Rusko útočilo téměř třemi sty raketami či drony na ukrajinskou energetiku

Nahrávám video
Události: Ruský útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
Zdroj: ČT24

Rusko v pátek použilo 93 raket a střel a skoro dvě stě dronů k jednomu z největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Údery mířily na elektrické stanice a plynárenská zařízení, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Exploze se ozývaly po celé zemi včetně západu. Vedení Ivano-Frankivské oblasti na západě země informovalo, že šlo o největší útok v regionu od začátku plnohodnotné ruské invaze před necelými třemi lety.

„Nepřítel pokračuje ve svém teroru. Energetická infrastruktura v celé Ukrajině opět čelí masivnímu útoku,“ napsal v pátek ráno ministr energetiky Herman Haluščenko na sociálních sítích.

Zelenskyj uvedl, Rusko útočilo střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a nejméně jednou raketou severokorejského původu. Ukrajinská obrana sestřelila 81 raket, z nich jedenáct zneškodnily stíhačky F-16 dodané ukrajinskými partnery, doplnil prezident napadené země.

Protivzdušná obrana podle ukrajinského letectva sestřelila také osmdesát nepřátelských dronů a dalších 105 bezpilotních letounů zmizelo z radarů, což zpravidla znamená, že se tak stalo v důsledku aktivních protiopatření elektronického boje.

Společnost DTEK, největší soukromá elektrárenská firma na Ukrajině, informovala, že Rusko cílilo na její tepelné elektrárny a blíže neurčené „zařízení“ na jedné z nich závažně poškodilo. „Letos je to už dvanáctý rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a devátý na energetické podniky firmy,“ informovala DTEK na Telegramu. Nikomu z jejích zaměstnanců se nic nestalo.

Podle Svitlany Onyščukové, šéfky vojenské správy Ivano-Frankivské oblasti sousedící s Rumunskem, útočilo Rusko na region střelami s plochou dráhou letu a drony a zaměřilo se na objekty kritické infrastruktury. Hlášeny jsou škody, nikomu se ale nic nestalo. Podobně je tomu i v sousední Ternopilské oblasti, jejíž vedení dříve informovalo, že výpadek dodávek elektřiny postihl padesát procent obyvatel regionu. Rusko útočilo rovněž na energetické objekty ve Lvovské oblasti sousedící s Polskem.

„Právě energetická infrastruktura na západě Ukrajiny byla v poslední době dost častým terčem ruských útoků, ruské střely mířily nejen na rozvodny elektrické energie, ale přímo i na elektrárny,“ připomněla zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová. „Ukrajinská energetická síť se stále zotavuje z útoků z konce listopadu.“

Také v Kyjevě zůstali lidé bez proudu. Mnozí obyvatelé města v době útoku sešli do metra, které slouží jako kryt.

Informace o explozích přicházely i z Oděské oblasti na jihu země, výbuchy hlásila i Vinnycká či Čerkaská oblast ve střední Ukrajině. Škody hlásí Černihivská oblast, kde ruský útok poškodil v několika okresech obytné domy, gymnázium či farmu, kde nálet zabil jedenáct krav.

Rusové zaútočili poblíž Charkova, uvedl jeho starosta Ihor Terechov. V noci úlomky sestřeleného dronu zasáhly střechy obytného domu. V okolí Berestinu v Charkovské oblasti při ruském úderu utrpěli zranění čtyři lidé a je poničená civilní infrastruktura, informoval šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Zasidkovyčová k ruským masivním útokům na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky na Ukrajině Radek Pech večer v Událostech, komentářích během svého vstupu také potvrdil, že trvá poplach a nad Kyjevem létají drony. „Funguje jen pět z devíti jaderných reaktorů, velká část kapacity tepelných elektráren byla znovu poškozena a čelíme dalším výpadkům proudu,“ sdělil.

Zároveň popsal, jak to vypadá na Ukrajině před Vánoci. „Kyjev není postižen válkou tak těžce a intenzivně jako města blízko fronty, ale i jeho obyvatelé čelí výpadkům elektrického proudu, které trvají několik hodin v několika sériích,“ nastínil. Chybí podle něj vánoční trhy a osvětlení odpovídá tomu, že hrozí nálety.

Nahrávám video
Události, komentáře: Masivní útoky Ruska na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

O těžkém životě na Ukrajině hovořil také prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman, který v zemi podniká. „Vezměte si, že v Česku je tragédie, když nejde proud dvě až tři hodiny a na Ukrajině nejde denně třeba pět až deset hodin a vy si nemůžete plánovat, kdy budete vařit nebo kdy se vysprchujete. A když jdete z práce, není jisté, že budou fungovat pokladny, pokud nemají v samoobsluze generátory,“ sdělil.

Na Ukrajině byl naposledy v říjnu a s podnikáním tam nehodlá přestat. „Nejde skončit, protože na tohle Rus čeká – že odejdou z Ukrajiny lidé, odejdou podniky a potom už nebude mít smysl za prázdnou zemi bojovat a on si ji vezme. A stejně tak si vezme následně Slovensko, Polsko a za chvíli ho budeme mít tady, a to si asi nepřejeme,“ upozornil podnikatel.

Ukrajinu v příštích dnech čekají i plánované výpadky elektřiny. Stále totiž probíhají opravy infrastruktury zasažené koncem listopadu. Bez tepla a světla tak domácnosti mohou zůstat i přes deset hodin denně, a to v období, kdy se teploty pohybují pod bodem mrazu.

Kyjev vyzývá spojence k dodávkám systémů protivzdušné obrany

Ministr zahraničí Andrij Sybiha vyzval spojence, aby Ukrajině dodali dvacet systémů protivzdušné obrany. „Rusko se nás snaží zbavit energie. Místo toho ho musíme zbavit prostředků k teroru.“ Zmínil norský systém NASAMS, americký HAWK a německý IRIS-T. Prezident Zelenskyj vzkázal, že pro dosažení míru na Ukrajině je potřeba síly, slova podle něj ruského vůdce Vladimira Putina nezastaví.

Polsko znovu vyslalo do vzduchu stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor, informovalo vedení polské armády.

Ruská armáda opakovaně před nástupem zimy ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Po útocích bývají statisíce lidí bez dodávek elektrického proudu, tepla i vody. Podobný úder podnikla naposledy 28. listopadu s nasazením asi dvou set střel, raket a dronů. Více než milion domácností bylo bez dodávek elektřiny do doby, než energetici škody opravili.

Ruské ministerstvo obrany jako obvykle tvrdí, že nálet na ukrajinskou infrastrukturu byl jen reakcí na předchozí ukrajinské kroky. Konkrétně tvrdí, že jeho armáda reagovala na středeční ukrajinský útok americkými balistickými střelami ATACMS na vojenské letiště u Taganrogu ve východní části Azovského moře. Podobně jako při dalších svých útocích na ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu Moskva tvrdí, že její útok mířil „na kritická zařízení ukrajinské palivové a energetické infrastruktury, která podporují činnost zbrojařského průmyslu“, a že „cíl útoku byl splněn a všechny objekty byly zasaženy“.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
16:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídají před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídají v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Jde o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
16:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
12:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko dle Kyjeva chce, aby si rodiny zajatých vojáků registrovaly Starlink

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.
před 2 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 7 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 7 hhodinami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...