Paleolit

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.

V představě řady lidí se v pravěku lidstvo živilo hlavně masem. Podle nové studie je ale opak pravdou. Vědci našli v Izraeli důkazy o tom, jak bohatá a pestrá byla paleolitická rostlinná potrava.

Kosterní pozůstatky nejméně tří mamutů a nástroje jejich lovců ze starší doby kamenné našli archeologové při výzkumu nedaleko centra Brna v okolí Vídeňské, Polní a Vojtovy ulice. Unikátní je zejména množství nalezených kostí i skladba materiálu, řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia Brno, která výzkum prováděla.

Až 30 tisíc let staré mamutí kosti, zuby nebo ozdobné prvky našli archeologové v Milovicích na Břeclavsku. Kopat začali po opakovaných propadech silnice. Pod ní se totiž nachází sklepy s nestabilním stropem. Na průzkum místa, které archeologové výjimečností přirovnávají k Dolním Věstonicím, mají poslední týden.

Archeologové našli v budoucí trase dálnice D55 mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku pozůstatky sídliště, které předběžně datují do mladší doby železné. Jde zhruba o období mezi lety 480 a 30 před naším letopočtem, kdy se rozvíjela laténská kultura.