Kosti mamutů i kamenné artefakty objevili archeologové v Ústí nad Labem

Zcela nové naleziště ze starší doby kamenné objevili archeologové v Ústí nad Labem. Výzkum sice zatím probíhá jen krátce, vědcům už se ale podařilo najít pozůstatky mamuta a zřejmě i dalších zástupců zvířat z doby kamenné. A také předměty vyrobené pravěkými lidmi.

Na konci září archeologové začali s klasickým dozorovým výzkumem při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Netrvalo ani dva měsíce a narazili na nečekaně zajímavý objev.

Šlo o kosti velkých savců, které jsou typické pro období pleistocénu a archeologicky související se starší dobou kamennou. Když se ukázalo, jak důležitý tento objev může být, změnil se výzkum na zajišťovací. Cílem archeologů se tedy stalo najít co nejvíce dokladů o tom, co se na tomto místě před desítkami tisíc let stalo.

Za tak krátkou dobu se zatím nepovedlo prozkoumat ani zdaleka všechno, experti z řady oborů a několika institucí už ale potvrdili, že jde o objev významný. Kromě pozůstatků více jedinců mamuta srstnatého a dalších zástupců velké a středně velké pleistocenní fauny, se totiž na stejném místě našly i první kamenné artefakty.

„Aktuálně prezentovaná část naleziště je charakteristická pro skládku kostí lovné zvěře, jaké bývají součástí tábořišť pravěkých lovců – sběračů nebo součástí jejich okolí,“ uvedl ředitel Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petr Lissek.

Jde podle něj už o druhý archeologický nález mamuta v Ústí nad Labem. Ten první pochází z roku 2006, kdy se pozůstatky srstnatého pravěkého chobotnatce našly na Mírovém náměstí. „Ovšem ojedinělých nálezů mamutích kostí a zubů bylo v Ústí nad Labem učiněno v minulosti vícero, byť neodborně a náhodně při stavbách či v těžebních jamách dnes již zaniklých cihelen. Několik nálezů pochází přímo z katastru Bukova. K těmto starým nálezům nejsou známy nálezové okolnosti a tedy i jejich případná souvislost s činností našich pravěkých předků,“ doplňuje Lissek.

Výzkum potrvá roky

Co přesně se ještě podaří najít, je zatím těžké odhadovat. Na řadě dalších nalezišť ze stejné doby se nicméně poblíž podobných skládek kostí našly další lokality spojené s pravěkým osídlením – například osady, někdy i hroby, a dokonce i artefakty, jako je třeba Věstonická venuše.

Tento výzkum už ale samozřejmě nebude probíhat přímo na archeologické lokalitě, ale v laboratořích archeologů, kteří budou zkoumat jak artefakty, tak i kosterní pozůstatky,

Podle archeologů byla v těchto místech zhruba před dvaceti tisíci lety soutěska, kterou lovci mamutů využívali k lovu. Není tedy podle nich také vyloučeno, že právě v těchto místech měli tábořiště. Jestli se podaří něco takového odhalit, ale není jasné. Archeologové zatím ani přesně neví, jak velké naleziště je, řadí ho ale k největším v republice.

Stavba justičního paláce zatím pokračuje, ale jen v těch místech, kde neprobíhá archeologický výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026
Načítání...