Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.

Mohou to být jenom obrázky – alespoň tak je až doposud antropologové vykládali. Řeč je o třech tisícovkách znaků v podobě opakujících se čárek, teček a křížků, které se našly na 260 předmětech z doby před čtyřiceti tisíci lety. Pocházejí hlavně z jeskyní na území dnešního Německa, typickým zástupcem je malá figurka mamuta z jeskyně Vogelherd, jež je těmito znaky doslova posetá.

Figurka mamutěte vyrobená z mamutího klu je pokrytá symboly, které by mohly být pra-písmem
Zdroj: Universität Tübingen/Hildegard Jensen

Za výzkumem stojí spolupráce lingvisty Christiana Bentze a archeoložky Ewy Dutkiewiczové. Ti pravěké obrázky studovali pomocí výpočetní analýzy, která odhalila, že značky zřejmě mají nějaký systém. Výsledky jsou pro autory i recenzenty studie dobře vyargumentované a současně překvapivé: tak hluboko v propasti času se prapůvod písma nečekal.

„Švábská Jura je jednou z oblastí, kde se předměty s tímto typem znaků nacházejí nejčastěji, ale existují samozřejmě i jiné důležité oblasti. Nesčetné nástroje a sochy z paleolitu neboli starší doby kamenné nesou záměrné sekvence znaků,“ vysvětluje Dutkiewiczová. „Na pravěkých artefaktech se nachází spousta znakových sekvencí. Zatím v poznání jen kloužeme po povrchu,“ doplňuje.

Na tomto místě je nutné upozornit, že studie je stále ještě velmi spekulativní. Jde o velmi zajímavou interpretaci výsledků, ale není ani zdaleka jediná a pro její přijetí chybí více důkazů. Je ale možné, že například díky možnostem, jež přinášejí modely umělých inteligencí, se podaří ve znacích najít nějaké zákonitosti, které potřebné důkazy přinesou.

Artefakty s „písmem“

Artefakty pocházejí z doby mezi 45 a 35 tisíci lety před naším letopočtem. Tehdy se lidé druhu Homo sapiens, tedy předkové moderních lidí, dostali po dlouhé cestě z Afriky do Evropy. Tam se usadili, setkali se tam s neandertálci a s tímto druhem pak různými způsoby interagovali. A začali si také budovat svébytnou kulturu, z níž se nakonec vyvinula ta naše.

Jako lidé ukládáme a sdílíme informace. To nám umožňuje šířit znalosti nezbytné pro přežití a koordinovat velké skupiny. Naši předkové z rodu Homo využívali povrchy mobilních artefaktů a stěn jeskyní jako nosiče informací už od doby kamenné.
Christian Bentz a Ewa Dutkiewiczová

„Naše analýzy ukazují, že tyto sekvence znaků nemají nic společného se současnými písemnými systémy, které reprezentují mluvené jazyky a vyznačují se vysokou informační hustotou. Naproti tomu znaky na archeologických předmětech se často opakují – křížek, křížek, křížek, čára, čára, čára. Tento typ opakování není v mluveném jazyce běžný,“ říká archeolog.

Podle výzkumu je z datové analýzy jasné, že paleolitičtí lovci a sběrači si vyvinuli systém symbolů, jehož informační hustota je statisticky srovnatelná s nejstaršími proto-klínovými tabulkami ze starověké Mezopotámie, které vznikly až o čtyřicet tisíc let později.

A to není všechno, podobnost je i v dalších faktorech: i v nejstarším mezopotámském písmu se série znaků často opakují, a to dokonce v podobné frekvenci jako ty z mamutích artefaktů. „Z hlediska složitosti jsou obě sekvence znaků srovnatelné,“ konstatuje Bentz.

Pro srovnání: destička s nejstarším mezopotámským proto-klínovým písmem nápadně připomíná pravěké značky starší o celé desítky tisíc let
Zdroj: Staatliche Museen zu Berlin, Vorderasiatisches Museum/Olaf M. Tesmer

Vědce nejvíc překvapilo, jak se znakové systémy vyrovnaly proto-klínovému písmu. „Vycházeli jsme z hypotézy, že rané proto-klínové písmo bude podobnější dnešním systémům písma, hlavně kvůli jejich relativní časové blízkosti. Čím víc jsme je ale studovali, tím jasnější bylo, že rané proto-klínové písmo je velmi podobné mnohem starším paleolitickým znakovým sekvencím.“

To také podle něj znamená, že mezi starší dobou kamennou a vznikem prvních prototypů klínového písma se toho moc nezměnilo. Změna nastala asi před pěti tisíci lety, kdy se objevil nový systém, který lépe odpovídal potřebám stále složitější lidské společnosti – a umožnil jí předávat si obrovské množství informací napříč generacemi a vydláždil tak cestu pro moderní svět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 7 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.