Rusko útočilo téměř třemi sty raketami či drony na ukrajinskou energetiku

3 minuty
Události: Ruský útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
Zdroj: ČT24

Rusko v pátek použilo 93 raket a střel a skoro dvě stě dronů k jednomu z největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Údery mířily na elektrické stanice a plynárenská zařízení, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Exploze se ozývaly po celé zemi včetně západu. Vedení Ivano-Frankivské oblasti na západě země informovalo, že šlo o největší útok v regionu od začátku plnohodnotné ruské invaze před necelými třemi lety.

„Nepřítel pokračuje ve svém teroru. Energetická infrastruktura v celé Ukrajině opět čelí masivnímu útoku,“ napsal v pátek ráno ministr energetiky Herman Haluščenko na sociálních sítích.

Zelenskyj uvedl, Rusko útočilo střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a nejméně jednou raketou severokorejského původu. Ukrajinská obrana sestřelila 81 raket, z nich jedenáct zneškodnily stíhačky F-16 dodané ukrajinskými partnery, doplnil prezident napadené země.

Protivzdušná obrana podle ukrajinského letectva sestřelila také osmdesát nepřátelských dronů a dalších 105 bezpilotních letounů zmizelo z radarů, což zpravidla znamená, že se tak stalo v důsledku aktivních protiopatření elektronického boje.

Společnost DTEK, největší soukromá elektrárenská firma na Ukrajině, informovala, že Rusko cílilo na její tepelné elektrárny a blíže neurčené „zařízení“ na jedné z nich závažně poškodilo. „Letos je to už dvanáctý rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a devátý na energetické podniky firmy,“ informovala DTEK na Telegramu. Nikomu z jejích zaměstnanců se nic nestalo.

Podle Svitlany Onyščukové, šéfky vojenské správy Ivano-Frankivské oblasti sousedící s Rumunskem, útočilo Rusko na region střelami s plochou dráhou letu a drony a zaměřilo se na objekty kritické infrastruktury. Hlášeny jsou škody, nikomu se ale nic nestalo. Podobně je tomu i v sousední Ternopilské oblasti, jejíž vedení dříve informovalo, že výpadek dodávek elektřiny postihl padesát procent obyvatel regionu. Rusko útočilo rovněž na energetické objekty ve Lvovské oblasti sousedící s Polskem.

„Právě energetická infrastruktura na západě Ukrajiny byla v poslední době dost častým terčem ruských útoků, ruské střely mířily nejen na rozvodny elektrické energie, ale přímo i na elektrárny,“ připomněla zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. „Ukrajinská energetická síť se stále zotavuje z útoků z konce listopadu.“

Také v Kyjevě zůstali lidé bez proudu. Mnozí obyvatelé města v době útoku sešli do metra, které slouží jako kryt.

Informace o explozích přicházely i z Oděské oblasti na jihu země, výbuchy hlásila i Vinnycká či Čerkaská oblast ve střední Ukrajině. Škody hlásí Černihivská oblast, kde ruský útok poškodil v několika okresech obytné domy, gymnázium či farmu, kde nálet zabil jedenáct krav.

Rusové zaútočili poblíž Charkova, uvedl jeho starosta Ihor Terechov. V noci úlomky sestřeleného dronu zasáhly střechy obytného domu. V okolí Berestinu v Charkovské oblasti při ruském úderu utrpěli zranění čtyři lidé a je poničená civilní infrastruktura, informoval šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov.

5 minut
Zpravodajka ČT Zasidkovyčová k ruským masivním útokům na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky na Ukrajině Radek Pech večer v Událostech, komentářích během svého vstupu také potvrdil, že trvá poplach a nad Kyjevem létají drony. „Funguje jen pět z devíti jaderných reaktorů, velká část kapacity tepelných elektráren byla znovu poškozena a čelíme dalším výpadkům proudu,“ sdělil.

Zároveň popsal, jak to vypadá na Ukrajině před Vánoci. „Kyjev není postižen válkou tak těžce a intenzivně jako města blízko fronty, ale i jeho obyvatelé čelí výpadkům elektrického proudu, které trvají několik hodin v několika sériích,“ nastínil. Chybí podle něj vánoční trhy a osvětlení odpovídá tomu, že hrozí nálety.

16 minut
Události, komentáře: Masivní útoky Ruska na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

O těžkém životě na Ukrajině hovořil také prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman, který v zemi podniká. „Vezměte si, že v Česku je tragédie, když nejde proud dvě až tři hodiny a na Ukrajině nejde denně třeba pět až deset hodin a vy si nemůžete plánovat, kdy budete vařit nebo kdy se vysprchujete. A když jdete z práce, není jisté, že budou fungovat pokladny, pokud nemají v samoobsluze generátory,“ sdělil.

Na Ukrajině byl naposledy v říjnu a s podnikáním tam nehodlá přestat. „Nejde skončit, protože na tohle Rus čeká – že odejdou z Ukrajiny lidé, odejdou podniky a potom už nebude mít smysl za prázdnou zemi bojovat a on si ji vezme. A stejně tak si vezme následně Slovensko, Polsko a za chvíli ho budeme mít tady, a to si asi nepřejeme,“ upozornil podnikatel.

Ukrajinu v příštích dnech čekají i plánované výpadky elektřiny. Stále totiž probíhají opravy infrastruktury zasažené koncem listopadu. Bez tepla a světla tak domácnosti mohou zůstat i přes deset hodin denně, a to v období, kdy se teploty pohybují pod bodem mrazu.

Kyjev vyzývá spojence k dodávkám systémů protivzdušné obrany

Ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval spojence, aby Ukrajině dodali dvacet systémů protivzdušné obrany. „Rusko se nás snaží zbavit energie. Místo toho ho musíme zbavit prostředků k teroru.“ Zmínil norský systém NASAMS, americký HAWK a německý IRIS-T. Prezident Zelenskyj vzkázal, že pro dosažení míru na Ukrajině je potřeba síly, slova podle něj ruského vůdce Vladimira Putina nezastaví.

Polsko znovu vyslalo do vzduchu stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor, informovalo vedení polské armády.

Ruská armáda opakovaně před nástupem zimy ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Po útocích bývají statisíce lidí bez dodávek elektrického proudu, tepla i vody. Podobný úder podnikla naposledy 28. listopadu s nasazením asi dvou set střel, raket a dronů. Více než milion domácností bylo bez dodávek elektřiny do doby, než energetici škody opravili.

Ruské ministerstvo obrany jako obvykle tvrdí, že nálet na ukrajinskou infrastrukturu byl jen reakcí na předchozí ukrajinské kroky. Konkrétně tvrdí, že jeho armáda reagovala na středeční ukrajinský útok americkými balistickými střelami ATACMS na vojenské letiště u Taganrogu ve východní části Azovského moře. Podobně jako při dalších svých útocích na ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu Moskva tvrdí, že její útok mířil „na kritická zařízení ukrajinské palivové a energetické infrastruktury, která podporují činnost zbrojařského průmyslu“, a že „cíl útoku byl splněn a všechny objekty byly zasaženy“.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 4 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 21 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 30 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 48 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...