Vyhoštění strana 2 z 3

Česko vyhostí dalšího pracovníka ruské ambasády v Praze. Podle Deníku N a Respektu jím je zástupce velvyslance Feodosij Vladyševskij. Seniorní analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík si myslí, že šlo o příslušníka ruských tajných služeb. Právě ti podle něj často počítají s diplomatickým krytím v dané zemi, kde se snaží sbírat cenné kontakty. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl prohlášen za nežádoucí osobu a musí opustit Českou republiku do 72 hodin. Belgie vyhostí 21 a Nizozemsko 17 ruských diplomatů. Viní je ze špionáže a považují je za hrozbu pro bezpečnost. Moskva naopak v úterý vyhostila diplomaty pobaltských zemí. Ukrajinský prezident Zelenskyj v úterním projevu k dánskému parlamentu opět žádal o zpřísnění sankcí vůči Rusku. Mluvčí Kremlu ujistil, že válka na Ukrajině není důvodem pro použití jaderných zbraní.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Rusko vyhostilo zástupce amerického velvyslance v Moskvě Bartlea Gormana, oznámila ve čtvrtek odpoledne agentura TASS s odvoláním na americké velvyslanectví. Stalo se to v době, kdy mezi Ruskem a Spojenými státy panuje napětí vyvolané obavami, že Moskva plánuje invazi na Ukrajinu. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o odvetný krok za předchozí vyhoštění rady ruské ambasády ve Washingtonu.

Rusko se rozhodlo vyhostit dva německé diplomaty. Jde o odvetu za vypovězení dvou pracovníků ruské ambasády z Německa. Berlín tak reagoval na soudní rozhodnutí, podle kterého stál ruský stát za vraždou Gruzínce před dvěma lety v Berlíně. Podle agentury RIA Novosti byl o kroku Moskvy informován německý velvyslanec v Moskvě Géza Andreas von Geyr, který byl předvolán na ruské ministerstvo zahraničí.

Okresní soud v Jeseníku uložil predátorovi z dokumentu V síti patnáctiměsíční nepodmíněný trest ve věznici s ostrahou. Pokusil se totiž navázat sexuální kontakt s nezletilou dívkou. Ivan H. byl v té době v podmínce za stejný čin a neplacení alimentů. Jde tak o druhého muže ze snímku, kterého poslal soud za mříže. Vyplývá to z rozsudku, který si Česká televize vyžádala. Osmatřicetiletý muž ze Slovenska se proti trestu může odvolat.

Karlův most v Praze, který je jednou z nejznámějších památek v Česku, se opakovaně stává terčem vandalů. Nové nápisy se na něm objevily naposledy před měsícem. Některé graffiti nebo značky jsou však na mostě i několik let. Čištění památky, které probíhá různými způsoby, stojí podle Technické správy komunikací zhruba půl milionu korun ročně.

Policii se nepodařilo vypátrat, kdo stál za loňským únikem informací o údajném ohrožení českých komunálních politiků jedem ricin. Ten měl do Prahy přivézt ruský diplomat. Policie případ odložila, sdělil ČT dozorující státní zástupce Marek Bodlák. Policisté případ prověřovali na základě trestního oznámení, které loni podala Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle BIS únik informací zásadně zkomplikoval práci kontrarozvědky i policie a téměř znemožnil vyšetření případu.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.

Zbylá část vyhoštěných zaměstnanců ruského velvyslanectví v pondělí po 16:40 odletěla z ruzyňského letiště do Ruska. Do letadla, které zamířilo do Moskvy, nastoupilo odhadem šest až sedm desítek lidí. Česko museli opustit kvůli kauze Vrbětice do konce května. Od úterý by na ruské ambasádě v Praze mělo působit sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) také vznikne nová pracovní skupina, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic, kde v roce 2014 explodovaly dva muniční sklady.

Z Česka zatím odletěla méně než polovina z diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví vyhoštěných z Česka kvůli kauze Vrbětice. Výjezdní příkaz obdrželo 123 ruských občanů, kteří mají do půlnoci z pondělí na úterý opustit ČR. Třicet z nich má diplomatický pas a zbytek služební. Informovalo o tom mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová s odkazem na informace ministerského konzulárního odboru.

Další vyhošťování ruských diplomatů ze zemí Evropské unie, o které Praha usilovala v reakci na případ Vrbětice, nebude na programu pondělního summitu. Uvedl to diplomatický zdroj, podle kterého se v unijních kruzích o žádné podobně viditelné akci na podporu Česka nejedná. Mimo jiné proto, že česká žádost nebyla správně načasována. Podle bruselského webu Politico vytkla nedávno německá kancléřka Angela Merkelová českému premiéru Andreji Babišovi (ANO) fakt, že Praha před vypovězením pracovníků ruské ambasády nekoordinovala svou akci s unijními spojenci.

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země Evropské unie, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení schváleném výraznou většinou 569 ze 682 hlasů europoslanci rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následné diplomatické při.

Bulharsko oznámilo, že vyhostilo jednoho ruského diplomata. Učinilo tak den poté, co prokuratura uvedla, že podezírá šest Rusů v souvislosti s výbuchy bulharských skladů munice. Kreml vzkázal, že chování Bulharska, Česka a Pobaltí nestrpí.

Hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu požadují, aby země Evropské unie v reakci na kauzu Vrbětice přistoupily ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů. Solidaritu s Českem už projevily východní země, ty západní dosud vyčkávají. Ochotě vypovídat ruské diplomaty a politickým reakcím na útok ve Vrběticích se věnovaly Události, komentáře.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo ruského konzula v Oděse za nežádoucí osobu a nařídilo mu opustit zemi do 30. dubna, oznámily tiskové agentury. Jde o odvetu za pondělní vyhoštění ukrajinského diplomata z Moskvy. Kyjev si podle listu Ukrajinska pravda vyhrazuje právo na další odvetné akce, pokud bude Kreml pokračovat v „provokacích proti pracovníkům ukrajinských diplomatických zastoupení v Rusku“.

Moskva v pondělí vyhostila pracovníka ukrajinského velvyslanectví v Rusku. Jako důvod ministerstvo zahraničí uvedlo „nepřátelské jednání“ Ukrajiny, píše agentura AFP. Moskva k tomuto kroku přistoupila v době zvýšeného napětí mezi ní a Kyjevem kvůli situaci na východě Ukrajiny a také během vlny vzájemného vyhošťování diplomatů mezi řadou zemí a Ruskem.

Ruské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že ke konci května se sníží počty pracovníků na české ambasádě v Moskvě a ruském velvyslanectví v Praze tak, aby si vzájemně odpovídaly. Omezit chce také počet na místě najatých pracovníků. Černínský palác připustil, že to je problematické. Pobaltské státy na znamení solidarity s Českem vyhostí ruské diplomaty. Litva označila za nežádoucí osoby dva pracovníky, Lotyšsko a Estonsko po jednom. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, jejichž diplomatická zastoupení v Rusku budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly.

Účast agentů GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích oznámená českou vládou není velkým překvapením, služba má diverzních akcí v zahraničí na kontě řadu, říká dlouholetý zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas. Upozornil také na reakci ruských režimních médií. Ta informovala v zásadě jen o vyhoštění diplomatů, explozím se téměř nevěnovala.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

V pátek 5. dubna 1991 se zástupci Svazu kurdských studentů pokusili v rámci povolené manifestace předat své požadavky zástupcům Irácké republiky. Následovala vzrušená debata, která skončila zákrokem pracovníků ambasády proti studentům. Během incidentu došlo ke střelbě. V reakci na tento incident vyhostilo Československo čtyři zaměstnance irácké ambasády. Při předání oficiální nóty označil velvyslanec toto rozhodnutí za nespravedlivé.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Evropská unie rozšíří sankce proti ruským představitelům kvůli uvěznění opozičního lídra Alexeje Navalného a potlačování demonstrací na jeho podporu. Shodli se na tom ministři zahraničí členských zemí. Na sankční seznam mají přibýt jména čtyř lidí, mimo jiné ruského generálního prokurátora. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell novinářům sdělil, že sankce budou vůbec poprvé zavedeny s využitím nového globálního sankčního režimu EU.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell po návratu z Ruska ve svém blogu napsal, že Moskva nestojí o „konstruktivnější dialog s EU“ a evropská sedmadvacítka z toho bude muset vyvodit důsledky. Nevyloučil ani sankce. Připomněl vyhoštění tří diplomatů Švédska, Polska a Německa, které Rusko oznámilo právě během jeho návštěvy. Moskvu příspěvek překvapil. Podle ruského ministerstva zahraničí je „v silném kontrastu s tím, co Borrell prohlásil na společné tiskové konferenci“ se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem po jejich jednání.