Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
Mezinárodní tým archeologů pod vedením vědců z Archeologického ústavu Akademie věd ČR našel blok vápence, na kterém je vyobrazená hlava a krk koně z doby přibližně před patnácti až čtrnácti tisíci lety. Analýzy potvrdily, že kámen je z vápencového masivu jeskyně Švédův stůl a rytiny vznikly kamennými nástroji typickými pro magdalénskou kulturu.
Tato kultura se v Evropě šířila na konci poslední doby ledové, kdy už ubývalo tvorů spojených s touto epochou, jako byli například mamuti. Místo těchto pravěkých obrů lidé přecházeli na jinou a menší, potravu– nejčastěji to byli sobi, ale velmi často právě také koně. Velmi často tehdy byly obývané jeskyně a skalní převisy, ale existovala také otevřená sídliště v blízkosti řek nebo jeskyní.
Jeskyně Švédův stůl leží v jižní části CHKO Moravský kras v údolí Říčky poblíž Ochozské jeskyně a Jeskyně Pekárny. Jedná se o krátkou průchozí jeskyni ve skalním bloku, podle toho dostala i svůj název. Obývali ji kromě jeskynních medvědů, hyen a dalších zvířat podle nálezů už neandertálci, a to přibližně před 100 tisíci lety. Využívala ji ale také celá řada mladších kultur, a to až do doby bronzové. Archeologický výzkum tam prováděl Bohuslav Klíma.
Nález dle vědců ukazuje, že magdalénské skupiny na Moravě byly součástí širšího evropského kulturního prostoru. Kůň zobrazený na rytinách patřil k nejdůležitějším zvířatům doby ledové nejen z hlediska obživy, ale také symboliky a měl zřejmě i roli v příbězích a vyprávěních té doby. „Nejde o běžný přenosný předmět, ale o fragment jeskynní stěny, který se oddělil přirozenými procesy. To otevírá otázku, zda rytiny vznikly ještě na stěně, nebo až poté, co se blok uvolnil,“ sdělil jeden z hlavních autorů studie Petr Škrdla.
Na dvou sousedících plochách kamenného bloku jsou viditelné rytiny koně, jež jsou místy překryté soustavou dalších linií. Takové zacházení s obrazem, tedy jeho dodatečné narušení či „překreslení“, je dle vědců známé také z dalšího magdalénského umění západní Evropy. Archeologové tento jev vykládají jako součást rituálního jednání a právě ono ukazuje na symbolickou roli koní v myšlení pravěkých lidí. „Takové zásahy do již hotového motivu naznačují, že obraz měl pro tehdejší lidi význam přesahující pouhou vizuální podobu,“ potvrzuje Škrdla.
V Moravském krasu je celkem přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kam v posledních letech zavítá kolem 200 tisíc lidí ročně. V jedné z nich, v Kateřinské, se nachází i doposud nejstarší kresba v tuzemsku. Vědci datovali její stáří na sedm tisíc let. Je v hlavním dómu této jeskyně. Jedná se o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné.
