Archeologové našli v Brně pozůstatky nejméně tří mamutů

Kosterní pozůstatky nejméně tří mamutů a nástroje jejich lovců ze starší doby kamenné našli archeologové při výzkumu nedaleko centra Brna v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice. Unikátní je zejména množství nalezených kostí i skladba materiálu, řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno, která výzkum prováděla.

„Plošný výzkum jsme započali v parčíku na nároží ulic Vídeňská a Polní. Nález stoličky mláděte mamuta srstnatého a několika málo kamenných artefaktů nás sice potěšil, ale nepřekvapil, protože jsme je zde očekávali. Spíše jsme byli zklamaní, že nálezů není víc. O to větší překvapení nás čekalo o pár týdnů později,“ uvedli archeologové, kteří zkoumali místa před rekonstrukcí teplovodní sítě v okolí Vídeňské ulice.

Poté se výzkum přesunul do těsného sousedství bytového domu, kde kdysi býval starobrněnský hřbitov s kostelem svatého Václava. „Zpočátku jsme v zásypech novověkých hrobů nacházeli jen druhotně uložené kamenné nástroje a zvířecí kosti, které však upozorňovaly na jistou přítomnost paleolitického osídlení,“ popsala Sedláčková.

„Další nálezy, nyní již v poloze, jak je zde zanechal člověk, na nás jen nesměle vykukovaly tu a tam ze stěn již vykopaných hrobových jam. Naše pozornost se upnula na místo, kde se mezi hroby zachovala větší, mladšími zásahy neporušená plocha. Záhy se pod našimi špachtlemi začaly objevovat rozpadající se zvířecí kosti. Jedna, druhá, vedle další,“ nastínila.

Výřez z letecké mapy s vyznačením nejvýznamnějších míst s nálezy posledních lovců mamutů v Brně-Štýřicích. Červený mamut vyznačuje místa letošních objevů, žlutý místa starších nálezů pleistocenních kostí doprovázených kamennými nástroji, bílý mamut označuje místa pouze s nálezy kamenných nástrojů
Zdroj: Archaia Brno

Na jednom místě vedle sebe leželo obrovské množství nálezů. „Odkrýváme dvě mamutí lopatky, fragment stehenní kosti, neúplné sobí paroží, které bylo prokazatelně kdysi řezáno člověkem, opodál další kost, tentokrát holenní, a nedaleko i několik kamenných artefaktů. Byl to pohled pro bohy – takový nález uprostřed města, mezi zástavbou! A s každou nově otevřenou plochou nálezů přibývalo. Mamutí kosti byly doslova všude – úplný mamutí ráj,“ vypočítává archeoložka.

Osada lovců mamutů

„V blízkosti se pravděpodobně nacházelo nějaké sídliště. Díky nálezu nástrojů i opracovaného sobího rohu si můžeme být jisti, že nejde jen o náhodně uhynulá zvířata, ale o místo, kde ulovené mamuty lidé zpracovávali. Zužitkované části zvířat si odnesli, nevyužité kosti nechali na místě,“ upřesnila Sedláčková.

Archeologický výzkum v Brně na Vídeňské ulici
Zdroj: Archaia

Podle ní se díky starším výzkumům ví, že spolu s mamuty zde lidé lovili i další zvířata, jako například nosorožce, koně, soba, vlka nebo třeba lišku. „S jistotou tak můžeme mluvit o značně rozsáhlém sídlišti paleolitických lidí, kteří se na toto místo opakovaně vraceli, aby zde číhali na zvěř, jdoucí se napojit k nedaleké řece. Své úlovky pak zpracovávali kamennými nástroji, které si zde vyráběli,“ dodává vědkyně.

Aby se kosti neukrývaly v depozitáři, převzali je odborníci z Moravského zemského muzea, kteří je podrobí odborné analýze. Lidé pak budou mít možnost si je prohlédnout v roce 2026 na výstavě v Pavilonu Anthropos.

Nalezené kamenné nástroje a úštěpy byly vyrobené z pazourku
Zdroj: Archaia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 2 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 5 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 6 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...