrcholné období lovců mamutů.

53 minut
Události: Objev pravěkého tábora
Zdroj: ČT24

Výzkum sice ještě stále probíhá, ale už nyní je jasné, že svým rozsahem je tento tábor výjimečný. A již nyní také prozrazuje mnohé o životě těchto pravěkých lidí. Archeologové totiž zřejmě našli dokonce i místa, kde lovci mamutů v táboře spali. „Jsou tady velké čedičové bloky, které podle našeho názoru sloužily jako místa, kde se rozbíjely velké kosti a dobýval se z nich morek. Úplně prioritně nás zajímá struktura umístění těch kostí do jakéhosi oblouku,“ vysvětluje Lissek, podle nějž se mohlo jednat o základ stanového obydlí.

Lidé v tomto období podle něj stavěli jurty, které odpovídaly jejich nomádskému způsobu života.

Význam objevu

Výzkum začal vloni na podzim. Na konci září archeologové začali s klasickým dozorovým výzkumem při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Netrvalo ani dva měsíce a narazili na nečekaně zajímavý objev. Šlo o kosti velkých savců, které jsou typické pro období pleistocénu a archeologicky souvisejí se starší dobou kamennou. Když se ukázalo, jak důležitý tento objev může být, změnil se výzkum na zajišťovací. Cílem archeologů se pak stalo najít co nejvíc dokladů o tom, co se na tomto místě před desítkami tisíc let stalo.

Od té doby se povedlo odhalit spoustu dalších kostí zvířat i lidmi vyrobených pravěkých artefaktů. Archeologové, kteří lokalitu zkoumají, tento týden představili objevy více než stovce specialistů v oboru archeologie a dalším vědeckým pracovníkům z přírodovědných oborů.

Další část výzkumu teď bude probíhat už hlavně v laboratořích, kde budou specialisté vše analyzovat a interpretovat. Vědci se tedy budou snažit zjistit, jak mohl vypadat život v takovém pravěkém loveckém sídle a jak vypadali jeho obyvatelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...