Rusko vyhostilo pracovníka ukrajinského velvyslanectví, Kyjev mluví o provokaci

Moskva v pondělí vyhostila pracovníka ukrajinského velvyslanectví v Rusku. Jako důvod ministerstvo zahraničí uvedlo „nepřátelské jednání“ Ukrajiny, píše agentura AFP. Moskva k tomuto kroku přistoupila v době zvýšeného napětí mezi ní a Kyjevem kvůli situaci na východě Ukrajiny a také během vlny vzájemného vyhošťování diplomatů mezi řadou zemí a Ruskem.

„V souvislosti s nepřátelským jednáním Ukrajiny, která 19. dubna označila personou non grata pracovníka velvyslanectví Ruské federace v Kyjevě, a na základě principu reciprocity byl za činnosti neslučitelné s diplomatickým statusem pracovník ukrajinského velvyslanectví v Rusku prohlášen personou non grata,“ uvedla ruská diplomacie.

Vyhoštěný musí opustit zemi do 30. dubna. Moskva dále Kyjevu podle agentury TASS pohrozila dalšími kroky, pokud budou pokračovat „nepřátelské akce“ proti diplomatickým misím na Ukrajině.

Ukrajinská diplomacie vyhoštění považuje za „další provokací“ a upozornila, že v blízké budoucnosti oznámí reciproční vyhoštění dalšího ruského diplomata, píše agentura Reuters.

Řetězec vyhošťování

Kyjev minulý týden označil za nežádoucí osobu ruského diplomata v reakci na předchozí vyhoštění ukrajinského konzula v Petrohradě. Ten se podle Moskvy pokoušel získat citlivé informace od ruského občana. Diplomata před vyhoštěním krátce zadržela ruská tajná služba FSB. Kyjev proti „nezákonnému zadržení“ konzula protestoval a obvinění ruské strany odmítl.

Vztahy mezi těmito státy se v poslední době opět vyostřily. Na východě Ukrajiny se Kyjev a vojenské síly koordinované Ruskem navzájem obviňují z porušování klidu zbraní a čím dál častějších potyček. Kyjev v posledních týdnech rovněž bil na poplach kvůli zvyšování počtu ruských vojáků u hranic s Ukrajinou. Moskva uvedla, že jejich navýšení je součástí vojenských cvičení; minulý týden ruský ministr obrany uvedl, že se vojáci vrátí na své stálé základny.

Vztahy se v poslední době vyhrotily rovněž mezi Ruskem a dalšími zeměmi. Rumunsko v pondělí oznámilo, že vyhostí ruského diplomata jako výraz solidarity s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014.

Česko kvůli důvodnému podezření, že do exploze byli zapojeni agenti ruské tajné služby, vyhostilo 18 lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak 20 pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko následně oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Už minulý týden vyhostily čtyři ruské diplomaty v solidaritě s Českem pobaltské země a Slovensko rozhodlo o vyhoštění tří ruských diplomatů. Rusko se ohradilo a uvedlo, že na tyto kroky odpoví.

Moskva v pondělí rovněž prohlásila nežádoucí osobou italského diplomata v odvetě za předchozí vyhoštění dvou ruských diplomatů z Itálie, které Řím vykázal kvůli podezření ze špionáže.

V poslední době se rovněž vyostřily vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy. V polovině dubna USA uvalily na Rusko sankce a vyhostily deset jeho diplomatů. Washington to označil za odpověď na údajné vměšování Ruska do listopadových voleb v USA či na kybernetické útoky na americké vládní instituce a soukromé firmy pod taktovkou Moskvy. Rusko recipročně vyhostilo deset amerických diplomatů.

Diplomaty si v nedávné době Moskva vzájemně vyhostila rovněž s Polskem nebo Bulharskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vláda výrazně snížila maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený.
10:46Aktualizovánopřed 4 mminutami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
13:23Aktualizovánopřed 10 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 1 hhodinou

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 7 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 8 hhodinami
Načítání...