Česká vojenská družice SATurnin poprvé vyfotila Prahu

Česká družice SATurnin-1, která slouží na oběžné dráze službám ministerstva obrany, poslala snímek Prahy. Družice je na orbitě od ledna letošního roku a právě pořizování fotografií je jejím hlavním úkolem.

Fotografie ukazující Prahu představuje možnosti této družice – ale ne naplno. Ze strategických důvodů ji není možné zveřejnit v plném rozlišení, nicméně i tato kvalita naznačuje, jak může česká armáda zařízení využívat.

SATurnin-1 je největší česká družice, která momentálně ve vesmíru funguje. Rozpětí po roztažení solárních panelů má 87 centimetrů – tedy podobně jako káně. Tělo družice má rozměry 32 centimetrů krát 22,5 centimetrů krát 22,5 centimetrů. Jejím cílem je pomocí moderních technologií studovat z dálky Zemi, a to pomocí snímkování.

Práce českých rukou

Důležité je u této družice, že její hlavní části vznikly v Česku, tam ji také experti „poskládali“ dohromady. Tento proces proběhl v pražských Letňanech, v areálu VZLU Aerospace.

VZLU AEROSPACE je národní centrum pro výzkum, vývoj a testování v letectví a kosmonautice. Jeho posláním je poskytovat vědeckou podporu a přinášet inovativní řešení pro průmysl.

Posláním VZLU AEROSPACE je vytvářet znalosti a řešení v oblasti leteckých a kosmických technologií a přispívat jimi k rozvoji poznání a konkurenceschopnosti leteckého a kosmického průmyslu. Má být mezinárodně respektovaným výzkumným a vývojovým centrem a národním technologickým lídrem leteckého a kosmického průmyslu.

Data na palubě sondy zpracovávají algoritmy umělé inteligence. Pořízení prvních snímků je důkazem vysoké kvality a spolehlivosti českých vesmírných technologií. Družice SATurnin-1 posiluje pozici České republiky v oblasti kosmických aktivit a přispívá k našim schopnostem v oblasti obrany a bezpečnosti,“ uvedl generální ředitel VZLU Aerospace Josef Kašpar.

Finance na satelit dala česká armáda, družice vznikla za stoprocentní podpory ministerstva obrany. „Snímky pořízené družicí SATurnin-1 rozšiřují portfolio informačních zdrojů, které specialisté Satelitního centra Vojenského zpravodajství využívají pro plnění úkolů obrazového zpravodajství v oblasti obrany a bezpečnosti,“ dodal ředitel zpravodajství generálmajor Petr Bartovský.

Moderní české družice

SATurnin-1 je další z družic, které ve VZLU Aerospace byly, respektive jsou vyvíjeny. Po satelitu VZLUSAT-1, který se stal nejdéle komunikující českou a československou družicí na oběžné dráze, přišel VZLUSAT-2. Ten dokázal jako první česká družice pořídit snímky v HD rozlišení.

Družici SATurnin-1 bude následovat mise konstelace družic VZLUGEM zaměřená na technologie, které dokáží lokalizovat a prozkoumat objekty ohrožující kritickou infrastrukturu Země, a družice AMBIC a QUVIK, které byly vybrány ministerstvem dopravy a ESA jako „ambiciózní české mise“.

VZLU Aerospace také spolupracuje mimo jiné na misích ESA, podílel se na vývoji mise družic Proba-3, které byly na oběžnou dráhu vyneseny v prosinci 2024, nebo na testech konstrukce nosiče Ariane 6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 2 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 17 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 20 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 22 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 22 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 22 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...