Vyhoštění

Salvadorské úřady přemístily muže, kterého neprávem vyhostily americké úřady do jeho země původu, z věznice pro teroristy a členy zločineckých kartelů Cecot do jiného zařízení. V pátek to podle stanice CNN po návratu ze Salvadoru řekl americký senátor Chris Van Hollen. Vyhoštěný americký rezident Kilmar Ábrego García, který má občanství Salvadoru, mohl s americkým senátorem krátce pohovořit ve čtvrtek.

Navzdory neutuchajícím protivládním a proevropským demonstracím v Gruzii upevňuje tamní vláda svou moc a brojí proti nezávislým novinářům. Reportéři bez hranic informovali o zadržení dvou francouzských žurnalistů ze strany gruzínských úřadů. Propouštěni jsou zároveň i státní zaměstnanci napříč profesemi, a to i pracovníci „veřejnoprávního“ vysílání. To podle nové zprávy Koalice na podporu médií vykazuje rysy politické zaujatosti a cenzury opozičních a prozápadních názorů.

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.

Spojené státy tento měsíc vyhoštěnému francouzskému vědci vstup do země nezakázaly kvůli jeho názorům na prezidenta Donalda Trumpa, uvedly podle agentury AFP v pátek americké úřady. Obvinily ho naopak, že měl tajné informace z laboratoře Los Alamos, která se zabývá jaderným výzkumem.

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země začala deportovat migranty podezřelé ze závažných zločinů. Z Krakova odletělo do Gruzie letadlo se sedmnácti Gruzínci ve věku od 25 do 58 let, provázenými polskými pohraničníky, uvedl mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juzwiak podle agentury PAP.

Americký prezident Donald Trump oznámil plán uvalit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz z Kolumbie a řadu dalších sankcí kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety s kolumbijskými migranty. Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tak, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně a avizoval vlastní cla na americké zboží. Na špatné zacházení se svými občany si o den dříve stěžovala Brazílie.

Mexiko pod tlakem hrozeb zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně přitvrzuje boj s nelegálními migranty. Jen v posledních měsících roku jich zadrželo bezmála půl milionu. Tamní vláda se obává, aby nový šéf Bílého domu neuvalil vysoká cla na mexický dovoz.

V Rusku může ministerstvo vnitra vyhostit ze země cizince v některých konkrétních případech i bez rozhodnutí soudu. Právní normu schválily ve zrychleném řízení obě komory parlamentu a podepsal ji vůdce Vladimir Putin. Cizinci, u kterých ruské ministerstvo vnitra už rozhodlo o jejich vyhoštění, mohou v závažných případech skončit i ve vazbě. Ta má trvat maximálně 48 hodin. Kvůli možnému zneužití nový zákon kritizují ruští lidskoprávní aktivisté i někteří právníci.

Administrativně-technický pracovník českého velvyslanectví v Moskvě, kterému Rusové hrozili trestním stíháním kvůli podle nich nelegálnímu dovozu léků, byl vyhoštěn. Tento týden se vrátil do Česka, uvedl server iROZHLAS.cz, Radiožurnál a deník Právo. Léky vezl podle Černínského paláce se souhlasem ministerstva zahraničních věcí k rukám tehdejšího českého chargé d’affaires Jiřího Čisteckého. Diplomat tehdy stál v čele zastupitelského úřadu v Rusku, od října se stane novým velvyslancem v Německu. Případ podle resortu neovlivní Čisteckého nadcházející misi v Berlíně.

Německé úřady budou moci rychleji a snadněji vyhostit ze země cizince, kteří schvalují teroristické činy. S příslušným návrhem, o němž rozhodnou poslanci Spolkového sněmu, ve středu souhlasila vláda kancléře Olafa Scholze. K deportaci v budoucnu postačí i takzvané lajkování nenávistných příspěvků na internetu, které teroristické činy chválí. Trestní řízení by nebylo nutné.

Krajský soud v Brně uložil muži za těžké ublížení na zdraví a poškození cizí věci kvůli požáru v brněnské ulici Rumiště z loňského července 7,5 roku vězení. Soud jej také vyhostil na deset let. Osmatřicetiletý Krzysztof Antoni Bugla původem z Polska založil požár u budovy v bývalé průmyslové zástavbě, v níž zůstali uvězněni dva lidé, kteří se při požáru zranili. Horším následkům zabránila pomoc jiného muže a také rychlý příjezd záchranářů. Žalobce čin hodnotil jako pokus o vraždu, muži navrhoval patnáct let vězení. Bugla vinu částečně doznal, ale tvrdí, že oheň nezapálil úmyslně. Je ve vazbě. Rozhodnutí není pravomocné, strany si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Rusové v Lotyšsku se ocitají stále více pod tlakem. Tisíc z nich přišlo o právo na pobyt a někteří čelí procesu vyhoštění. Neprošli totiž jazykovým testem, který po Rusech nově vyžaduje lotyšská vláda. Riga se tak snaží bojovat proti silnému vlivu Kremlu na ruskou menšinu v této pobaltské zemi.

Rozhodnutí Pákistánu vyhostit všechny přistěhovalce bez dokumentů se týká hlavně statisíců Afghánců. Vyhlídky na přijatelný život v původní vlasti jsou ale velmi malé, a tak část uprchlíků v zemi zůstává tajně a riskuje zatčení. Afghánci se bojí vyjít ven nebo rozsvítit světla, aby je úřady nenašly. Další skončili v Afghánistánu v nuzných podmínkách v táborech ovládaných islamisty.

Lupič, který způsobil smrtelný pád zaměstnance Národního divadla z ochozu Nové scény, se dohodl se státním zástupcem na dvanáctiletém trestu vězení. Dohodu schválil počátkem října soud. V úterý to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Doplnil, že součástí trestu je pětileté vyhoštění z Česka. Z této skutečnosti vyplývá, že pachatel byl cizinec.

Izraelský premiér Benjanim Netanjahu v neděli prohlásil, že jeho země zvažuje deportaci tisíce Eritrejců, kteří se zúčastnili sobotních nepokojů v Tel Avivu. Při střetech se zranilo asi 140 osob včetně desítek izraelských policistů. Informovala o tom agentura AFP.

Deset let starý případ obávaného vyděračského gangu kolem Slováka Miroslava Masláka zlínský soud znovu neotevře. O obnovu řízení v úterý neúspěšně žádal jeden z pravomocně odsouzených. Soud s pětičlennou skupinou v roce 2013 byl v mnoha ohledech výjimečný. Kvůli bezpečnostním opatřením a také množství konfliktů přímo v soudní síni.

Stovky německých státních zaměstnanců včetně učitelů a pracovníků kulturních Goethe-Institutů musejí opustit Rusko. O nových omezeních pro německé instituce rozhodlo v dubnu ruské ministerstvo zahraničí, platit má od června, píše německý deník Süddeutsche Zeitung. Snížení počtu německých státních zaměstnanců v Rusku potvrdil agentuře AFP i zdroj z německé vlády, podle něhož jde o „vyhlášení diplomatické války“.

Kanada vyhostila čínského diplomata kvůli údajnému zastrašování kanadského opozičního poslance Michaela Chonga, který dlouhodobě kritizuje přístup čínských úřadů k etnické menšině Ujgurů. Čína v reakci na to oznámila vyhoštění vedoucí kanadského konzulátu v Šanghaji. Peking nevyloučil další odvetná opatření.

Polské úřady zabavily školu ruského velvyslanectví ve Varšavě, podle polského ministerstva zahraničí budova patří polskému státu, informovala agentura Reuters. Ruská diplomacie krok polských úřadů označila za flagrantní porušení mezinárodní úmluvy o diplomatických vztazích a uvedla, že to nezůstane bez tvrdé reakce. Ruská státní gentura TASS napsala, že polské úřady daly personálu školy čas do 19:00 moskevského času (18:00 SELČ), aby budovu školy opustil.

Švédsko vyhostí pět ruských diplomatů, oznámil tamní ministr zahraničí Tobias Billström veřejnoprávní televizi SVT. Pracovníci ruské ambasády podle něj vykonávali činnosti neslučitelné s jejich diplomatickým statusem.

Rusko vyhostí přes 20 německých diplomatů, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčí ruské diplomacie Mariju Zacharovovou. Agentura dodala, že Berlín podle jejích informací předtím označil za nežádoucí osoby přes 20 ruských diplomatických pracovníků. O vyhoštění Rusů z Německa informovala předtím také agentura TASS, aniž by upřesnila jejich počet. Německé ministerstvo zahraničí mezitím podle agentury Reuters uvedlo, že je s Moskvou už několik týdnů kvůli personálnímu obsazení zahraničních zastoupení v zemi v kontaktu, blíže věc nekomentovalo.

Norsko vyhostí patnáct ruských diplomatů, kteří podle něj ve skutečnosti pracovali pro rozvědku. Ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtová sdělila, že norská vláda chce chránit bezpečnost země a omezit působení ruských tajných služeb na svém území. Ruské ministerstvo zahraničí už upozornilo, že na vyhoštění diplomatů bude reagovat.

Výjimečný trest 22 let ve věznici se zvýšenou ostrahou a následné vyhoštění ze země na dobu neurčitou vyměřil plzeňský krajský soud migrantovi z Afghánistánu Asmatu Širzádovi za pokus o dvojnásobnou vraždu a znásilnění. Podle rozsudku loni na Nový rok v Karlových Varech napadl a pobodal jednu ženu a poté druhou ženu rdousil a znásilnil. Cizinec u soudu vinu nepřiznal, tvrdil, že si nic nepamatuje. Když mu tlumočnice přetlumočila rozsudek, rozplakal se. Rozsudek není pravomocný, Širzád se proti němu odvolal.