Spojené státy poprvé pošlou na Ukrajinu takzvané klouzavé bomby, které po vypuštění mohou zasáhnout cíl vzdálený až sto třicet kilometrů. Právě leteckými bombami ruská armáda měsíce ničí města v blízkosti fronty nebo hranic s Ukrajinou. Pravidelným terčem je mimo jiné Charkov. Tam natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.
Rusové útočí na Charkov leteckými pumami, které obrana nesestřelí
Události ČT: Charkov je terčem ruských leteckých pum (zdroj: ČT24)
Zatímco v Charkově místní lidé teprve odklízeli trosky z posledního ruského útoku tohoto týdne, ohlásily tamní úřady další bombardování. „Jak velká to musela být síla, když to zničilo beton? To nejsou pěnové bloky. To je beton,“ podotýká místní obyvatel Andrij.
Městem nejvíce zasaženým ruskými leteckými pumami je právě Charkov, který se nachází ve vzdálenosti několika desítek kilometrů od hranic. Ruské letectvo proto může pumy vypouštět ještě ze svého území. „Mohou najednou vypustit několik leteckých bomb, ale část z nich zasáhne předměstí a další doletí do centra, což vypovídá o jejich nepřesnosti,“ popisuje mluvčí prokuratury v Charkově Dmytro Čubenko.
Charkov se tak stal zkušebním polygonem, na kterém ruská armáda vylepšuje modifikované letecké pumy. Snaží se zvětšit vzdálenost dopadu a přesnost zásahu.
Modifikovaná bomba se skládá ze dvou hlavních částí. Tou první je sovětská puma (zkráceně FAB), která na zemi dopadá volným pádem. Chytrou z hloupé bomby udělal modul UMPK, jehož mozkem je navigační systém řízený satelitním signálem. Tato konstrukce o délce půldruhého metru je vybavena taky křídly a kormidly.
„Když to srovnáme s raketami Iskander, S-300, S-400, které stojí miliony dolarů, cena těchto leteckých bomb je několik set tisíc,“ dodává Čubenko.
Protivzdušná obrana letecké pumy nesestřelí
Proti leteckým pumám ukrajinská protivzdušná obrana nemůže zasáhnout, protože nemají přesnou dráhu letu a pohybují se velmi rychle. Po vyhlášení poplachu mívají lidé tři až pět minut, aby se přesunuli do bezpečí. Přemístit se přímo do krytu ale většinou za tak krátkou dobu nestihnou, a proto platí pravidlo dvou stěn. V případě panelových domů bývá nejbezpečnějším místem právě schodiště.
„V mém domě už nikdo nikam nechodí. Když to třeba dopadne v jedenáct nebo dvanáct hodin v noci, tak se lidé vykloní z okna, aby zjistili, kde to bylo,“ popisuje obyvatelka Charkova Anna, že někteří místní už na bezpečnostní opatření rezignovali.
Někteří obyvatelé města se ale stejně jako Anna přesunuli do bezpečnějších čtvrtí. Vzhledem k chaotičnosti zasažených cílů ruskými leteckými pumami se ale každodenní život v Charkově spíše podobá ruské ruletě.
