Symbol Benátek pochází z Číny a původně mohl mít plandavé uši, zjistili vědci

Nad benátským náměstím Svatého Marka bdí už stovky let mlčenlivý mytologický strážce. Majestátní okřídlený lev se dostal na vlajku města, stal se symbolem Benátské republiky a dnes je i znakem slavného filmového festivalu. Na město se dívá bronzovýma očima už asi 850 let, až na krátkou dobu, kdy ho ukradla Napoleonova armáda. Nový výzkum ukazuje na pozoruhodné kořeny tohoto artefaktu, které sahají až do Číny.

Analýza, která vyšla v odborném časopisu Antiquity, prokazuje, že socha byla vyrobena z mědi vytěžené a zpracované v povodí dolního toku řeky Jang-c'-ťiang.

Na středověkou Čínu ukazuje podle vědců nejen materiál, ale také vzhled, který má odpovídat okřídleným lvím sochám z doby mezi šestým a devátým stoletím, které vznikaly v období říše Tang. Vědci předpokládají, že socha cestovala téměř osm tisíc kilometrů.

„Benátky jsou městem plným záhad, ale jedna z nich byla vyřešena: ‚Lev‘ svatého Marka je čínský a putoval po Hedvábné stezce,“ uvedl v prohlášení Massimo Vidale, spoluautor studie a archeolog z Padovské univerzity.

I bronz má otisky prstů

Jeho tým se vydal po stopách materiálu tím, že se pokusil analyzovat izotopy olova, které jsou v něm obsažené. Ty silně naznačují původ právě v oblasti kolem „Dlouhé řeky“.

Vědci ve studii naznačují, že benátská ikona mohla projít dlouhou cestou a proměnou, než se dostala na místo, kde je dnes. Niccolò a Maffeo Polovi, otec a strýc slavného průzkumníka Marca Pola, mohli na sochu narazit ve třináctém století, když navštívili mongolský dvůr v dnešním Pekingu, a mohli ji poslat do Evropy po Hedvábné stezce.

Historici a kunsthistorici se o „lva“ zajímají už dlouho. Že nepochází z Evropy, v podstatě předpokládali. Ale jeho původ směřovali dříve spíše do Mezopotámie nebo Persie a spojovali ho s tamními gryfy, tedy okřídlenými monstry se lví hlavou. Nová interpretace spojuje lva spíše se sochami, jež hlídaly hrobky dynastie Tang. Ty neměly jednotný vzhled, jednalo se o zvířecí chiméry a hybridy, mnohdy s lidskými rysy.

Benátská socha v minulosti vypadala hodně odlišně od současného stavu, prošla mnoha úpravami a opravami, rekonstrukcemi i vylepšeními – a také změnila místo, odkud na město shlíží. Autoři studie předpokládají, že v úplně původní podobě mohla mít dokonce rohy a také výrazné plandavé uši.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 1 hhodinou

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 17 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 19 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 21 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 22 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 22 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...