Kosti mamutů i kamenné artefakty objevili archeologové v Ústí nad Labem

Zcela nové naleziště ze starší doby kamenné objevili archeologové v Ústí nad Labem. Výzkum sice zatím probíhá jen krátce, vědcům už se ale podařilo najít pozůstatky mamuta a zřejmě i dalších zástupců zvířat z doby kamenné. A také předměty vyrobené pravěkými lidmi.

Na konci září archeologové začali s klasickým dozorovým výzkumem při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Netrvalo ani dva měsíce a narazili na nečekaně zajímavý objev.

Šlo o kosti velkých savců, které jsou typické pro období pleistocénu a archeologicky související se starší dobou kamennou. Když se ukázalo, jak důležitý tento objev může být, změnil se výzkum na zajišťovací. Cílem archeologů se tedy stalo najít co nejvíce dokladů o tom, co se na tomto místě před desítkami tisíc let stalo.

Za tak krátkou dobu se zatím nepovedlo prozkoumat ani zdaleka všechno, experti z řady oborů a několika institucí už ale potvrdili, že jde o objev významný. Kromě pozůstatků více jedinců mamuta srstnatého a dalších zástupců velké a středně velké pleistocenní fauny, se totiž na stejném místě našly i první kamenné artefakty.

„Aktuálně prezentovaná část naleziště je charakteristická pro skládku kostí lovné zvěře, jaké bývají součástí tábořišť pravěkých lovců – sběračů nebo součástí jejich okolí,“ uvedl ředitel Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petr Lissek.

Jde podle něj už o druhý archeologický nález mamuta v Ústí nad Labem. Ten první pochází z roku 2006, kdy se pozůstatky srstnatého pravěkého chobotnatce našly na Mírovém náměstí. „Ovšem ojedinělých nálezů mamutích kostí a zubů bylo v Ústí nad Labem učiněno v minulosti vícero, byť neodborně a náhodně při stavbách či v těžebních jamách dnes již zaniklých cihelen. Několik nálezů pochází přímo z katastru Bukova. K těmto starým nálezům nejsou známy nálezové okolnosti a tedy i jejich případná souvislost s činností našich pravěkých předků,“ doplňuje Lissek.

Výzkum potrvá roky

Co přesně se ještě podaří najít, je zatím těžké odhadovat. Na řadě dalších nalezišť ze stejné doby se nicméně poblíž podobných skládek kostí našly další lokality spojené s pravěkým osídlením – například osady, někdy i hroby, a dokonce i artefakty, jako je třeba Věstonická venuše.

Tento výzkum už ale samozřejmě nebude probíhat přímo na archeologické lokalitě, ale v laboratořích archeologů, kteří budou zkoumat jak artefakty, tak i kosterní pozůstatky,

Podle archeologů byla v těchto místech zhruba před dvaceti tisíci lety soutěska, kterou lovci mamutů využívali k lovu. Není tedy podle nich také vyloučeno, že právě v těchto místech měli tábořiště. Jestli se podaří něco takového odhalit, ale není jasné. Archeologové zatím ani přesně neví, jak velké naleziště je, řadí ho ale k největším v republice.

Stavba justičního paláce zatím pokračuje, ale jen v těch místech, kde neprobíhá archeologický výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 1 hhodinou

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 4 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 9 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...