Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl prohlášen za nežádoucí osobu a musí opustit Českou republiku do 72 hodin. Belgie vyhostí 21 a Nizozemsko 17 ruských diplomatů. Viní je ze špionáže a považují je za hrozbu pro bezpečnost. Moskva naopak v úterý vyhostila diplomaty pobaltských zemí. Ukrajinský prezident Zelenskyj v úterním projevu k dánskému parlamentu opět žádal o zpřísnění sankcí vůči Rusku. Mluvčí Kremlu ujistil, že válka na Ukrajině není důvodem pro použití jaderných zbraní.
„Spolu se spojenci snižujeme ruskou zpravodajskou přítomnost v EU,“ uvedla česká diplomacie. Za nežádoucího byl prohlášen jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví. Českou republiku musí opustit do 72 hodin. Na Twitteru to oznámilo české ministerstvo zahraničí. Nežádoucí osobou z ruského velvyslanectví, kterou Česko vyhošťuje, je podle Deníku N a Respektu zástupce velvyslance Feodosij Vladyševskij.
Belgie vyhostí 21 ruských diplomatů, viní je ze špionáže a považuje je za hrozbu pro bezpečnost země. Agentuře Reuters to potvrdilo ministerstvo zahraničí Belgie. Všichni působí na ambasádě v Bruselu nebo na konzulátu v Antverpách. Zemi musí opustit do 15 dnů, uvedla na Twitteru belgická ministryně zahraničí Sophie Wilmèsová.
„Toto rozhodnutí není sankcí, je spojené výhradně s národní bezpečností. Diplomatické spojení s Ruskem zůstává otevřené, ruská ambasáda může nadále fungovat a nadále podporujeme dialog,“ komentovala rozhodnutí Wilmèsová citovaná serverem Sud Info.
Nizozemsko vyhostí 17 zaměstnanců ruské ambasády, považuje je za důstojníky zpravodajských služeb a hrozbu pro bezpečnost země. Na Twitteru to oznámil nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra. Vláda se tak rozhodla na základě informací od civilní i vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby.
Podobně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu postupovaly i další země. Nizozemsko s nimi svůj krok koordinovalo, sdělil ministr Hoekstra.
Také irské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo ruského velvyslance a doporučilo mu odjezd čtyř vysoce postavených ruských diplomatů kvůli jejich chování, které podle Dublinu odporuje Vídeňské konvenci o diplomatických stycích.
Irsko a Rusko by ale nadále měly udržovat diplomatické styky, stojí v prohlášení, které na Twitteru zveřejnil irský ministr zahraničí Simon Coveney. Ve stejném textu rovněž odsoudil „válku Ruské federace proti Ukrajině, kterou považujeme za závažné porušení mezinárodního práva“.
Deset pracovníků ruských zastupitelských úřadů tento měsíc prohlásily za nežádoucí osoby pobaltské státy, Rusko zareagovalo recipročně. Současně s pobaltskými státy vyhostilo deset ruských diplomatů i Bulharsko a mezitím Polsko opustilo 45 vyhoštěných pracovníků ruského zastupitelského úřadu. Moskva přislíbila, že na tyto kroky odpoví.
Peskov: Válka na Ukrajině není důvodem pro použití jaderných zbraní
Mluvčí Kremlu Peskov tvrdí, že jaderné zbraně použije Rusko jen v případě ohrožení vlastní existence. „Jakýkoli výsledek operace (na Ukrajině) samozřejmě není důvodem pro použití jaderné zbraně,“ řekl americké veřejnoprávní stanici PBS. „Máme bezpečnostní koncepci, která zcela jasně říká, že pouze v případě ohrožení existence státu, v naší zemi, můžeme použít a skutečně použijeme jaderné zbraně, abychom odstranili ohrožení existence naší země.“
Peskov minulý týden opakovaně odmítl vyloučit, že by Rusko mohlo zvažovat použití jaderných zbraní proti tomu, co Moskva vnímá jako „existenční ohrožení“. Na otázku, za jakých podmínek by Putin nasadil jaderné síly, Peskov stejně jako nyní odpověděl, že jaderné zbraně lze použít, pokud je ohrožena existence země.
Moskva se o jaderných zbraních zmínila během války proti Ukrajině několikrát. Sám Putin 27. února nařídil uvést jaderné síly do „zvláštního režimu“ bojové pohotovosti, což odůvodnil „agresivními vyjádřeními“ představitelů členských zemí NATO a „nelegitimními“ sankcemi, které Západ uvalil na Rusko v reakci na invazi. Americký prezident Joe Biden minulý týden varoval, že USA by zareagovaly, pokud by Rusko na Ukrajině použilo jaderné zbraně.
Peskov se vyjádřil také k možnosti zastavení dodávek ruského plynu v případě, že by za něj Evropská unie odmítla platit v rublech. „Žádná platba – žádný plyn,“ řekl americké televizi. Moskva podle něj vyčká na konečnou odpověď sedmadvacítky a poté určí další kroky. „V žádném případě se ale nehodláme chovat jako charita a poskytovat západní Evropě plyn zdarma.“
Šéf Kremlu Putin minulý týden oznámil, že Moskva bude požadovat platby za plyn v rublech od takzvaných „nikoliv přátelských zemí“. Státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, na něž by se opatření mělo vztahovat, v pondělí ruský požadavek odmítly s tím, že by šlo o jednostranné porušení smluv.
Zelenskyj chce zpřísnit sankce
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním projevu k dánskému parlamentu prostřednictvím videopřenosu zopakoval svou výzvu ke zpřísnění protiruských sankcí, včetně zablokování obchodu, zastavení nákupů ruské ropy a uzavření přístavů pro ruské lodě.
Zelenskyj uvedl, že „brutalita konfliktu na Ukrajině je větší, než čeho jsme byli svědky za druhé světové války“. Připomněl přitom situaci v jihoukrajinském městě Mariupol, které je obklíčeno ruskou armádou a čelí neustálému bombardování. Podle prezidenta Ukrajiny ve městě stále zůstává uvězněno asi sto tisíc lidí.
Zelenskyj v poslední době přednesl obdobné projevy na dálku také k zákonodárcům Spojených států, Británie, Švédska, Německa, Kanady, Izraele, Japonska či Evropské unie. Ve středu se očekává jeho projev k norskému parlamentu.
Ukrajinský prezident také v úterý poděkoval předsedovi české vlády Petru Fialovi (ODS) za podporu, které se jeho zemi od Česka dostává. Uvedl to na Twitteru, přičemž zmínil humanitární pomoc i podporu v oblasti bezpečnosti a také pomoc ukrajinským uprchlíkům. „Opravdu si toho ceníme!“, píše se na jeho účtu.
Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) bude o situaci na Ukrajině jednat v Ženevě. Začátkem měsíce rada schválila rezoluci odsuzující možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu a oznámila ustavení komise, která bude tyto případy vyšetřovat.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přijel na Ukrajinu, kde bude jednat s představiteli tamní vlády o zajištění bezpečnosti jaderných elektráren. Agentura o tom informovala v komuniké, podle kterého připravila podrobné plány na ochranu těchto ukrajinských zařízení.
Na Ukrajině funguje patnáct jaderných reaktorů ve čtyřech jaderných elektrárnách. Speciální provoz platí v odstaveném Černobylu, který nyní okupují ruští vojáci. Několik dní po zahájení invaze ruské jednotky obsadily i Záporožskou jadernou elektrárnu, která je považována za největší v Evropě. Ostřelování zařízení na jihu Ukrajiny vyvolalo silnou kritiku Západu i odborníků.
