Česká vojenská družice SATurnin poprvé vyfotila Prahu

Česká družice SATurnin-1, která slouží na oběžné dráze službám ministerstva obrany, poslala snímek Prahy. Družice je na orbitě od ledna letošního roku a právě pořizování fotografií je jejím hlavním úkolem.

Fotografie ukazující Prahu představuje možnosti této družice – ale ne naplno. Ze strategických důvodů ji není možné zveřejnit v plném rozlišení, nicméně i tato kvalita naznačuje, jak může česká armáda zařízení využívat.

SATurnin-1 je největší česká družice, která momentálně ve vesmíru funguje. Rozpětí po roztažení solárních panelů má 87 centimetrů – tedy podobně jako káně. Tělo družice má rozměry 32 centimetrů krát 22,5 centimetrů krát 22,5 centimetrů. Jejím cílem je pomocí moderních technologií studovat z dálky Zemi, a to pomocí snímkování.

Práce českých rukou

Důležité je u této družice, že její hlavní části vznikly v Česku, tam ji také experti „poskládali“ dohromady. Tento proces proběhl v pražských Letňanech, v areálu VZLU Aerospace.

VZLU AEROSPACE je národní centrum pro výzkum, vývoj a testování v letectví a kosmonautice. Jeho posláním je poskytovat vědeckou podporu a přinášet inovativní řešení pro průmysl.

Posláním VZLU AEROSPACE je vytvářet znalosti a řešení v oblasti leteckých a kosmických technologií a přispívat jimi k rozvoji poznání a konkurenceschopnosti leteckého a kosmického průmyslu. Má být mezinárodně respektovaným výzkumným a vývojovým centrem a národním technologickým lídrem leteckého a kosmického průmyslu.

Data na palubě sondy zpracovávají algoritmy umělé inteligence. Pořízení prvních snímků je důkazem vysoké kvality a spolehlivosti českých vesmírných technologií. Družice SATurnin-1 posiluje pozici České republiky v oblasti kosmických aktivit a přispívá k našim schopnostem v oblasti obrany a bezpečnosti,“ uvedl generální ředitel VZLU Aerospace Josef Kašpar.

Finance na satelit dala česká armáda, družice vznikla za stoprocentní podpory ministerstva obrany. „Snímky pořízené družicí SATurnin-1 rozšiřují portfolio informačních zdrojů, které specialisté Satelitního centra Vojenského zpravodajství využívají pro plnění úkolů obrazového zpravodajství v oblasti obrany a bezpečnosti,“ dodal ředitel zpravodajství generálmajor Petr Bartovský.

Moderní české družice

SATurnin-1 je další z družic, které ve VZLU Aerospace byly, respektive jsou vyvíjeny. Po satelitu VZLUSAT-1, který se stal nejdéle komunikující českou a československou družicí na oběžné dráze, přišel VZLUSAT-2. Ten dokázal jako první česká družice pořídit snímky v HD rozlišení.

Družici SATurnin-1 bude následovat mise konstelace družic VZLUGEM zaměřená na technologie, které dokáží lokalizovat a prozkoumat objekty ohrožující kritickou infrastrukturu Země, a družice AMBIC a QUVIK, které byly vybrány ministerstvem dopravy a ESA jako „ambiciózní české mise“.

VZLU Aerospace také spolupracuje mimo jiné na misích ESA, podílel se na vývoji mise družic Proba-3, které byly na oběžnou dráhu vyneseny v prosinci 2024, nebo na testech konstrukce nosiče Ariane 6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 12 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.