Symbol Benátek pochází z Číny a původně mohl mít plandavé uši, zjistili vědci

Nad benátským náměstím Svatého Marka bdí už stovky let mlčenlivý mytologický strážce. Majestátní okřídlený lev se dostal na vlajku města, stal se symbolem Benátské republiky a dnes je i znakem slavného filmového festivalu. Na město se dívá bronzovýma očima už asi 850 let, až na krátkou dobu, kdy ho ukradla Napoleonova armáda. Nový výzkum ukazuje na pozoruhodné kořeny tohoto artefaktu, které sahají až do Číny.

Analýza, která vyšla v odborném časopisu Antiquity, prokazuje, že socha byla vyrobena z mědi vytěžené a zpracované v povodí dolního toku řeky Jang-c'-ťiang.

Na středověkou Čínu ukazuje podle vědců nejen materiál, ale také vzhled, který má odpovídat okřídleným lvím sochám z doby mezi šestým a devátým stoletím, které vznikaly v období říše Tang. Vědci předpokládají, že socha cestovala téměř osm tisíc kilometrů.

„Benátky jsou městem plným záhad, ale jedna z nich byla vyřešena: ‚Lev‘ svatého Marka je čínský a putoval po Hedvábné stezce,“ uvedl v prohlášení Massimo Vidale, spoluautor studie a archeolog z Padovské univerzity.

I bronz má otisky prstů

Jeho tým se vydal po stopách materiálu tím, že se pokusil analyzovat izotopy olova, které jsou v něm obsažené. Ty silně naznačují původ právě v oblasti kolem „Dlouhé řeky“.

Vědci ve studii naznačují, že benátská ikona mohla projít dlouhou cestou a proměnou, než se dostala na místo, kde je dnes. Niccolò a Maffeo Polovi, otec a strýc slavného průzkumníka Marca Pola, mohli na sochu narazit ve třináctém století, když navštívili mongolský dvůr v dnešním Pekingu, a mohli ji poslat do Evropy po Hedvábné stezce.

Historici a kunsthistorici se o „lva“ zajímají už dlouho. Že nepochází z Evropy, v podstatě předpokládali. Ale jeho původ směřovali dříve spíše do Mezopotámie nebo Persie a spojovali ho s tamními gryfy, tedy okřídlenými monstry se lví hlavou. Nová interpretace spojuje lva spíše se sochami, jež hlídaly hrobky dynastie Tang. Ty neměly jednotný vzhled, jednalo se o zvířecí chiméry a hybridy, mnohdy s lidskými rysy.

Benátská socha v minulosti vypadala hodně odlišně od současného stavu, prošla mnoha úpravami a opravami, rekonstrukcemi i vylepšeními – a také změnila místo, odkud na město shlíží. Autoři studie předpokládají, že v úplně původní podobě mohla mít dokonce rohy a také výrazné plandavé uši.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 1 hhodinou

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 2 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 23 hhodinami

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...