Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. EU chystá povinné plnění plynových zásobníků a společné nákupy plynu. Moskevská burza ve čtvrtek částečně obnoví obchodování s akciemi, uvedla ve středu centrální banka. Na burze se neobchoduje od 25. února, což je den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400 tisíc eur (9,8 milionu korun). Firma Nestlé v Rusku výrazně omezí aktivity, zmizí některé její produkty.
Platby v rublech se podle Putina týkají zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce, tedy i Spojených států, Kanady nebo Velké Británie. Státní plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby tímto způsobem upravil dodavatelské smlouvy. Rusko dodává plyn i do České republiky. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však uvedl, že ruský požadavek představuje porušení smlouvy.
Dodávat plyn Moskva hodlá i nadále podle plánu, změny se dotknou pouze měny pro účely zúčtování plateb, upřesnil prezident. Zdůraznil, že zmrazení ruských aktiv na Západě v odvetě za invazi na Ukrajinu zničilo vzájemnou důvěru. Centrální banka a ruská vláda nyní mají týden na to, aby určily způsoby přechodu z plateb v cizích měnách na platby v rublech, řekl Putin.
Rubl po začátku invaze prudce oslabil, k euru i dolaru odepsal desítky procent. Středeční oznámení ale ruskou měnu prudce posílilo, odpoledne stál dolar zhruba 100 rublů, zatímco ještě ráno se kurz pohyboval kolem 105 rublů. Krátce po zahájení invaze stál dolar i více než 130 rublů, před invazí méně než 80 rublů.
Důvěru k Rusku ztratily i evropské státy. Některé z nich požadují, aby Evropská unie plyn z Ruska odebírat přestala, například Německo je ale proti. Současně evropské státy hledají nové dodavatele. Spojené státy už dovoz ruského plynu zakázaly.
„Bezesporu je to opatření, které má posilnit ruskou měnu,“ komentuje hlavní ekonom společnosti DRFG Martin Slaný. Slabá měna podle něj pomáhá exportu, dovoz naopak zdražuje. Rusko přitom potřebuje dovážet hotové výrobky a technologie, analyzuje ekonom.
„Ruský rubl se běžně obchoduje, jenom ho nikdo nechce. Tímto opatřením vytvoříte poptávku, protože ti, kteří budou chtít zaplatit, budou nejdříve muset konvertovat svoji domácí měnu do rublu. Vzroste poptávka po rublech a bude to tlačit na apreciaci, respektive na posílení rublu,“ hodnotí Slaný.
Naplnit evropské zásobníky
Brusel se chystá koordinovat společné nákupy plynu jménem členských států EU s cílem posílit energetickou bezpečnost kontinentu a snížit jeho závislost na Rusku. V reakci na nový růst cen energií navrhla ve středu Evropská komise také povinné plnění plynových zásobníků do kapacity čtyř pětin a společné nákupy plynu. Unijní exekutiva však nevyslyšela volání zejména jihoevropských zemí, aby výrazněji zasáhla do trhu s energiemi nebo zastropovala jejich ceny.
Slaný považuje povinné a společné nákupy plynu za dobrý nápad za standardních ekonomických podmínek. „Bude velmi záviset na tom, jak se bude celý proces realizovat a v jaké době,“ říká ekonom. Pokud se koncentrovaná poptávka zvedne rychle, může to podle Slaného ceny plynu naopak navýšit.
Komise konstatovala, že státy mohou podnikat vlastní krátkodobá opatření jako daňové úlevy či právě stanovení horní cenové hranice. Ta však přinesou zvýšené náklady a musejí být v souladu s unijními tržními pravidly.
Určení cenového stropu je podle Slaného nebezpečné. „V tržní ekonomice je to vždy téměř to nejhorší opatření, které můžete udělat.“ Připomíná, že stejná opatření byla přijata v USA v 70. letech, kdy také rostly ceny pohonných hmot. Prodejci si přesto našli způsoby, jak nařízení obcházet. „Za přemrštěné ceny nabízeli třeba mytí oken, které bylo nedílnou součástí nákupu benzinu,“ uvádí ekonom.
Moskevská burza částečně obnovuje obchodování s akciemi
Provozovatel moskevské burzy uvedl, že zpočátku bude obchodování časově omezené a že nedovolí spekulace na pokles cen, takzvaný short-selling. Nejprve bude možné obchodovat s akciemi 33 podniků. Obchody s takzvanými blue chips, tedy s nejkvalitnějšími akciemi na trhu, se uskuteční v době od 07:50 do 12:00 SEČ. Týká se to emisí, jako jsou velké státní banky VTB a Sberbank nebo energetické kolosy Rosněfť a Gazprom, uvedla agentura Reuters.
Obchodování na burze bylo v únoru zastaveno, protože ceny akcií v reakci na invazi spadly o 50 procent i více. Tento týden se částečně obnovilo obchodování s dluhopisy, centrální banka ale na trhu intervenovala, aby zabránila cenovému kolapsu.
Ekonomové bedlivě sledují, zda je země nadále schopna plnit závazky vůči věřitelům, zatím poslední splátku úroků ale řádně splatila. V pondělí měla Moskva uhradit úroky v objemu 66 milionů dolarů držitelům eurobondů a podle zdrojů agentury Reuters tuto částku rovněž zaplatila. Ruští držitelé domácích podnikových eurobondů ale dostávají splátky se zpožděním, jestliže jde o platby, které procházejí přes zahraniční prostředníky.
Evropská komise avizuje podporu pro firmy zasažené sankcemi
Na kompenzace za protiruské sankce dosáhnou firmy z Evropské unie, budou mít nárok až na 400 tisíc eur. Evropská komise za tímto účelem uvolnila pravidla poskytování státní pomoci, která by to jinak neumožňovala. Unie zavedla proti Rusku v reakci na invazi sérii sankcí a na další se chystá.
Firmy z odvětví zemědělství, rybolovu či akvakultury budou moci dostat až 35 tisíc eur, zatímco firmy, které nejsou schopny dostat se k úvěrům, mohou využít státních garancí a subvencovaných půjček.
„V tomto kritickém okamžiku Evropská unie i nadále stojí po boku Ukrajiny a ukrajinského lidu. Proti této kruté invazi se musíme postavit, protože v sázce je i naše svoboda,“ uvedla místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová, která má v Komisi na starosti hospodářskou soutěž.
Podniky, na jejichž podnikání doléhá silný růst cen energií, mohou žádat o státní pomoc na proplacení až 30 procent nákladů. Maximum je ale stanoveno na dva miliony eur.
„Sankce, které zavedla unie a její mezinárodní partneři, závažně poškodily ruské hospodářství. Tyto sankce si ale vybírají svou daň i na evropském hospodářství a bude tomu tak i v nadcházejících měsících. Proto musíme zmírnit hospodářský dopad této války a podpořit vážně zasažené podniky a odvětví. A musíme tak učinit koordinovaným způsobem,“ doplnila Vestagerová.
Evropská komise je exekutivním orgánem EU s rozsáhlými pravomocemi, zároveň funguje jako unijní antimonopolní úřad. Už před dvěma lety komise uvolnila pravidla státní pomoci, aby vládám členských zemí umožnila napumpovat biliony eur do firem zasažených pandemií covidu-19.
Slovensko umožní vyloučit z veřejných zakázek zájemce ze zemí mimo EU
Slovenský parlament ve středu změnou zákona rozhodl, že země bude moci vyloučit z účasti na veřejných soutěžích zájemce ze zemí mimo EU. Opatření navrhla vláda v reakci na ruskou invazi na Ukrajině.
„V době, kdy Ukrajina čelí barbarskému útoku a invazi ze strany Ruska, Slovensko i celá Evropská unie přijímají opatření s cílem posílit svou bezpečnost a pomoci válkou zmítané sousední zemi. Není důvod, abychom penězi daňových poplatníků financovali výrobu zbraní, které se následně obrátí proti nám nebo proti našemu sousedovi,“ řekla poslancům vicepremiérka Veronika Remišová k uvedené změně zákona o veřejných zakázkách.
Až předlohu podepíše prezidentka Zuzana Čaputová, bude moci vláda už od dubna stanovit seznam zemí, z nichž se zájemci nebudou moci zapojit do veřejných zakázek na Slovensku. Kabinet tak bude moci učinit například z důvodu zajištění bezpečnosti nebo zahraničněpolitických a hospodářských zájmů státu.
Slovensko dováží z Ruska zejména energie, například ropu a zemní plyn. Ruská firma TVEL už dříve uspěla v tendru na dodávky jaderného paliva na Slovensko. Po ruské invazi na Ukrajinu slovenští politici oznámili, že Slovensko zváží možnost odebírat toto palivo také od jiných dodavatelů. Podle odborníků taková změna ale není jednoduchá.
Nestlé výrazně omezuje výrobu v Rusku
Švýcarský potravinářský gigant Nestlé výrazně omezí své obchodní aktivity v Rusku, podle Reuters tam zastaví například prodej značek KitKat a Nesquik. Firma ve středu také uvedla, že v Rusku se teď soustředí na dodávky důležitých potravin, jako je dětská výživa, a že nepředpokládá, že by v této zemi v dohledné době vytvářela zisk.
Nestlé kvůli setrvávání na ruském trhu o víkendu kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Firma sice v Rusku již dříve omezila činnost, nicméně na rozdíl od řady jiných mezinárodních podniků se z ruského trhu zcela nestáhla. Nestlé kvůli tomu v uplynulých týdnech čelila kritice také ze strany zákazníků, aktivistů a politiků.
Firma už dříve oznámila, že v Rusku omezila dovoz i vývoz zboží, přerušila veškerou inzerci a pozastavila kapitálové investice. „Stojíme na straně ukrajinského lidu a našich 5800 tamních zaměstnanců,“ uvedla ve středu firma. Upozornila také, že lidem, které zaměstnává v Rusku, bude nadále vyplácet mzdy.
Nestlé vyrábí například kávy Nescafé a Nespresso, čokoládové tyčinky Kit Kat, cereálie Nesquik, kořenící směsi Maggi nebo potravu pro domácí mazlíčky Purina Pro Plan a Friskies. V České republice patří do skupiny Nestlé továrny Zora Olomouc a Sfinx Holešov se značkami Orion, Margot, Kofila, Bon Pari či Jojo.
Akcie Nestlé ve středu na burze v Curychu vykazovaly mírný zisk, po poledni už ale odepisovaly téměř jedno procento a byly těsně nad hranicí 119 franků. Jejich roční maximum je těsně pod 130 franků.
