Pravěké sídliště, cihelnu z přelomu 18. a 19. století a další historické pozůstatky našli archeologové na jednom z úseků budované dálnice D6 u obce Bílenec na Lounsku. Oblast je na nálezy bohatá, a proto je možné, že archeologové nakonec vypracují i odbornou publikaci, informoval vedoucí archeologického výzkumu Jan Vizner.
„Stavba té cihelny narušila zázemí pravěkého sídliště. Nálezy máme datované do starší až střední doby železné,“ popsal Vizner a dodal, že o cihelně archeologové díky historickým katastrálním mapám věděli. Pravěké sídliště pro ně ale bylo překvapením. Upozornil, že archeologové budou dataci nalezených objektů a předmětů ještě upřesňovat.
Pravěké sídliště se pyšní například pecí či zásobními nebo odpadními jámami. „Nemůžeme si představovat, že by to sídliště sestávalo v době své funkce z jam, ale nám se z těch staveb, které měly nadzemní konstrukce, dochovají právě jen ty do země zahloubené objekty,“ upřesnil archeolog. Při průzkumu lokality lze objekty poznat díky odlišné barvě hlíny.
Několik beden naplní jen archeologické nálezy. Jde o různé úlomky především keramického nádobí – ať už určeného k přípravě pokrmů, či ke stolování. „Jsme na lokalitě, která byla osídlena delší dobu... Nejstarší keramika, kterou tady máme, pochází z kultury, které se říká kultura s vypíchanou keramikou a jsme v mladší době kamenné,“ doplnil Vizner a připomněl, že se kultury označují právě podle způsobu tvarování či zdobení keramiky.
Vzniknout může i odborná publikace
Archeologové mají na průzkum čas do konce roku. Jeho vedoucí nicméně odhadl, že práce skončí na přelomu září a října. Archeologové nalezené objekty nafotí, zakreslí na milimetrový papír a u některých vytvoří také 3D modely. Po výzkumu vznikne nálezová zpráva, veřejnost se může seznámit s oblastí a jejími nálezy například na přednáškách či v populárně naučných publikacích.
Ideálním výstupem je pak podle Viznera právě odborná publikace. „Myslím si, že lokalita je dostatečně zajímavá na to, aby si ve finále výstup v podobě vlastní publikace zasloužila,“ sdělil. Dodal, že možná vznikne literatura k celému úseku dálnice Petrohrad–Lubenec.
Technici i archeologové v pondělí v lokalitě usilovně pracovali na označených místech. „Postupně preparujeme nálezy či objekty,“ vysvětlil jeden z techniků. „Tady bylo hodně keramiky. Chodí se po vrstvách, což znamená podle barvy zeminy,“ dodal u jedné z vykopaných jam.
Archeologové během své práce nicméně narážejí i na novější nálezy. V případě úseku dálnice Petrohrad–Lubenec se setkali s kovovými fragmenty. Až následně zjistili, že jde o pozůstatky ukotvení chmelových drátů.
