Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jako realističtější cestu proto vidí pokračovat ve vyzbrojování ukrajinské armády, aby si sama postupně dokázala svůj vzdušný prostor chránit. Ministr je také velmi obezřetný k úvahám Polska o vyslání vojenských jednotek na Ukrajinu.
Místo vyhlášení bezletové zóny je lepší Ukrajinu dobře vyzbrojit, soudí Lipavský
28 minut
Události, komentáře: Ministr Lipavský o mírových silách OSN a bezletové zóně
O vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou již mnohokrát žádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok však následně vždy odmítli Američané, vedení NATO i představitelé Evropské unie.
Její vyhlášení by totiž znamenalo závazek ji aktivně zajišťovat. To by následně zřejmě vedlo k přímému vojenskému střetu s Ruskem, kterému se snaží Západ vyhnout. Zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou by mohlo rozpoutat světovou válku, řekl počátkem března například předseda Evropské rady Charles Michel.
Lipavský řekl, že vyhlášení bezletové zóny by znamenalo přímou konfrontaci s Ruskem a následnou eskalaci současné situace. Připomněl, že Rusko i USA si úzkostlivě hlídají, aby se nedostaly do vzájemné kolize.
Šedivý: Rusko by si trouflo jít proti západním silám
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý, který byl dalším hostem pořadu, zmínil, že pokud by zónu někdo vyhlásil, musel by ji rovněž prosadit (do života). Také on se domnívá, že schůdnější cestou je nyní dobře vyzbrojovat ukrajinskou armádu protiletadlovými a protiraketovými systémy. Bezletová zóna by sice nebyla vyhlášena, ale vytvořily by se podmínky k tomu, aby prostor nad Ukrajinou byl poměrně dobře chráněn.
Zároveň Šedivý odhadl, že pokud by byla bezletová zóna vyhlášena, Rusko by si trouflo jít proti západním vojenským silám. „Konflikt ve vzduchu by měl v sobě velký potenciál se rozšířit i mimo území Ukrajiny,“ varoval generál ve výslužbě a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu.
Síly NATO by se sice podle něj dokázaly prosadit proti ruské vojenské síle, ale následky tohoto střetu by byly zničující.
Co s polským návrhem
Polsko minulý týden oznámilo, že na čtvrtečním summitu NATO formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Měla by být zároveň schopna se bránit. Detaily tohoto plánu – například mise pod hlavičkou OSN – ještě nejsou známy. Ale řada států NATO, včetně Německa, jej odmítá.
Vedoucí Informační centra OSN pro ČR Michal Broža v pořadu Události, komentáře zmínil, že jediným orgánem, který může rozhodnout o legálním použití vojenské síly, je Rada bezpečnosti, kde má ovšem Rusko právo veta. Není proto reálné, že by takováto rezoluce o misi prošla.
K variantám, jak tuto patovou situaci obejít, Broža dodal, že sice Valné shromáždění OSN může dát doporučení Radě bezpečnosti, ale legální rozhodnutí je v rukách Rady, potažmo jejích pěti stálých členů. K nim patří i Rusko.
Lipavský k polskému návrhu řekl, že je „velmi obezřetný k vysílání jakýchkoliv jednotek, protože to může vést k další eskalaci, jejímiž svědky opravdu nechceme být.“
Dodal, že nynější mimořádné situaci, kdy Rusko narušuje samé základy mezinárodního práva, jak byly ustaveny po roce 1945, odpovídají i přijatá mimořádná opatření Západu. Tedy vojenská a humanitární pomoc Ukrajině plus ekonomické sankce a snaha o co největší izolaci Ruska na mezinárodní scéně.
Lipavský zároveň uznal, že OSN není zkonstruována tak, aby mohla být použita pro účel vyslání mírových síl na Ukrajinu.
Lze reformovat OSN?
Broža připomněl hlasy volající po reformě OSN s tím, že je v rukách členských států. K úvahám o vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti – například od předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského – řekl, že jakékoliv vylučování naráží na Radu bezpečnosti a její členy.
Lipavský dodal, že je to nekonečná debata o reformě OSN a že klíčové mocnosti na světě nejsou schopny se domluvit na změnách. Z této reality ale mohou profitovat úžeji založené organizace, například regionálního charakteru.
V další části pořadu se ministr zahraničí vyjádřil i k úvahám o vstupu Finska a Švédska do NATO. Je to na rozhodnutí jejich obyvatel, protože vojensky i ekonomicky jsou oba státy připraveny vstoupit „přes noc“.
Lipavský se nicméně domnívá, že je lepší to nyní neuspěchávat a připravit si všechny záležitosti související se vstupem. Dodal, že občané obou států jsou této variantě stále více nakloněni. „Až s takovou žádostí přijdou, nepochybuji o jejich rychlém přijetí,“ konstatoval.
