Útočník u Paříže zabil učitele, který žákům ukazoval karikatury proroka Mohameda

Na předměstí Paříže se odehrál útok, který policie vyšetřuje jako teroristický. Agentury AFP a Reuters s odkazem na své zdroje uvedly, že útočník na ulici uřízl hlavu středoškolskému učiteli dějepisu, který před časem žákům ukazoval karikatury muslimského proroka Mohameda. Podezřelého policisté na útěku postřelili, zranění na místě podlehl. Čin odsoudili francouzští politici v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem, podle nějž se jednalo o útok na svobodu slova, za nímž stojí islamistický terorismus. Policie podle AFP zadržela v souvislosti s útokem čtyři osoby.

Útok se odehrál na předměstí Conflans Saint-Honorine severozápadně od centra francouzské metropole. Podle AFP, která se odvolává na policejní zdroj, jeden muž napadl kolem páté hodiny odpoledne dalšího muže nedaleko jedné z místních škol. Reuters uvádí, že jeden ze svědků slyšel útočníka křičet Alláhu akbar (arabsky Bůh je veliký).

„Policisté dorazili na místo činu a objevili tělo muže bez hlavy, vedle byl útočník,“ doplnil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Podle několika francouzských médií je obětí útoku 47letý středoškolský učitel dějepisu, který před nedávnem žákům přednášel o svobodě slova a ukazoval jim přitom karikatury proroka Mohameda. Na učitele si následně několik rodičů stěžovalo.

„Pokud vím, tak ten učitel měl špatný nápad, když požádal muslimské studenty, aby opustili třídu, pokud by se měli cítit šokovaní, tím, že se chystal přednášet o proroku Mohamedovi a pravděpodobně ukázat nějaké obrázky,“ řekla k tomu poslankyně Michele de Vaucouleursová (Demokratické hnutí).

Média: Útočníkem je osmnáctiletý muž narozený v Moskvě

Podezřelý se dal po činu na útěk, policisté jej dostihli na sousedním předměstí Éragny. Muž měl podle médií nůž či jinou chladnou zbraň a policisty se snažil napadnout. Ti jej postřelili. Starosta města Éragny Thibault Humbert stanici BFMTV řekl, že útočník střelnému zranění podlehl. Na místo byli povoláni pyrotechnici, aby zjistili, zda u sebe neměl muž výbušniny.

Podle serveru Franceinfo byl útočníkem 18letý muž. Na Twitteru údajně zveřejnil fotografii z místa činu. Stanice BMFTV uvedla, že se narodil v Moskvě. Do hledáčku bezpečnostních složek se podle stanice dříve nedostal.

Policie na Twitteru vyzvala, aby se lidé vyhýbali třídě Avenue Roger Salengro v Éragny. Podrobnosti k případu oficiálně nesdělila. Případem se ovšem začala zabývat pařížská protiteroristická prokuratura.

Podle agentury AFP policisté v souvislosti s útokem zadrželi čtyři osoby, z nichž jedna je nezletilá. Jde o rodinné příslušníky zastřeleného útočníka.

Macron: Tmářství a násilí, které ho doprovází, nezvítězí

Ministr vnitra Gérald Darmanin předčasně ukončil návštěvu Maroka a vrátil se do Paříže. Na Twitteru uvedl, že na jeho popud zahájil práci krizový štáb a že je v kontaktu s prezidentem Emmanuelem Macronem i premiérem Jeanem Castexem.

Macron po příjezdu na místo činu prohlásil, že útočník cílil na svobodu vyjadřování. „Dnes byl zavražděn občan, protože byl učitelem a protože vyučoval o svobodě projevu,“ řekl prezident s tím, že se jednalo o islamistický terorismus. „Celá země stojí za svými učiteli. Tmářství a násilí, které ho doprovází, nezvítězí. Teroristé nás nerozdělí. To je to, o co usilují, a my musíme držet pospolu,“ dodal. 

Macron dorazil na místo s ministrem školství Jeanem-Michelem Blanquerem. Ten už předtím na Twitteru označil čin za útok na francouzskou republiku. „Naše jednota a naše ráznost jsou jedinými odpověďmi tváří v tvář zrůdnosti islamistického terorismu,“ napsal na Twitteru.

Také předseda dolní komory parlamentu Richard Ferrand označil vraždu učitele dějepisu za útok na „svobodu projevu a hodnoty republiky“. „Islamismus proti nám vede válku: Musíme ho vyhnat z naší země silou,“ uvedla předsedkyně krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penová.

Jako terorismus je vyšetřován i útok u redakce Charlie Hebdo

Jako teroristický čin vyšetřuje francouzská policie také zářijový útok v ulici, na které kdysi sídlila redakce satirického časopisu Charlie Hebdo. Muž z Pákistánu tam pobodal dva lidi, kteří si z práce vyšli na kuřáckou pauzu.

Na počátku září týdeník Charlie Hebdo znovu otiskl karikatury proroka Mohameda, které jako první v roce 2005 zveřejnil dánský deník Jyllands-Posten. Učinil tak u příležitosti začátku procesu se 14 lidmi, kteří jsou obžalovaní z podílu na atentátu na redakci časopisu v roce 2015. Atentátníci, bratři Kouachiové, tehdy zabili 12 lidí.

Po teroristickém útoku na redakci Charlie Hebdo následovala ve Francii série atentátů, při kterých zahynulo podle AFP 258 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 28 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...