Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
Nález valounu s rytinou pochází z paleolitické lokality Ostrava-Hošťálkovice II. „V té době už se mamuti ze střední Evropy vytráceli, lovci ale pravděpodobně čas od času na nějakého narazili, to zvíře je fascinovalo a zkusili ho vyrýt,“ řekl spoluautor výstavy Petr Neruda.
Výstavu, jíž je rytina součástí, tvoří nálezy z různých etap, od doby kamenné po středověk. Jsou rozdělené do sedmi zastavení, která přibližují okolnosti objevu, odborné zpracování i dobový kontext.
Ozdoby keltských žen a zbraně mužů
Návštěvníci výstavy si dále prohlédnou například zdobené spony a náramky z hrobu keltské ženy z Hrušek na Břeclavsku. „Keltské ženy se samozřejmě také velmi rády zdobily, ty předměty jsou precizně a nádherně vyrobené,“ nastínila další autorka výstavy Zdeňka Nerudová. Řada kovových nálezů, třeba meč, sekera a klíč, připomíná zaniklé středověké vesnice ve Ždánickém lese.
K výjimečným objevům patří kamenný kadlub, tedy forma k výrobě hrotů kopí. „Je to unikátní předmět, který se v době bronzové na Moravě běžně nevyskytuje a má své analogie několik set kilometrů daleko, ve východním Maďarsku, případně na Slovensku,“ doplnila Nerudová.
Výstava zároveň poukazuje na různé způsoby získávání nových archeologických poznatků a nutnost spolupráce s veřejností, včetně amatérských hledačů s detektory kovů. „Ideální je, když včas nahlásí své nálezy odborníkům,“ řekl Neruda. Expozice v Pavilonu Anthropos potrvá do 3. ledna 2027.
Pod zemské muzeum spadají čtyři pracoviště, která se věnují archeologii a souvisejícím oborům. Jde o Centrum kulturní antropologie, Ústav Anthropos, Archeologický ústav a Centrum slovanské archeologie. „Díky tomu se nám daří pokrýt nesmírně dlouhé časové období vývoje lidské společnosti,“ poznamenal generální ředitel muzea Jiří Mitáček.
