Vyhoštění strana 3 z 3

Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo ruského konzula v Oděse za nežádoucí osobu a nařídilo mu opustit zemi do 30. dubna, oznámily tiskové agentury. Jde o odvetu za pondělní vyhoštění ukrajinského diplomata z Moskvy. Kyjev si podle listu Ukrajinska pravda vyhrazuje právo na další odvetné akce, pokud bude Kreml pokračovat v „provokacích proti pracovníkům ukrajinských diplomatických zastoupení v Rusku“.

Moskva v pondělí vyhostila pracovníka ukrajinského velvyslanectví v Rusku. Jako důvod ministerstvo zahraničí uvedlo „nepřátelské jednání“ Ukrajiny, píše agentura AFP. Moskva k tomuto kroku přistoupila v době zvýšeného napětí mezi ní a Kyjevem kvůli situaci na východě Ukrajiny a také během vlny vzájemného vyhošťování diplomatů mezi řadou zemí a Ruskem.

Ruské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ke konci května se sníží počty pracovníků na české ambasádě v Moskvě a ruském velvyslanectví v Praze tak, aby si vzájemně odpovídaly. Omezit chce také počet na místě najatých pracovníků. Černínský palác připustil, že to je problematické. Pobaltské státy na znamení solidarity s Českem vyhostí ruské diplomaty. Litva označila za nežádoucí osoby dva pracovníky, Lotyšsko a Estonsko po jednom. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly.

Účast agentů GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích oznámená českou vládou není velkým překvapením, služba má diverzních akcí v zahraničí na kontě řadu, říká dlouholetý zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas. Upozornil také na reakci ruských režimních médií. Ta informovala v zásadě jen o vyhoštění diplomatů, explozím se téměř nevěnovala.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

V pátek 5. dubna 1991 se zástupci Svazu kurdských studentů pokusili v rámci povolené manifestace předat své požadavky zástupcům Irácké republiky. Následovala vzrušená debata, která skončila zákrokem pracovníků ambasády proti studentům. Během incidentu došlo ke střelbě. V reakci na tento incident vyhostilo Československo čtyři zaměstnance irácké ambasády. Při předání oficiální nóty označil velvyslanec toto rozhodnutí za nespravedlivé.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Evropská unie rozšíří sankce proti ruským představitelům kvůli uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného a potlačování demonstrací na jeho podporu. Shodli se na tom ministři zahraničí členských zemí. Na sankční seznam mají přibýt jména čtyř lidí, mimo jiné ruského generálního prokurátora. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell novinářům sdělil, že sankce budou vůbec poprvé zavedeny s využitím nového globálního sankčního režimu EU.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell po návratu z Ruska ve svém blogu napsal, že Moskva nestojí o „konstruktivnější dialog s EU“ a evropská sedmadvacítka z toho bude muset vyvodit důsledky. Nevyloučil ani sankce. Připomněl vyhoštění tří diplomatů Švédska, Polska a Německa, které Rusko oznámilo právě během jeho návštěvy. Moskvu příspěvek překvapil. Podle ruského ministerstva zahraničí je „v silném kontrastu s tím, co Borrell prohlásil na společné tiskové konferenci“ se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem po jejich jednání.

Ostravský okresní soud potrestal dva Bulhary, kteří v Ostravě a Brně vybírali peníze z bankovních účtů pomocí padělaných karet. Přišli si tak na více než sto tisíc korun. Jeden z mužů stráví ve vězení tři roky, druhý od soudu odešel s podmínkou. Soudce oba muže vyhostil. České televizi to potvrdil mluvčí soudu Dalibor Zecha.

Nizozemsko ve čtvrtek nařídilo vyhoštění dvou ruských diplomatů kvůli obvinění ze špionáže. Nizozemská rozvědka AIVD v prohlášení uvedla, že odhalila špionážní operaci diplomatů, kteří pracovali na ruském velvyslanectví v Haagu. Jejich cílem byl vědecko-technologický sektor.

Rusko v odvetě za vyhoštění tří diplomatů ze Slovenska vypovědělo tři diplomatické pracovníky velvyslanectví v Moskvě. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na tamní ministerstvo zahraničí. Vyhoštění Rusové podle médií pracovali pro tajné služby a krok souvisel s loňskou vraždou Čečence Zelimchana Changošviliho v Berlíně. Německý ministr zahraničí Heiko Maas prohlásil, že nad vztahem s Ruskem se vznášejí „temné mraky“, a to kvůli případu Alexeje Navalného, který byl zřejmě otráven.

Pokud německý soud zjistí, že Rusko nařídilo vraždu Čečence s gruzínským pasem Zelimchana Changošviliho, k níž došlo loni v Berlíně, musí Moskva počítat s odpovídající německou reakcí. Po jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem to řekl šéf německé diplomacie Heiko Maas. V souvislosti s Changošviliho vraždou v pondělí vypovědělo Slovensko tři Rusy. Lavrov podle agentury Interfax naznačil, že Bratislava jednala pod vlivem Spojených států.

Vztahy Česka s Ruskem nejsou tak špatné, jak to může na první pohled vypadat. V Interview ČT24 to řekl šéf zahraničního odboru kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. Vzájemným vztahům by dal nejspíš známku 3. Současnou situaci v souvislosti s kauzou ricin a vyhoštěním dvou diplomatů na obou stranách však považuje za škodlivou. Podle Jindráka si Česko nemůže dovolit mít s Ruskem špatné vztahy.

Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná a poslanec za KDU-ČSL Marek Výborný se v Událostech, komentářích střetli v debatě na téma česko-ruských vztahů. Ty jsou v poslední době napjatější než obvykle. Naposledy ministerstvo zahraničí 5. června vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin.

V nedělním leteckém spoji společnosti Aeroflot z Prahy, který by měl podle plánů přistát v Moskvě ve 23:50 tamního času (22:50 SELČ), jsou oba diplomaté vyhoštění Českou republikou v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin. Televizi CNN Prima News to v neděli sdělil ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).

Mluvčí íránské justice označil britského velvyslance v Teheránu Roba Macairea za nežádoucí osobu. Zdůvodnil to podle deníku Financial Times jeho účastí na protivládních protestech v Teheránu. Velvyslanec se zúčastnil o víkendu vigilie za oběti sestřeleného letadla, byl kvůli tomu na hodinu zatčen a Londýn si pak v pondělí předvolal íránského velvyslance. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že Londýn od Teheránu neobdržel žádné oficiální oznámení o tom, že se chystá velvyslance vyhostit, a krok označil za politováníhodný.

Cizince, který v pátek v budově v brněnské Lidické ulici střílel z plynové pistole, soud vyhostil. Českou republiku musí opustit do 27. prosince, nesmí se do ní vrátit dalších 18 měsíců. Druhý muž dostal blokovou pokutu. Oba byli při zadržení opilí.

Obvodní soud pro Prahu 1 ve středu uložil dvěma německým turistům za posprejování Karlova mostu roční podmíněné tresty a peněžité tresty 100 tisíc korun. Bratry Niclase Steigera a Benjamina Wittiga také na pět let vyhostil z České republiky. Mladší z mužů, Steiger, se k činu přiznal, druhý však vinu odmítá.

Bratři Armin a Aräsh Nahviovi z Nizozemska stráví 5,5 roku a pět let ve vězení za loňské brutální napadení číšníka v centru Prahy. Pražský vrchní soud v úterý potvrdil, že spáchali těžké ublížení na zdraví, nikoliv pokus o vraždu, jak skutek kvalifikovala státní zástupkyně. Arminovi snížil odvolací senát trest o půl roku, Aräshovi výši původního trestu potvrdil. Součástí verdiktu je i desetileté vyhoštění obou bratrů z Česka.

Graffiti na pražském Karlově mostě přes noc někdo odstranil, oznámila mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Odborníci přitom v sobotu testovali látky, které by ho rozpustily, a s odstraňováním chtěli začít v pondělí.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně usnadnila zrychlenou deportaci, čímž obejde imigrační soudy. Podle nových pravidel, která začnou platit ještě v úterý, může být okamžitě vyhoštěn každý přistěhovalec bez dokladů, který v zemi pobývá méně než dva roky, oznámilo americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti.

Litoměřický okresní soud poslal do vazby 29letého muže obviněného ze znásilnění nezletilé dívky. Abdallah Ibrahim Diallo původem z Afriky neúspěšně žádal o azyl v Německu. Policisté ho zadrželi krátce po činu, který se stal v úterý kolem poledne. Policie také prověřuje komentáře facebookové stránce předsedy SPD Tomia Okamury, kde diskutující napadají redaktorku Českého rozhlasu, kterou politik kritizoval.

Poslanci se v úterý odpoledne věnovali hlavně zákonům, které jim vrátili senátoři. Schválili například novelu o pobytu cizinců, která má urychlit vyhoštění opakovaně odsouzených, nebo vznik Národní sportovní agentury. V podvečer se pak ve sněmovně přeli o peníze na sociální služby, na které vláda přidala jen miliardu korun místo požadovaných dvou. Po skoro dvou a půl hodinách ale k žádnému výsledku nedospěli.

Norské úřady se rozhodly vyhostit jako nežádoucí osobu polského konzula v Oslu Slawomira Kowalského, který se angažoval v případech dětí, jež odebíral Barnevernet – norský úřad pro zajištění sociální a právní ochrany nezletilých. O vyhoštění informoval náměstek polského ministra zahraničí Szymon Szynkowski. Norské rozhodnutí kritizoval jako „krajně neopodstatněné“ a ohlásil reciproční reakci v podobě vyhoštění norské konzulky.