Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.
Mešity se za poslední desetiletí staly jakýmsi symbolem radikalizace. Kvůli sérii islamistických útoků ve Francii jim chce stát věnovat v zákoně největší pozornost. Někteří imámové, kteří v mešitách kázali, už byli z Francie vyhoštěni, další, kteří chtějí sloužit náboženské obřady, musí mít nově k této činnosti oprávnění.
Mešit je ve Francii na dva a půl tisíce, z toho je přibližně třicet procent financováno ze zahraničí. V řadě z nich se muslimové radikalizují. Součástí projednávaného zákona je zpřísnění kontrol mešit a jejich financování.
Situace ohledně muslimských chrámů se ve Francii vyostřuje. V den znovuotevření mešity na předměstí Paříže zapálil dosud neznámý žhář mešitu v Nantes. Polemiku také vzbuzuje náboženský stánek ve Štrasburku, na jehož dostavbu už schválila radnice subvenci ve výši dvou a půl milionu eur. Rozhodnutí ale zatím zablokovala prefektura – i proto, že za projektem stojí radikální turecká organizace.
Podle odborníka na religiózní studia Philippa Portiera jde o jasné snahy o destabilizaci francouzské republiky ze strany radikálních muslimů.
Přísné dodatky
Senátoři se kvůli incidentům a tlaku zákon o separatismu snaží zpřísnit. Dodatky se většinou týkají náboženských symbolů. Pozornost směřuje i na islamizaci univerzitního prostředí. Například studenti se už nebudou moci modlit na chodbách vysokých škol.
„Pokud poukážete na velký problém na univerzitách a necháte ho vyšetřovat lidi, kteří jsou součástí tohoto problému, pak je otázka, jestli ho vůbec chcete vyřešit,“ říká expertka na sociální otázky a problematiku islamismu Céline Pinaová.
Obavy vzbuzuje i fakt, že o mnoha radikálech policie a tajné služby nevědí. Policistům se během Velikonoc podařilo zabránit teroristickému útoku na jihu Francie, který chystala osmnáctiletá dívka. Upozornila na sebe na sociálních sítích, ale nebyla předtím policií sledována. Podle experta na bezpečnostní otázky Guillauma Fardeho to není neobvyklé. „Někteří útočníci nemají žádné záznamy a zpravodajské služby o nich nevědí,“ tvrdí.
Definitivní podobu nového zákona poslanci zatím neschválili. Ta může podle odborníků s bojem proti radikalizaci pomoci, ale hlavní problémy nevyřeší. I proto, že se prezidentu Macronovi zatím nepodařilo přimět k větší spolupráci muslimské vůdce zejména v problematických čtvrtích.
