Archeolog

Archeologové z univerzity v Tel Avivu a Národního muzea v Kodani analyzovali 450 keramických nádob vyrobených v Tel Hamě, městě na okraji království Ebla, jednoho z nejvýznamnějších syrských království ve starší době bronzové, tedy z doby před přibližně 4500 lety. Zjistili, že dvě třetiny keramických nádob vyrobily děti ve věku od sedmi do osmi let.

Stavbaři v ulicích starého města v centru Hradce Králové objevili při výkopových pracích zbytky gotického hradu. Momentálně se tam buduje nový horkovod. Archeologové považují nález za významný příspěvek ke zkoumání historie věnného města českých královen. Společnost, která horkovod buduje, navíc sdělila, že zbytky hradu pracím nepřekáží a budou zachovány.

Při stavbě dvou dálnic D35 a D11 archeologové poznávají život původních obyvatel Polabí. Nacházejí tisíce let staré artefakty – od doby bronzové až po předměty z druhé světové války. Prozkoumali plochu o velikosti sedmi set fotbalových hřišť. Objevili například nejstarší dřevěnou studnu, stovky šperků, mincí nebo bohatě zdobený meč. Podle archeologů potrvá léta, než všechny předměty roztřídí a probádají.

Pravěké sídliště, cihelnu z přelomu 18. a 19. století a další historické pozůstatky našli archeologové na jednom z úseků budované dálnice D6 u obce Bílenec na Lounsku. Oblast je na nálezy bohatá, a proto je možné, že archeologové nakonec vypracují i odbornou publikaci, informoval vedoucí archeologického výzkumu Jan Vizner.

Tým českých archeologů se vrátil do lokality Tel Burna v jižním Izraeli. Na pahorku tam stávala pevnost, která střežila západní okraj Judského království. Čeští archeologové tam v rámci mezinárodní skupiny působí už od roku 2015. I během této relativně krátké doby se rozvinuly technologie, které zásadně mění a posouvají vpřed jejich práci. Nově při ní spoléhají například na umělou inteligenci.

Na dálnici D6 začala stavba dvanáctikilometrového úseku mezi Lubencem a Petrohradem. Náklady jsou 3,47 miliardy korun, řidiči se v celé délce projedou poprvé v říjnu 2027, po dva kilometry dlouhém úseku navazujícím na obchvat Lubence pak na přelomu let 2025 a 2026, sdělil ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Dálnice D6 spojuje Prahu přes Středočeský kraj a jih Ústeckého kraje s Karlovými Vary. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že celá trasa bude sloužit motoristům nejpozději v roce 2029.

Calatravští rytíři byli obávaní obránci Španělska před maurskými dobyvateli. Šlo o obdobu francouzských templářů: mniši-bojovnicí, kteří žili s přísnou řeholí. Hlavní náplní jejich života byla válka. Proto archeology zaskočilo, když mezi nimi našli pohřbenou ženu.

Památkáři vystavili v Opavě zlatý a stříbrný poklad, který archeologové našli loni při průzkumu v prostoru školního hřiště v ulici Praskov. Soubor obsahuje hlavně uherské dukáty a pražské groše, které jsou výjimečně zachovalé. Na místě hřiště stál v 15. století opavský hrad, který byl později přestavěn na zámek a ještě později zbořen, řekl ředitel ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula. Poklad čítá 102 mincí, k vidění bude v prostorách Galerie Eisler v Obecním domě Opava do 19. května.

Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.

Archeologové dali nahlédnout do některých z tisícovky předmětů starých tři sta let, které našli před šesti lety v klášteře v Plasích na severu Plzeňska. Konkrétně v jímce ambitu Nové prelatury, která je nově zrekonstruovaná. Nálezy, které vypovídají o životě mnichů v klášteře v době baroka, stále zpracovávají. Výjimečné jsou nejen svým počtem, ale i mírou zachování.

Archeologové při průzkumu dvacetikilometrové trasy budoucí D35 našli přes dvacet nalezišť od doby kamenné až po středověk. Naleziště se nacházejí mezi Ostrovem a Džbánovem. Zajímavý je pozdní a střední paleolit, tedy doba lovců a sběračů a prvních zemědělců, řekl Daniel Stolz z archeologické organizace Archaia. Velký počet nalezišť byl podle něj nečekaný. Nejmladší jsou rozsáhlé pozůstatky cihelny, která fungovala ještě v devatenáctém století.

Okolí zříceniny kostela svatého Mikuláše pod vrchem Krudum na Sokolovsku obsadili archeologové. Pátrají po tom, jaké zde bylo původní osídlení a proč zde kostel vůbec vznikl. Dosud se totiž archeologům nepodařilo objevit žádnou osadu. Osídlení zde zřejmě souviselo s těžbou železné rudy a polodrahokamů, řekl archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák.

Informace o nově nabytých schopnostech nebo dlouhodobých změnách v chování zvířat pomůže vědcům odhalit metoda četby DNA, kterou vyvinul český tým. Podobné drobnosti lze zkoumat při pohledu na genom živočichů, tedy kompletní genetickou informaci.

Univerzita Karlova udělila Ceny Arnošta z Pardubic dvěma svým pedagogům, jedním z nich je profesor Filip Čapek, který se zabývá i dějinami starověkého Jeruzaléma. Jako teolog a zároveň archeolog se podílí na výzkumu nalezišť v Izraeli. Díky tomu vnímá, že lze lépe porozumět světu, který se nachází za biblickými texty. Čapek byl hostem Událostí, komentářů.

Archeologové na dolním okraji Masarykova náměstí v Přerově odkryli stopy osídlení od současnosti až do doby Velké Moravy. Umožnil to záchranný výzkum na dvoře takzvaného Blažkova domu, který právě prochází rekonstrukcí. Nález v rámci jednoho výkopu tak dokládá dlouhých tisíc let historie v centru Přerova.

Čeští archeologové se vrátili na pahorek Tel Moca v Izraeli. Nenápadné místo pod dálniční estakádou je unikátní ukázkou nejstaršího náboženského stavitelství. Češi tam pomáhají odkrývat chrám z dob Starého zákona, který nepřímo ukazuje, jak vypadal nejstarší židovský chrám v nedalekém Jeruzalémě.

Jarní kontrola hradebního opevnění v Čáslavi ukázala, že jeho část je v havarijním stavu. Zeď se na mnoha místech nebezpečně bortí a z hradeb padají kameny. Město nyní musí situaci urychleně řešit, současně chystá i kompletní rekonstrukci. Čáslavské hradby pochází z druhé poloviny 13. století, v historii odolaly několika požárům i vpádům cizích vojsk.

Amatérský hledač kovů našel mezi vinohrady v Kosticích na Břeclavsku hrob pravděpodobně sovětského vojáka z konce druhé světové války. Vzhledem k tomu, že byl v hrobě i ruční granát, přivolal na místo policejní pyrotechniky a ti kontaktovali také archeologa.