Reportáže ČT z Ukrajiny

Charkovská oblast, rozkládající se ve východní části Ukrajiny při hranicích s Ruskem, je stále z velké části zamořená minami a výbušninami. K jejich rychlejšímu odstranění by měl mimo jiné pomoci český odminovací systém Božena. Ženisté z Charkovské oblasti jsou i dva roky po stažení ruských sil z tohoto regionu v kritické situaci. V regionu natáčel štáb ČT se zpravodajkou Barborou Maxovou.

Ruské síly dál zvyšují tlak ve směru na strategicky klíčový Pokrovsk, který je označován za bránu do Doněcké oblasti. V troskách jsou obytné domy, průmyslové objekty i silniční most na hlavním tahu. Pětina obyvatel ve městě zůstává i přesto, že chybí pitná voda a často i elektřina. Situaci v ostřelovaném městě mapoval štáb České televize.

Ukrajina dál pátrá po dětech, které odvlekla ruská armáda. Podle úřadů jich deportovala nejméně dvacet tisíc. Mezi nimi i čtyřicet osm dětí ze sirotčince v Chersonu. Většina z nich byla mladší pěti let a naděje na jejich navrácení je mizivá. V chersonském sirotčinci natáčel štáb České televize.

Už třetím rokem Rusko terorizuje ukrajinské pohraničí. Desítky tisíc lidí si tu musely zvyknout na život v nejistotě. Pravidelné ostřelování přináší zkázu a chaos. Zničené jsou ulice, dětská hřiště i celá sídliště. Moskva do oblasti posílá rakety či naváděné pumy. I proto Kyjev žádá od svých spojenců systémy protiletecké obrany. Ukrajinští vojáci mezitím staví v pohraničí další opevnění. Následky ruských úderů přímo na východě Ukrajiny zjišťoval reportér ČT Jan Řápek.

Ruské drony a dělostřelectvo denně útočí na jihoukrajinský Cherson, ze kterého se po protiofenzivě Kyjeva musely kremelské síly před dvěma lety stáhnout. Okupanti za sebou zanechali vybrakované regionální muzeum, z něhož odvezli tisíce předmětů včetně zlata či zbraní. S pracovníky muzea, kteří ve městě plánují zůstat i přes každodenní stav ohrožení, natáčel štáb ČT se zpravodajkou Barborou Maxovou.

Plnohodnotná válka na Ukrajině pokračuje už třetím rokem a stále častějším terčem je v poslední době Oděská oblast. Konflikt tam doléhá i na populaci delfínů. Kvůli ruské agresi jich podle odhadů mohlo v celém Černém moři uhynout až devadesát tisíc. Problém představují zejména sonary válečných lodí, které delfíny matou, zjistila od místních mořských biologů zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Oficiální údaje ze srpna mluví o padesáti tisících pohřešovaných na Ukrajině, většinou jde o vojáky, kteří zmizeli na frontě. O lidech, kteří zmizeli, se v zemi mluví jako o „těch mezi nebem a zemí“. Právě rodiny se do hledání příbuzných často pouštějí samy a někteří dokonce vyrážejí do obcí na frontě. Jedním z nich je Jurij, který bloumá ulicemi Pokrovsku, aby našel svého syna. Natáčela s ním zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Spojené státy poprvé pošlou na Ukrajinu takzvané klouzavé bomby, které po vypuštění mohou zasáhnout cíl vzdálený až sto třicet kilometrů. Právě leteckými bombami ruská armáda měsíce ničí města v blízkosti fronty nebo hranic s Ukrajinou. Pravidelným terčem je mimo jiné Charkov. Tam natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.

Ruská válka na Ukrajině stírá z povrchu celá města. Patří mezi ně i Časiv Jar v Doněcké oblasti. Ruské jednotky zabraly jeho východní část, pak se jejich postup zastavil. Bombardování ovšem neustává. Místní, kteří zůstali, jsou zcela závislí na humanitární pomoci.

Ruská invazní vojska na východě Ukrajiny dál postupují ke klíčovému městu Pokrovsk. Jeho obsazením by Moskva získala podle analytiků strategickou výhodu pro ovládnutí Donbasu. S ukrajinskými vojáky, kteří oblast brání, natáčeli těsně u frontové linie zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger.

Ruská armáda podle Kyjeva už delší dobu nezaznamenala žádný výrazný územní zisk. V posledních několika dnech polevuje tlak i na pokrovské frontě v Doněcké oblasti, kde se snížil počet útoků na strategické město. Ruská armáda se podle zpráv z bojiště začala soustřeďovat na frontová křídla. Ukrajinci nasadili rezervní brigády a snaží se narušovat ruské týlové pozice, přiblížila z Ukrajiny zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Domovy museli kvůli ostřelování v posledních týdnech opustit také lidé v Charkovské oblasti. Útočiště našli uprchlíci mimo jiné v jejím centru – v budově bývalých vysokoškolských kolejí. I tam je přitom stále ohrožují ruské rakety a drony. Provozovatelé těchto ubytovacích zařízení proto povolili natáčení jen ve vnitřních prostorách. Reportáž připravil zpravodaj ČT Jan Řápek.

Moskva oznámila, že posílá další dělostřelectvo do ruské Kurské oblasti, kde pokračuje průnik ukrajinských jednotek. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj ho označil za preventivní tah, který má zabránit obsazení města Sumy. Právě Sumský region na Ukrajině nepřestává čelit silnému ostřelování, útoky tak dál vyhánějí tamní obyvatele z domovů v pohraničí. V oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.

Ukrajina zavádí některé reformy po vzoru Evropské unie. Loni přijaté změny se dotkly rybolovu, proti čemuž se ale postavily některé velké firmy, které v tomto segmentu podnikají. Ukrajinští rybáři se musí také potýkat s dopady války. Některé říční toky jsou znečištěné, jinde je rybaření zakázané.

V Charkovské oblasti na Ukrajině skončila sklizeň, ale ruští vojáci jsou nedaleko a nad hlavami ukrajinských sedláků létají rakety útočící armády. Střela před měsícem zasáhla i základnu jedné zemědělské firmy. Ještě před rokem její sýpky plnily stovky tun zrna. Dnes místo úrody mají rolníci pod střechou jen sutiny a spoušť. V Charkovské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.

Ukrajinská Sumská oblast od června zaznamenala přes dva tisíce případů ostřelování z ruské strany. To v posledních dnech ještě zesílilo kvůli ukrajinskému průniku do Kurské oblasti. I proto ukrajinské úřady omezily pohyb civilistů v pásmu dvaceti kilometrů od hranic. V Sumské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.

Ukrajinská Oděsa se i přes probíhající válku snaží nalákat do města turisty. Mimo známé památky jako chrám Proměnění Páně či národní divadlo opery a baletu tu vždy bylo vyhlášené místní delfinárium. To musí od války čelit mnoha problémům. Například v červnu museli kvůli hrozícímu nebezpečí přesunout do španělské Valencie dvě běluhy, jejichž případná evakuace by byla složitá. O delfináriu a jeho problémech natáčela se štábem ČT zpravodajka Darja Stomatová.

Přes pokračující ruskou agresi se miliony Ukrajinců snaží žít život jako dříve a vyráží na letní dovolené. Množství lidí proto míří z vnitrozemí na jižní černomořské pláže. Úřady ale z bezpečnostních důvodů mnoho resortů uzavřely. Některé z nich kvůli ruským útokům chátrají už přes dva roky, další jejich majitelé kvůli zákazům nemohou legálně otevřít. V Oděské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.

Koncem července uplynou dva roky od výbuchu ve věznici v ukrajinské Olenivce. Zemřelo tam tehdy 53 ukrajinských válečných zajatců a další desítky utrpěly zranění. Rusko tvrdilo, že zařízení zasáhla raketa HIMARS vypálená ukrajinskými vojáky, což ale Kyjev odmítl, a také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedl, že to neodpovídá jeho zjištění. Po dvou letech se někteří z přeživších rozhodli promluvit.

Většina ukrajinských sportovců se na olympiádu v Paříži kvůli agresi Moskvy připravuje v zahraničí. Někteří mají obavy z napětí s ruskými soupeři. Už dřív na různých soutěžích hrozila ukrajinským sportovcům diskvalifikace třeba za to, že soupeři ze země agresora nepodali ruku. Do Paříže pojede 140 ukrajinských sportovců, což je nejméně v historii.

Ukrajinci si v době války silně zakládají na svém kulturním dědictví. Jeho důležitou součástí jsou i dřevěné církevní kostely. Čeští vědci jim do ruské invaze pomáhali s výzkumem těchto kulturních památek. Nyní se bádání kvůli válce zastavilo. Ukrajinští památkáři si navíc zoufají, že kvůli ní vláda nemá peníze na uchování historie, informuje zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

V boji proti ruské invazi podporují ukrajinské obránce také dobročinné organizace. V zemi je více než pět tisíc registrovaných dobrovolníků, kteří pomáhají civilistům i vojákům. Do seznamu ale nespadají nezletilí. Právě děti často pořádají sbírky na financování ukrajinské armády. Se dvěma z nich natáčela reportérka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Na Ukrajině roste počet firem, které zaměstnávají válečné veterány. Těch je registrováno na milion dvě stě tisíc. Je po nich poptávka i proto, že za poslední tři roky se počet lidí v produktivním věku na Ukrajině snížil o sedmadvacet procent.

Na Ukrajinu se podařilo vrátit skoro čtyři sta dětí z okupovaných území a Ruska. Více než 1,5 milionu dětí je podle odhadů stále na anektovaném území. Moskva tvrdí, že jich odtud ruské úřady odvezly více než tři sta tisíc. Další tisíce nezletilých se chystají Rusové podle Kyjeva během léta deportovat pod záminkou rehabilitace v letních táborech.