Dvě různá zařízení vědců z České republiky umístěná v jedné družici ve čtvrtek odpoledne vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. VZLUSat-2 měl původně letět do vesmíru už před rokem, start zpomalily administrativní problémy.
Raketa Falcon vynesla do kosmu českou družici VZLUSat-2
Vědci z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT do kosmu posílají detektor částic 2SD pro mapování takzvaného kosmického počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze. Odborníci z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně vyvinuli dva detektory gama záření. Obě zařízení nese nanosatelit VZLUSat-2 vyrobený v pražském Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.
Česká družice VZLUSAT-2 je v kosmickém prostoru (zdroj: ČT24)
Raketa odstartovala z amerického Mysu Canaveral po čtvrté hodině odpolední, první stupeň se pak vrátil zpět na Zemi, kde přistál. Druhý stupeň vystoupal na oběžnou dráhu po 16:30. Asi hodinu a půl po startu by mělo dojít k vypuštění zařízení, které nese náklad.
Jeden detektor záblesků gama záření poslali odborníci do vesmíru už loni v březnu, nyní ho doplní další dva přístroje. VZLUSat-2 je již devátou českou družicí.
České přístroje v kosmu
Na detektorech spolupracoval maďarsko-česko-japonský tým. První detektor umístěný na družici GRBAlpha podle výzkumníka Norberta Wernera z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity prokázal, že lze s jeho pomocí rutinně detekovat záblesky gama záření. Vědci chtějí vytvořit celou flotilu těchto detektorů, které by měly postupně pokrýt celou oblohu.
Díky získaným datům by odborníci měli lokalizovat místa, odkud záblesky gama záření pocházejí. Budou se věnovat i dalším měřením a pozorování. Záblesky gama záření vznikají během srážek neutronových hvězd či při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd. Astrofyzici v nich vidí možnost výzkumu mnoha fyzikálních jevů.
Na oběžné dráze Země je už také jeden detektor částic 2SD, který tam v roce 2019 vynesla ruská raketa Sojuz. Nynější přírůstek však podle ČVUT vedle měření počtu částic a jejich individuální identifikace dokáže také určit směr jejich letu a jejich energii. Součástí přístroje je také druhý detektor pro zaznamenání fotonů takzvaného měkkého rentgenového záření.
VZLUSAT2
Ochrana před kosmickým zářením
Data z prvního, nadále funkčního detektoru podle výzkumníka Michala Marčišovského vědcům pomohou s výzkumem kosmického počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze, což je hlavní cíl projektu a je na něj zaměřena i současná, pokročilejší generace detektoru. Marčišovský pracuje na katedře fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a vede laboratoř Centrum aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů (CAPADS), která detektory vyvíjí.
Studium vesmírného počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze má v budoucnu pomoci ochránit přístroje i lidské posádky před kosmickým zářením. Včasné zjištění nebezpečné úrovně jevu, který může poškodit zařízení i ohrozit astronauty, umožňuje přijmout potřebná opatření. V praxi jde třeba o pootočení satelitu, aby vůči záření vystavil svou nejvíce chráněnou část, či dočasné vypnutí citlivých přístrojů.