Reportáže ČT z Ukrajiny strana 3 z 5

Podle OSN je na Ukrajině v současnosti minimálně pět milionů vnitřních uprchlíků – lidí, kteří museli kvůli válce opustit své domovy, ale zůstali v zemi. Mnozí jsou ve složité situaci. Štáb ČT přinesl příběh Klaudie, která sama se čtyřmi dětmi utekla z Lysyčansku na západě Luhanské oblasti.

Ukrajina povolala do zbraně velké množství mužů, kteří teď chybí v civilních povoláních. Na jejich místa proto nastupují ženy. Platí to i v tradičně mužských profesích, jako je horník v černouhelném dole. Situaci hornic zmapoval zpravodaj ČT David Miřejovský.

Ukrajinské ozbrojené síly budují prapor zaměřený na boj pomocí dronů. Jako munice do sebevražedných bezpilotních letounů slouží mírně upravené hlavice do ručních protitankových granátometů. Česká televize se stala prvním médiem, které mohlo natáčet přímo v hlavním štábu praporu.

Ukrajinská armáda hledá způsoby, jak ruské jednotky donutit, aby plýtvaly účinnými a především drahými raketami. Vyrábí proto makety zbraňových systémů, které vojáci rozestavují poblíž fronty. První prototypy ale ruské rakety nepřilákaly, výrobce se proto snaží originálu co nejvíce přiblížit. Cena makety je jen zlomkem hodnoty rakety, která ji zničí.

Už za několik týdnů začnou na Ukrajině deště, které znemožní postup větších vojenských uskupení. Kyjev chce zbývající čas využít a do boje poslat ještě další brigády. U jejich výcviku natáčel štáb ČT.

Ukrajina získává na válečných frontách dílčí úspěchy. Podmínky na osvobozených územích ale zatím neumožňují, aby se tam ve velkém začali vracet obyvatelé. Štáb České televize se zpravodajem Davidem Miřejovským se o tom přesvědčil ve Svjatohirsku na východě Ukrajiny, odkud loni v polovině září zmizeli ruští vojáci.

Ukrajina očekává s blížící se zimou další ruské útoky na kritickou infrastrukturu, přípravy na topnou sezonu proto právě vrcholí. Třeba v Kramatorsku, nedaleko frontové linie, dělníci opravují systém teplovodů, aby vydržel ostřelování a lidé na sídlištích během zimy doma nemrzli.

Probíhající válka se výrazně podepisuje i na duševním stavu Ukrajinců. S vážnými psychickými problémy se může potýkat až deset procent těch, kteří prodělali trauma v souvislosti s ruskou invazí. Často o něm navíc odmítají mluvit. S děsivým příběhem se České televizi svěřila Anna, již okupanti opakovaně znásilnili.

Štáb ČT na Ukrajině, reportérka Darja Stomatová a kameraman Martin Boubín, byl u ruského dronového útoku. Stalo se to u obce Makarivka. Přestože byla osvobozena na konci června, stále zde hrozí nebezpečí.

Ruská Wagnerova skupina stojí vedle ruských invazních vojsk za tisícovkami nahlášených válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Tamní civilní rozvědka se snaží tyto zločiny co nejpřesněji dokumentovat. Na Ukrajině o tom natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Navzdory pokračující ruské agresi musí pracovníci nezbytných profesí na Ukrajině dál vykonávat své úkoly. Zpravodajka ČT Darja Stomatová natáčela s poštovní doručovatelkou Annou, která se vydává i do ostřelovaného Časiv Jaru, aby místním předala dopisy a vyplatila důchody. „Každý bojuje na své frontě. A ta naše je teď asi tady,“ říká Anna, která musí pracovat v neprůstřelné vestě.

Ruská agrese na Ukrajině trvá už téměř rok a půl. A stačí i pouhý měsíc okupace a řada ukrajinských vesnic si odnáší hluboké rány. Na místě zůstávají zničená obydlí a lidé si stěžují na nedostatečnou pomoc vlády. Obnova dříve okupovaných území bude pomalá. Jsou stále blízko bojů, nevrací se tam rodiny s dětmi a chybí pracovní síla i podnikatelé.

Ukrajinská armáda používá k útokům na ruské pozice stále častěji drony domácí produkce. Na jejich výrobě se v Kyjevě podílejí i dobrovolníci. Vojákům už dodali přes čtyři tisíce kusů. Zájem je hlavně o sebevražedné stroje. V továrně v ukrajinské metropoli natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Ukrajinská protiofenziva pokračuje. Podle ruských vojenských blogerů už Ukrajinci severně od Chersonu prolomili první ruskou obrannou linii a překročili řeku Dněpr. Postup na jihu země však brzdí mimo jiné silné zaminování. Ve vzduchu jsou navíc den co den slyšet výbuchy po dělostřeleckých „vzkazech“. Ještě nedávno se bojovalo na pomezí Doněcké a Záporožské oblasti, kde natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Válka se pro řadu lidí na východě Ukrajiny stala denním chlebem. Pravidelně slyší zvuky výbuchů, sirén nebo raket. Téměř každý tu má příbuzného, který bojuje na frontě a o kterém dlouho neslyšeli. Příběh jedné rodiny v Pokrovsku sledoval zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek.

Ruská agrese na Ukrajině má dopad jak na fyzickou, tak i psychickou stránku vojáků. Vybrané muže, kteří mají za sebou nepříjemné zkušenosti na frontě, posílá ukrajinské velitelství na rehabilitace. Po dvoutýdenní ozdravné kúře se následně vrací do boje. V sanatoriu v Charkově už se vystřídalo na tři a půl tisíce vojáků.

Na Ukrajině se po téměř rok a půl dlouhé válce vyprovokované Ruskem nachází enormní množství min. Podle odhadů nebezpečí hrozí na území o celkové rozloze 175 tisíc kilometrů čtverečních, což je plocha o poznání větší než dvojnásobek České republiky. S minami a nevybuchlou municí se přitom potýkají i tam, kde už boje měsíce nezuří. Vyčistit území od min může podle odhadů trvat i stovky let. V Charkově mapoval situaci zpravodaj ČT Jan Řápek.

Ukrajinští zemědělci stále čelí obrovským problémům nejen při pěstování, ale i při vývozu obilí. Práci na polích ztěžují raketové útoky či nevybuchlé miny, ale také nedostatek lidí, neboť mnozí farmáři odjeli bojovat na frontu. Vývoz plodin zase komplikuje neprodloužení obilné dohody ze strany Ruska a útoky Moskvy na infrastrukturu. S farmáři u východoukrajinského Charkova natáčel Jan Řápek.

Kuchyně v kamionu parkujícím na ulici v ukrajinském Mykolajivu pomáhá zemi sevřené hladem. Humanitární pracovníci připravují tisíce porcí jídla pro lidi z Chersonské oblasti.  Ukrajinci stojí na jídlo fronty. Aby ho dobrovolníci dopravili k potřebným, musejí často absolvovat nebezpečnou cestu v neprůstřelných vestách a nikde se dlouho nezdržovat. Ruský útok může poblíž fronty přijít kdykoli. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Ukrajinská města podél zničené Kachovské přehrady trpí nedostatkem vody. Zůstal bez ní i Marhanec, který se navíc ocitl ve stínu další hrozící katastrofy. Pouhých patnáct kilometrů od obce se totiž nachází Záporožská jaderná elektrárna, kde mají základnu ruské jednotky, které město ostřelují. Marhanec se tak připravuje na nejhorší a radnice již preventivně vybrala evakuační cesty. Ve městě natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Dramatické chvíle zažívají už dlouhé měsíce obyvatelé obcí, které se nacházejí v blízkosti frontové linie. Nemají přívod vody ani elektřiny a skrývají se v podzemí. Spoléhají na vzájemnou solidaritu. Ve městě Huljajpole natáčeli Barbora Maxová a Libor Ungermann.

Psychiatrická léčebna v Borodjance je domovem více než tří stovek pacientů. Ústav má za sebou měsíce, které se všednosti vymykaly. Ruská armáda totiž obec na počátku své obnovené invaze okupovala. Vzpomínky tam natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Ukrajinský vězeň pomohl z cely díky ukrytému mobilu informovat ukrajinskou armádu o ruských postaveních a skladech munice. Na ně pak dopadaly rakety a granáty. Jeho příběh natočili v osvobozeném Chersonu zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Šilhan a kameraman Vojtěch Hönig.

Ve speciálně upraveném nákladním autě funguje plně vybavená zubní ordinace. Na její přestavbu se složili Češi a její posádka nyní slouží poblíž frontové linie u 24. ukrajinské brigády. Pracuje v ní čerstvě vystudovaný a poté mobilizovaný zubař Max. Zkažené zuby jsou podle něj velký problém – bolest dokáže vojáky někdy i vyřadit z boje.