Reportáže ČT z Ukrajiny

Už půl roku se jihoukrajinský Cherson stává terčem nejen ostřelování, ale i útoků dronů. Jen za poslední měsíc jich chersonské úřady napočítaly přes jeden a půl tisíce. Zemřelo při nich devět lidí a dalších minimálně sto utrpělo zranění. Přímo v Chersonu natáčel štáb ČT.

Ruská invazní armáda vyslala podle Kyjeva na 150 tisíc vojáků do tří nejaktivnějších oblastí u fronty na východě Ukrajiny. Polovina z nich se soustředí na strategicky významný Pokrovsk v Doněcké oblasti. Armáda napadeného státu připustila, že ruské síly v posledních dnech zničily nebo obsadily několik jejích pozic v okolí. Na místě natáčel štáb České televize.

Rusko v pátek použilo 93 raket a střel a skoro dvě stě dronů k jednomu z největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Údery mířily na elektrické stanice a plynárenská zařízení, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Exploze se ozývaly po celé zemi včetně západu. Vedení Ivano-Frankivské oblasti na západě země informovalo, že šlo o největší útok v regionu od začátku plnohodnotné ruské invaze před necelými třemi lety.

Spojené státy varují, že by Rusko mohlo brzy na Ukrajinu opět zaútočit ničivou balistickou střelou Orešnik. Novou zbraň však Washington nepovažuje za rozhodující pro vývoj války. Ruské bomby mezitím dále dopadají na civilní cíle, například počet obětí po ruském zásahu kliniky v Záporoží stoupl na osm. Právě jih Ukrajiny zůstává častým terčem úderů, protivzdušné obraně navzdory. Ve městě Vylkove natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Ukrajinská ekonomika reaguje na probíhající mobilizaci. Lidí je málo, a tak firmy přijímají i seniory. Podle personálních agentur to dělá přes 63 procent zaměstnavatelů v zemi. Ještě před dvěma lety dostalo práci pět tisíc lidí důchodového věku, teď je to třikrát víc, zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. Válka tak paradoxně otevřela dveře na pracovní trh dříve diskriminované skupině.

Nemají v rukou zbraně, ale přesto tvoří přední linii v boji proti ruskému teroru. Úkolem pracovníků ukrajinských elektráren je nepřetržitě zajišťovat dostatek energie pro miliony lidí po celé zemi. Stejně jako v předchozích dvou zimách přitom ruští agresoři soustřeďují své údery právě na civilní infrastrukturu.

Průnik Ukrajinců do Kurské oblasti v Rusku pomohl stabilizovat situaci severně od Charkova. Vojáci úspěšně drží obranu Vovčansku už několik měsíců. Přestože ruská armáda každý den posílá do útoku pěchotu a techniku, počet leteckých úderů na město se snížil z desítek na jednotky. Štáb ČT strávil den a noc v zákopech pod Vovčanskem.

Hasiče považují lidé za hrdiny i v době míru. Ve válce to platí ještě více. Štáb České televize natáčel s těmi z ukrajinského města Myrnohrad, kteří jako jediní zasahují tak blízko fronty a při práci riskují své životy. Nehledě na to jsou odhodláni chránit zbylé obyvatele města tak dlouho, jak to jen půjde.

Už od začátku ruské invaze je v ukrajinské společnosti patrná solidarita a enormní snaha pomáhat druhým. Sami dobrovolníci se ale často musí spolehnout na podporu dárců. Jednoho takového, kterému pomáhají Češi, sleduje napříč pokračujícím válečným konfliktem štáb České televize.

Do měst u ukrajinské fronty se pomalu vkrádá třetí válečná zima. Úřady odpojují obce od centrálního topení a dodávek vody, aby mrazy neponičily infrastrukturu. Lidé nakupují dřevo, brikety a pece. Nejhorší bude zima pro staré lidi, kteří přišli o domov, odmítají odjet a sami se o sebe nepostarají. Mezi nimi je i paní Tamara, se kterou v Lymanu natáčela Darja Stomatová.

Charkovská oblast, rozkládající se ve východní části Ukrajiny při hranicích s Ruskem, je stále z velké části zamořená minami a výbušninami. K jejich rychlejšímu odstranění by měl mimo jiné pomoci český odminovací systém Božena. Ženisté z Charkovské oblasti jsou i dva roky po stažení ruských sil z tohoto regionu v kritické situaci. V regionu natáčel štáb ČT se zpravodajkou Barborou Maxovou.

Ruské síly dál zvyšují tlak ve směru na strategicky klíčový Pokrovsk, který je označován za bránu do Doněcké oblasti. V troskách jsou obytné domy, průmyslové objekty i silniční most na hlavním tahu. Pětina obyvatel ve městě zůstává i přesto, že chybí pitná voda a často i elektřina. Situaci v ostřelovaném městě mapoval štáb České televize.

Ukrajina dál pátrá po dětech, které odvlekla ruská armáda. Podle úřadů jich deportovala nejméně dvacet tisíc. Mezi nimi i čtyřicet osm dětí ze sirotčince v Chersonu. Většina z nich byla mladší pěti let a naděje na jejich navrácení je mizivá. V chersonském sirotčinci natáčel štáb České televize.

Už třetím rokem Rusko terorizuje ukrajinské pohraničí. Desítky tisíc lidí si tu musely zvyknout na život v nejistotě. Pravidelné ostřelování přináší zkázu a chaos. Zničené jsou ulice, dětská hřiště i celá sídliště. Moskva do oblasti posílá rakety či naváděné pumy. I proto Kyjev žádá od svých spojenců systémy protiletecké obrany. Ukrajinští vojáci mezitím staví v pohraničí další opevnění. Následky ruských úderů přímo na východě Ukrajiny zjišťoval reportér ČT Jan Řápek.

Ruské drony a dělostřelectvo denně útočí na jihoukrajinský Cherson, ze kterého se po protiofenzivě Kyjeva musely kremelské síly před dvěma lety stáhnout. Okupanti za sebou zanechali vybrakované regionální muzeum, z něhož odvezli tisíce předmětů včetně zlata či zbraní. S pracovníky muzea, kteří ve městě plánují zůstat i přes každodenní stav ohrožení, natáčel štáb ČT se zpravodajkou Barborou Maxovou.

Plnohodnotná válka na Ukrajině pokračuje už třetím rokem a stále častějším terčem je v poslední době Oděská oblast. Konflikt tam doléhá i na populaci delfínů. Kvůli ruské agresi jich podle odhadů mohlo v celém Černém moři uhynout až devadesát tisíc. Problém představují zejména sonary válečných lodí, které delfíny matou, zjistila od místních mořských biologů zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Oficiální údaje ze srpna mluví o padesáti tisících pohřešovaných na Ukrajině, většinou jde o vojáky, kteří zmizeli na frontě. O lidech, kteří zmizeli, se v zemi mluví jako o „těch mezi nebem a zemí“. Právě rodiny se do hledání příbuzných často pouštějí samy a někteří dokonce vyrážejí do obcí na frontě. Jedním z nich je Jurij, který bloumá ulicemi Pokrovsku, aby našel svého syna. Natáčela s ním zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Spojené státy poprvé pošlou na Ukrajinu takzvané klouzavé bomby, které po vypuštění mohou zasáhnout cíl vzdálený až sto třicet kilometrů. Právě leteckými bombami ruská armáda měsíce ničí města v blízkosti fronty nebo hranic s Ukrajinou. Pravidelným terčem je mimo jiné Charkov. Tam natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.

Ruská válka na Ukrajině stírá z povrchu celá města. Patří mezi ně i Časiv Jar v Doněcké oblasti. Ruské jednotky zabraly jeho východní část, pak se jejich postup zastavil. Bombardování ovšem neustává. Místní, kteří zůstali, jsou zcela závislí na humanitární pomoci.

Ruská invazní vojska na východě Ukrajiny dál postupují ke klíčovému městu Pokrovsk. Jeho obsazením by Moskva získala podle analytiků strategickou výhodu pro ovládnutí Donbasu. S ukrajinskými vojáky, kteří oblast brání, natáčeli těsně u frontové linie zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger.

Ruská armáda podle Kyjeva už delší dobu nezaznamenala žádný výrazný územní zisk. V posledních několika dnech polevuje tlak i na pokrovské frontě v Doněcké oblasti, kde se snížil počet útoků na strategické město. Ruská armáda se podle zpráv z bojiště začala soustřeďovat na frontová křídla. Ukrajinci nasadili rezervní brigády a snaží se narušovat ruské týlové pozice, přiblížila z Ukrajiny zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Domovy museli kvůli ostřelování v posledních týdnech opustit také lidé v Charkovské oblasti. Útočiště našli uprchlíci mimo jiné v jejím centru – v budově bývalých vysokoškolských kolejí. I tam je přitom stále ohrožují ruské rakety a drony. Provozovatelé těchto ubytovacích zařízení proto povolili natáčení jen ve vnitřních prostorách. Reportáž připravil zpravodaj ČT Jan Řápek.

Moskva oznámila, že posílá další dělostřelectvo do ruské Kurské oblasti, kde pokračuje průnik ukrajinských jednotek. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj ho označil za preventivní tah, který má zabránit obsazení města Sumy. Právě Sumský region na Ukrajině nepřestává čelit silnému ostřelování, útoky tak dál vyhánějí tamní obyvatele z domovů v pohraničí. V oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Řápkem.

Ukrajina zavádí některé reformy po vzoru Evropské unie. Loni přijaté změny se dotkly rybolovu, proti čemuž se ale postavily některé velké firmy, které v tomto segmentu podnikají. Ukrajinští rybáři se musí také potýkat s dopady války. Některé říční toky jsou znečištěné, jinde je rybaření zakázané.