Symbol

Rusko si osmdesáté výročí konce druhé světové války připomíná ve velkém stylu, vůdce Vladimir Putin vyhlásil letošek „Rokem obránce vlasti“. Oslavy Dne vítězství mají v zemi velký význam, neboť vítězství v druhé světové válce, respektive v ruském pojetí ve Velké vlastenecké válce, je zásadní součástí tamní kolektivní paměti. Hrdost na porážku nacismu sjednocuje společnost, zároveň ji však režim využívá k politickým účelům, v posledních letech především k ospravedlňování agrese proti Ukrajině, což je také ústředním tématem letošních oslav.

Jednoduchý smajlík, který navrhl student Pavel Šťastný, se stal logem Občanského fóra a jedním z vizuálních symbolů sametové revoluce. Původně vzniklo logo spontánně během odpoledního experimentování, brzy ale bylo k vidění všude – na plackách, plakátech či tramvajích. Jeho úspěch spočíval v odlišnosti od estetiky státní propagandy a v pozitivním náboji, který symbolizoval nadšení tehdejší doby. Na vizuální stránce revoluce se podíleli i další umělci, například Ivan Král, Michal Cihlář nebo Pavel Hořejší.

Zemřel legendární francouzský herec a producent Alain Delon, bylo mu 88 let. Agentuře AFP to sdělily jeho tři děti. Zemřel obklopen rodinou ve svém domě v Douchy asi sto kilometrů jižně od Paříže. Ve své době byl považován za ikonu a lamače srdcí a zároveň za egocentrického a arogantního muže. Jeho kariéru charakterizovaly především role ledově chladných osamělých bojovníků s pronikavým pohledem. V noirových filmech zemřel téměř třicetkrát. „Jsem ponurý hrdina,“ říkal smířlivě. Z pohledného mladíka se postupem věku stal pochybující muž, který se ale nikdy nedokázal vyrovnat s traumaty, která utrpěl v dětství.

V noci na čtvrtek se v Paříži zřítily lopatky větrného mlýna, symbolu známého kabaretu Moulin Rouge. Incident si nevyžádal žádné zranění. Příčiny nehody, která postihla jeden z nejznámějších objektů ve francouzské metropoli, jsou nyní předmětem vyšetřování.

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

Dav lidí po protivládní demonstraci prošel Prahou, zastavil se u sídla ministerstva vnitra, jehož šéf Vít Rakušan (STAN) byl jedním z cílů kritických projevů řečníků. Lidé pak dorazili na Letenskou pláň, kde projevy pokračovaly. Po 18:30 pořadatel Jindřich Rajchl shromáždění ukončil. Premiér Petr Fiala (ODS) prý protivládní demonstraci zaznamenal jen okrajově. Rakušan ji vnímá jako legitimní projev nespokojenosti části lidí, za nepřijatelné ale má využívání nespokojenosti k podněcování nenávisti.

Česko má od pátku jedno nové město a jeden nový městys. Městem je nově Chýně v okrese Praha-západ, obec Radiměř na Svitavsku se zase stala městysem. Starostové 35 obcí, měst a městysů z celé republiky také v pátek v Praze převzali dekrety na obecní vlajky a znaky od předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09).

Makety šibenic se v posledních týdnech staly leitmotivem protestů odpůrců pandemického zákona a dalších opatření na omezení epidemie covidu-19, včetně očkování. Objevují se nejen na demonstracích, ale i před domy politiků, se kterými protestující nesouhlasí. Podle behaviorálního patologa Andreje Drbohlava, který byl hostem Událostí, komentářů, je příčinou takto vyhroceného chování „informační chaos“.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Balkon vídeňského Hofburgu, ze kterého nacistický diktátor Adolf Hitler 15. března 1938 oznámil připojení Rakouska k Německé říši, by měl být přístupný veřejnosti. V rozhovoru s agenturou DPA k tomu vyzvala ředitelka Muzea moderních rakouských dějin Monika Sommerová. Návštěva místa spojeného s nejtemnější kapitolou rakouské historie by podle ní mohla přispět k demokratické osvětě.

Nové vedení Ústeckého kraje chce nechat z průčelí budovy krajského úřadu odstranit plastiku srpu a kladiva. Sídlo úřadu čeká rekonstrukce, během které by deska se symboly totalitního režimu měla zmizet. Kraj by ji chtěl něčím nahradit, chystá k tomu uměleckou soutěž.

Mississippi se rozhodla odstranit symbol konfederace ze své vlajky. Je posledním státem v USA, který ho na standartě má. Ke změně stát přiblížilo v sobotu hlasování tamního kongresu vedeného republikány, uvedl server BBC.

Ačkoliv se Československo zrodilo 28. října 1918, až do března 1920 nemělo vlastní státní symboly. A zatímco znak nebo prezidentská standarta se za posledních sto let proměňovaly, vlajka vydržela s výjimkou válečných let až do současnosti. Století české vlajky si v pondělí lidé připomínají jejím vyvěšením.

Více než sto let od potopení Titanicu se kolem jeho vraku odehrává další drama. Společnost RMS Titanic plánuje vyzvednutí telegrafu, kterým posádka námořního kolosu volala o pomoc. Rozpadající se trosky lodi by ho totiž mohly pohřbít navždy. Proti se ale staví někteří archeologové a dokonce i britská a americká vláda.

Severokorejská média zveřejnila sérii fotografií, na nichž je zachycen vůdce země Kim Čong-un, jak na bílém koni zdolává zasněženou „posvátnou“ horu Pektu. Podle analytiků jsou takováto propagandistická gesta zpravidla předzvěstí nějakého zásadního prohlášení. Na 2750 metrů vysokou sopku Kim vystoupil také v roce 2017, několik týdnů před svým novoročním projevem, v němž se vyslovil pro zlepšení vztahů obou korejských států, připomněl zpravodajský server BBC News.