Vyhoštění

Americké imigrační úřady zadržely matku synovce mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové, píší americká média. Agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) ženu původem z Brazílie tento měsíc zadrželi nedaleko Bostonu ve státě Massachusetts. Stalo se tak v době rozsáhlé protiimigrační kampaně administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Městský soud v Praze potrestal dva cizince, kteří loni v hlavním městě ukradli nebo se snažili ukrást osmnáct vozidel značek Toyota a Lexus. Soud oběma uložil pětiletý trest vězení, vyhoštění na deset let a propadnutí věcí. Rozsudek je pravomocný, řekl České televizi mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Odsouzená dvojice odvážela odcizená auta do Polska, odkud oba pocházejí. Měli způsobit škodu ve výši patnácti milionů korun.

Obnovu a posílení narušených vztahů se státy Visegrádské skupiny či prosazování českých národních zájmů považuje za prioritu v oblasti zahraniční politiky vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů, vyplývá z návrhu programového prohlášení. V resortu obrany chce vznikající vláda mezi klíčové úkoly zařadit posílení protivzdušné obrany státu. Dále chce prosadit audit hospodaření resortu nebo přehodnotit koncepci armády a investičních plánů. Strany slibují také odmítnutí migračního paktu EU či zpřísnění pravidel pro pobyt cizinců.

Běloruský resort zahraničí prohlásil za nežádoucí osobu českého diplomata, který musí do 72 hodin opustit zemi. V pátek to napsala běloruská státní tisková agentura Belta, dle které tím Minsk reaguje na dřívější vyhoštění běloruského diplomata z Česka. Tuzemská diplomacie tehdy uvedla, že dotyčný pracuje pro tajnou službu. Minsk krok označil za neopodstatněný a politicky motivovaný. Praha vyhoštění svého diplomata potvrdila, věc ale nechce dále komentovat.

Olomoucký krajský soud v úterý uložil čtyřleté tresty vězení třem mužům napojeným na organizovanou zločineckou skupinu působící na území Ukrajiny, kteří připravovali lidi o peníze z tamních call center. Podle rozsudku pod smyšlenou legendou vystupovali v roli pracovníků českých bank a požadovali po lidech převedení jejich údajně ohrožených peněz na jiné bankovní účty. Škoda byla vyčíslena na 33 milionů korun.

Deportace budí v USA silné emoce. Jejich symbolem se stal Kilmar Abrego, kterého administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechala protizákonně převézt do vězení v Salvadoru. Z něj se pak po velké právní bitvě dostal zpět do Spojených států. Nyní je obviněn ze členství v gangu, což odmítá. Obhájce se snažil zabránit jeho propuštění z vazby – čeká totiž, že jej imigrační úřad vyhostí do třetí země. To je nyní častější postup amerických úřadů.

Německé úřady začaly jednat se Sýrií o deportaci Syřanů, kteří se dopustili v evropské zemi zločinu. V sobotu to řekl mluvčí německého ministerstva vnitra agentuře AFP. Ministerstvo nařídilo Spolkovému úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) odebrat mezinárodní ochranu Syřanům, kteří se dopustili zločinů či jsou nebezpeční. Podle agentury se tak stalo ve zhruba osmi desítkách případů.

Federální soudkyně v americkém státu Pensylvánie v úterý rozhodla, že Spojené státy mohou k urychlení deportací údajných členů venezuelských gangů používat zákon o znepřátelených cizincích z roku 1798. Agentura Reuters píše, že úřady o tom ovšem tyto lidi musejí v třítýdenním předstihu informovat a musejí jim dát možnost se proti rozhodnutí o vyhoštění bránit.

Salvadorské úřady přemístily muže, kterého neprávem vyhostily americké úřady do jeho země původu, z věznice pro teroristy a členy zločineckých kartelů Cecot do jiného zařízení. V pátek to podle stanice CNN po návratu ze Salvadoru řekl americký senátor Chris Van Hollen. Vyhoštěný americký rezident Kilmar Ábrego García, který má občanství Salvadoru, mohl s americkým senátorem krátce pohovořit ve čtvrtek.

Navzdory neutuchajícím protivládním a proevropským demonstracím v Gruzii upevňuje tamní vláda svou moc a brojí proti nezávislým novinářům. Reportéři bez hranic informovali o zadržení dvou francouzských žurnalistů ze strany gruzínských úřadů. Propouštěni jsou zároveň i státní zaměstnanci napříč profesemi, a to i pracovníci „veřejnoprávního“ vysílání. To podle nové zprávy Koalice na podporu médií vykazuje rysy politické zaujatosti a cenzury opozičních a prozápadních názorů.

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.

Spojené státy tento měsíc vyhoštěnému francouzskému vědci vstup do země nezakázaly kvůli jeho názorům na prezidenta Donalda Trumpa, uvedly podle agentury AFP v pátek americké úřady. Obvinily ho naopak, že měl tajné informace z laboratoře Los Alamos, která se zabývá jaderným výzkumem.

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země začala deportovat migranty podezřelé ze závažných zločinů. Z Krakova odletělo do Gruzie letadlo se sedmnácti Gruzínci ve věku od 25 do 58 let, provázenými polskými pohraničníky, uvedl mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juzwiak podle agentury PAP.

Americký prezident Donald Trump oznámil plán uvalit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz z Kolumbie a řadu dalších sankcí kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety s kolumbijskými migranty. Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tak, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně a avizoval vlastní cla na americké zboží. Na špatné zacházení se svými občany si o den dříve stěžovala Brazílie.

Mexiko pod tlakem hrozeb zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně přitvrzuje boj s nelegálními migranty. Jen v posledních měsících roku jich zadrželo bezmála půl milionu. Tamní vláda se obává, aby nový šéf Bílého domu neuvalil vysoká cla na mexický dovoz.

V Rusku může ministerstvo vnitra vyhostit ze země cizince v některých konkrétních případech i bez rozhodnutí soudu. Právní normu schválily ve zrychleném řízení obě komory parlamentu a podepsal ji vůdce Vladimir Putin. Cizinci, u kterých ruské ministerstvo vnitra už rozhodlo o jejich vyhoštění, mohou v závažných případech skončit i ve vazbě. Ta má trvat maximálně 48 hodin. Kvůli možnému zneužití nový zákon kritizují ruští lidskoprávní aktivisté i někteří právníci.

Administrativně-technický pracovník českého velvyslanectví v Moskvě, kterému Rusové hrozili trestním stíháním kvůli podle nich nelegálnímu dovozu léků, byl vyhoštěn. Tento týden se vrátil do Česka, uvedl server iROZHLAS.cz, Radiožurnál a deník Právo. Léky vezl podle Černínského paláce se souhlasem ministerstva zahraničních věcí k rukám tehdejšího českého chargé d’affaires Jiřího Čisteckého. Diplomat tehdy stál v čele zastupitelského úřadu v Rusku, od října se stane novým velvyslancem v Německu. Případ podle resortu neovlivní Čisteckého nadcházející misi v Berlíně.

Německé úřady budou moci rychleji a snadněji vyhostit ze země cizince, kteří schvalují teroristické činy. S příslušným návrhem, o němž rozhodnou poslanci Spolkového sněmu, ve středu souhlasila vláda kancléře Olafa Scholze. K deportaci v budoucnu postačí i takzvané lajkování nenávistných příspěvků na internetu, které teroristické činy chválí. Trestní řízení by nebylo nutné.

Krajský soud v Brně uložil muži za těžké ublížení na zdraví a poškození cizí věci kvůli požáru v brněnské ulici Rumiště z loňského července 7,5 roku vězení. Soud jej také vyhostil na deset let. Osmatřicetiletý Krzysztof Antoni Bugla původem z Polska založil požár u budovy v bývalé průmyslové zástavbě, v níž zůstali uvězněni dva lidé, kteří se při požáru zranili. Horším následkům zabránila pomoc jiného muže a také rychlý příjezd záchranářů. Žalobce čin hodnotil jako pokus o vraždu, muži navrhoval patnáct let vězení. Bugla vinu částečně doznal, ale tvrdí, že oheň nezapálil úmyslně. Je ve vazbě. Rozhodnutí není pravomocné, strany si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Rusové v Lotyšsku se ocitají stále více pod tlakem. Tisíc z nich přišlo o právo na pobyt a někteří čelí procesu vyhoštění. Neprošli totiž jazykovým testem, který po Rusech nově vyžaduje lotyšská vláda. Riga se tak snaží bojovat proti silnému vlivu Kremlu na ruskou menšinu v této pobaltské zemi.

Rozhodnutí Pákistánu vyhostit všechny přistěhovalce bez dokumentů se týká hlavně statisíců Afghánců. Vyhlídky na přijatelný život v původní vlasti jsou ale velmi malé, a tak část uprchlíků v zemi zůstává tajně a riskuje zatčení. Afghánci se bojí vyjít ven nebo rozsvítit světla, aby je úřady nenašly. Další skončili v Afghánistánu v nuzných podmínkách v táborech ovládaných islamisty.

Lupič, který způsobil smrtelný pád zaměstnance Národního divadla z ochozu Nové scény, se dohodl se státním zástupcem na dvanáctiletém trestu vězení. Dohodu schválil počátkem října soud. V úterý to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Doplnil, že součástí trestu je pětileté vyhoštění z Česka. Z této skutečnosti vyplývá, že pachatel byl cizinec.

Izraelský premiér Benjanim Netanjahu v neděli prohlásil, že jeho země zvažuje deportaci tisíce Eritrejců, kteří se zúčastnili sobotních nepokojů v Tel Avivu. Při střetech se zranilo asi 140 osob včetně desítek izraelských policistů. Informovala o tom agentura AFP.