Rusové útočí na Charkov leteckými pumami, které obrana nesestřelí

Nahrávám video

Spojené státy poprvé pošlou na Ukrajinu takzvané klouzavé bomby, které po vypuštění mohou zasáhnout cíl vzdálený až sto třicet kilometrů. Právě leteckými bombami ruská armáda měsíce ničí města v blízkosti fronty nebo hranic s Ukrajinou. Pravidelným terčem je mimo jiné Charkov. Tam natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.

Zatímco v Charkově místní lidé teprve odklízeli trosky z posledního ruského útoku tohoto týdne, ohlásily tamní úřady další bombardování. „Jak velká to musela být síla, když to zničilo beton? To nejsou pěnové bloky. To je beton,“ podotýká místní obyvatel Andrij.

Městem nejvíce zasaženým ruskými leteckými pumami je právě Charkov, který se nachází ve vzdálenosti několika desítek kilometrů od hranic. Ruské letectvo proto může pumy vypouštět ještě ze svého území. „Mohou najednou vypustit několik leteckých bomb, ale část z nich zasáhne předměstí a další doletí do centra, což vypovídá o jejich nepřesnosti,“ popisuje mluvčí prokuratury v Charkově Dmytro Čubenko.

Charkov se tak stal zkušebním polygonem, na kterém ruská armáda vylepšuje modifikované letecké pumy. Snaží se zvětšit vzdálenost dopadu a přesnost zásahu.

Modifikovaná bomba se skládá ze dvou hlavních částí. Tou první je sovětská puma (zkráceně FAB), která na zemi dopadá volným pádem. Chytrou z hloupé bomby udělal modul UMPK, jehož mozkem je navigační systém řízený satelitním signálem. Tato konstrukce o délce půldruhého metru je vybavena taky křídly a kormidly.

„Když to srovnáme s raketami Iskander, S-300, S-400, které stojí miliony dolarů, cena těchto leteckých bomb je několik set tisíc,“ dodává Čubenko.

Protivzdušná obrana letecké pumy nesestřelí

Proti leteckým pumám ukrajinská protivzdušná obrana nemůže zasáhnout, protože nemají přesnou dráhu letu a pohybují se velmi rychle. Po vyhlášení poplachu mívají lidé tři až pět minut, aby se přesunuli do bezpečí. Přemístit se přímo do krytu ale většinou za tak krátkou dobu nestihnou, a proto platí pravidlo dvou stěn. V případě panelových domů bývá nejbezpečnějším místem právě schodiště.

„V mém domě už nikdo nikam nechodí. Když to třeba dopadne v jedenáct nebo dvanáct hodin v noci, tak se lidé vykloní z okna, aby zjistili, kde to bylo,“ popisuje obyvatelka Charkova Anna, že někteří místní už na bezpečnostní opatření rezignovali.

Někteří obyvatelé města se ale stejně jako Anna přesunuli do bezpečnějších čtvrtí. Vzhledem k chaotičnosti zasažených cílů ruskými leteckými pumami se ale každodenní život v Charkově spíše podobá ruské ruletě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 6 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 9 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.