Vyhoštění

V Rusku může ministerstvo vnitra vyhostit ze země cizince v některých konkrétních případech i bez rozhodnutí soudu. Právní normu schválily ve zrychleném řízení obě komory parlamentu a podepsal ji vůdce Vladimir Putin. Cizinci, u kterých ruské ministerstvo vnitra už rozhodlo o jejich vyhoštění, mohou v závažných případech skončit i ve vazbě. Ta má trvat maximálně 48 hodin. Kvůli možnému zneužití nový zákon kritizují ruští lidskoprávní aktivisté i někteří právníci.

Administrativně-technický pracovník českého velvyslanectví v Moskvě, kterému Rusové hrozili trestním stíháním kvůli podle nich nelegálnímu dovozu léků, byl vyhoštěn. Tento týden se vrátil do Česka, uvedl server iROZHLAS.cz, Radiožurnál a deník Právo. Léky vezl podle Černínského paláce se souhlasem ministerstva zahraničních věcí k rukám tehdejšího českého chargé d’affaires Jiřího Čisteckého. Diplomat tehdy stál v čele zastupitelského úřadu v Rusku, od října se stane novým velvyslancem v Německu. Případ podle resortu neovlivní Čisteckého nadcházející misi v Berlíně.

Německé úřady budou moci rychleji a snadněji vyhostit ze země cizince, kteří schvalují teroristické činy. S příslušným návrhem, o němž rozhodnou poslanci Spolkového sněmu, ve středu souhlasila vláda kancléře Olafa Scholze. K deportaci v budoucnu postačí i takzvané lajkování nenávistných příspěvků na internetu, které teroristické činy chválí. Trestní řízení by nebylo nutné.

Krajský soud v Brně uložil muži za těžké ublížení na zdraví a poškození cizí věci kvůli požáru v brněnské ulici Rumiště z loňského července 7,5 roku vězení. Soud jej také vyhostil na deset let. Osmatřicetiletý Krzysztof Antoni Bugla původem z Polska založil požár u budovy v bývalé průmyslové zástavbě, v níž zůstali uvězněni dva lidé, kteří se při požáru zranili. Horším následkům zabránila pomoc jiného muže a také rychlý příjezd záchranářů. Žalobce čin hodnotil jako pokus o vraždu, muži navrhoval patnáct let vězení. Bugla vinu částečně doznal, ale tvrdí, že oheň nezapálil úmyslně. Je ve vazbě. Rozhodnutí není pravomocné, strany si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Rusové v Lotyšsku se ocitají stále více pod tlakem. Tisíc z nich přišlo o právo na pobyt a někteří čelí procesu vyhoštění. Neprošli totiž jazykovým testem, který po Rusech nově vyžaduje lotyšská vláda. Riga se tak snaží bojovat proti silnému vlivu Kremlu na ruskou menšinu v této pobaltské zemi.

Rozhodnutí Pákistánu vyhostit všechny přistěhovalce bez dokumentů se týká hlavně statisíců Afghánců. Vyhlídky na přijatelný život v původní vlasti jsou ale velmi malé, a tak část uprchlíků v zemi zůstává tajně a riskuje zatčení. Afghánci se bojí vyjít ven nebo rozsvítit světla, aby je úřady nenašly. Další skončili v Afghánistánu v nuzných podmínkách v táborech ovládaných islamisty.

Lupič, který způsobil smrtelný pád zaměstnance Národního divadla z ochozu Nové scény, se dohodl se státním zástupcem na dvanáctiletém trestu vězení. Dohodu schválil počátkem října soud. V úterý to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Doplnil, že součástí trestu je pětileté vyhoštění z Česka. Z této skutečnosti vyplývá, že pachatel byl cizinec.

Izraelský premiér Benjanim Netanjahu v neděli prohlásil, že jeho země zvažuje deportaci tisíce Eritrejců, kteří se zúčastnili sobotních nepokojů v Tel Avivu. Při střetech se zranilo asi 140 osob včetně desítek izraelských policistů. Informovala o tom agentura AFP.

Deset let starý případ obávaného vyděračského gangu kolem Slováka Miroslava Masláka zlínský soud znovu neotevře. O obnovu řízení v úterý neúspěšně žádal jeden z pravomocně odsouzených. Soud s pětičlennou skupinou v roce 2013 byl v mnoha ohledech výjimečný. Kvůli bezpečnostním opatřením a také množství konfliktů přímo v soudní síni.

Stovky německých státních zaměstnanců včetně učitelů a pracovníků kulturních Goethe-Institutů musejí opustit Rusko. O nových omezeních pro německé instituce rozhodlo v dubnu ruské ministerstvo zahraničí, platit má od června, píše německý deník Süddeutsche Zeitung. Snížení počtu německých státních zaměstnanců v Rusku potvrdil agentuře AFP i zdroj z německé vlády, podle něhož jde o „vyhlášení diplomatické války“.

Kanada vyhostila čínského diplomata kvůli údajnému zastrašování kanadského opozičního poslance Michaela Chonga, který dlouhodobě kritizuje přístup čínských úřadů k etnické menšině Ujgurů. Čína v reakci na to oznámila vyhoštění vedoucí kanadského konzulátu v Šanghaji. Peking nevyloučil další odvetná opatření.

Polské úřady zabavily školu ruského velvyslanectví ve Varšavě, podle polského ministerstva zahraničí budova patří polskému státu, informovala agentura Reuters. Ruská diplomacie krok polských úřadů označila za flagrantní porušení mezinárodní úmluvy o diplomatických vztazích a uvedla, že to nezůstane bez tvrdé reakce. Ruská státní gentura TASS napsala, že polské úřady daly personálu školy čas do 19:00 moskevského času (18:00 SELČ), aby budovu školy opustil.

Švédsko vyhostí pět ruských diplomatů, oznámil tamní ministr zahraničí Tobias Billström veřejnoprávní televizi SVT. Pracovníci ruské ambasády podle něj vykonávali činnosti neslučitelné s jejich diplomatickým statusem.

Rusko vyhostí přes 20 německých diplomatů, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčí ruské diplomacie Mariju Zacharovovou. Agentura dodala, že Berlín podle jejích informací předtím označil za nežádoucí osoby přes 20 ruských diplomatických pracovníků. O vyhoštění Rusů z Německa informovala předtím také agentura TASS, aniž by upřesnila jejich počet. Německé ministerstvo zahraničí mezitím podle agentury Reuters uvedlo, že je s Moskvou už několik týdnů kvůli personálnímu obsazení zahraničních zastoupení v zemi v kontaktu, blíže věc nekomentovalo.

Norsko vyhostí patnáct ruských diplomatů, kteří podle něj ve skutečnosti pracovali pro rozvědku. Ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtová sdělila, že norská vláda chce chránit bezpečnost země a omezit působení ruských tajných služeb na svém území. Ruské ministerstvo zahraničí už upozornilo, že na vyhoštění diplomatů bude reagovat.

Výjimečný trest 22 let ve věznici se zvýšenou ostrahou a následné vyhoštění ze země na dobu neurčitou vyměřil plzeňský krajský soud migrantovi z Afghánistánu Asmatu Širzádovi za pokus o dvojnásobnou vraždu a znásilnění. Podle rozsudku loni na Nový rok v Karlových Varech napadl a pobodal jednu ženu a poté druhou ženu rdousil a znásilnil. Cizinec u soudu vinu nepřiznal, tvrdil, že si nic nepamatuje. Když mu tlumočnice přetlumočila rozsudek, rozplakal se. Rozsudek není pravomocný, Širzád se proti němu odvolal.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Rakousko se rozhodlo vyhostit čtyři ruské diplomaty. Dva z nich působili na ruském velvyslanectví a jednali v rozporu s diplomatickým statusem, uvedlo rakouské ministerstvo zahraničí. Další dva působili na ruském stálém zastoupení při OSN a porušili pravidla dojednaná mezi Rakouskem a OSN. Diplomaté musí rakouské území opustit do 8. února. Ruské ministerstvo zahraničí později sdělilo, že chystá „adekvátní odpověď“.

Norajr Caturjan, který v roce 2016 střílel na dva muže před obchodním centrem na Zličíně v Praze, přijal sedmiletý trest vězení. Třiapadesátiletý Armén byl původně obžalován z pokusu o vraždu, podle dohody o vině a trestu, kterou pravomocně schválil pražský městský soud, se ale dopustil pokusu o těžké ublížení na zdraví.

Někteří Rusové a Bělorusové žijící na Ukrajině čelí problému –⁠ země je chce pomocí byrokratických pastí dostat pryč. Snaží se tak zbavit lidí, u nichž hrozí kolaborace s invazními silami, a ruší jim legálně získaná víza a povolení k pobytu. Část z nich se přitom postavila proti své zemi původu a pomáhala bránící se Ukrajině. Doma jim proto hrozí za jejich názory stíhání. Ukrajinští představitelé tvrdí, že postupují v souladu se zákonem. Roli mohou hrát i informace tajných služeb o jednotlivcích.

Ruské ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo vyhoštění 15 nizozemských a čtyř rakouských diplomatů a zatím blíže neupřesněného počtu pracovníků belgického velvyslanectví v Rusku. Moskva tak podle svého prohlášení reaguje na dřívější deportaci ruských diplomatů z těchto zemí. Evropské státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyhostily více než 300 zaměstnanců ruských diplomatických misí, napsala agentura Reuters.

Obvodní soud pro Prahu 6 ve čtvrtek uznal Brita, kterému v úterý na pražském Letišti Václava Havla vzplanul batoh, vinným z přečinu nedovolené ozbrojování. Na tři roky ho vyhostil z Česka, řekla mluvčí soudu Zuzana Barochová. Podle mluvčího městského státního zastupitelství Aleše Cimbaly měl muž v zavazadle část vojenského granátu.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.