Rusové útočí na Charkov leteckými pumami, které obrana nesestřelí

Nahrávám video

Spojené státy poprvé pošlou na Ukrajinu takzvané klouzavé bomby, které po vypuštění mohou zasáhnout cíl vzdálený až sto třicet kilometrů. Právě leteckými bombami ruská armáda měsíce ničí města v blízkosti fronty nebo hranic s Ukrajinou. Pravidelným terčem je mimo jiné Charkov. Tam natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.

Zatímco v Charkově místní lidé teprve odklízeli trosky z posledního ruského útoku tohoto týdne, ohlásily tamní úřady další bombardování. „Jak velká to musela být síla, když to zničilo beton? To nejsou pěnové bloky. To je beton,“ podotýká místní obyvatel Andrij.

Městem nejvíce zasaženým ruskými leteckými pumami je právě Charkov, který se nachází ve vzdálenosti několika desítek kilometrů od hranic. Ruské letectvo proto může pumy vypouštět ještě ze svého území. „Mohou najednou vypustit několik leteckých bomb, ale část z nich zasáhne předměstí a další doletí do centra, což vypovídá o jejich nepřesnosti,“ popisuje mluvčí prokuratury v Charkově Dmytro Čubenko.

Charkov se tak stal zkušebním polygonem, na kterém ruská armáda vylepšuje modifikované letecké pumy. Snaží se zvětšit vzdálenost dopadu a přesnost zásahu.

Modifikovaná bomba se skládá ze dvou hlavních částí. Tou první je sovětská puma (zkráceně FAB), která na zemi dopadá volným pádem. Chytrou z hloupé bomby udělal modul UMPK, jehož mozkem je navigační systém řízený satelitním signálem. Tato konstrukce o délce půldruhého metru je vybavena taky křídly a kormidly.

„Když to srovnáme s raketami Iskander, S-300, S-400, které stojí miliony dolarů, cena těchto leteckých bomb je několik set tisíc,“ dodává Čubenko.

Protivzdušná obrana letecké pumy nesestřelí

Proti leteckým pumám ukrajinská protivzdušná obrana nemůže zasáhnout, protože nemají přesnou dráhu letu a pohybují se velmi rychle. Po vyhlášení poplachu mívají lidé tři až pět minut, aby se přesunuli do bezpečí. Přemístit se přímo do krytu ale většinou za tak krátkou dobu nestihnou, a proto platí pravidlo dvou stěn. V případě panelových domů bývá nejbezpečnějším místem právě schodiště.

„V mém domě už nikdo nikam nechodí. Když to třeba dopadne v jedenáct nebo dvanáct hodin v noci, tak se lidé vykloní z okna, aby zjistili, kde to bylo,“ popisuje obyvatelka Charkova Anna, že někteří místní už na bezpečnostní opatření rezignovali.

Někteří obyvatelé města se ale stejně jako Anna přesunuli do bezpečnějších čtvrtí. Vzhledem k chaotičnosti zasažených cílů ruskými leteckými pumami se ale každodenní život v Charkově spíše podobá ruské ruletě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled