Rusko útočilo téměř třemi sty raketami či drony na ukrajinskou energetiku

3 minuty
Události: Ruský útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
Zdroj: ČT24

Rusko v pátek použilo 93 raket a střel a skoro dvě stě dronů k jednomu z největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Údery mířily na elektrické stanice a plynárenská zařízení, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Exploze se ozývaly po celé zemi včetně západu. Vedení Ivano-Frankivské oblasti na západě země informovalo, že šlo o největší útok v regionu od začátku plnohodnotné ruské invaze před necelými třemi lety.

„Nepřítel pokračuje ve svém teroru. Energetická infrastruktura v celé Ukrajině opět čelí masivnímu útoku,“ napsal v pátek ráno ministr energetiky Herman Haluščenko na sociálních sítích.

Zelenskyj uvedl, Rusko útočilo střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a nejméně jednou raketou severokorejského původu. Ukrajinská obrana sestřelila 81 raket, z nich jedenáct zneškodnily stíhačky F-16 dodané ukrajinskými partnery, doplnil prezident napadené země.

Protivzdušná obrana podle ukrajinského letectva sestřelila také osmdesát nepřátelských dronů a dalších 105 bezpilotních letounů zmizelo z radarů, což zpravidla znamená, že se tak stalo v důsledku aktivních protiopatření elektronického boje.

Společnost DTEK, největší soukromá elektrárenská firma na Ukrajině, informovala, že Rusko cílilo na její tepelné elektrárny a blíže neurčené „zařízení“ na jedné z nich závažně poškodilo. „Letos je to už dvanáctý rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a devátý na energetické podniky firmy,“ informovala DTEK na Telegramu. Nikomu z jejích zaměstnanců se nic nestalo.

Podle Svitlany Onyščukové, šéfky vojenské správy Ivano-Frankivské oblasti sousedící s Rumunskem, útočilo Rusko na region střelami s plochou dráhou letu a drony a zaměřilo se na objekty kritické infrastruktury. Hlášeny jsou škody, nikomu se ale nic nestalo. Podobně je tomu i v sousední Ternopilské oblasti, jejíž vedení dříve informovalo, že výpadek dodávek elektřiny postihl padesát procent obyvatel regionu. Rusko útočilo rovněž na energetické objekty ve Lvovské oblasti sousedící s Polskem.

„Právě energetická infrastruktura na západě Ukrajiny byla v poslední době dost častým terčem ruských útoků, ruské střely mířily nejen na rozvodny elektrické energie, ale přímo i na elektrárny,“ připomněla zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. „Ukrajinská energetická síť se stále zotavuje z útoků z konce listopadu.“

Také v Kyjevě zůstali lidé bez proudu. Mnozí obyvatelé města v době útoku sešli do metra, které slouží jako kryt.

Informace o explozích přicházely i z Oděské oblasti na jihu země, výbuchy hlásila i Vinnycká či Čerkaská oblast ve střední Ukrajině. Škody hlásí Černihivská oblast, kde ruský útok poškodil v několika okresech obytné domy, gymnázium či farmu, kde nálet zabil jedenáct krav.

Rusové zaútočili poblíž Charkova, uvedl jeho starosta Ihor Terechov. V noci úlomky sestřeleného dronu zasáhly střechy obytného domu. V okolí Berestinu v Charkovské oblasti při ruském úderu utrpěli zranění čtyři lidé a je poničená civilní infrastruktura, informoval šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov.

5 minut
Zpravodajka ČT Zasidkovyčová k ruským masivním útokům na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky na Ukrajině Radek Pech večer v Událostech, komentářích během svého vstupu také potvrdil, že trvá poplach a nad Kyjevem létají drony. „Funguje jen pět z devíti jaderných reaktorů, velká část kapacity tepelných elektráren byla znovu poškozena a čelíme dalším výpadkům proudu,“ sdělil.

Zároveň popsal, jak to vypadá na Ukrajině před Vánoci. „Kyjev není postižen válkou tak těžce a intenzivně jako města blízko fronty, ale i jeho obyvatelé čelí výpadkům elektrického proudu, které trvají několik hodin v několika sériích,“ nastínil. Chybí podle něj vánoční trhy a osvětlení odpovídá tomu, že hrozí nálety.

16 minut
Události, komentáře: Masivní útoky Ruska na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

O těžkém životě na Ukrajině hovořil také prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman, který v zemi podniká. „Vezměte si, že v Česku je tragédie, když nejde proud dvě až tři hodiny a na Ukrajině nejde denně třeba pět až deset hodin a vy si nemůžete plánovat, kdy budete vařit nebo kdy se vysprchujete. A když jdete z práce, není jisté, že budou fungovat pokladny, pokud nemají v samoobsluze generátory,“ sdělil.

Na Ukrajině byl naposledy v říjnu a s podnikáním tam nehodlá přestat. „Nejde skončit, protože na tohle Rus čeká – že odejdou z Ukrajiny lidé, odejdou podniky a potom už nebude mít smysl za prázdnou zemi bojovat a on si ji vezme. A stejně tak si vezme následně Slovensko, Polsko a za chvíli ho budeme mít tady, a to si asi nepřejeme,“ upozornil podnikatel.

Ukrajinu v příštích dnech čekají i plánované výpadky elektřiny. Stále totiž probíhají opravy infrastruktury zasažené koncem listopadu. Bez tepla a světla tak domácnosti mohou zůstat i přes deset hodin denně, a to v období, kdy se teploty pohybují pod bodem mrazu.

Kyjev vyzývá spojence k dodávkám systémů protivzdušné obrany

Ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval spojence, aby Ukrajině dodali dvacet systémů protivzdušné obrany. „Rusko se nás snaží zbavit energie. Místo toho ho musíme zbavit prostředků k teroru.“ Zmínil norský systém NASAMS, americký HAWK a německý IRIS-T. Prezident Zelenskyj vzkázal, že pro dosažení míru na Ukrajině je potřeba síly, slova podle něj ruského vůdce Vladimira Putina nezastaví.

Polsko znovu vyslalo do vzduchu stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor, informovalo vedení polské armády.

Ruská armáda opakovaně před nástupem zimy ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Po útocích bývají statisíce lidí bez dodávek elektrického proudu, tepla i vody. Podobný úder podnikla naposledy 28. listopadu s nasazením asi dvou set střel, raket a dronů. Více než milion domácností bylo bez dodávek elektřiny do doby, než energetici škody opravili.

Ruské ministerstvo obrany jako obvykle tvrdí, že nálet na ukrajinskou infrastrukturu byl jen reakcí na předchozí ukrajinské kroky. Konkrétně tvrdí, že jeho armáda reagovala na středeční ukrajinský útok americkými balistickými střelami ATACMS na vojenské letiště u Taganrogu ve východní části Azovského moře. Podobně jako při dalších svých útocích na ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu Moskva tvrdí, že její útok mířil „na kritická zařízení ukrajinské palivové a energetické infrastruktury, která podporují činnost zbrojařského průmyslu“, a že „cíl útoku byl splněn a všechny objekty byly zasaženy“.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...