Odminovací systém Božena pomůže na Ukrajině

Nahrávám video

Charkovská oblast, rozkládající se ve východní části Ukrajiny při hranicích s Ruskem, je stále z velké části zamořená minami a výbušninami. K jejich rychlejšímu odstranění by měl mimo jiné pomoci český odminovací systém Božena. Ženisté z Charkovské oblasti jsou i dva roky po stažení ruských sil z tohoto regionu v kritické situaci. V regionu natáčel štáb ČT se zpravodajkou Barborou Maxovou.

„Nemáme dost odminovací techniky. V Charkovské oblasti je příliš mnoho zaminovaných území,“ přiznal v rozhovoru pro ČT člen odminovací jednotky Státní služby pro mimořádné události v Charkovské oblasti Ivan Kamenčuk s tím, že od min a výbušnin je stále potřeba vyčistit až čtyřicet procent regionu.

Nejdříve se ale ženisté musí s Boženou naučit zacházet. „Ovládat Boženu, vyloženě s ní jezdit, je jen o tom si to na dvě až tři hodiny vyzkoušet,“ uvedl operátor Boženy z charitativní organizace Team4Ukraine Jaroslav Holub, který s dalšími Čechy stráví s ukrajinskou jednotkou několik dní.

„Stroj budeme používat v osvobozených oblastech a také při odminování kritické infrastruktury,“ nastínil náčelník odminovací jednotky Státní služby pro mimořádné události v Charkovské oblasti Denys.

Kromě českých a tchajwanských dárců přispěli na Boženu i Slováci. „Strašně dlouho jsme přemýšleli o Slovensku a tehdy jsme nevěděli, co víme dnes, že Slováci i pod vlivem vlády premiéra Fica umí přispívat na zbraně. Tehdy jsme si říkali: ‚Pojďme, nabídněme jim něco, co není primárně zbraň.‘ A ta sbírka měla poměrně úspěch,“ konstatoval Martin Ondráček z občanské iniciativy Dárek pro Putina.

Nejzaminovanější země na světě

Činnost Boženy je však jen jedním z mnoha kroků. Čtvrtina ukrajinského území je zamořena minami, a Ukrajina je proto v současnosti nejzaminovanější zemí světa.

Odstranění všech min je zásadní jak pro zemědělce, tak pro ukrajinskou armádu. „Aby se dokázaly vojenské jednotky probíjet hluboce zaminovaným územím, které teď okupují Rusové, tak se tam nemají šanci dostat bez dostatečného množství odminovacích strojů,“ zdůraznil Jan Heřmánek, další z členů charitativní organizace Team4Ukraine, která pomáhá na Ukrajině už od roku 2014.

Na osvobozená území se pak bez zneškodnění výbušnin nemohou vracet do svých domovů ani civilisté. Kvůli minám jich od počátku otevřené ruské invaze zemřelo téměř čtyři sta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 34 mminutami

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura. Francouzské úřady později označily čin za teroristický s možným rasistickým, nejspíše islamofobním motivem.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 1 hhodinou

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 3 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 3 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 6 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.