Nejméně 13 mamutů i nástroje lovců. Vědci našli v Ústí jedinečný pravěký tábor

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.

Tisíce zvířecích kostí, mezi nimi nejméně třináct mamutů. V severočeském krajském městě našli experti pravěké tábořiště lovců mamutů, které tam stálo před více než dvaadvaceti tisíci lety. Kromě pozůstatků zvířat svědčí o tom, že zde žili lidé schopní lovit ty největší suchozemské savce, také řada typických štípaných kamenných nástrojů.

Právě díky nim dokázali vědci velmi přesně zařadit toto sídlo i časově. Jeho obyvatelé patřili ke stejné kultuře jako slavní Lovci mamutů z Dolních Věstonic a Pálavy, tedy do údobí takzvaného gravettienu. Podle ředitele Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petra Lisska jde o vrcholné období lovců mamutů.

53 minut
Události: Objev pravěkého tábora
Zdroj: ČT24

Výzkum sice ještě stále probíhá, ale už nyní je jasné, že svým rozsahem je tento tábor výjimečný. A již nyní také prozrazuje mnohé o životě těchto pravěkých lidí. Archeologové totiž zřejmě našli dokonce i místa, kde lovci mamutů v táboře spali. „Jsou tady velké čedičové bloky, které podle našeho názoru sloužily jako místa, kde se rozbíjely velké kosti a dobýval se z nich morek. Úplně prioritně nás zajímá struktura umístění těch kostí do jakéhosi oblouku,“ vysvětluje Lissek, podle nějž se mohlo jednat o základ stanového obydlí.

Lidé v tomto období podle něj stavěli jurty, které odpovídaly jejich nomádskému způsobu života.

Význam objevu

Výzkum začal vloni na podzim. Na konci září archeologové začali s klasickým dozorovým výzkumem při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Netrvalo ani dva měsíce a narazili na nečekaně zajímavý objev. Šlo o kosti velkých savců, které jsou typické pro období pleistocénu a archeologicky souvisejí se starší dobou kamennou. Když se ukázalo, jak důležitý tento objev může být, změnil se výzkum na zajišťovací. Cílem archeologů se pak stalo najít co nejvíc dokladů o tom, co se na tomto místě před desítkami tisíc let stalo.

Od té doby se povedlo odhalit spoustu dalších kostí zvířat i lidmi vyrobených pravěkých artefaktů. Archeologové, kteří lokalitu zkoumají, tento týden představili objevy více než stovce specialistů v oboru archeologie a dalším vědeckým pracovníkům z přírodovědných oborů.

Další část výzkumu teď bude probíhat už hlavně v laboratořích, kde budou specialisté vše analyzovat a interpretovat. Vědci se tedy budou snažit zjistit, jak mohl vypadat život v takovém pravěkém loveckém sídle a jak vypadali jeho obyvatelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 18 mminutami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...