Rusové útočí na Charkov leteckými pumami, které obrana nesestřelí

3 minuty
Události ČT: Charkov je terčem ruských leteckých pum
Zdroj: ČT24

Spojené státy poprvé pošlou na Ukrajinu takzvané klouzavé bomby, které po vypuštění mohou zasáhnout cíl vzdálený až sto třicet kilometrů. Právě leteckými bombami ruská armáda měsíce ničí města v blízkosti fronty nebo hranic s Ukrajinou. Pravidelným terčem je mimo jiné Charkov. Tam natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.

Zatímco v Charkově místní lidé teprve odklízeli trosky z posledního ruského útoku tohoto týdne, ohlásily tamní úřady další bombardování. „Jak velká to musela být síla, když to zničilo beton? To nejsou pěnové bloky. To je beton,“ podotýká místní obyvatel Andrij.

Městem nejvíce zasaženým ruskými leteckými pumami je právě Charkov, který se nachází ve vzdálenosti několika desítek kilometrů od hranic. Ruské letectvo proto může pumy vypouštět ještě ze svého území. „Mohou najednou vypustit několik leteckých bomb, ale část z nich zasáhne předměstí a další doletí do centra, což vypovídá o jejich nepřesnosti,“ popisuje mluvčí prokuratury v Charkově Dmytro Čubenko.

Charkov se tak stal zkušebním polygonem, na kterém ruská armáda vylepšuje modifikované letecké pumy. Snaží se zvětšit vzdálenost dopadu a přesnost zásahu.

Modifikovaná bomba se skládá ze dvou hlavních částí. Tou první je sovětská puma (zkráceně FAB), která na zemi dopadá volným pádem. Chytrou z hloupé bomby udělal modul UMPK, jehož mozkem je navigační systém řízený satelitním signálem. Tato konstrukce o délce půldruhého metru je vybavena taky křídly a kormidly.

„Když to srovnáme s raketami Iskander, S-300, S-400, které stojí miliony dolarů, cena těchto leteckých bomb je několik set tisíc,“ dodává Čubenko.

Protivzdušná obrana letecké pumy nesestřelí

Proti leteckým pumám ukrajinská protivzdušná obrana nemůže zasáhnout, protože nemají přesnou dráhu letu a pohybují se velmi rychle. Po vyhlášení poplachu mívají lidé tři až pět minut, aby se přesunuli do bezpečí. Přemístit se přímo do krytu ale většinou za tak krátkou dobu nestihnou, a proto platí pravidlo dvou stěn. V případě panelových domů bývá nejbezpečnějším místem právě schodiště.

„V mém domě už nikdo nikam nechodí. Když to třeba dopadne v jedenáct nebo dvanáct hodin v noci, tak se lidé vykloní z okna, aby zjistili, kde to bylo,“ popisuje obyvatelka Charkova Anna, že někteří místní už na bezpečnostní opatření rezignovali.

Někteří obyvatelé města se ale stejně jako Anna přesunuli do bezpečnějších čtvrtí. Vzhledem k chaotičnosti zasažených cílů ruskými leteckými pumami se ale každodenní život v Charkově spíše podobá ruské ruletě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 33 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 4 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...