Symbol Benátek pochází z Číny a původně mohl mít plandavé uši, zjistili vědci

Nad benátským náměstím Svatého Marka bdí už stovky let mlčenlivý mytologický strážce. Majestátní okřídlený lev se dostal na vlajku města, stal se symbolem Benátské republiky a dnes je i znakem slavného filmového festivalu. Na město se dívá bronzovýma očima už asi 850 let, až na krátkou dobu, kdy ho ukradla Napoleonova armáda. Nový výzkum ukazuje na pozoruhodné kořeny tohoto artefaktu, které sahají až do Číny.

Analýza, která vyšla v odborném časopisu Antiquity, prokazuje, že socha byla vyrobena z mědi vytěžené a zpracované v povodí dolního toku řeky Jang-c'-ťiang.

Na středověkou Čínu ukazuje podle vědců nejen materiál, ale také vzhled, který má odpovídat okřídleným lvím sochám z doby mezi šestým a devátým stoletím, které vznikaly v období říše Tang. Vědci předpokládají, že socha cestovala téměř osm tisíc kilometrů.

„Benátky jsou městem plným záhad, ale jedna z nich byla vyřešena: ‚Lev‘ svatého Marka je čínský a putoval po Hedvábné stezce,“ uvedl v prohlášení Massimo Vidale, spoluautor studie a archeolog z Padovské univerzity.

I bronz má otisky prstů

Jeho tým se vydal po stopách materiálu tím, že se pokusil analyzovat izotopy olova, které jsou v něm obsažené. Ty silně naznačují původ právě v oblasti kolem „Dlouhé řeky“.

Vědci ve studii naznačují, že benátská ikona mohla projít dlouhou cestou a proměnou, než se dostala na místo, kde je dnes. Niccolò a Maffeo Polovi, otec a strýc slavného průzkumníka Marca Pola, mohli na sochu narazit ve třináctém století, když navštívili mongolský dvůr v dnešním Pekingu, a mohli ji poslat do Evropy po Hedvábné stezce.

Historici a kunsthistorici se o „lva“ zajímají už dlouho. Že nepochází z Evropy, v podstatě předpokládali. Ale jeho původ směřovali dříve spíše do Mezopotámie nebo Persie a spojovali ho s tamními gryfy, tedy okřídlenými monstry se lví hlavou. Nová interpretace spojuje lva spíše se sochami, jež hlídaly hrobky dynastie Tang. Ty neměly jednotný vzhled, jednalo se o zvířecí chiméry a hybridy, mnohdy s lidskými rysy.

Benátská socha v minulosti vypadala hodně odlišně od současného stavu, prošla mnoha úpravami a opravami, rekonstrukcemi i vylepšeními – a také změnila místo, odkud na město shlíží. Autoři studie předpokládají, že v úplně původní podobě mohla mít dokonce rohy a také výrazné plandavé uši.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.