Symbol Benátek pochází z Číny a původně mohl mít plandavé uši, zjistili vědci

Nad benátským náměstím Svatého Marka bdí už stovky let mlčenlivý mytologický strážce. Majestátní okřídlený lev se dostal na vlajku města, stal se symbolem Benátské republiky a dnes je i znakem slavného filmového festivalu. Na město se dívá bronzovýma očima už asi 850 let, až na krátkou dobu, kdy ho ukradla Napoleonova armáda. Nový výzkum ukazuje na pozoruhodné kořeny tohoto artefaktu, které sahají až do Číny.

Analýza, která vyšla v odborném časopisu Antiquity, prokazuje, že socha byla vyrobena z mědi vytěžené a zpracované v povodí dolního toku řeky Jang-c'-ťiang.

Na středověkou Čínu ukazuje podle vědců nejen materiál, ale také vzhled, který má odpovídat okřídleným lvím sochám z doby mezi šestým a devátým stoletím, které vznikaly v období říše Tang. Vědci předpokládají, že socha cestovala téměř osm tisíc kilometrů.

„Benátky jsou městem plným záhad, ale jedna z nich byla vyřešena: ‚Lev‘ svatého Marka je čínský a putoval po Hedvábné stezce,“ uvedl v prohlášení Massimo Vidale, spoluautor studie a archeolog z Padovské univerzity.

I bronz má otisky prstů

Jeho tým se vydal po stopách materiálu tím, že se pokusil analyzovat izotopy olova, které jsou v něm obsažené. Ty silně naznačují původ právě v oblasti kolem „Dlouhé řeky“.

Vědci ve studii naznačují, že benátská ikona mohla projít dlouhou cestou a proměnou, než se dostala na místo, kde je dnes. Niccolò a Maffeo Polovi, otec a strýc slavného průzkumníka Marca Pola, mohli na sochu narazit ve třináctém století, když navštívili mongolský dvůr v dnešním Pekingu, a mohli ji poslat do Evropy po Hedvábné stezce.

Historici a kunsthistorici se o „lva“ zajímají už dlouho. Že nepochází z Evropy, v podstatě předpokládali. Ale jeho původ směřovali dříve spíše do Mezopotámie nebo Persie a spojovali ho s tamními gryfy, tedy okřídlenými monstry se lví hlavou. Nová interpretace spojuje lva spíše se sochami, jež hlídaly hrobky dynastie Tang. Ty neměly jednotný vzhled, jednalo se o zvířecí chiméry a hybridy, mnohdy s lidskými rysy.

Benátská socha v minulosti vypadala hodně odlišně od současného stavu, prošla mnoha úpravami a opravami, rekonstrukcemi i vylepšeními – a také změnila místo, odkud na město shlíží. Autoři studie předpokládají, že v úplně původní podobě mohla mít dokonce rohy a také výrazné plandavé uši.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 3 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 6 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 6 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 10 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...