Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že začalo stahovat své jednotky z Krymu a oblastí poblíž východní ukrajinské hranice. Na okupovaném ukrajinském poloostrově a u hranic s Donbasem, který ovládají Moskvou koordinované síly, Rusko v posledních týdnech posilovalo svou vojenskou přítomnost, což vyvolalo obavy Kyjeva i Západu. Moskva uvádí, že šlo jen o cvičení s tím, že vojáci se nyní vracejí na své domovské základny. Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby odchod vojáků od západních hranic Ruska přispěje k částečnému uvolnění napětí, konflikt na východě Ukrajiny to ovšem nevyřeší.
Rusko oznámilo začátek stahování vojáků z Krymu a od východních hranic Ukrajiny
Akci ukončil ve čtvrtek šéf resortu obrany Sergej Šojgu během pobytu na Krymu, který Rusko v roce 2014 zabralo Ukrajině. Řekl, že účelem cvičení bylo prověřit bojovou připravenost ruských vojáků. Přesuny mají skončit do 1. května.
Šéf ukrajinské diplomacie Kuleba vyzval západní spojence, aby zůstali ostražití, situaci bedlivě sledovali a podnikli další kroky k odstrašení Ruska. V prohlášení také uvedl, že Moskva dluží Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a mezinárodnímu společenství vysvětlení, proč potřebovala organizovat tak rozsáhlé cvičení s nasazením útočných zbraní u hranic s Ukrajinou.
Na nelegálně anektovaném Krymu se manévrů zúčastnilo přes deset tisíc vojáků, kteří měli k dispozici desítky válečných lodí a další vojenskou techniku. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell tento týden uvedl, že Rusko rozmístilo na Krymu a u východních hranic Ukrajiny bezprecedentní počet více než sta tisíc vojáků.
Agentury: Není jasné, kolik vojáků se stáhne
Agentury Reuters a AP už ve čtvrtek podotkly, že z Šojguova oznámení není zcela jasné, zda se rozkaz ke stažení jednotek týká všech vojáků, které Moskva na Krym a jihozápad Ruska přesunula.
AP zároveň píše, že Šojgu nařídil ponechat některé zbraně na západě země pro příští vojenské cvičení, jež by se mělo konat v letošním roce. Zůstat mají ve výcvikovém prostoru Pogonovo, zhruba 160 kilometrů východně od ukrajinských hranic.
Washington ve čtvrtek uvedl, že po slovech Moskvy čeká také na činy. Americká diplomacie ve čtvrtek ujišťovala, že situaci u rusko-ukrajinských hranic bude nadále pečlivě sledovat. „Slyšeli jsme slova. Myslím, že to, co nás teď bude zajímat, jsou činy,“ reagoval na Šojguovo prohlášení mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.
Situace v poslední době eskalovala
Situace na východě Ukrajiny se v poslední době znovu vyostřila. Kyjev a Moskvou koordinované síly na východě země se navzájem obviňují z porušování klidu zbraní a čím dál častějších potyček.
Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a západní země upozorňují, že Moskva podporuje proruské separatisty v Donbasu. Podle nich je Rusko vyzbrojuje, financuje a vysílá na jejich podporu i ruské vojáky. Kreml zapojení do války odmítá, přestože do ukrajinského zajetí padly na ukrajinském území stovky ruských vojáků.
Velké boje utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa. Konflikt si podle Kyjeva vyžádal na čtrnáct tisíc mrtvých.