Rusko útočilo téměř třemi sty raketami či drony na ukrajinskou energetiku

3 minuty
Události: Ruský útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
Zdroj: ČT24

Rusko v pátek použilo 93 raket a střel a skoro dvě stě dronů k jednomu z největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Údery mířily na elektrické stanice a plynárenská zařízení, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Exploze se ozývaly po celé zemi včetně západu. Vedení Ivano-Frankivské oblasti na západě země informovalo, že šlo o největší útok v regionu od začátku plnohodnotné ruské invaze před necelými třemi lety.

„Nepřítel pokračuje ve svém teroru. Energetická infrastruktura v celé Ukrajině opět čelí masivnímu útoku,“ napsal v pátek ráno ministr energetiky Herman Haluščenko na sociálních sítích.

Zelenskyj uvedl, Rusko útočilo střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a nejméně jednou raketou severokorejského původu. Ukrajinská obrana sestřelila 81 raket, z nich jedenáct zneškodnily stíhačky F-16 dodané ukrajinskými partnery, doplnil prezident napadené země.

Protivzdušná obrana podle ukrajinského letectva sestřelila také osmdesát nepřátelských dronů a dalších 105 bezpilotních letounů zmizelo z radarů, což zpravidla znamená, že se tak stalo v důsledku aktivních protiopatření elektronického boje.

Společnost DTEK, největší soukromá elektrárenská firma na Ukrajině, informovala, že Rusko cílilo na její tepelné elektrárny a blíže neurčené „zařízení“ na jedné z nich závažně poškodilo. „Letos je to už dvanáctý rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a devátý na energetické podniky firmy,“ informovala DTEK na Telegramu. Nikomu z jejích zaměstnanců se nic nestalo.

Podle Svitlany Onyščukové, šéfky vojenské správy Ivano-Frankivské oblasti sousedící s Rumunskem, útočilo Rusko na region střelami s plochou dráhou letu a drony a zaměřilo se na objekty kritické infrastruktury. Hlášeny jsou škody, nikomu se ale nic nestalo. Podobně je tomu i v sousední Ternopilské oblasti, jejíž vedení dříve informovalo, že výpadek dodávek elektřiny postihl padesát procent obyvatel regionu. Rusko útočilo rovněž na energetické objekty ve Lvovské oblasti sousedící s Polskem.

„Právě energetická infrastruktura na západě Ukrajiny byla v poslední době dost častým terčem ruských útoků, ruské střely mířily nejen na rozvodny elektrické energie, ale přímo i na elektrárny,“ připomněla zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. „Ukrajinská energetická síť se stále zotavuje z útoků z konce listopadu.“

Také v Kyjevě zůstali lidé bez proudu. Mnozí obyvatelé města v době útoku sešli do metra, které slouží jako kryt.

Informace o explozích přicházely i z Oděské oblasti na jihu země, výbuchy hlásila i Vinnycká či Čerkaská oblast ve střední Ukrajině. Škody hlásí Černihivská oblast, kde ruský útok poškodil v několika okresech obytné domy, gymnázium či farmu, kde nálet zabil jedenáct krav.

Rusové zaútočili poblíž Charkova, uvedl jeho starosta Ihor Terechov. V noci úlomky sestřeleného dronu zasáhly střechy obytného domu. V okolí Berestinu v Charkovské oblasti při ruském úderu utrpěli zranění čtyři lidé a je poničená civilní infrastruktura, informoval šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov.

5 minut
Zpravodajka ČT Zasidkovyčová k ruským masivním útokům na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky na Ukrajině Radek Pech večer v Událostech, komentářích během svého vstupu také potvrdil, že trvá poplach a nad Kyjevem létají drony. „Funguje jen pět z devíti jaderných reaktorů, velká část kapacity tepelných elektráren byla znovu poškozena a čelíme dalším výpadkům proudu,“ sdělil.

Zároveň popsal, jak to vypadá na Ukrajině před Vánoci. „Kyjev není postižen válkou tak těžce a intenzivně jako města blízko fronty, ale i jeho obyvatelé čelí výpadkům elektrického proudu, které trvají několik hodin v několika sériích,“ nastínil. Chybí podle něj vánoční trhy a osvětlení odpovídá tomu, že hrozí nálety.

16 minut
Události, komentáře: Masivní útoky Ruska na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

O těžkém životě na Ukrajině hovořil také prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman, který v zemi podniká. „Vezměte si, že v Česku je tragédie, když nejde proud dvě až tři hodiny a na Ukrajině nejde denně třeba pět až deset hodin a vy si nemůžete plánovat, kdy budete vařit nebo kdy se vysprchujete. A když jdete z práce, není jisté, že budou fungovat pokladny, pokud nemají v samoobsluze generátory,“ sdělil.

Na Ukrajině byl naposledy v říjnu a s podnikáním tam nehodlá přestat. „Nejde skončit, protože na tohle Rus čeká – že odejdou z Ukrajiny lidé, odejdou podniky a potom už nebude mít smysl za prázdnou zemi bojovat a on si ji vezme. A stejně tak si vezme následně Slovensko, Polsko a za chvíli ho budeme mít tady, a to si asi nepřejeme,“ upozornil podnikatel.

Ukrajinu v příštích dnech čekají i plánované výpadky elektřiny. Stále totiž probíhají opravy infrastruktury zasažené koncem listopadu. Bez tepla a světla tak domácnosti mohou zůstat i přes deset hodin denně, a to v období, kdy se teploty pohybují pod bodem mrazu.

Kyjev vyzývá spojence k dodávkám systémů protivzdušné obrany

Ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval spojence, aby Ukrajině dodali dvacet systémů protivzdušné obrany. „Rusko se nás snaží zbavit energie. Místo toho ho musíme zbavit prostředků k teroru.“ Zmínil norský systém NASAMS, americký HAWK a německý IRIS-T. Prezident Zelenskyj vzkázal, že pro dosažení míru na Ukrajině je potřeba síly, slova podle něj ruského vůdce Vladimira Putina nezastaví.

Polsko znovu vyslalo do vzduchu stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor, informovalo vedení polské armády.

Ruská armáda opakovaně před nástupem zimy ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Po útocích bývají statisíce lidí bez dodávek elektrického proudu, tepla i vody. Podobný úder podnikla naposledy 28. listopadu s nasazením asi dvou set střel, raket a dronů. Více než milion domácností bylo bez dodávek elektřiny do doby, než energetici škody opravili.

Ruské ministerstvo obrany jako obvykle tvrdí, že nálet na ukrajinskou infrastrukturu byl jen reakcí na předchozí ukrajinské kroky. Konkrétně tvrdí, že jeho armáda reagovala na středeční ukrajinský útok americkými balistickými střelami ATACMS na vojenské letiště u Taganrogu ve východní části Azovského moře. Podobně jako při dalších svých útocích na ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu Moskva tvrdí, že její útok mířil „na kritická zařízení ukrajinské palivové a energetické infrastruktury, která podporují činnost zbrojařského průmyslu“, a že „cíl útoku byl splněn a všechny objekty byly zasaženy“.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský útok v Pásmu Gazy zabil podle médií nejméně pět lidí. Armáda to prošetřuje

Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.
před 1 hhodinou

USA útočí na IS v Sýrii. Zabily nejméně pět jeho členů, píše AFP

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP sdělila, že při amerických náletech zemřelo nejméně pět členů IS. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
01:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistánský soud poslal expremiéra Chána na 17 let do vězení kvůli státním darům

Soud v Pákistánu v sobotu poslal bývalého premiéra Imrana Chána a jeho manželku Bušru Bibiovou každého na sedmnáct let do vězení. Shledal je vinnými z podvodu se státními dary, které dostali od saúdskoarabské vlády. Manželé už jsou ve vězení kvůli korupci.
před 2 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Herní platforma Roblox usiluje o návrat na ruský trh. Slíbila větší kontrolu

Rusko počátkem měsíce zablokovalo přístup k americké internetové herní platformě pro děti Roblox. Oznámil to tehdy ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Platforma podle něj šíří „extremistické materiály a LGBT propagandu“. V zemi tento krok vyvolal protest v Tomsku. Úřad nyní zvažuje odblokování služby: její vedení totiž uvedlo, že zvýší moderaci svých her a chatů v Rusku.
před 3 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 4 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 15 hhodinami
Načítání...