Unesené ukrajinské děti se bojí odvodu do ruské armády

Nahrávám video

Jedním z nejpalčivějších aspektů plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, která trvá již tři a půl roku, jsou ukrajinské děti zavlečené do Ruska. Domů se zpátky podařilo dostat jen zlomek z nich. Americká první dáma Melania Trumpová nedávno apelovala na ruského vůdce Vladimira Putina, aby utrpení ukrajinských dětí ukončil.

Pavlo je z generace ukrajinských dětí, které jako první pocítily ruskou okupaci. Jeho rodné město Charcyzk nedaleko Doněcku sevřel Kreml už v roce 2014, kdy mu bylo osm let. V ruské škole během dospívání čelil brutální šikaně.

„Vyhrožovali mi, že mi vyškrábou oči kvůli mým proukrajinským postojům,“ popsal útržky své minulosti Pavlo anonymně a za dohledu psycholožky. Má totiž strach z Ruska i z nepochopení na Ukrajině, jelikož dostal ruský pas.

Na škole, kde musel Pavlo mluvit jen rusky, ho tlačili k členství v junarmiji – militarizované mládežnické skupině ovládané propagandou. „Je to taková vojenská příprava. Učíte se tam střílet a připravujete se na vstup do ruské armády,“ vysvětlil Pavlo.

Propracovaný ruský systém

To, co začalo u příběhu Pavla v roce 2014, Kreml postupně proměnil v propracovaný systém – přesuny dětí, umisťování do proruských zařízení, adopce a často tlak na vojenský výcvik, kterým Moskva kompenzuje ztráty na frontě. Získat děti zpět není jednoduché.

„Říkají jim, že se nemohou vrátit na Ukrajinu, že je tam čeká vyšetřování kvůli tomu, že mají ruské pasy. Nic z toho není pravda,“ uvedla vedoucí právního oddělení organizace Save Ukraine Miroslava Charčenková.

Podle údajů Save Ukraine připravila ruská okupace od roku 2014 Ukrajinu o milion šest set tisíc dětí. Minimálně dvacet tisíc z nich jednotky Kremlu násilně odvlekly po rozpoutání plnohodnotné invaze. Vrátit se podařilo jen 1560 nezletilých, přibližně s polovinou případů pomohla právě Save Ukraine.

Obavy z odvodu do ruské armády

Podle Charčenkové se nyní tendence změnila. „Navracíme hlavně teenagery. Jsou to chlapci, kteří se bojí odvodu do ruské armády,“ sdělila.

O pomoc si Pavlo, stejně jako další chlapci, řekl přes sociální sítě. Na Ukrajinu se vrátil loni v den svých osmnáctých narozenin – Save Ukraine ho ubytovala v azylovém domě pro děti s podobným osudem. „To, že jsem na Ukrajině, je pro mě, jako bych se znovu narodil,“ řekl Pavlo.

I kvůli dětem, jako je Pavlo, napsala americká první dáma Melania Trumpová osobní dopis Putinovi. Na něj kvůli deportacím dětí vydal mezinárodní trestní soud zatykač, který komplikuje výběr dějiště případného summitu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 13 mminutami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 53 mminutami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lodní doprava v Německu se přizpůsobuje vysychajícímu Rýnu

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.
před 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.