Kosti mamutů i kamenné artefakty objevili archeologové v Ústí nad Labem

Zcela nové naleziště ze starší doby kamenné objevili archeologové v Ústí nad Labem. Výzkum sice zatím probíhá jen krátce, vědcům už se ale podařilo najít pozůstatky mamuta a zřejmě i dalších zástupců zvířat z doby kamenné. A také předměty vyrobené pravěkými lidmi.

Na konci září archeologové začali s klasickým dozorovým výzkumem při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Netrvalo ani dva měsíce a narazili na nečekaně zajímavý objev.

Šlo o kosti velkých savců, které jsou typické pro období pleistocénu a archeologicky související se starší dobou kamennou. Když se ukázalo, jak důležitý tento objev může být, změnil se výzkum na zajišťovací. Cílem archeologů se tedy stalo najít co nejvíce dokladů o tom, co se na tomto místě před desítkami tisíc let stalo.

Za tak krátkou dobu se zatím nepovedlo prozkoumat ani zdaleka všechno, experti z řady oborů a několika institucí už ale potvrdili, že jde o objev významný. Kromě pozůstatků více jedinců mamuta srstnatého a dalších zástupců velké a středně velké pleistocenní fauny, se totiž na stejném místě našly i první kamenné artefakty.

„Aktuálně prezentovaná část naleziště je charakteristická pro skládku kostí lovné zvěře, jaké bývají součástí tábořišť pravěkých lovců – sběračů nebo součástí jejich okolí,“ uvedl ředitel Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petr Lissek.

Jde podle něj už o druhý archeologický nález mamuta v Ústí nad Labem. Ten první pochází z roku 2006, kdy se pozůstatky srstnatého pravěkého chobotnatce našly na Mírovém náměstí. „Ovšem ojedinělých nálezů mamutích kostí a zubů bylo v Ústí nad Labem učiněno v minulosti vícero, byť neodborně a náhodně při stavbách či v těžebních jamách dnes již zaniklých cihelen. Několik nálezů pochází přímo z katastru Bukova. K těmto starým nálezům nejsou známy nálezové okolnosti a tedy i jejich případná souvislost s činností našich pravěkých předků,“ doplňuje Lissek.

Výzkum potrvá roky

Co přesně se ještě podaří najít, je zatím těžké odhadovat. Na řadě dalších nalezišť ze stejné doby se nicméně poblíž podobných skládek kostí našly další lokality spojené s pravěkým osídlením – například osady, někdy i hroby, a dokonce i artefakty, jako je třeba Věstonická venuše.

Tento výzkum už ale samozřejmě nebude probíhat přímo na archeologické lokalitě, ale v laboratořích archeologů, kteří budou zkoumat jak artefakty, tak i kosterní pozůstatky,

Podle archeologů byla v těchto místech zhruba před dvaceti tisíci lety soutěska, kterou lovci mamutů využívali k lovu. Není tedy podle nich také vyloučeno, že právě v těchto místech měli tábořiště. Jestli se podaří něco takového odhalit, ale není jasné. Archeologové zatím ani přesně neví, jak velké naleziště je, řadí ho ale k největším v republice.

Stavba justičního paláce zatím pokračuje, ale jen v těch místech, kde neprobíhá archeologický výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 6 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 8 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 9 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 14 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
včera v 17:49

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
včera v 16:36

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...