Reportáže ČT z Ukrajiny

Ukrajina je neustále pod tlakem ruské okupační armády. Ruské drony v noci na středu útočily hlavně na Záporoží, kde zranily devatenáct lidí. A pokračuje i bitva o Pokrovsk. Z nedalekého města Dobropillja se proto stává jižní pevnost donbaského valu. Štáb ČT se do stále víc zdevastovaného města nyní po několika měsících vrátil.

Kosťantynivka je podobně jako Pokrovsk jednou z pevností, která brání donbaský val. O ten by Ukrajina přijetím americko-ruského návrhu po jedenácti letech bojů přišla. Město je nyní obklíčené ze tří stran. Ruská armáda už na východní okraj posílá diverzní jednotky, které připravují půdu pro obsazení Kosťantynivky. Ve městě natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová a kameraman Jan Schürger.

Chlapec Platon z ukrajinského Pokrovsku, který se Rusové přes rok snaží dobýt, se několik měsíců sám staral o těžce nemocné sourozence. Dětem před více než rokem zemřela babička, matka se o chlapce kvůli psychickému onemocnění nemohla starat. Začátkem léta se děti dostaly do centra pomoci v Černovicích.

Drony naprosto mění podobu války, která je méně osobní, útoky na lidi často připomínají počítačovou hru, přiblížila zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Popsala také, jaké druhy bezpilotních strojů vojáci v rusko-ukrajinské válce využívají.

Ukrajinský Cherson si připomíná třetí výročí svého osvobození. Svobodný ale stále není – sužuje ho ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru či záplavy po zničení Kachovské přehrady. Patří tak k nejzkoušenějším místům na Ukrajině, přesto v něm navzdory velkému nebezpečí zůstává 70 tisíc lidí. Od léta roku 2022 podnikl do Chersonu štáb ČT s reportérkou Barborou Maxovou a kameramanem Liborem Ungermannem šest cest. Pro pořad Reportéři ČT tak zachytil, jak se město pod tlakem ruských okupantů mění.

Válka značně zhoršuje finanční situaci Ukrajinců. Inflace zvedá ceny a obyvatelé napadené země chudnou. Často si proto berou půjčky a upřednostňují valuty. Rozšířilo se i využívání internetového bankovnictví, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Nevládní organizace Arnika za finanční podpory České rozvojové agentury mapuje na Ukrajině sanace ekologických zátěží v Dněpropetrovské oblasti. Region je trvale zatížený znečištěním z těžkého průmyslu a od počátku ruské agrese i válkou. Mezinárodní průzkum se zaměřuje na čtyřicet dalších rizikových lokalit. Na životní prostředí mají zničující důsledky třeba provoz těžké techniky, ostřelování průmyslových objektů nebo požáry. Informace o možných znečištěných lokalitách odborníkům předávají hasiči a záchranáři. Ekologové se ale dostanou jen do zlomku doporučených míst.

Od začátku ruské invaze více než 360 Ukrajinců zemřelo kvůli minám a nevybuchlé munici – z toho jednadvacet dětí. Zranění utrpělo přes tisíc osob. Nejčastěji ve městech a vesnicích u fronty. Přes práci pyrotechniků je zaminovaných sto třicet kilometrů čtverečních. V zemi proto probíhá intenzivní informační kampaň o hrozícím nebezpečí.

Cherson patří mezi nejvíce ostřelovaná ukrajinská města, čelí úderům každý den, přesto tam zůstává přes šedesát tisíc lidí. Pohyb po městě je nebezpečný a řada místních proto využívá služeb takzvaného sociálního taxi. Dobrovolníci v pancéřovaných vozech s rušičkami je denně vozí i po nejrizikovějších čtvrtích, například když potřebují do nemocnice. Stejná organizace pomáhá také s odklízením trosek a s provizorními opravami domů poničených ruskými útoky a v bezpečí krytů pořádá dětské kroužky nebo vyučování.

Rusko od léta stupňuje útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu. Tratě a důležité dopravní uzly jsou pod palbou i několikrát týdně. Jedním z nich je Lozová v Charkovské oblasti, kam letecká puma dopadla i v noci na neděli. Úřady hlásí nejméně pět zraněných. Ukrajincům se ale daří tratě rychle opravit, zjistila na místě zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Ruská armáda podle ukrajinských vojenských analytiků obsadila před několika dny vesnici Terneve v Dněpropetrovské oblasti. Do regionu vtrhli okupanti koncem léta. Už před měsícem Kyjev vyzval k evakuaci bezmála dvaceti vesnic. Dobrovolníci z oblasti odvážejí do bezpečí kromě lidí také jejich zvířata. Natáčela s nimi zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Ukrajina hodlá v příštím roce podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyrobit vlastní rakety a drony v přepočtu za víc než 700 miliard korun. Už teď je přes devadesát procent bezpilotních letounů používaných na bojišti domácí výroby. Některé armádní jednotky vytvářejí přímo u frontové linie vlastní dílny na opravu a výrobu dronů. Na místě natáčela zpravodajka Ilona Zasidkovyčová.

Ukrajinský umělec Oles Klimenko šíří povědomí o rusko-ukrajinské válce skrze tradiční umění, jako jsou například ikony na bednách od munice. Vyobrazení svatého Petra na desce z muniční bedny od Bachmutu dostal například český prezident Petr Pavel. „Z vlády říkali: ‚Nevíme, co darovat prezidentovi. Poslyš, ty něco nemáš?‘. A já na to: ‚No, mám ikonu svatého Petra. Jasně, vždyť on je Petr Pavel!‘“ přiblížil předání spoluautor iniciativy Ikony na bednách od munice Klimenko. Jednu z takových ikon dostal i americký ministr zahraničí Marco Rubio, britský král Karel III. nebo další političtí představitelé, napsal server The New Voice of Ukraine.

Klíčem každé armády je pěchota, včetně té ukrajinské. I když se válka s novými technologiemi změnila, jen vojáci na nejtěžších místech fronty určují, kdo drží území pod kontrolou. S pěchotou 58. brigády, která už rok a půl brání území na severu Charkovské oblasti, natáčeli zpravodajka Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger.

Ačkoliv nyní Světlana bydlí a pracuje na Ukrajině, dvacet let prožila v Česku. Dnes na frontě zachraňuje životy, díky českému občanství ale může spolurozhodnout o výsledku nadcházejících sněmovních voleb. Stejně jako ona budou podle očekávání volit nižší desítky českých krajanů žijících na Ukrajině. Musí si jen zažádat o voličský průkaz – osobně nejpozději do 1. října na obecním úřadě v místě trvalého bydliště v Česku, poštou nebo přes datovou schránku pak do 26. září.

Přestože jsou ruské fotbalové kluby vyloučeny z mezinárodních soutěží, Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) jim stále vyplácí finance ze solidárních fondů. Ty mají zajišťovat konkurenční rovnováhu a podporovat týmy, které nejsou na turnajích tak úspěšné. Za poslední tři sezony jim UEFA dala v přepočtu skoro 270 milionů korun. Naopak peníze pro pětici týmů z východní Ukrajiny, která se už několik let brání otevřené ruské invazi, se zdržely. To podle unie způsobila švýcarská banka. „Svou odpověď zdůvodnili tím, že nemohou určit, jestli je (náš klub) na ukrajinském, sporném nebo okupovaném území,“ popsal generální ředitel charkovského celku Metalist 1925 Anton Ivanov.

Masivní požár v ukrajinském Dnipru zničil centrální sklad Člověka v tísni. Nezisková organizace v těchto prostorách skladovala pomoc na celou zimu a plánovala ji postupně předat lidem na frontové linii. Šlo například o brikety, stavební materiál na opravu domů či hygienické potřeby. Škody organizace odhaduje na dvacet milionů korun. Příčina požáru není známá, má ji odhalit probíhající vyšetřování. Nešlo však o ruský útok. Úřady odmítly oficiálně situaci komentovat, podle zdrojů štábu ČT však Ukrajinci v místě skladovali i vojenský materiál, který mohl oheň způsobit.

Protivzdušnou obranu, která na Ukrajině sestřeluje ruské útočné drony, podporují i Češi. Dobrovolníci z organizace Člověčina z Královéhradeckého a Olomouckého kraje vybrali peníze a nakoupili víceúčelové auto pro jednotku z východu napadené země. Ta díky tomu může působit rychleji a efektivněji, na kontě už má padesát sestřelů.

Na pozadí snah o mírové vyjednávání Ukrajina zintenzivňuje budování obranných linií. Ty mají chránit území před případnou další ruskou ofenzivou. Budovaná obrana se ale potýká s kritikou. Vojáci i civilní obyvatelé kritizují například kvalitu některých prvků a hovoří se i o možné korupci.

Jedním z nejpalčivějších aspektů plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, která trvá již tři a půl roku, jsou ukrajinské děti zavlečené do Ruska. Domů se zpátky podařilo dostat jen zlomek z nich. Americká první dáma Melania Trumpová nedávno apelovala na ruského vůdce Vladimira Putina, aby utrpení ukrajinských dětí ukončil.

Na první pohled se život ve velkých ukrajinských městech neliší od života v jiných městech v Evropě, dokud nedoje k úderu, říká zpravodajka ČT Barbora Maxová. Kyjev se vypořádává se čtvrtečním masivním ruským vzdušným útokem, avšak život v ukrajinské metropoli se nezastavil. Ve frontových oblastech je ovšem situace jiná. Lidé podle Maxové popisují, že se bojí usnout, protože nevědí, jestli se ještě probudí.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

Bezstarostný dětský svět se ukrývá několik metrů pod podlahou školky v Kramatorsku. Jen v relativním bezpečí tam vyrůstá budoucí generace ostřelovaného města, které se nachází necelých dvacet kilometrů od fronty. Jeho obyvatelé s obavami vyhlížejí závěry jednání o možném míru v rusko-ukrajinské válce.

Ukrajina ve stínu summitu na Aljašce stále čelí útokům ze strany Moskvy. Kvůli postupu ruské armády se z obce Bilozerske nedaleko města Dobropillja museli evakuovat také Maxim a Valerija. „Hlavně aby náš dům zůstal. Nějak to přežijeme,“ uvedla Valerija. Kyjev je mezitím jasně proti odevzdání celého Donbasu i dalším územním ústupkům okupantům. „Donbas byl vždycky Ukrajina, je to naše vlast. Nechceme být pod Ruskem, chtěli bychom se vrátit domů, ale bohužel, náš dům už nestojí, nemáme kam jít,“ sdělila Natalija, která nejdříve utekla z Myrnohradu u Pokrovsku a nyní prchá znovu. Běženci končí v tranzitním centru v Pavlohradu.