Vyhoštění strana 2 z 3

Výjimečný trest 22 let ve věznici se zvýšenou ostrahou a následné vyhoštění ze země na dobu neurčitou vyměřil plzeňský krajský soud migrantovi z Afghánistánu Asmatu Širzádovi za pokus o dvojnásobnou vraždu a znásilnění. Podle rozsudku loni na Nový rok v Karlových Varech napadl a pobodal jednu ženu a poté druhou ženu rdousil a znásilnil. Cizinec u soudu vinu nepřiznal, tvrdil, že si nic nepamatuje. Když mu tlumočnice přetlumočila rozsudek, rozplakal se. Rozsudek není pravomocný, Širzád se proti němu odvolal.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Rakousko se rozhodlo vyhostit čtyři ruské diplomaty. Dva z nich působili na ruském velvyslanectví a jednali v rozporu s diplomatickým statusem, uvedlo rakouské ministerstvo zahraničí. Další dva působili na ruském stálém zastoupení při OSN a porušili pravidla dojednaná mezi Rakouskem a OSN. Diplomaté musí rakouské území opustit do 8. února. Ruské ministerstvo zahraničí později sdělilo, že chystá „adekvátní odpověď“.

Norajr Caturjan, který v roce 2016 střílel na dva muže před obchodním centrem na Zličíně v Praze, přijal sedmiletý trest vězení. Třiapadesátiletý Armén byl původně obžalován z pokusu o vraždu, podle dohody o vině a trestu, kterou pravomocně schválil pražský městský soud, se ale dopustil pokusu o těžké ublížení na zdraví.

Někteří Rusové a Bělorusové žijící na Ukrajině čelí problému –⁠ země je chce pomocí byrokratických pastí dostat pryč. Snaží se tak zbavit lidí, u nichž hrozí kolaborace s invazními silami, a ruší jim legálně získaná víza a povolení k pobytu. Část z nich se přitom postavila proti své zemi původu a pomáhala bránící se Ukrajině. Doma jim proto hrozí za jejich názory stíhání. Ukrajinští představitelé tvrdí, že postupují v souladu se zákonem. Roli mohou hrát i informace tajných služeb o jednotlivcích.

Ruské ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo vyhoštění 15 nizozemských a čtyř rakouských diplomatů a zatím blíže neupřesněného počtu pracovníků belgického velvyslanectví v Rusku. Moskva tak podle svého prohlášení reaguje na dřívější deportaci ruských diplomatů z těchto zemí. Evropské státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyhostily více než 300 zaměstnanců ruských diplomatických misí, napsala agentura Reuters.

Obvodní soud pro Prahu 6 ve čtvrtek uznal Brita, kterému v úterý na pražském Letišti Václava Havla vzplanul batoh, vinným z přečinu nedovolené ozbrojování. Na tři roky ho vyhostil z Česka, řekla mluvčí soudu Zuzana Barochová. Podle mluvčího městského státního zastupitelství Aleše Cimbaly měl muž v zavazadle část vojenského granátu.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Česko vyhostí dalšího pracovníka ruské ambasády v Praze. Podle Deníku N a Respektu jím je zástupce velvyslance Feodosij Vladyševskij. Seniorní analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík si myslí, že šlo o příslušníka ruských tajných služeb. Právě ti podle něj často počítají s diplomatickým krytím v dané zemi, kde se snaží sbírat cenné kontakty. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl prohlášen za nežádoucí osobu a musí opustit Českou republiku do 72 hodin. Belgie vyhostí 21 a Nizozemsko 17 ruských diplomatů. Viní je ze špionáže a považují je za hrozbu pro bezpečnost. Moskva naopak v úterý vyhostila diplomaty pobaltských zemí. Ukrajinský prezident Zelenskyj v úterním projevu k dánskému parlamentu opět žádal o zpřísnění sankcí vůči Rusku. Mluvčí Kremlu ujistil, že válka na Ukrajině není důvodem pro použití jaderných zbraní.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Rusko vyhostilo zástupce amerického velvyslance v Moskvě Bartlea Gormana, oznámila ve čtvrtek odpoledne agentura TASS s odvoláním na americké velvyslanectví. Stalo se to v době, kdy mezi Ruskem a Spojenými státy panuje napětí vyvolané obavami, že Moskva plánuje invazi na Ukrajinu. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o odvetný krok za předchozí vyhoštění rady ruské ambasády ve Washingtonu.

Rusko se rozhodlo vyhostit dva německé diplomaty. Jde o odvetu za vypovězení dvou pracovníků ruské ambasády z Německa. Berlín tak reagoval na soudní rozhodnutí, podle kterého stál ruský stát za vraždou Gruzínce před dvěma lety v Berlíně. Podle agentury RIA Novosti byl o kroku Moskvy informován německý velvyslanec v Moskvě Géza Andreas von Geyr, který byl předvolán na ruské ministerstvo zahraničí.

Okresní soud v Jeseníku uložil predátorovi z dokumentu V síti patnáctiměsíční nepodmíněný trest ve věznici s ostrahou. Pokusil se totiž navázat sexuální kontakt s nezletilou dívkou. Ivan H. byl v té době v podmínce za stejný čin a neplacení alimentů. Jde tak o druhého muže ze snímku, kterého poslal soud za mříže. Vyplývá to z rozsudku, který si Česká televize vyžádala. Osmatřicetiletý muž ze Slovenska se proti trestu může odvolat.

Karlův most v Praze, který je jednou z nejznámějších památek v Česku, se opakovaně stává terčem vandalů. Nové nápisy se na něm objevily naposledy před měsícem. Některé graffiti nebo značky jsou však na mostě i několik let. Čištění památky, které probíhá různými způsoby, stojí podle Technické správy komunikací zhruba půl milionu korun ročně.

Policii se nepodařilo vypátrat, kdo stál za loňským únikem informací o údajném ohrožení českých komunálních politiků jedem ricin. Ten měl do Prahy přivézt ruský diplomat. Policie případ odložila, sdělil ČT dozorující státní zástupce Marek Bodlák. Policisté případ prověřovali na základě trestního oznámení, které loni podala Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle BIS únik informací zásadně zkomplikoval práci kontrarozvědky i policie a téměř znemožnil vyšetření případu.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.

Zbylá část vyhoštěných zaměstnanců ruského velvyslanectví v pondělí po 16:40 odletěla z ruzyňského letiště do Ruska. Do letadla, které zamířilo do Moskvy, nastoupilo odhadem šest až sedm desítek lidí. Česko museli opustit kvůli kauze Vrbětice do konce května. Od úterý by na ruské ambasádě v Praze mělo působit sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) také vznikne nová pracovní skupina, která se bude zabývat možným odškodněním obyvatel v okolí Vrbětic, kde v roce 2014 explodovaly dva muniční sklady.

Z Česka zatím odletěla méně než polovina z diplomatů a zaměstnanců ruského velvyslanectví vyhoštěných z Česka kvůli kauze Vrbětice. Výjezdní příkaz obdrželo 123 ruských občanů, kteří mají do půlnoci z pondělí na úterý opustit ČR. Třicet z nich má diplomatický pas a zbytek služební. Informovalo o tom mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová s odkazem na informace ministerského konzulárního odboru.

Další vyhošťování ruských diplomatů ze zemí Evropské unie, o které Praha usilovala v reakci na případ Vrbětice, nebude na programu pondělního summitu. Uvedl to diplomatický zdroj, podle kterého se v unijních kruzích o žádné podobně viditelné akci na podporu Česka nejedná. Mimo jiné proto, že česká žádost nebyla správně načasována. Podle bruselského webu Politico vytkla nedávno německá kancléřka Angela Merkelová českému premiéru Andreji Babišovi (ANO) fakt, že Praha před vypovězením pracovníků ruské ambasády nekoordinovala svou akci s unijními spojenci.

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země Evropské unie, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení schváleném výraznou většinou 569 ze 682 hlasů europoslanci rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následné diplomatické při.

Bulharsko oznámilo, že vyhostilo jednoho ruského diplomata. Učinilo tak den poté, co prokuratura uvedla, že podezírá šest Rusů v souvislosti s výbuchy bulharských skladů munice. Kreml vzkázal, že chování Bulharska, Česka a Pobaltí nestrpí.

Hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu požadují, aby země Evropské unie v reakci na kauzu Vrbětice přistoupily ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů. Solidaritu s Českem už projevily východní země, ty západní dosud vyčkávají. Ochotě vypovídat ruské diplomaty a politickým reakcím na útok ve Vrběticích se věnovaly Události, komentáře.