Rusko útočilo téměř třemi sty raketami či drony na ukrajinskou energetiku

Nahrávám video
Události: Ruský útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
Zdroj: ČT24

Rusko v pátek použilo 93 raket a střel a skoro dvě stě dronů k jednomu z největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Údery mířily na elektrické stanice a plynárenská zařízení, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Exploze se ozývaly po celé zemi včetně západu. Vedení Ivano-Frankivské oblasti na západě země informovalo, že šlo o největší útok v regionu od začátku plnohodnotné ruské invaze před necelými třemi lety.

„Nepřítel pokračuje ve svém teroru. Energetická infrastruktura v celé Ukrajině opět čelí masivnímu útoku,“ napsal v pátek ráno ministr energetiky Herman Haluščenko na sociálních sítích.

Zelenskyj uvedl, Rusko útočilo střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a nejméně jednou raketou severokorejského původu. Ukrajinská obrana sestřelila 81 raket, z nich jedenáct zneškodnily stíhačky F-16 dodané ukrajinskými partnery, doplnil prezident napadené země.

Protivzdušná obrana podle ukrajinského letectva sestřelila také osmdesát nepřátelských dronů a dalších 105 bezpilotních letounů zmizelo z radarů, což zpravidla znamená, že se tak stalo v důsledku aktivních protiopatření elektronického boje.

Společnost DTEK, největší soukromá elektrárenská firma na Ukrajině, informovala, že Rusko cílilo na její tepelné elektrárny a blíže neurčené „zařízení“ na jedné z nich závažně poškodilo. „Letos je to už dvanáctý rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a devátý na energetické podniky firmy,“ informovala DTEK na Telegramu. Nikomu z jejích zaměstnanců se nic nestalo.

Podle Svitlany Onyščukové, šéfky vojenské správy Ivano-Frankivské oblasti sousedící s Rumunskem, útočilo Rusko na region střelami s plochou dráhou letu a drony a zaměřilo se na objekty kritické infrastruktury. Hlášeny jsou škody, nikomu se ale nic nestalo. Podobně je tomu i v sousední Ternopilské oblasti, jejíž vedení dříve informovalo, že výpadek dodávek elektřiny postihl padesát procent obyvatel regionu. Rusko útočilo rovněž na energetické objekty ve Lvovské oblasti sousedící s Polskem.

„Právě energetická infrastruktura na západě Ukrajiny byla v poslední době dost častým terčem ruských útoků, ruské střely mířily nejen na rozvodny elektrické energie, ale přímo i na elektrárny,“ připomněla zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. „Ukrajinská energetická síť se stále zotavuje z útoků z konce listopadu.“

Také v Kyjevě zůstali lidé bez proudu. Mnozí obyvatelé města v době útoku sešli do metra, které slouží jako kryt.

Informace o explozích přicházely i z Oděské oblasti na jihu země, výbuchy hlásila i Vinnycká či Čerkaská oblast ve střední Ukrajině. Škody hlásí Černihivská oblast, kde ruský útok poškodil v několika okresech obytné domy, gymnázium či farmu, kde nálet zabil jedenáct krav.

Rusové zaútočili poblíž Charkova, uvedl jeho starosta Ihor Terechov. V noci úlomky sestřeleného dronu zasáhly střechy obytného domu. V okolí Berestinu v Charkovské oblasti při ruském úderu utrpěli zranění čtyři lidé a je poničená civilní infrastruktura, informoval šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Zasidkovyčová k ruským masivním útokům na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky na Ukrajině Radek Pech večer v Událostech, komentářích během svého vstupu také potvrdil, že trvá poplach a nad Kyjevem létají drony. „Funguje jen pět z devíti jaderných reaktorů, velká část kapacity tepelných elektráren byla znovu poškozena a čelíme dalším výpadkům proudu,“ sdělil.

Zároveň popsal, jak to vypadá na Ukrajině před Vánoci. „Kyjev není postižen válkou tak těžce a intenzivně jako města blízko fronty, ale i jeho obyvatelé čelí výpadkům elektrického proudu, které trvají několik hodin v několika sériích,“ nastínil. Chybí podle něj vánoční trhy a osvětlení odpovídá tomu, že hrozí nálety.

Nahrávám video
Události, komentáře: Masivní útoky Ruska na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

O těžkém životě na Ukrajině hovořil také prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman, který v zemi podniká. „Vezměte si, že v Česku je tragédie, když nejde proud dvě až tři hodiny a na Ukrajině nejde denně třeba pět až deset hodin a vy si nemůžete plánovat, kdy budete vařit nebo kdy se vysprchujete. A když jdete z práce, není jisté, že budou fungovat pokladny, pokud nemají v samoobsluze generátory,“ sdělil.

Na Ukrajině byl naposledy v říjnu a s podnikáním tam nehodlá přestat. „Nejde skončit, protože na tohle Rus čeká – že odejdou z Ukrajiny lidé, odejdou podniky a potom už nebude mít smysl za prázdnou zemi bojovat a on si ji vezme. A stejně tak si vezme následně Slovensko, Polsko a za chvíli ho budeme mít tady, a to si asi nepřejeme,“ upozornil podnikatel.

Ukrajinu v příštích dnech čekají i plánované výpadky elektřiny. Stále totiž probíhají opravy infrastruktury zasažené koncem listopadu. Bez tepla a světla tak domácnosti mohou zůstat i přes deset hodin denně, a to v období, kdy se teploty pohybují pod bodem mrazu.

Kyjev vyzývá spojence k dodávkám systémů protivzdušné obrany

Ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval spojence, aby Ukrajině dodali dvacet systémů protivzdušné obrany. „Rusko se nás snaží zbavit energie. Místo toho ho musíme zbavit prostředků k teroru.“ Zmínil norský systém NASAMS, americký HAWK a německý IRIS-T. Prezident Zelenskyj vzkázal, že pro dosažení míru na Ukrajině je potřeba síly, slova podle něj ruského vůdce Vladimira Putina nezastaví.

Polsko znovu vyslalo do vzduchu stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor, informovalo vedení polské armády.

Ruská armáda opakovaně před nástupem zimy ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Po útocích bývají statisíce lidí bez dodávek elektrického proudu, tepla i vody. Podobný úder podnikla naposledy 28. listopadu s nasazením asi dvou set střel, raket a dronů. Více než milion domácností bylo bez dodávek elektřiny do doby, než energetici škody opravili.

Ruské ministerstvo obrany jako obvykle tvrdí, že nálet na ukrajinskou infrastrukturu byl jen reakcí na předchozí ukrajinské kroky. Konkrétně tvrdí, že jeho armáda reagovala na středeční ukrajinský útok americkými balistickými střelami ATACMS na vojenské letiště u Taganrogu ve východní části Azovského moře. Podobně jako při dalších svých útocích na ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu Moskva tvrdí, že její útok mířil „na kritická zařízení ukrajinské palivové a energetické infrastruktury, která podporují činnost zbrojařského průmyslu“, a že „cíl útoku byl splněn a všechny objekty byly zasaženy“.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
20:06Aktualizovánopřed 38 mminutami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
10:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 3 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 4 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 4 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 6 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 6 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
12:03Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...